1. Mravní výchova dětí školního věku
Argumentace výběru tématu:
Jedná se o jednu z mých starších prací, kterou jsem tvořila v rámci předmětu Teorie a
metodika výchovy na pedagogické fakultě. Tehdy jsem si sama vybrala téma Mravní výchova
dětí školního věku, protože se to tehdy dětskou kriminalitou v televizních zprávách jen
hemžilo. Toto téma je pro mě stále aktuální. Jako budoucí učitelka se musím v této
problematice orientovat a budu muset být schopná řešit různé problémové situace. Také jsem
si na tuto práci vzpomněla díky v souvislosti se šokující zprávou, která přišla ze zámoří. Tam
mladík zabil svou matku a následně na to 20 malých dětí na základní škole. Pro jsem svou
práci znovu oprášila a předávám ji k ohodnocení.
Úvod do problematiky a základní pojmy
Etika, morálka, mrav, mravní výchova, to vše jsou často objevující se pojmy
v mediích a novinách ve spojitosti se stále častějšími zločiny mladistvých. Opravdu se něco
za posledních pár let v mravní výchově změnilo? A co za touto narůstající kriminalitou dětí
stojí? A nechápeme už tyto pojmy volněji a trochu jinak než dříve? Proto je třeba si tyto
pojmy na úvod pevně definovat a pokusit se následně tuto problematiku lépe pochopit.
Etika je součástí filozofie a chápeme ji jako vědu o morálce a lidském jednání.
Morálku tu můžeme vysvětlit jako souhrn mravních (etických) norem, pravidel a jak právě
tyto normy a pravidla ovlivňují jednání a chování člověka. Musíme však zdůraznit, že
morálka se mění spolu s kulturou, dobou a společností. Je to relativní pojem, avšak základní
mravní principy zůstávají pro lidstvo společné. Mravní výchova by měla člověku tedy
vštípit hodnoty a morálku. Ve spojitosti s ní mluvíme o vychovanosti člověka a o výchově
vůle a charakteru. Proč je ale mravní výchova, hlavně u dětí, tak důležitá? Znamená
skutečnost, že někdo spáchá zločin, že by nebyl správně mravně vychován? Musí být

2. zločinec postižený psychickou poruchou (chorobou) nebo je zde vysvětlení v mnoha
případech jednoduší?
Mravní dilemata a stanfordský vězeňský experiment
Těmito otázkami se zabývali dvě studie pojednávající o mravních dilematech a o
tom, že každý z nás v určitých podmínkách a životních situacích může překročit své mravní
zásady. Člověk pak může jednat pro zbytek společnosti nepřijatelně a v některých
extrémních situacích konat i zvěrstva. Tento fakt dokazovali na dvou experimentech.
V prvním experimentu předkládali lidem různé situace a chtěli, aby jim řekli, jak by
se zachovali. Pokud byla situace jasná bez náznaku morálního dilematu, lidé odpovídali
automaticky správně (situace: zraněná žena leží na zemi a silně krvácí, pomůžete ji?
Odpověď: ANO). Jakmile předložili lidem situaci se silným morálním dilematem, odpovědi
se začali různit (situace: představte si, že jste ve svém domě za války. Nepřítel vás i vaši
rodinu hledá. Víte, že vás zabije, pokud vás najde. Schováte se všichni do sklepa. Na hrudi
držíte své dítě, které začne plakat, máte strach, že vás nepřítel objeví. Máte dvě možnosti:
1. Udusit své dítě a zachránit sebe a zbytek rodiny nebo 2. Nechat ho plakat a riskovat, že
Vás všechny zabijí. Odpovědi: 50/50)
Druhý experiment se jmenoval Stanfordský vězeňský experiment. Je hodně
kontroverzní a byl proveden psychologem Philipem Zimbardem roku 1971. Zimbard
uzavřel 21 studentů, které vybral ze 75 dobrovolníku, do umělého vězení. Postavil je do rolí
vězňů a dozorců a sledoval jejich počínání. Předem bylo prověřeno, že ti to studenti nebyli
nikdy trestáni. Naopak mnoho z nich se dalo označit za premianty s výborným rodinným
zázemím. Tento experiment musel být už po 6 dnech ukončen, jelikož studenti se do svých
rolí příliš vžili a začali se k sobě chovat násilně. Dozorci čím dál častěji a krutěji trestali
vězně, vězni se pokusili o vzpouru a jeden z nich se nervově zhroutil. Tímto experimentem
bylo dokázáno, že i zdravý člověk, je-li vystaven extrémním podmínkám, může v poměrně
krátké době radikálně změnit své mravní hodnoty, i vzorce chování. Zimbard vyslovil
názor, že brutální zločiny (např. za války) nejsou dílem žádných psychopatů ani lidských
zrůd, ale obyčejných lidí, vystavených nepřekonatelnému tlaku okolností.
I dětská kriminalita může mít podobné vysvětlení. Ale druhou příčinnou kriminality
u mládeže, může být samozřejmě také chyba v mravní výchově, a proto bychom se na tento
aspekt měli zaměřit, abychom tomuto selhaní. Představte si nyní dítě, které se ocitne
extremní situaci. Děti vnímají svět naivně a iracionálně. Nemají vštípené mravní chování.

3. Většinou jen napodobují rodiče nebo dělají, co se jim řekne. Většinou se dokážou
rozhodnout správně (odměna, trest, nápodoba), ale jak se zachovají v situacích, kdy nebude
zcela jasné, co je správné a co ne. U dítěte je velice snadné zmást jeho usuzování a jednání.
Musíme brát v potaz určité faktory: Dítě se učí nejen psát, číst a počítat, ale i jak se
chovat. Učí se hodnotám, normám a mravnosti od svého okolí (rodina, kamarádi, škola). Je
všeobecně známo, že rodina prochází na přelomu 20. a 21. století krizí. Většina dnešních
rodin, je ve srovnání s minulosti emocionálně chudší. Může to být dáno finanční nejistotou
a nestabilním žebříčkem rodinných hodnot a priorit. Škola v dnešní době preferuje
vzdělání, před výchovou a role učitele jako vychovatele a autority, za poslední desetiletí
značně upadá. Také je třeba zmínit, že tempo každodenního života se čím dál zrychluje a i
děti jsou vystavovány vysoké míře stresu. Vychovat v tomto prostředí člověka se zdravými
hodnotami a mravními zásadami je velice složité. Proto si myslím, že by mravní výchově
měla být věnovaná zvýšená pozornost.
Cíl a obsah mravní výchovy
Cílem mravní výchovy je především vychovat osobnost jednající v souladu se svými
zájmy, hodnotami a vnitřním přesvědčením, tak i s mravními normami.
Obsah mravní výhovy (Střelec, 2005, s.61-62)
1. Rovina osobnostně sociální
-mravní normy (pravidla)
-společenské návyky (poprosit, pozdravit, poděkovat…)
-mravní vztahy a postoje (k lidem, k sobě samému)
-vlastnosti (vůle a charakter)
-hodnotový systém (hodnota = to co uspokojuje různé lidské potřeby)
-vzorce chování (respektující mravní normy)
2. Rovina psychologické struktury osobnosti
-mravní vědomí (osvojené mravní normy a pravidla, poznávání mravních hodnot)
-mravní cítění (láska k dobru, skromnost, empatie, sebeúcta, sebevědomí)
-mravní přesvědčení (funguje tu svědomí)
-mravní jednání a chování
3. Rovina filozofická

4. -mravní normy, pravidla, zákony
-morální kodexy (desatero, učitelská a lékařská etika).
Závěr
I když společnost a rodina 21. století nejsou zrovna ideálním prostředím pro mravní
výchovu dětí, tak bychom se měli pokusit o nějakou změnu. Najít si čas na děti a vysvětlit jim
co je správné, a jak rozlišit „dobro“ od „zla“. Pokud jim to totiž neukáže rodina nebo škola,
kdo jiný? Nemůžeme zajistit na 100%, že se naše dítě nedostane do problému se zákonem
nebo se špatnou skupinou lidí, ve které by se mohlo začít špatně rozhodovat. Nebo, že se
špatně nerozhodne v při některé z těžkých životních situací, ale můžeme mu pomoci se tomu
vyvarovat a nasměrovat ho. Udělat z něj mravně vychovaného člověka, který se bude sám
rozhodovat v souladu se svými vnitřními hodnotami a mravy.
Obr. 1:Objasněné trestné činy mladistvých (0-17let) v roce 2007

5. Anotace:
Práce se zabývá mravní výchovou dětí ve školním věku. Snaží se poukázat na fakt, že
v mnohých případech je dětská kriminalita výsledkem mnoha faktorů a nemusí za nimi stát
jen výchova rodičů. Zajisté rodina, zde hraje zásadní roli a je na ní, aby předala potomkům
základní mravní sílů a sociální cítění. Avšak ani u dítěte s nejlepší výchovou Vám nikdo
nezaručí, že se nedopustí zločinu. V textu najdete příklady, kdy k tomu může dojít a jaké
faktory nás a naše chování ovlivňují.
Dále nás text informuje o základních pojmech jako je etika, mravnost, morálka a
překládá nám základní poznatky z odborné literatury, které však pro tento úkol byly zkráceny.
Klíčová slova:
Mravní výchova, etika, mravnost, morálka, dětská kriminalita, mravní dilema, rodina a její
vliv.
Použitá literatura:
1) Monografie
STŘELEC, Stanislav: Studie z teorie a metodiky výchovy, Brno:Masarykova univerzita,
2002. ISBN: 80-86633-00-4
STŘELEC, Stanislav: Studie z teorie a metodiky výchovy II. Brno: Masarykova univerzita,
2005. ISBN: 80-210-36387-7.
-Tyto dvě publikace, které na sebe navazují, lze považovat za stěžejní text při studiu Teorie a
metodiky výchovy.
-Autorem je uznávaný odborník působící na Masarykově univerzitě
-Jedná se o odborný text určený pro výuku na VŠ
-to znamená, že prošel korekturou a nemůže si dovolit být nekorektní nebo podávat nekvalitní
informace.
2) odborný článek:
HONZÁK, Radkin. Stanfordský experiment: Jak může chutnat moc. [online]. [cit. 2012-12-
23]. Dostupné z: http://psychologie.cz/jak-muze-chutnat-moc/
- je publikovaný uznávaným portálem přes psychologii
- na tomto portále publikují uznávaní odborníci z oboru

6. -autorem článku je odborník na slovo vzatý
- zařadila jsem jej, jelikož většina informací o standfordském experimentu pochází , přímo od
jeho autora. Toto byl jeden z mále odborných prověřených článků od jiného odborníka.
- čtenář získá ještě širší pohled na problematiku
3)webová stránka:
ZIMBARDO, Philip G. Stanford Prison Experiment. [online]. [cit. 2012-12-23]. Dostupné z:
http://www.prisonexp.org/
Tato stránka lze považovat za stěžejní zdroj, pokud máme psát o tomto experimentu protože:
- Jedná se o stránku, týkající se přímo standfordského experimentu
- Zaštiťuje ji standfordská univerzita
- Informace jsou přímo od psychologa, který experiment provedl
- Tento psycholog je uznávaným odborníkem
- Najdeme zde veškeré podrobnosti o experimentu a jeho průběhu
- obsahuje videa a další dokumentaci k experimentu