1. Argumentace:
Po dlouhém a namáhavém přemýšlení jsem se rozhodla psát o dopravě
a zařízení, které používá většina občanů Zlína i jiných měst, o trolejbusové dopravě. Tato
seminární práce na téma regionálních dějin byl úkol do dějepisu a bylo velmi zajímavé
přenést se do problematiky vzniku a vývoje této dopravy a zjistit, jak to všechno vlastně
začalo. Téma to nebylo jednoduché, ale po čase stráveném v knihách a prokousáváním se
informacemi, jde o stručný popis, jak už i název naznačuje, jaká doprava se na území České
republiky zrodila a jakým složitým vývojem vůbec prošla.
Trolejbusová doprava v ČR a Zlíně
Trolejbusová doprava je jedním ze čtyř dopravních systémů provozovaných v ČR
v rámci MHD. Nyní je provozována celkem ve 13 městech jako je například Brno, Ostrava,
České Budějovice, Plzeň, Jihlava, Zlín – Otrokovice.
Složitý vývoj trolejbusové dopravy v celosvětovém měřítku, kde se střídala období
prudkého rozšiřování, stagnace i rychlého rušení celých provozů, se nevyhnul ani území
České republiky.
První pokusy s provozem elektrického vozidla určeného pro hromadnou veřejnou
dopravu spadají již do počátku 20. století.
Pro trolejbusovou dopravu vznikla příznivá situace až kolem roku 1930, kdy zavedené
autobusy s dieselovými motory nebyly spolehlivé a byly s nimi technické problémy.
Pozornost se tedy obrátila opět k elektrickému pohonu a byl vyvinut nový typ trolejbusu.
První moderní trolejbus se po dobrých zkušenostech v zahraničí objevil v Praze v roce
1936. Nedostatek kapalných paliv znemožňoval autobusovou dopravu a výstavba
tramvajových tratí byla ekonomicky neúnosná, tak se trolejbus jevil jako výhodná alternativa.
Zvlášť ve městech s průmyslovou výrobou, kde bylo potřeba i za války zajistit dopravu
pracovníků. Tak vznikl trolejbusový provoz ve Zlíně (1944) a na Mostecku (1946).
Trolejbusy vyjely pak i v Českých Budějovicích (1948), Jihlavě (1948), Brně (1949), Ostravě
(1952).
V letech 1948 až 1953 se trolejbusová doprava rozvíjela nejdynamičtěji.
Počátkem šedesátých let se rozvoj trolejbusové dopravy zpomalil až zastavil.
Trolejbusy nakonec dojezdili v Českých Budějovicích, v Praze a v Děčíně. Zastavení vývoje a
likvidace trolejbusů pokračovaly i v 70. letech.
Počátkem 80. let došlo k výraznému obratu kvůli druhé ropné krizi, kdy dopravní
podniky byly donuceny omezit autobusovou dopravu, a trolejbus se stal zachráncem situace.
První polovina 90. let znamenala doznívaní trolejbusové renesance a návrat do reality,
druhá polovina znamenala prohlubování problémů provozních i ekonomických.
Nejstarší zpráva o Zlíně pochází z roku 1322. Tehdy byly sepsány listiny o tom,
že bratři Fricek a Vilém z Egerberka prodali královně vdově Elišce Rejčce své statky zděděné
po předcích včetně městečka Zlín. V té době měl Zlín významnější postavení v podřevnickém
údolí. Listinou z roku 1397 městečko Zlín dosahuje významného rozmnožení hospodářských
výsad a je povýšeno na město. V 15. století byl Zlín velký a lidnatý a v 16. století, v dobách
pokoje a prosperity, se město rozrůstalo. V 17. století byl vývoj přerušen 30letou válkou
a následky potlačeného „valašského povstání“. Město se obtížně vzpamatovávalo a v 18.
století se Zlín dostával na dráhu rozvoje, a jistě k tomu přispívaly první pokusy
2. s velkovýrobním podnikáním a budování světového obuvnického podniku. Zrušením
poddanství roku 1848 se Zlín stal společenstvím zrovnoprávněných občanů, kteří se odlišovali
pouze velikostí majetku. Z řemeslníků se stali živnostníci a drobní podnikatelé, ovšem
řemeslo už nestačilo v době, kdy se už začal prosazovat tovární průmysl. Na cestu netušeného
rozvoje se Zlín dostal založením Baťova podniku (1894) a otevřením místní železnice (1899),
což urychlilo spojení se světem a přineslo hospodářské výhody.
Vznik Baťova závodu předznamenal dynamický rozmach, a to nejen průmyslový,
ale i politický a společenský. Do města začali za prací přicházet dělníci a vlna podnikavosti
zlínských továrníků a živnostníků popoháněla vývoj dopředu. Nevelké valašské město se
přetvářelo v průmyslové centrum.
První světová válka zničila připravené plány na rozvoj města, avšak přinesla mnoho
armádních zakázek. Zlínské obuvnické továrny zvyšovaly výrobu a největší rozmach
znamenala Baťova továrna, která zaměstnávala koncem války několik tisíc dělníků.
Meziválečnému Zlínu ponechala charakteristické rysy hlavně Baťova éra
s nejpokročilejším strojním a technickým vybavením továrních provozů a intenzivním
pracovním tempem. Ve 20. – 30. letech se zvýšil počet obyvatel a výstavba rozšiřovala Zlín.
Rozvětvoval se i společenský a kulturní život. Ve 30. letech se Zlín stal školským centrem
a působilo zde mnoho sportovních oddílů, spolků a sdružení k rozvíjení lidské aktivity.
Od války získalo město jen rozvinutí systému MHD, tedy vnitřního systému a ztratilo
na dopravním významu rozdělením Českých zemí a Slovenska.
Trolejbus nebyl začátkem hromadné dopravy ve Zlíně, ovšem Baťův rozvíjející se
koncern si podmínil obrovský nárůst obytné zástavby na poměrně velké ploše, a tak
ve dvacátých letech vznikla potřeba hromadné osobní dopravy pro rozvoz jeho zaměstnanců.
Od roku 1899 byla sice v provozu železniční trať Otrokovice – Zlín –Vizovice, která
měla úlohu hlavní osobní dopravy, ale nové obytné čtvrti byly od železnice moc vzdáleny,
a tak nastala potřeba dalšího dopravního systému.
Začalo to někdy v roce 1924, kdy se začaly používat autobusy. Napřed sem jezdily
obyčejné nákladní fordky vybavené lavicemi, některé i krytou plachtou. V roce 1926 se
objevily autobusy s plátěnými stěnami a střechou a k nim brzy přibývaly konečně už i velké
zasklené vozy.
V roce 1940 zřídila správa OZVD ( Otrokovice – Zlínsko – Vizovická dráha) další
městskou autobusovou linku. Tato společnost ovládaná Baťou převzala od roku 1943
veškerou autobusovou dopravu ve Zlíně, kdy už probíhaly přípravy na zavedení trolejbusové
dopravy. Zavedením trolejbusové dopravy nastal útlum soukromých autobusových dopravců.
3. Anotace:
Odborná práce se zabývá pohledem na vznik trolejbusové dopravy v České republice a Zlíně.
Je zde zmíněn i celosvětový vývoj a jeho dopad na ČR. V první řadě práce uvádí první
pokusy o provoz trolejbusů a vznik trolejbusové dopravy. Také je zmíněno uskutečnění a poté
ústup od provozu trolejbusové dopravy v jednotlivých městech.
V druhé části se pojednává o historii a rozvoji města Zlína. Řeší se také otázka vzniku Baťova
podniku a podnikání v tomto směru. Také se bere v potaz rozmach v oblasti průmyslu,
politiky, hospodářství a v oblasti společenské. Další část nám poukazuje na situaci v období
války. Součástí je i rozkvět mimo dopravu. A v neposlední řadě je zmíněn vývoj hromadné
dopravy ve Zlíně a její využití.
Klíčová slova:
Trolejbus
Doprava
Historie
Podnikání
Rozmach
Vývoj
Seznam použité literatury:
Sedm století zlínských dějin, Zdeněk Pokluda, 2006, 2., dopl. a rozš. vyd, česky ,
Esprint, Nadace Tomáše Bati, Zlín, 174 stran, ISBN: 8023972006
- zdroj je historicky naladěn, je zde plno informací, není náročný, praktický, přehledný
45 let trolejbusové dopravy v Gottwaldově (1944-1989). Text Antonín Bartoš,
Vladimír Hrabal,
Pavel Kučera, Antonín Macháček, Josef Tomanec, Milan Tomčala. [Gottwaldov, : s.
n., 1989.] Kap. Vznik, vývoj a výhled trolejbusové dopravy v Gottwaldově. Archiv
Baťa-Svit
1989 Doprava
- zdroj je velice přehledný, naučný, informační, skvěle popsán a obrázky jsou výhodou pro
objasnění
www.dszo.cz
- zdroj je přehledný, stručný, plný informací, nenáročný, snadno se najde
Materiály od Ing. Pavla Nosálka, vedoucí dopravního úseku DSZO
- tento zdroj považuji za nejvíce naučný a přínosný pro zpracování, mnoho informací o dané
problematice, popis od světového měřítka po město Zlín
