Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i.            Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta Masaryko...
Recenzenti:Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc., Masarykova univerzita v BrněProf. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc., Fakulta staveb...
AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKYTato publikace byla vydaná na základě výsledků řešení projektů Akademie věd Českérepubliky „In...
KOLEKTIV AUTORŮ:                 Lesprojekt Služby, s.r.o., Kostelec nad Labem:                 RNDr. Karel Charvát       ...
OBSAHÚvod                                                       9Použitá terminologie                                     ...
ČÁST III      NAVLOGKapitola 1:   NAVLOG                                      157Kapitola 2:   METODIKA TESTOVÁNÍ INTEGROV...
ÚVOD       Po až hvězdném a zejména úspěšném období zavádění geografických informačníchsystémů (GIS) do každodenního života...
Nejnovějším příkladem, který znamená výrazný obrat v přístupu k prostorovýmdatům, byla několikaletá diskuze o evropské ini...
•      Mobilní sběr prostorových dat pro mapovaní v reálném čase (MOBILDAT).      Cílem projektu bylo vytvořit základní in...
POUŽITÁ TERMINOLOGIE      Následující výčet obsahuje vysvětlení vybraných terminologických výrazů zpublikace. Pro uceleněj...
Místopisný náčrt             Náčrt situace umístění bodu bodového pole vzhledem k okolním objektům,                       ...
HLAVNÍ POUŽÍVANÉ ZKRATKYA-GPS               Asistované GPSAGS                 Astronomicko-geodetická síťAJAX             ...
ESS         Extended Service SetETRF        European Terrestrial Reference Frame (Evropský terestrický referenční rámec)ET...
ITRF     International Terrestrial Reference SystemETRS     European Terrestrial Reference System (uživatelský geocentrick...
SGI            Soubor geodetických informacíSGS            Srovnávací grafický souborSIG            Special Industry GroupS...
ČÁST ISPRAVADAT
20
Kapitola 1: SPRAVADATMILAN KONEČNÝ, PETR KUBÍČEK, KAREL CHARVÁT1.    Úvod       Cílem projektu SpravaDat - Management geog...
•     Nedostatečná podpora těmto technologiím a standardům ze strany vývojářských      týmů.      Projekt SpravaDat se sna...
Kapitola 2: GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMYV NÁRODNÍ GEOINFORMAČNÍ INFRASTRUKTUŘEPAVLA TRYHUBOVÁ1.    Národní geoinformační...
2.    Podmínky pro fungování NGII      Shrňme si základní podmínky pro fungování NGII - existence geodat a geoinformací,ha...
Problematika metadat byla diskutována a řešena i v projektu INSPIRE. Detailně danouproblematiku rozebírá a komentuje kapit...
3.1 Obsah směrnice INSPIRE     Směrnice obsahuje následující kapitoly:     Kap. 1         Obecná ustanovení     Kap. 2    ...
•     Členské státy nesmějí omezit přístup k informací o emisích do životního prostředí.•     Členské státy zajistí, aby v...
28
Kapitola 3: METADATA, TEZAURY A KATALOGOVÉSLUŽBYŠTĚPÁN KAFKA, TOMÁŠ ŘEZNÍK, PETR KUBÍČEK, KAREL CHARVÁT, TOMÁŠCAJTHAML1.  ...
1.1 Dublin Core - ISO 15836       Dublin Core je standard určený            Tab. 1: Dublin Core Metadata Element Setk vytv...
S použitím této normy se počítá nejen pro popis datových sad, ale také webovýchslužeb (WMS apod.).        Základní (implic...
CORE metadata:      Standard definuje seznam položek, které tvoří jádro (CORE) metadat (viz tab. 3).Ne všechny položky jsou...
jsou nedostatečné. Protože jde o normu, která má být používaná i v rámci Informačníchsystémů veřejné správy v ČR, je třeba...
Identifikátory:       Jednoznačný identifikátor metadatového záznamu je možno volitelně zadatv elementu FileIdentifier. Obsah...
(features) a atributů, tak jejich jednotlivým instancím. V praxi je také očekáván přístup oddatového modelu směrem k metad...
1.2.4 Kritická místa platforem spojená s integrací metadat•     Standard je značně rozsáhlý, nesymetrický a nepřehledný (v...
2.    Tezaury       Systémy pro vyhledávání a třídění informací v počítačovém prostředí procházejív posledních létech bouř...
a nadřazenými pojmy (broader term) – nadtřídami (superclass). Nejčastěji se v tezaurechpoužívá pouze jeden typ této vazby,...
2.2 Integrace tezaurů      Integrace tezaurů nabývá na významu se vzrůstajícím počtem existujících tezaurů.Tento jev je po...
a vyhledávání ve velkých informačních systémech. Těmi jsou například informačnísystémy obsahující data z několika informač...
na zdrojových tezaurech. Na straně druhé je třeba, aby byl jednou za čas znovu      sestaven kvůli adaptaci na provedené z...
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Geografická data v informační společnosti
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Geografická data v informační společnosti

6,595

Published on

Na základě dohody řešitelských pracovišť, vydavatele editorů a spoluautorů jsme přistoupili k uveřejnění digitální kopie knihy GEOGRAFICKÁ DATA v informační společnosti. Domníváme se, že přesto že tato kniha vyšla již před třemi roky, obsahuje řadu faktů, která jsou obecně platná i dnes. A jelikož na našem trhu obdobné publikace chybí, domníváme se, že publikace může být například dobrou pomůckou pro středoškolské učitelé, ale může pomoci k objasnění základních pojmů i odborníkům z dalších oborů.
Pokud se domníváte, že tato publikace může být užitečná i pro vaše kolegy a známé pošlete jím informaci, že si mohou publikaci volně stáhnout.

Published in: Education
0 Comments
2 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

No Downloads
Views
Total Views
6,595
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
37
Comments
0
Likes
2
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Transcript of "Geografická data v informační společnosti"

  1. 1. Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Lesprojekt Služby, s.r.o.Ročník 53 Publikace č. 43 Geografická data v informační společnosti Karel Charvát Milan Kocáb Milan Konečný Petr Kubíček Zdiby 2007
  2. 2. Recenzenti:Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc., Masarykova univerzita v BrněProf. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc., Fakulta stavební ČVUT v PrazeISBN 978-80-85881-28-8
  3. 3. AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKYTato publikace byla vydaná na základě výsledků řešení projektů Akademie věd Českérepubliky „Informační společnost“ tematického programu „ II. Národní program výzkumu– TP2“ (2004 – 2007):• Management geografických informací a znalostí (Reg.č.T206030407)Cílem projektu bylo vytvoření uceleného systému managementu geografických informacía znalostí a jejich uplatnění v praktických aplikacích.Řešitel: Ing. Milan Kocáb, MBASpoluřešitelé: Ing. Stanislav Holý, Doc. RNDr. Milan Konečný, CSc.• Mobilní sběr prostorových dat pro mapovaní v reálném čase (Reg.č. T101630421)Cílem řešeného projektu bylo vytvořit základní infrastrukturu pro on-line vkládáníprostorových dat zájmovými skupinami prostřednictvím mobilních zařízení.Řešitel: Doc. RNDr. Milan Konečný, CSc.Spoluřešitelé: Ing. Milan Kocáb, MBA, Ing. Jiří Krejza• Navigační a logistické systémy (Reg.č.T109890411)Základním cílem projektu bylo vyvinutí modulárního logistického GIS systému.Řešitel: Ing. Zbyněk KřivánekSpoluřešitelé: Ing. Jaroslav Jansa, Ing. Milan Kocáb, MBA• Systém přenosu dokumentačních dat pro aktualizaci informačního systému státní správy zeměměřictví a katastru (Reg.č.1ET206030506)Cílem projektu byl rozvoj informačních technologií ve sféře tvorby aktualizačních souborůpro státní správu zeměměřictví a katastru.Řešitel: Ing. Milan Kocáb, MBASpoluřešitelé: Ing. Stanislav Holý, Ing. Pavel Kosta
  4. 4. KOLEKTIV AUTORŮ: Lesprojekt Služby, s.r.o., Kostelec nad Labem: RNDr. Karel Charvát Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i., Zdiby: Ing. Milan Kocáb, MBA Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně: Doc. RNDr. Milan Konečný, CSc. Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně: RNDr. Petr Kubíček, CSc. Seznam pracovníků, kteří se dále podíleli na zpracování publikace:Brázdilová J. (MU Brno), Cajthaml T. (VÚGTK), Čepický J. (HSRS), Drbal A. (VÚGTK),Dutka M. (VÚGTK), Dvořák P. (Wirelessinfo), Friedmannová L. (MU Brno), Gnip P.(Wirelessinfo), Holý S. (HSRS), Horák P. (HelpForest), Ježek J. (HSRS), Kafka Š. (HSRS),Karavdić J. (VÚGTK), Kosta P. (GESKO), Krejza J. (LESP), Křivánek Z. (LESP), Musil M.(Wirelessinfo), Řezník T. (MU Brno), Stachoň Z. (MU Brno), Staněk K. (MU Brno), StřelkováJ. (VÚGTK), Talhofer V. (MU Brno), Tryhubová P. (VÚGTK), Valdová I. (VÚGTK, ČÚZK),Vaniš P. (VÚGTK), Vlk M. (Wirelessinfo), Zaoralová J. (VÚGTK), Zbořil J. (MU Brno) Odborná redakce Petr Kubíček Technická redakceAlexandr Drbal, Václav Nejedlý, Filip Antoš, Jaroslava Matesová, Ivana Skulínková,Václava Skulínková, Štěpán Böhm, Helena Vovsová
  5. 5. OBSAHÚvod 9Použitá terminologie 13Hlavní používané zkratky 15ČÁST I SPRAVADATKapitola 1: SPRAVADAT 21Kapitola 2: GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY V NÁRODNÍ GEOINFORMAČNÍ INFRASTRUKTUŘE 23Kapitola 3: METADATA, TEZAURY A KATALOGOVÉ SLUŽBY 29Kapitola 4: INTEROPERABILITA, DATOVÉ MODELY A GENERALIZACE DAT 49Kapitola 5: ARCHITEKTURA PRO SDI A JEDNOTLIVÉ STANDARDY PRO JEJÍ PODPORU 63Kapitola 6: SDÍLENÍ PROSTOROVÝCH DAT A SLUŽEB A MOŽNÉ OBCHODNÍ MODELY 69Kapitola 7: VYBRANÁ PILOTNÍ ŘEŠENÍ PROJEKTU SPRAVADAT 85ČÁST II MOBILDATKapitola 1: VYBRANÉ PROBLÉMY MOBILNÍHO SBĚRU GEODAT 99Kapitola 2: HLAVNÍ ČINNOSTI PŘI VKLÁDÁNÍ GEODAT V MOBILNÍM PROSTŘEDÍ 105Kapitola 3: VYUŽITÍ WEBOVÝCH SLUŽEB PRO MOBILNÍ SBĚR GEODAT 113Kapitola 4: ARCHITEKTURA SYSTÉMU MOBILDAT 121Kapitola 5: METADATOVÉ PROFILY V MOBILNÍM MAPOVÁNÍ 125Kapitola 6: NÁČRTOVÝ SYSTÉM A JEHO VYUŽITÍ V MOBILNÍM MAPOVÁNÍ 131Kapitola 7: TEMATICKÉ MOBILNÍ MAPOVÁNÍ - ZKUŠENOSTI Z PILOTNÍHO PROJEKTU 141Kapitola 8: VELKOMĚŘÍTKOVÉ MOBILNÍ MAPOVÁNÍ - ZKUŠENOSTI Z PILOTNÍHO PROJEKTU 149
  6. 6. ČÁST III NAVLOGKapitola 1: NAVLOG 157Kapitola 2: METODIKA TESTOVÁNÍ INTEGROVANÉHO PŘIJÍMAČE GPS EGNOS 161Kapitola 3: PŘEHLED SOUČASNÝCH METOD URČOVÁNÍ POLOHY 169Kapitola 4: MOŽNOSTI MOBILNÍHO PŘENOSU DAT A VÝVOJ KOMUNIKAČNÍHO MODULU 177Kapitola 5: JAK ŘEŠIT NAVIGAČNÍ A LOGISTICKÉ ÚLOHY NA ZÁKLADĚ STANDARDŮ OGC/SERVEROVÉ ŘEŠENÍ NAVIGAČNÍCH A LOGISTICKÝCH ÚLOH 189Kapitola 6: IMPLEMENTACE KLIENTSKÝCH ŘEŠENÍ 203ČÁST IV GEOPLANKapitola 1: GEODATA PRO AKTUALIZACI INFORMAČNÍHO SYSTÉMU ZEMĚMĚŘICTVÍ A KATASTRU 215Kapitola 2: DATA GEOMETRICKÉHO PLÁNU OBSAŽENÁ VE VÝMĚNNÉM FORMÁTU 223Kapitola 3: VYUŽITÍ PŘÍMÉHO PŘÍSTUPU KE GEODATŮM V ZEMĚMĚŘICTVÍ 229Kapitola 4: KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ VHODNÉ PRO ZEMĚMĚŘIČE 235Kapitola 5: ÚLOHA NÁČRTŮ V NOVÉM MAPOVÁNÍ A PŘI TVORBĚ GEOMETRICKÝCH PLÁNŮ 245Kapitola 6: ZPRACOVÁNÍ GEOMETRICKÝCH PLÁNŮ PROSTŘEDNICTVÍM WEBOVÉ APLIKACE 255Doslov 269Literatura 271
  7. 7. ÚVOD Po až hvězdném a zejména úspěšném období zavádění geografických informačníchsystémů (GIS) do každodenního života se komunita specialistů, ale i laických uživatelůzabývajících se či využívajících geografickou (prostorovou informaci), vrátila jako byzpět, právě k ní. Zatímco v počátcích využití GIS se hodila veškerá data a informace, která bylav digitální formě k dispozici, a ne vždy byla kombinována a spojována oprávněně, vpozdějším období se jasně ukázalo, že geografická data bez standardů a metadatovýchslužeb, bez zajištění harmonizace a interoperability nejsou to, co by nám pomáhalo naléztpravdivou a správnou informaci pro naše řešení. Svět kolem nás také nezůstal stát a výrazně se změnil od doby, kdy kanadský vědecRoger Tomlinson přišel poprvé s teorií a praxí GIS. Postupně přicházely nové informačnía komunikační technologie, nejprve malé počítače, posléze laptopy. Vzrůstala i nabídkanových podrobných zdrojů prostorových dat, které již nevznikaly pouhou digitalizacímap, ale stále více přicházejí ze satelitů, digitálních fotogrammetrických snímků, radarůči skenerů umístěných na letadlech. Přenosu a využití dat napomohl i nárust paměťovýchdatových medií a zejména nové, progresivně se rozvíjející možnosti internetu a Webu(obě média nebyla ještě ani počátkem 80.let v učebnicích GIS vůbec zmiňována). I díkyinternetu se objevují a stávají populárními mezi širokou veřejností nové typy vyhledávačůpracujících s geografickými daty, jakými je například Google. Ve všech těchto procesechhrají významnou úlohu GIS, čímž došlo k obrovskému navýšení potenciálu jejich využití. Technologie se nevyvíjejí ve vzduchoprázdnu a jejich úspěšnost je závislá také natom, jak napomáhají řešení každodenních problémů. Svět se v minulých letech globalizoval,kdysi industriální společnost se v rozvinutých a ekonomicky silnějších zemích změnilana společnost informační s ambicemi směřujícími ke společnosti znalostní. A právěpožadavek znalostní společnosti směřuje opět k datům a informacím, či na vyšší úrovniznalostem, které budeme pomocí nových technologií doručovat našim uživatelům, ať užv rámci e-governmentu, e-commerce, realizací projektů jako je Digitální Země, e-Europe,či dalších. Ve své památné prezidentské řeči na kongresu ICA v Barceloně v r. 1995 tehdejšíprezident Mezinárodní kartografické asociace (ICA) Joel Morrison upozornil, že uplatněnígeografických informací v tehdejší době záleželo na rozvoji geografického myšlení,které je výrazně pomalejší, než druhá složka procesu, rozvoj moderních technologií.V té době často docházelo k diskuzím, jak nejlépe využít rychle se rozvíjející technologie.Podíváme-li se několik let zpátky na projevy představitelů největších firem, skutečnýchleaderů v oblasti GI byznysu, jakými jsou americké globálně operující firmy Intergraph,ESRI či Bentley, zjistíme, že i v této oblasti se situace změnila. S prudkým rozvojeminformační společnosti, zejména v ekonomicky rozvinutých zemích, vidíme, že řadanových požadavků společnosti si přímo vynucuje použití geografických informací.Elektronické vládnutí (e-government) nebo požadavky na kontrolu kvality životníhoprostředí, inteligentní dopravu, moderní zbrojní systémy atp., nelze bez prostorové složkyuspokojivě řešit.
  8. 8. Nejnovějším příkladem, který znamená výrazný obrat v přístupu k prostorovýmdatům, byla několikaletá diskuze o evropské iniciativě, později legislativní směrniciINSPIRE (Infrastructure for Spatial Information in Europe). Po dřívějších neúspěšnýchpokusech vybudovat geoinformační infrastrukturu v Evropě (GII resp. SDI) se vnávaznosti na iniciativy přicházející z oblasti životního prostředí, zejména snahu pokrytípožadavků na neustálou informovanost o stavu životního prostředí pro evropské obyvatelekdykoliv a kdekoliv, se země Evropské unie sice obtížně, ale nakonec přece jenomdohodly na vybudování zmíněné informační infrastruktury. Ta by měla navazovat na jiždříve uskutečněné kroky nejen v rámci Společenství, ale i v jednotlivých zemích. Jednímz klíčových předpokladů, jež jsou také diskutovány v této knize, je interoperabilita. Řadavýznamných aktivit vychází z tzv. Evropského interoperabilního rámce. Evropský interoperabilní rámec (IDABC; Interoperable Delivery of EuropeaneGoverment Services to Public Administrations, Businesses and Citizens) představujevyužití informačních a komunikačních technologií pro podporu přeshraničních služebveřejného sektoru pro všechny občany a společnosti. Tato iniciativa by tak měla zajistitkvalitní elektronické služby veřejné správy pro všechny koncové uživatele. Konkrétně sejedná o zajištění konzistentních elektronických služeb v oblastech zemědělství, vzdělávání,zaměstnanosti, sociálních věcí, životního prostředí, statistik či výběrových řízení. Jednímze základních kamenů implementačních projektů je zapojení Open Source software.Výsledkem aktivit budou certifikované služby IDABC v roce 2009. Vznik SDI, v našem případě INSPIRE, je předpokladem pro nový rozvoj vědeckýchdisciplín, například kartografie. V současnosti je prostřednictvím inteligentního přístupu dodatabází a interaktivní uživatelské podpory možné nejen nalézt vhodné mapy na Internetu,ale také je vytvářet a modifikovat podle specifických a individuálních požadavků. Namístopouhého užití map, které byly někým vytvořeny předem, dovolují tyto nové výzkumnémožnosti jednotlivcům využívat kartografii interaktivně, na základně přání individuálníhouživatele, zkoumat a reprezentovat prostorové informace. Nové technologie umožňují “živéspojení” mezi instinktivní vnitřní sférou naší prostorové kognice prostřednictvím příméinterakce s novou generací kartografických vizualizací, a tím i s potenciálně nekonečnýmizdroji na Internetu. Uvedené příklady dokumentují, že dochází k progresivnímu rozvoji sběrua dostupnosti geografických dat a informací. Ty jsou pomocí nových technologiízpracovávány a vizualizovány pro potřeby co nejširšího okruhu uživatelů. V souvislosti stím je také potřeba zásadně řešit složitou problematiku zapojení geografických informacído širokého proudu informačních a komunikačních technologií a jejich aplikací a naopak,aplikovat vlivy rozvoje informační společnosti na celou oblast geografických informací. V tomto duchu byly formulovány a řešeny i projekty, jež jsou popisovány vpředkládané knize. Všechny byly financovány Grantovou agenturou Akademie věd Českérepubliky v rámci programu Informační společnost, tématického programu”II. Národníprogram výzkumu - TP2. Jde o následující: • Management geografických informací a znalostí (SPRAVADAT). Jeho cílem bylo vytvoření uceleného systému managementu geografickýchinformací a znalostí a jejich uplatnění v praktických aplikacích. Jde o vyřešení tvorby,uložení a distribuci velkých datových souborů typu katastr nemovitostí, Státní mapa 1 :5000, báze geografických dat apod.
  9. 9. • Mobilní sběr prostorových dat pro mapovaní v reálném čase (MOBILDAT). Cílem projektu bylo vytvořit základní infrastrukturu pro on-line vkládáníprostorových dat zájmovými skupinami prostřednictvím mobilních zařízení. Řešitelévytvořily serverovou služby, které bude tvořit rozhraní mezi distribuovaným GIS amobilním zařízením uživatele. Služba také poskytuje možnost interaktivních korekcívkládaných údajů přímo v terénu a výrazně usnadní a zrychlí proces aktualizace dat vGIS. • Navigační a logistické systémy (NAVLOG). Základním cílem projektu bylo vyvinutí modulárního logistického GIS systému,sloužícího pro potřeby českého aplikovaného a průmyslového výzkumu a pro výběroptimálních praktických řešení pro energetiku a dopravní telematiku. • Systém přenosu dokumentačních dat pro aktualizaci informačního systému státní správy zeměměřictví a katastru (GEOPLAN) Cílem projektu byl další rozvoj informačních technologií ve sféře tvorbyaktualizačníchsouborů pro státní správu zeměměřictví a katastru. Vyřešení podmínek přímé datovéaktualizace souborů informačního systému katastru nemovitostí s využitím jak výměnnýchformátů dat, tak i nových webových technologií. Řada tezí a výstupů z výše uvedených projektů byla ověřována i v rámci výzkumnéhozáměru MŠMT ČR, projekt MSM0021622418 s názvem „Dynamická geovizualizace vkrizovém managementu“. Autoři knihy nemají ambici popsat podrobně všechny otázky související s řešenýmiprojekty. Řada z nich je v široké vědecké komunitě otevřena a zatím nedořešena. Ambicíautorů je ale ukázat, na jaké úrovni vývoje je výzkum v České republice resp. v EU a vesvětě v uvedených oblastech a tam, kde jsou nedořešené otázky, ukázat, jaké směry řešenív budoucnosti vidí. Vzhledem k omezenému rozsahu publikace byla pro potřeby čtenářů na adresewww.spravageodat.cz vytvořena doplňková informační stránka o výše zmíněnýchprojektech, barevné verze obrázků a další důležité veřejné výstupy. MILAN KONEČNÝ
  10. 10. POUŽITÁ TERMINOLOGIE Následující výčet obsahuje vysvětlení vybraných terminologických výrazů zpublikace. Pro ucelenější přehled a vysvětlení odborných termínů v oblasti geoinformačníchtechnologií odkazujeme na Terminologický slovník VÚGTK [160] a oborovou normu– překlad odpovídajících CEN norem.Ambiguita Neznámý počet celých vlnových délek nacházejících se mezi družicemi GPS a přijímačem, nejednoznačnost.Bezdrátové sítě Bezdrátový typ počítačové sítě, která jako přenosové médium používá elektro- magnetické rádiové vlny v pásmech řádu GHz (gigahertzů).Digitální náčrt Náčrt v digitálním vyjádření obsahu předmětů a šetření pro potřebu velkoměřítkového mapování a katastru.Gazeteer, prostorový tezaurus Seznam toponym seřazený dle abecedy nebo jinak, určující polohu a přednostně též variantní jména, typ objektu a další informace.Geodata 1: data s implicitním nebo explicitním vztahem k místu na Zemi 2: počítačově zpracovatelná forma informace týkající se jevů přímo nebo nepřímo přidružených k místu na Zemi 3: data identifikující geografickou polohu a charakteristiky přírodních a antropo- genních jevů a hranic mezi nimi.Geodetický systém Společný název pro souřadnicový, výškový a tíhový systém.Geometrický plán Je grafickou částí listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru nemovi- tostí. Vyhotovuje se vždy na základě výsledků geodetických prací v terénu a obsahuje grafické zobrazení nemovitosti před změnou a po ní a další údaje podle stanovených požadavků.Geoprvek Modelový obraz lokalizovatelného objektu reálného světa, který je dále nedělitelný na jednotky stejné třídy a který zahrnuje lokalizaci.INSPIRE INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe je iniciativou Evropské komise. Stejnojmenná směrnice Evropské komise a Rady si klade za cíl vytvořit evropský legislativní rámec potřebný k vybudování evropské infrastruktury prostorových informací. Hlavním cílem INSPIRE je poskytnout větší množství kvalitních a standardizovaných prostorových informací pro vytváření a uplatňování politik Společenství na všech úrovních členských států.Integrace geodat Spojování a kombinace geodat z různých zdrojů, v poslední době především v kontextu s využitím webových XML služeb.Internetová síť Světová komunikační síť, umožňující připojeným počítačům komunikovat s ostatními veřejnými segmenty napojenými na tuto síť.Interoperabilita geodat 1: schopnost komunikovat, realizovat programy nebo přenášet data mezi různými funkčními jednotkami způsobem, který vyžaduje od uživatele malé nebo žádné znalosti o jednotlivých charakteristikách těchto jednotek 2: schopnost technického zařízení či softwaru od různých výrobců spolu úspěšně komunikovat a spolupracovat.Kálmanův filtr Filtr, který odhaduje stav pohyblivého systému ze série neúplných a rušených měření.Katastrální operát 1: souhrn měřického a písemného operátu pozemkového katastru 2: souborné označení pro dokumentační materiály potřebné pro vedení a obnovu katastru nemovitostí ČR (soubor geodetických informací katastru nemovitostí, soubor popisných informací katastru nemovitostí, souhrnné přehledy o půdním fondu z katastru nemovitostí, dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, sbírka listin).Metadata Data popisující a dokumentující data, data o datech.
  11. 11. Místopisný náčrt Náčrt situace umístění bodu bodového pole vzhledem k okolním objektům, součást formuláře geodetických údajů.Mobilní klient Klientská část v architektuře klient-server, která je součástí přenosného zařízení (např. PDA, mobilního telefonu apod.).ON LINE přístup ke Zpřístupnění ke geodatům formou webových XML služeb nebo webovýchgeodatům aplikací.Open Source Způsob distribuce programů, dat apod., která splňují jak otevřenost zdrojového kódu, tak umožnění jeho dalšího šíření a úprav.Pilotní studie Primární studie užitá pro ověření fungování systému.Případová studie Vzorové zpracování zadaného tematu.Scénář Podrobný technický popis postupu.Senzor Prvek nebo zařízení určené k měření fyzikální veličiny.Souřadnicový systém 1: systém, určený údaji o referenční ploše, orientaci sítě na ni, jejím měřítku, referenčním bodu a užitém kartografickém zobrazení 2: sada matematických pravidel pro specifikování způsobu, jakým jsou souřadnice přiřazovány k bodům (ČSN ISO 19111).Standardizace geodat Soubor opatření zabezpečující jednotnou podobu geografických dat.Státní souřadnicový systém 1: systém, určený údaji o referenční ploše, orientaci sítě na ni, jejím měřítku, referenčním bodu a užitém kartografickém zobrazení 2: sada matematických pravidel pro specifikování způsobu, jakým jsou souřadnice přiřazovány k bodům (ČSN ISO 19111) 3: systém, určený pro specifické práce v určeném prostoru v rámci státu.Tablet Zařízení na převod obrazu do digitální formy ; skládá se z pevné podložky obsa- hující elektronické zařízení generující elektromagnetické pole a z pohyblivého snímacího zařízení v podobě pera nebo grafického kurzoru se záměrným křížem a lupou.Telematika Obor zaměřující se na určování polohy pohybujícího se objektu.Tenký klient Klientský software v architektuře sítě klient-server, jehož funkčnost je závislá na centrálním serveru.Tezaurus Hierarchicky uspořádaný terminologický slovník lexikálních jednotek obsahu- jící popisovače a vztahy mezi nimi.Tlustý klient Klientský software v architektuře sítě klient-server, který pracuje nezávisle na centrálním serveru. Obvykle poskytuje větší funkcionalitu než tenký klient.Triangulační list Plošná evidenční jednotka v bývalé československé trigonometrické síti.Výměnný formát geodat Kódový záznam dat, který se používá k přenosu mezi jednotlivými programy nebo zařízeními.Vzhled jevu Abstrakce jevů reálného světa, překlad termínu feature v ČSN ISO normách řady 19100, ekvivalent k pojmu geoprvek.Webové mapové služby Poskytování mapových výstupů prostřednictvím internetu bez nutnosti přenosu zdrojových souborů dat.Webové služby Systém umožňující součinnou spolupráci počítačů v síti. Poskytovatel služby nabízí prostřednictvím standardních rozhraní určitá data a služby. Klient najde adresu služby v registru webových služeb, načte si její popis a využívá ji.
  12. 12. HLAVNÍ POUŽÍVANÉ ZKRATKYA-GPS Asistované GPSAGS Astronomicko-geodetická síťAJAX Asynchronous Javascript And XMLANSI American National Standards InstituteAOA Angle Of ArrivalAP Access PointAST position paper Architecture & Standards Position PaperAV ČR Akademie věd České republikyBBWA Broadband Wireless Access (bezdrátové metropolitní sítě)BIH Bureau International de I’HeureBPEJ Bonitní půdně ekologická jednotkaBpv Výškový systém baltský - po vyrovnáníBSS Basic Service SetCAGI Česká asociace pro geoinformaceCBCH Cell Broadcast ChannelCDMA Code Division Multiple AccessCLI Command Line InterfaceCORBA Common Object Request Broker ArchitectureCTRS Konvenční terestrický systémCQL Common Query LanguageCSMA/CA Carrier Sense Multiple Access With Collision AvoidanceCSW Catalogue Services for the WebCZEPOS Česká permanentní síť pro určování polohyČR Česká republikaČSJNS Československá jednotná nivelační síťČSN České technické normyČSÚ Český statistický úřadCSV Comma Separated Value(s) (importní/exportní formát do databáze)ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrálníDBU Deutsche Bundesstiftung UmweltDCMI Dublin Core Metadata InitiativeDGN Design (formát výkresů v produktech firmy Bentley Systeme)DGPS Diferenční GPSDKM Digitální katastrální mapaDIKAT Systém pro tvorbu a vedení informačních systémů o území a automatizované vyhotovení geometrického plánuE-CGI Enhanced Cell Global IdentityE-OTD Enhanced Observed Time DiferenceebRIM Electronic Bussiness Registry Information ModelEGM Earth Gravity ModelEGNOS European Geostationary Navigation Overlay ServiceEPSG European Petroleum Survey Group
  13. 13. ESS Extended Service SetETRF European Terrestrial Reference Frame (Evropský terestrický referenční rámec)ETRS European Terrestrial Reference System (Evropský terestrický referenční systém)ETSI European Telecommunications Standards InstituteEUREF European Reference Organisation for Quality Assured Breast Screening and Diagnostic ServicesEVRF European Vertical Reference SystemEXIF EXchangeable Image File FormatFHSS Frequency Hopping Spread SpectrumFKP FlächenkorrekturparameterFTP File Transfer ProtocolFSC Fujitsu-Siemens ComputersFSÚ Federální statistický úřadGALILEO Evropský družicový navigační systémGDAL Geospatial Data Abstraction LibraryGDI Geographic Data InfrastructureGeoSl AČR Geografická služba Armády ČRGFM General Feature ModelGII Geospatial Information InfrastructureGIS Geografický informační systémGLONASS GLObaľnaja NAvigacionnaja Sputnikovaja Sistěma (ruský družicový navigační systém)GML Geography Markup LanguageGNSS Global Navigation Satellite SystemGP Geometrický plánGPL General Public Licence (všeobecná veřejná licence)GPRS General Packet Radio ServiceGPS Global Positions System (americký družicový navigační systém)GRASS Geographic Resources Analysis Support SystemGSM Mobilní bezdrátové sítě (GPRS, UMTS)GUI Graphic User InterfaceIAPP Inter-Access Point ProtocolIBO Information Bearing ObjectsICAO International Civil Aviation OrganisationIEEE Institute of Electrical and Electronical EngineersIERS International Earth Rotation Service (Mezinárodní služba rotace Země)IIM Information Interchanges ModelIMO International Maritime OrganisationINSPIRE INfrastructure for SPatial InfoRmation in EuropeIPR Intellectual Property RightsIPTC International Press and Telecommunications CouncilIrDA Infrared Data AssociationIS Informační systémISO International Organisation for StandardisationISKN Informační systém katastru nemovitostí v ČRISM Industry, Science, Medical
  14. 14. ITRF International Terrestrial Reference SystemETRS European Terrestrial Reference System (uživatelský geocentrický souřadnicový systém)ITU-T International Telecommunications Union - Telecommunications Standardization SectorKM-D Katastrální mapa v digitální forměKN Katastr nemovitostiLADGPS Local Area DGPSLAN Local Area Network (místní síť)LMU Location Measurement UnitMAC Media Access ProtocolMetaIS Metainformační systémMLC Mobile Location CenterMMC MultiMedia ComputerMS Mobilní staniceMT Mobile TerminalN.N. Normal NullNAA Newspaper Association of AmericaNATO North Atlantic Treaty Organisation (Organizace Severoatlantické smlouvy)NavLog Navigation LogNGII Národní geoinformační infrastruktura ČRNMEA National Marine Electronics AssociationNNSS Navy Navigation Satellite System (Námořní navigační družicový systém)NVF Nový výměnný formát KNOGC Open Geospatial ConsortiumPBPP Podrobné body polohového polePC Výpočetní technika, komunikační technikaPDA Personal Data AssistantPDOP Position Dilution of PrecisionPII Prostorová informační infrastrukturaPKMP Prvky katastrální mapyPOS Personal Operating SpacePPP Public Private PartnershipPROJ Cartographic Projections LibraryPRS Pseudoreferenční stanicePyWPS Python Web Processing ServiceQoS Quality of ServiceRDF Resource Description FrameworkRINEX Receiver Independent ExchangeRTK Real Time KinematicRETM Rastrové ekvivalenty topografických mapS-42 Souřadnicový systém 1942S-Gr95 Tíhový systém 1995S-JTSK Státní souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrálníS-SK Souřadnicový systém stabilního katastruSDI Spatial Data Infrastructure
  15. 15. SGI Soubor geodetických informacíSGS Srovnávací grafický souborSIG Special Industry GroupSLD Styled Layer DescriptorSLR Satellite Laser RangingSMLC Serving Mobile Location CenterSMPS Simple Mobile Positioning SystemSPI Soubor popisných informacíSQL Structured Query Language (strukturovaný dotazovací jazyk)SW SoftwareSWOT Strengths, Weaknesses, Opportunities, ThreatsTDD Time-Division DuplexTS AČR Topografická služba Armády ČRUML Unified Modeling Language (grafický jazyk pro vizualizaci, specifikaci, navrhování a dokumentaci programových systémů)UMTS Universal Mobile Telecommunications System (Universální mobilní telekomunikační systém)UTM Universal Transversal MercatorVFK Výměnný formát katastruVGA Video Graphics Array (grafický adapter pro PC)VPN Virtual Private NetworkVÚGTK Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografickýWADGPS Wide Area DGPSWCS Web Coverage ServiceWECA Wireless Ethernet Compatibility AlianceWEP Wired Equivalent PrivacyWEP Wireless Encryption ProtocolWFS Web Feature ServiceWGS 84 World Geodetic System 1984 (Světový geodetický systém 1984)WiFi Wireless FidelityWirelessinfo Virtuální výzkumné a inovační centrum se zaměřením na GISWLAN Wireless Local Area NetworkWMC Web Map ContextWMS Web Map ServiceWPAN Wireless Personal Area NetworkWPS Web Processing ServiceWWW World Wide WebXML eXtensible Markup Language (rozšiřitelný značkovací jazyk)XMP eXtensible Metadata PlatformZABAGED Základní báze geografických datZÚ Zeměměřický úřadZHB Zhušťovací bodZPH Zjišťování průběhu hranicZPMZ Záznam podrobného měření změn
  16. 16. ČÁST ISPRAVADAT
  17. 17. 20
  18. 18. Kapitola 1: SPRAVADATMILAN KONEČNÝ, PETR KUBÍČEK, KAREL CHARVÁT1. Úvod Cílem projektu SpravaDat - Management geografických informací a znalostí bylonapomoci rozvoji geoinformační infrastruktury (SDI) v ČR a přispět k řešení otázkykomercializace prostorových (geografických) dat. Hlavním úkolem projektu SpravaDatbylo navrhnout a implementovat takové modely využívání prostorových dat, které umožníjejich co nejširší využití. Projekt výrazně napomohl analyzovat současnou situaci a vytvořit podmínky vedoucík zavádění INSPIRE v ČR. Tým autorů se podílel i na formování národního stanoviskak některým dokumentům INSPIRE a jeho výsledky jsou dnes již přímo součástí postupněvytvářené Národní geoinformační infrastruktury (NSDI) pro implementaci INSPIRE.Projekt ale nebyl přímo svázán s praktickým zaváděním INSPIRE a jelikož se jednaloo projekt výzkumný, v některých částech výrazně překračoval i rámce dané INSPIRE. Jak již bylo řečeno, hlavním cílem projektu bylo napomoci lepšímu využíváníprostorových dat. V posledních letech byly v ČR pilotně implementovány i standardizovanétechnologie umožňující vytváření skutečného trhu s daty a prostorové infrastruktury.Přesto se však ještě nedá plně hovořit o existenci národní prostorové infrastruktury a jižvůbec ne o plně rozvinutém trhu s geoprostorovými daty. Existuje zde jednak výraznápoptávka po efektivnější práci s daty v oblasti státní správy a samosprávy, a to předevšímv oblasti přístupu k datům a jejich sdílení (náznak řešení demonstruje kraj Vysočina), alei rozsáhlý tržní potenciál pro využívání prostorových dat jak jednotlivci, tak i organizacemi.V budoucnosti bude vzrůstat požadavek na poskytování dat pomocí integrovanýchslužeb (viz kapitola 6, 7). Zkušenosti v Evropě i u nás ukazují, že budoucnost v práci sprostorovými daty je v prostředí Webu. Plnému rozvití však dosud bránila řada faktorů.Jako hlavní lze zmínit:• Nevyjasnění některých legislativních otázek v oblasti přístupu k prostorovým datům v rámci státní správy a samosprávy (zde již dochází k výraznému posunu především zásluhou činnosti Nemofora).• Vysoká cena geoprostorových dat, která je obvykle dána dvěma hlavními faktory: · Současné modely nabízení dat jsou orientovány především na nabízení ucelených datových setů, které jsou pro mnoho uživatelů cenově nedostupné. To na druhou stranu ovlivňuje, že neexistuje dostatečně velká poptávka po datech, která by pak umožnila tato data zlevnit. · Na trhu jsou nabízena obvykle data, ne služby. Velká většina budoucích potenciálních zákazníků bude požadovat informační a znalostní služby, ne primární data.• Nedostatečná informovanost mezi uživateli i poskytovateli prostorových dat o nejnovějších standardech a technologiích v oblasti sdílení geoprostorových dat a služeb. 21
  19. 19. • Nedostatečná podpora těmto technologiím a standardům ze strany vývojářských týmů. Projekt SpravaDat se snažil reagovat na tyto překážky a poskytl jak teoretickéanalýzy, tak prakticky prezentoval výsledky výzkumu vedoucí k překonání těchto bariér. Následující text je rozčleněn do kapitol, které v jistém smyslu kopírují organizacipracovních týmů INSPIRE. I přesto, že v publikaci popsané výsledky projektů se někdyliší od doporučení týmů INSPIRE (doporučení pracovních týmů a výzkumy v rámciSpravaDat probíhaly paralelně), domníváme se, že toto členění může napomoci čtenářůmlépe pochopit a implementovat doporučení, která z INSPIRE přicházejí. BudováníNSDI bude na jedné straně plně v souladu s požadavky INSPIRE, ale na druhé straněbude postihovat i národní specifika. Možné odlišnosti oproti doporučením pracovníchtýmů INSPIRE mohou vycházet i z toho, že především v oblasti budování technologickéinfrastruktury pro SDI je Česká republika výrazně nad průměrem Evropy. Členění kapitoly věnované projektu SpravaDat je následující: · GIS v národní geoinformační infrastruktuře. · Metadata a katalogové služby. · Interoperabilita, datové modely a generalizace dat. · Architektura pro SDI a jednotlivé standardy pro její podporu. · Sdílení prostorových dat a služeb a možné obchodní modely. · Popis konkrétních pilotních řešení, která jsou výstupem z projektu SpravaDat. 22
  20. 20. Kapitola 2: GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMYV NÁRODNÍ GEOINFORMAČNÍ INFRASTRUKTUŘEPAVLA TRYHUBOVÁ1. Národní geoinformační infrastruktura (NGII) Bez prostorových dat si dnes nedokážeme život představit. Každý z nás v životě užněkdy něco hledal nebo hledá a geodata mu pomohou najít správný směr, ať už použijeklasickou papírovou mapu nebo moderní GPS navigaci. Problém nastává, když chcemenajít „správnou“ klasickou mapu nebo „správná“ data pro GPS navigaci. Prostorová data hrají důležitou roli nejen při hledání cest, ale i při rozhodovánívládních složek a organizací. Vláda plánuje politiku pro zemědělství, průmysl, regionálnírozvoj, dopravu a bezpečnost, sleduje postup řešení své strategie a ověření dosaženýchvýsledků. Kvalitní geodatové a mapové podklady jsou důležité pro efektivní vývoj tržníhohospodářství. Podobné příklady můžeme uvést i z dalších evropských zemí, napříkladpři navrhování dopravní sítě nebo sledování znečištění životního prostředí. Zvládat tytoprocesy na evropské úrovni ale není možné bez určité úrovně integrace, harmonizacea interoperability dat (Pauknerová, Tryhubová [140]). Díky těmto požadavkům je v současné době vyvíjena řada aktivit na globální,evropské i národní úrovni s cílem zabezpečit tyto podmínky pomocí jednotné infrastrukturyprostorových informací, která je často označována dalšími termíny, např. infrastrukturaprostorových dat, prostorové informační infrastruktury (PII), v globálním kontextu známéjako SDI (Spatial Data Infrastructure), či GDI (Geographic Data Infrastructure). V tétoknize je použit termín GII - Geospatial Information Infrastructure. Zimová [179] uvádí,že více než polovina z celkového počtu zemí světa deklaruje své aktivity v nějaké forměbudování SDI. Funkční geoinformační infrastruktura se stává přirozeným požadavkem informačníspolečnosti, a proto v řadě významných dokumentů z poslední doby - z oblasti veřejnésprávy i z profesní sféry - je vyjádřena nutnost formulovat strategii vytváření národnígeoinformační infrastruktury v podmínkách České republiky a určit cíle a projekty, kterévedou k její realizaci. Specifikace programu Národní geoinformační infrastruktury Českérepubliky (NGII) je součástí cílů uvedených v dokumentech Státní informační politika,Koncepce budování informačních systémů veřejné správy a Akční plán realizace státníinformační politiky. Národní geoinformační infrastrukturu České republiky lze popsat jako souborvzájemně provázaných podmínek, které v prostředí ČR umožňují zajistit a zpřístupnit conejvětšímu okruhu uživatelů širokou škálu geoinformací uživatelsky vhodnou formou připlném využití potenciálu moderních (geo)informačních a komunikačních technologií.[117] 23
  21. 21. 2. Podmínky pro fungování NGII Shrňme si základní podmínky pro fungování NGII - existence geodat a geoinformací,harmonizace a interoperabilita dat, jejich snadná dostupnost a znalost podmínek, za kterýchmohou být využívána. Aby výše uvedené podmínky byly splněny, musíme znát vlastnostigeodat a způsoby jejich využívání. Z vlastností jsou to především dva možné modely dat: vektorový a rastrový modeldat. V GIS mohou být také použity snímky a obrázky (mapky, letecké snímky) nebosoubory vektorových dat stažitelné ve formátech SHP, DGN a podobně. Výrazně seprosazuje používání internetu. Internetové stránky umožňují kopírovat databáze a nebovýpisy z informačních systémů využitelné v GIS. V informačních systémech jsou použitytextové formáty dat nazývané registry a číselníky. Data jsou doplněna údaji o geografickélokalizaci, kterou mohou být gegrafické souřadnice místa, nebo přesná adresa, označeníurčitého regionu, a podobně. Statistické klasifikace a číselníky vyhlašuje Český statistickýúřad. Číselníkem se rozumí uspořádaný seznam kódů a jim přiřazených významů.Číselníky jsou součástí statistického informačního systému. Statistická data lze zejménapoužít v tematickém mapování, při tvorbě kartogramů, kartodiagramů a podobně. Českýstatistický úřad vede registr ekonomických subjektů a registr sčítacích obvodů. Umístění geodat na webové stránky skrývá několik úskalí souvisejících s jejichobjemem a rozsahem. Některé zdroje nabízejí pokrytí celé České republiky, jiné pouzeurčité zájmové oblasti. Příkladem jsou ortofotomapy nebo již existující tematické mapy.Problémy nastávají tam, kde poskytovatelé geodat nemají dostatečně velký internetovýprostor pro umístění dat nebo nechtějí nabídnout vše zdarma, a tak na webové stránkyumísťují pouze ukázky dat nebo metadata. S tímto problémem úzce souvisí poskytovánígeodat. Poskytovatelé mají dvě možnosti: za úplatu nebo zdarma – většina poskytovatelůnabízí geodata především za úplatu, pokud jsou zdarma ke stažení, tak pouze pronekomerční účely. Další vlastností je dostupnost umístěných geodat. Nejsnadnější, nejrychlejšía nejlevnější dostupnost je pomocí internetu. To znamená stažení geodat přímo zwebových stránek. Tato forma dostupnosti ale není příliš oblíbená mezi poskytovateligeodat. Důvodem je nebezpečí jejich zneužití, které může vést až k nekontrolovanémušíření geodat mezi uživateli a jejich využíváním v komerčním prostředí, a tím i porušováníautorského zákona. Poskytovatelé řeší tuto situaci několika způsoby. Nutnou registracívstupu do informačního systému, ve kterém si lze data vyhledávat, kupovat a stahovat (e-obchod) nebo osobní návštěvou firmy, kdy je potřeba vyplnit formuláře a písemně o datazažádat. Teprve později po vyřízení všech formalit dochází k dodání geodat na CD-ROM.Internet poskytovatelé využívají k poskytování informací o vlastnictví geodat. Z těchto adalších důvodů je důležitou součástí geodat jejich popis. Popis dat je označován obvykle jako metadata a v minulosti byl velmi častopodceňován a opomíjen. Pro informovanost o geodatech jsou metadata důležitousložkou prostorově lokalizovaných dat. Metadata jsou definována jako „data o datech”a v nejrůznějších podobách jsou využívána již poměrně dlouhou dobu v oblastechzabývajících se uchováváním a zpřístupňováním informací a samozřejmě také v GIS. 24
  22. 22. Problematika metadat byla diskutována a řešena i v projektu INSPIRE. Detailně danouproblematiku rozebírá a komentuje kapitola 3.3. INSPIRE Iniciativa INSPIRE se stala evropskou směrnicí po jejím schválení Evropskýmparlamentem v listopadu roku 2006. Směrnice INSPIRE a její přijetí představuje klíčovýmoment pro budoucnost tvorby infrastruktury prostorových informací v Evropské Unii.INSPIRE podporuje harmonizaci prostorových formátů dat, dostupnost datových sada schopnost vyhledat různé datové sady. INSPIRE je založena na souboru základních principů:• data by měla být sbírána pouze jednou a udržována na té úrovni, kde je sbírání dat nejúčinnější;• mělo by být možné propojit prostorové informace z různých evropských zdrojů a mezi mnoho uživatelů a aplikací;• mělo by být možné pro informace sebrané na jedné úrovni jejich sdílení do všech ostatních úrovní;• na všech úrovních by mělo být dostatečné množství geodat za podmínek, které umožní jejich rozsáhlé použití;• mělo by být snadné najít, která geodata jsou dostupná, která se hodí pro zvláštní použití a za jakých podmínek mohou být získána a používána;• geodata by měla být snadno pochopitelná a interpretovatelná. Směrnice chce zajistit vytvoření evropské prostorové informační infrastruktury,která zpřístupní uživatelům integrované prostorové informační služby. Tyto službyby měly umožnit uživatelům pomoci při vyhledávání a zpřístupňování geografickýchinformací z široké škály zdrojů, od místní úrovně ke globální úrovni, interoperabilnícestou. Uživatelské cíle INSPIRE zahrnují politiky a evropské manažery na národní amístní úrovni, občany a organizace [51]. INSPIRE bude provozován na jednom webovém portálu, kde bude možné naléztexistující data. Jestliže tato data neexistují, členské státy EU budou muset takové datovésady vytvořit. Datové sady musí vyhovovat standardům, které zajistí propojení s datyz jiných zemí a z podkladů různých měřítek. Výhody pro Evropskou unii, jakož i běžnéhoobčana jsou zřejmé. Pokud stát zpřístupní a otevře používání prostorových dat, umožnímimo jiné prostřednictvím internetu jejich kontrolu, například plnění územního plánunebo zapsání osobního vlastnictví, s použitím mobilního telefonu nalezení nejbližší bankynebo zdravotního střediska [162]. 25
  23. 23. 3.1 Obsah směrnice INSPIRE Směrnice obsahuje následující kapitoly: Kap. 1 Obecná ustanovení Kap. 2 Metadata Kap. 3 Interoperabilita prostorových datových sad a služeb Kap. 4 Síťové služby Kap. 5 Sdílení dat a znovu využití dat Kap. 6 Koordinace a doplňující opatření Kap. 7 Závěrečná ustanovení Přílohy I, II, III. Konkrétní znění české verze směrnice a aktuální vývoj situace související s jejíimplementací lze nalézt na adrese: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGR0A25.3.2 Obecné principy se vztahem ke geodatům• Pro geodata zavést koordinační opatření a koordinační struktury na úrovni veřejné správy pro spojení informací a znalostí z různých odvětví, které by zohledňovaly rozdělení pravomocí a odpovědností v členských státech.• Propojení geodat s dalšími informačními oblastmi (školství, vzdělávání a politika).• Data by měla být sbírána jednou a držena na té úrovni, kde je sbírání dat nejefektivnější.• Orgány a instituce Společenství mají mít harmonizované podmínky a integrovaný přístup k souborům prostorových dat a službám zohledňující regionální rozdíly.• Poskytovat o geodatech objektivní, důvěryhodné a srovnatelné informace na úrovni Společenství.• Zajistit propojené síťové služby, které naleznou, transformují, zobrazí a stáhnou prostorová data.• Usnadnit finanční náhrady za využívání prostorových dat a nadstandardních služeb.• Je třeba usnadnit přístup a zajistit možnost opakovaného použití prostorových dat, jež přesahují správní a státní hranice.• Členské státy zajistí přístup ke službám uvedeným prostřednictvím geoportálu Společenství.• Členské státy umožní veřejným orgánům a institucím členských států přístup ke geodatům a zajistí jejich dostupnost bez omezení (transakční, procesní, zákonné, institucionální nebo finanční povahy).• Zajistit snadno použitelné služby pro veřejnost a přístup k nim pomocí komunikačního prostředku. Jde o služby vyhledávací (na základě obsahu metadat), prohlížecí, stahování, transformační a vyvolávací.• Pro účely služeb je třeba zavést několik vyhledávajících kritérií: klíčová slova, třídění prostorových dat a služeb, kvalita a přesnost prostorových dat, úroveň souladu se specifikacemi pro harmonizaci prostorových dat, zeměpisná poloha, podmínky přístupu a použití geodat a služeb, veřejné orgány, které jsou pověřeny vypracováním, řízením, údržbou a šířením souborů prostorových dat a služeb. 26
  24. 24. • Členské státy nesmějí omezit přístup k informací o emisích do životního prostředí.• Členské státy zajistí, aby vyhledávací a prohlížecí služby byly veřejnosti přístupné zdarma.• Data mohou být poskytována pomocí prohlížecích služeb ve formě zabraňující opětovnému použití a mohou obsahovat licenční smlouvu.• Vybírají-li orgány veřejné moci poplatky za transformační a vyvolávací služby, musí členské státy zajistit, aby bylo možné použít služeb elektronického obchodu.• Otevřenost národních infrastruktur pro další vlastníky geodat (třetí stranu).• Členské státy přijmou příslušná opatření, aby zabránily narušení hospodářské soutěže.• Zajistit propojení sítí pro zpřístupnění metadat veřejným orgánům a třetím stranám na základě žádosti.• Implementační pravidla stanovující podmínky pro harmonizaci prostorových dat a předpisy pro výměnu prostorových dat zajistí interoperabilitu prostorových dat nebo interakci služeb.• Komise stanoví implementační pravidla tak, aby zvýšila možnost opakovaného využití souborů prostorových dat a jejich služeb třetími stranami. Tato prováděcí pravidla mohou obsahovat zavedení společných podmínek pro udělování licencí.4. Závěr Žijeme v době, kdy kvalita a kvantita informací o světě kolem nás se vyvíjí úžasnourychlostí. Zvyšují se požadavky na uchovávání a zpracovávání informací. V současnosti je vyvíjena řada aktivit na globální, evropské i národní úrovni s cílemzabezpečit výše zmiňované podmínky (harmonizace, informovanost a dostupnost geodat)pomocí jednotné infrastruktury prostorových informací. Jak již bylo řečeno, v INSPIREje řada klíčových doporučení nezbytných pro podporu vysoké úrovně NGII. Odbornákomunita pracující s prostorovými daty věří, že INSPIRE je prvním krokem pro vytvořeníEvropského SDI. Pro realizaci této myšlenky je nutné zvyšovat povědomí o NGII mezivšemi zainteresovanými složkami - poskytovateli ostatních dat, ministerstvy, privátnímsektorem a veřejností. V průběhu posledních let se situace v ČR mění k lepšímu – rozvíjí se informačnísystémy, na webových stránkách přibývají portály. Veřejná správa poskytuje stále víceinformací. Dostupnost geodat se rok od roku zlepšuje. Díky vznikajícím informačnímportálům a geoportálům snadněji vyhledává a má geografické informace k dispozicistále více uživatelů. Česká republika tak vytváří podmínky pro fungování NGII a splňujepožadavky INSPIRE. Menší nedostatky existují v harmonizaci dat, např. chybí národníprofil metadat. Dalším krokem na cestě k úspěšnému vybudování NGII bude naplněnípožadavků směrnice INSPIRE. 27
  25. 25. 28
  26. 26. Kapitola 3: METADATA, TEZAURY A KATALOGOVÉSLUŽBYŠTĚPÁN KAFKA, TOMÁŠ ŘEZNÍK, PETR KUBÍČEK, KAREL CHARVÁT, TOMÁŠCAJTHAML1. Metadata Potřeba metadat se objevila již v době, kdy byly pořizovány první rastrové mapovépodklady a digitální data vůbec. Tehdy se začala objevovat i poptávka po informacícho prostorových datech. Tyto informace tak vlastně navazují na mimorámové údaje mapv analogové podobě, zpracovávané v předchozích letech, které poskytovaly obdobnýmzpůsobem zásadní informace o prostorových datech. Metadata lze definovat jako data o datech nebo datových sadách, tedy jako množinuinformací popisujících daná data. Jde o popis obsahu, reprezentaci, geografický a časovýrozsah, prostorové reference, jakost a správu sady geografických dat. Je důležité, že právěmetadata umožňují integrovat geodata z různých datových sad a zdrojů (organizací,segmentů veřejné správy apod.), čímž naplňují jeden z hlavních principů a požadavků nainteroperabilitu dat a informačních systémů (především charakteru GIS). Pro správu metadat se používá metainformační systém. Metainformační systém(MetaIS) je informační systém, který dokáže sofistikovaně pracovat s metadaty a vyřizovatpožadavky na něho kladené. Důležitými charakteristikami MetaIS jsou především tytooperace nad metadaty:• Identifikace metadat (schopnost zpracovat neomezené množství metadat).• Verifikace metadat (ověření správnosti testováním).• Interpretace metadat (zpracování obsahu metadat, validita).• Distribuce metadat (prezentace ve vhodné formě). Uživatelé MetaIS mohou vyhledávat metadata o požadovaných datových sadách svyužitím standardních vyhledávacích mechanismů. MetaIS většinou publikuje svá metadataprostřednictvím služby WWW. Z metadatových standardů relevantních pro projektSpravaDat a i pro budování NSDI je třeba zmínit dva, Dublin Core a ISO19115/19119. Obr. 1: Využití metadat v praxi 29
  27. 27. 1.1 Dublin Core - ISO 15836 Dublin Core je standard určený Tab. 1: Dublin Core Metadata Element Setk vytváření metadat dokumentů na Anglicky Českyinternetu. Vychází z knihovních systémů. Title NázevJde o jednoduchý systém složený z Creator Tvůrceněkolika položek s prefixem „DC“. Je Subject Předmětmožno vytvářet další podtřídy rozšířením Description Popispředdefinovaných pomocí tečky. Tato Publisher Vydavatelmetadata je možno vkládat do hlaviček Contributor PřispěvatelHTML dokumentů. Existují vyhledávače, Date Datumkteré je umí zpracovávat a tak poskytovattříděné informace na rozdíl od „textových“ Type Typwebových vyhledávačů. Format Formát Identifier Identifikátor Standard Dublin Core obsahuje Source Zdrojzákladní sadu patnácti prvků (Dublin Core Language JazykMetadata Element Set), z nichž žádný nenípovinný: viz tab. 1. Relation Vztah Coverage Pokrytí Rights Práva1.2 ISO 19115/19119 metadata1.2.1 ISO19115 Norma ISO 19115 standardizuje metapopis prostorových dat. Počítá se s tím, žebude postupně nahrazovat současně používané standardy: FGDC (USA), ANZLIC(Austrálie), CEN (EU). Z informací uveřejněných na internetu vyplývá, že jak výrobcisoftwaru, tak i producenti dat postupně na tuto normu přecházejí. Současné aktivity EU voblasti prostorové infrastruktury (INSPIRE) počítají s touto normou jako jedinou pro popisprostorových dat. V ČR byly zrušeny předběžné normy CEN a do češtiny byla přeloženanorma ISO (překlad dalších souvisejících norem ISO 191xx v současné době postupněprobíhá), která také byla přijata za normu ČSN. Norma byla inspirována stávajícími metadatovými normami, je však značněrozsáhlejší a snaží se implementovat řadu číselníků, které omezují zadávání volného textu.Měla by přispět k ujednocení interpretace jednotlivých položek. Textových položek všaknadále zůstává velké množství. Norma navazuje na další normy série ISO 191xx (ISO19103 Conceptual Schema Language, ISO 19107 Spatial Schema, ISO 19108 Temporalschema, ISO 19109 Rules for Application Schema, ISO 19118 Encoding). Vycházíz jednotného „General feature“ modelu používaného jak OGC tak v rámci norem ISO191xx. Obsahuje povinné, nepovinné a podmíněně povinné položky. Norma také definujejakési jádro metadat (Core metadata), které by mělo být doporučeným základem provšechny metadatové záznamy. Norma předkládá popis struktury metadat ve formě UMLmodelů a datového slovníku metadat, který poskytuje detailnější informace o jednotlivýchpoložkách. Datový slovník obsahuje normalizované krátké a dlouhé jednoznačné názvyjednotlivých položek, které jsou dále používány v návazných normách. 30
  28. 28. S použitím této normy se počítá nejen pro popis datových sad, ale také webovýchslužeb (WMS apod.). Základní (implicitní) jednotkou pro metadatový popis je datová sada (dataset).Norma umožňuje také popisovat metadaty jednotlivé třídy geoprvků (feature types), třídyatributů (feature attributes), instance geoprvků (feature instances) a atributů (attributeinstance). Je uplatněn také mechanismus pro popis jednotlivých listů mapového díla (tiles)nebo pro definování vzájemné hierarchie (superset, subset). Pro přehlednost je norma tematicky rozčleněna do 12 balíčků (tab. 2, obr. 2).Tab. 2: Metadatové balíčky Č Název balíčku Obsah 1. MD_Metadata Základní balíček agreguje další balíčky. Dále obsahuje informace o jazyku a znakových sadách dat i metadat, iden- tifikátor metadatového záznamu, datumové razítko apod. 2. MD_Identification Citace, formát dat, ukázka, užití, zda je součástí jiné datové sady (DS) 3. MD_Constraints Omezení použití, autorská práva … 4. DQ_DataQuality Kvalita dat, údaje o historii vzniku apod. 5. MD_MaintenanceInformation Způsob údržby, údaje o aktualizaci 6. MD_SpatialRepresentation Rastr/vektor, geometrie, topologie… 7. MD_ReferenceSystem Souřadnicové systémy, projekce 8. MD_ContentInformation Popis rastrových dat nebo citace katalogu atributů 9. MD_PortrayalCatalogueReference Způsob grafické prezentace dat 10. MD_Distribution Poskytované formáty dat, on-line přístup, ceny apod. 11. MD_MetadataExtensionInformation Uživatelská rozšíření 12. MD_ApplicationSchemaInformation Dokumentace aplikačního schématu DS Obr. 2: UML model metadat na úrovni základních balíčků 31
  29. 29. CORE metadata: Standard definuje seznam položek, které tvoří jádro (CORE) metadat (viz tab. 3).Ne všechny položky jsou zde povinné, ale jsou doporučené pro základní popis dat.Tab. 3: CORE metadata (M – povinný, O=volitelný, C = povinný za urč. podmínek) Prvek Povinný Umístění Název datové sady M MD_Metadata > MD_DataIdentification.citation > CI_Cita- tion.title Typ prostorové reprezentace O (MD_Metadata > MD_DataIdentification.spatialRepresen- tationType Referenční kalendářní datum M MD_Metadata > MD_DataIdentification.citation > CI_Cita- datové sady tion.date Referenční systém M MD_Metadata > MD_ReferenceSystem Odpovědná strana O MD_Metadata > MD_DataIdentification.pointOfContact > CI_ResponsibleParty Původ (rodokmen) O MD_Metadata > DQ_DataQuality.lineage > LI_Lineage Geografická poloha datové C MD_Metadata > MD_DataIdentification.extent > EX_Ex- sady (4 souřadnicemi nebo tent > EX_GeographicExtent > EX_GeographicBounding- geografickým identifikátorem) Box or EX_GeographicDescription On-line zdroj O MD_Metadata > MD_Distribution > MD_DigitalTransfer- Option.onLine > CI_OnlineResource Jazyk datové sady M MD_Metadata > MD_DataIdentification.language Identifikátor souboru metadat O MD_Metadata.fileIdentifier Znaková sada datové sady C MD_Metadata > MD_DataIdentification.characterSet Název metadatové normy O MD_Metadata.metadataStandardName Tematická kategorie datové sady M MD_Metadata > MD_DataIdentification.topicCategory Metadata standard version O MD_Metadata.metadataStandardVersion Prostorové rozlišení datové sady O MD_Metadata > MD_DataIdentification.spatialResolution > MD_Resolution.equivalentScale or MD_Resolution.distance Jazyk metadat C MD_Metadata.language Abstrakt (výtah) popisující dato- M MD_Metadata > MD_DataIdentification.abstract vou sadu Znaková sada metadat C MD_Metadata.characterSet Distribuční formát O MD_Metadata > MD_Distribution > MD_Format.name and MD_Format.version Kontaktní místo pro metadata M MD_Metadata.contact > CI_ResponsibleParty Doplňková informace o rozsahu O MD_Metadata > MD_DataIdentification.extent > EX_Ex- datové sady (vertikálním a tent> EX_TemporalExtent or EX_VerticalExtent časovém) Datumové razítko metadat M MD_Metadata.dateStamp Kompatibilita s Dublin Core: Dublin Core (dále DC) je standard pro vytváření metadat pro popis internetovýchzdrojů. Vychází z knihovnických systémů a definuje jen velice omezené množstvízákladních položek s možností jejich další strukturalizace ve stromové struktuře podlepotřeb uživatelů. Položky jsou pouze textového charakteru a pro popis geografických dat 32
  30. 30. jsou nedostatečné. Protože jde o normu, která má být používaná i v rámci Informačníchsystémů veřejné správy v ČR, je třeba zhodnotit její kompatibilitu s ISO. Již tvůrci normyISO 19115 deklarují kompatibilitu s DC. Kompatibilita je možná převodem komplexníchpoložek ISO 19115 do Dublin Core. Vzhledem k nižší úrovni strukturovanosti DC ses převodem v opačném směru příliš nepočítá. Tabulka nám ukazuje možnost vzájemnéhomapovaní jednotlivých položek těchto norem (viz tab. 4).Tab. 4: Příklad mapování položek ISO 19115 na DC Dublin Core ISO 19115 DC.Title MD_DataIdentification/citation/title DC.Title.Alternative MD_DataIdentification/citation/alternateTitle DC.Creator.PersonalName MD_DataIdentification/citation/citedResponsibleParty/individu- alName DC.Creator.PersonalName.Address MD_DataIdentification/citation/citedResponsibleParty/con- tactInfo/address DC.Subject.Keywords MD_DataIdentification/descriptiveKeywords DC.Description MD_DataIdentification/abstract DC.Publisher MD_DataIdentification/citation/citedResponsibleParty/organi- sationName DC.Date MD_DataIdentification/citation/date/date DC.Type Dáno kontextem = „Data.Spatial“ DC.Format MD_dataIndentification/resourceFormat DC.Identifier fileIdentifier DC.Source dataSet DC.Language” SCHEME=”ISO639-1” language/isoCode CONTENT=”cz”> DC.Relation” CONTENT=”5468”> parentIdentifier, další vazby v různých částech normy DC.Coverage MD_DataIdentification/extent DC.Rights MD_DataIdentification/citation + MD_DataIdentification/re- sourceConstraints Komunitní profily: Standard ISO jerozšiřitelný. Jeho součástí je postuppro rozšiřování (extensions) akomunitní profily. Profil musívždy obsahovat CORE položky(jádro) a použít další standardnědefinované položky pro účely profilu(viz obr. 3). Teprve nenajde-li seodpovídající položka, je možnovytvářet jednotlivá rozšíření.Vytváření profilů je popsánov normě ISO 19106. Obr. 3: Vytváření komunitního profilu 33
  31. 31. Identifikátory: Jednoznačný identifikátor metadatového záznamu je možno volitelně zadatv elementu FileIdentifier. Obsahem může být libovolný řetězec. Identifikátor dat (a dalšíchentit) je možno zadat volitelně v elementu <citation>. Pomocí těchto identifikátorů semohou jednotlivé části metadat na sebe odkazovat (např. v elementu parentIdentifier).Kromě toho je v normě definován typ MD_IdentifierType (obrázek), který je používánv MD_Citation, MD_AggregateInformation apod… Řetězcový kód je zde doplněninformací o zodpovědné autoritě (citací) (viz obr.4). Obr. 4: Struktura MD_IdetifierType Norma dále neřeší způsob vedení a tvar unikátních identifikátorů. Vzhledemk očekávané výměně dat v rámci národní či nadnárodní prostorové infrastruktury je velicedůležité stanovit takové identifikátory, které budou jednoznačné i v takovémto kontextu.Tento problém se řeší v některých systémech přidělením počítačem vygenerovanéhonáhodného řetězce, který je s vysokou pravděpodobností neopakovatelný. Doporučováno je spíše použití způsobu známého k označování tříd v jazyce Javanebo jmenných prostorů v XML schématech, tedy řetězce odpovídajícího URL danéorganizace a další části odpovídající identifikaci v rámci této organizace. Popis struktury dat: Podrobný popis datového modelu vlastních dat je velice důležitý pro jejichpraktické využití. Zatímco norma ISO 19115 umožňuje podrobný popis obsahu rastrovýchdat, vlastní popis struktury vektorových dat zde není řešen (narozdíl od FGDC apod.).K popisu datového modelu mají sloužit normy ISO 19109 – „Rules for application schema“a 19110 – „Feature catalog“. K odkazu na Feature katalog slouží element MD_FeatureCatalogueDescription,v němž je možnost katalog citovat pomocí třídy CI_CitationType. Tato citace je spíšepopisného charakteru a nemá předpoklady pro automatické zpracování (jednoznačnávazba např. pomocí URI apod.) Aplikační schéma je možno zařadit do metadatového záznamu pomocí elementuApplicationSchemaInfo, kde se předpokládá vložení modelu v binárním tvaru tak, jak bylpořízen v některém modelovacím nástroji (UML), a grafické reprezentace tohoto modelu.Vlastní formát těchto dat je ponechán na uživateli. Interoperabilita v tomto případě neníopět příliš zaručena. Z General Feature Modelu (GFM) vyplývá opačná možnost – přiřadit metadata jakojeden z atributů objektů na různých úrovních aplikačního schématu, a to jak třídám prvků 34
  32. 32. (features) a atributů, tak jejich jednotlivým instancím. V praxi je také očekáván přístup oddatového modelu směrem k metadatům, nikoli obráceně. I když ve světě existuje řada příkladů použití metadat, autorům není známo řešeníproblematiky popisu datového modelu v návaznosti na metadata. Je však jasné, žek úplnému popisu datové sady potřebujeme popsat datový model (např. pomocí ISO 19190nebo 19110).1.2.2 ISO 19119 metadata Tato norma poskytuje normalizované zásady pro vývoj softwaru podporujícíhouvažované geografické služby, který uživatelům umožní zpřístupnění potřebnýchgeografických dat z rozmanitých zdrojů a jejich zpracování přes generické rozhraníspojující jinak neslučitelné softwarové prostředky. V souvislosti s tím norma podrobně pojednává o architektuře geografických služeba analyzuje výpočetní, informační, inženýrský a technologický pohled na otevřenédistribuované zpracování dat. V jeho přílohách je ošetřena shoda geografických služeb stouto normou, uvedeny jejich příklady, definován datový sborník metadat geografickýchslužeb a popsáno zobrazení do existujících platforem distribuovaného zpracování dat. Dle ISO 19119 jsou instance metadat kategorizovány podle následující taxonomie• Geografické služby pro interakci s uživatelem - Geographic human interaction service.• Geografické služby pro správu informací a modelů - Geographic model/information management services.• Geografické služby řídící návaznost úloh - Geographic workflow/task management services.• Geografické služby pro zpracování prostorových informací - Geographic processing services – spatial.• Geografické služby pro zpracování tematických informací - Geographic processing services – thematic.• Geografické služby pro zpracování časových informací - Geographic processing services – temporal.• Geografické služby pro zpracování metadat - Geographic processing services – metadata.• Geografické komunikační služby - Geographic communication services.• Správa geografických systémů - Geographic system management services.1.2.3 Implementace Vlastní implementaci řeší standard ISO 19139. Jde o soubor XML schémat,která slouží pro definování XML dokumentu s metadaty. Zde jsou provedena některázjednodušení, například všechny odkazy na externí zdroje jsou nahrazeny datovými typy.Jsou zjednodušeny i některé datové typy a vypuštěny elementy popisující dokumentacislužby (MD_ServiceIdentification). Norma je dosud ve stavu draft dokumentu, proto např.ESRI dosud nepodporuje export metadat v tomto formátu. 35
  33. 33. 1.2.4 Kritická místa platforem spojená s integrací metadat• Standard je značně rozsáhlý, nesymetrický a nepřehledný (v řadě případů jsou zde zachyceny podrobnosti DS, v jiných chybí potřebné elementy). Je vidět, že šlo o konsensus široké komunity uživatelů vytvářený extenzivním způsobem.• Data jsou uspořádána tak, že některé typy (např. Citation nebo responsibleParty) se vyskytují na různých místech hierarchické struktury metadat v různých kontextech, jejichž význam se může překrývat. Interpretace takovéto struktury nemusí být jednoznačná a různými uživateli může být různě chápána a vyplňována.• Celý standard je spíše postaven na textovém způsobu práce s informací, tedy redundantní textové údaje není možné dekomponovat zpět do relační databáze. Předpokládá se opětovné zadávání např. organizace či adresy na různých místech v textovém tvaru. Výměna metadat mezi systémy bude patrně založena na tomto „textovém“ tvaru. Vlastní popis struktury dat není řešen v rámci standardu (narozdíl např. od FGDCči aplikací ESRI). Předpokládá se datový model mimo tato metadata, ovšem není jasněřečeno vzájemné provázání1.3 Metadatové profily v rámci Evropy V rámci různých projektů vznikla celá řada metadatových profilů, které představujívíceméně podmnožinu položek standardu ISO 19115 (ESA, Evropská vodní směrniceatd.). V rámci projektu INSPIRE vznikl draft metadatového profilu pro vyhledávánía oceňování metadat. Tento profil je nezávislý na standardech, ovšem implementace počítás normou ISO 19115/19119/19139. Výhodou je, že profil je velice úzký (v podstatě málonad rámec jádra ISO. Obsahuje ovšem i elementy potřebné pro popis webových služeb,nikoli pouze dat). V současné době navrhované projekty vycházejí z tohoto standardu(např. eWater [9]).1.4 Metadatové profily v ČR V ČR stále existuje řada aplikací používajících starý standard ISVS. Zaváděnínorem ISO probíhá pomalu. Dosud nebyl stanoven národní profil metadat, spíše se počítás převzetím profilu INSPIRE. Vyplňování dalších položek nad rámec tohoto profilu budena potřebách jednotlivých uživatelů či komunit. Vzhledem k určitým národním potřebám však bude pravděpodobně muset vzniknoutněkolik rozšíření, případně návodů / kuchařek pro vyplňování metadat. Jednak pro kódováníčeských znakových sad (používané windows-1250 není součástí předdefinovanéhočíselníku ISO), jednak bude potřeba definovat použití prostorových identifikátorů, tezaurůapod. V současné době jsou vytvářeny resortní profily Ministerstva životního prostředí(MŽP) a Zeměměřického úřadu (ZÚ). Vycházejí z profilu INSPIRE a budou patrněobsahovat další položky. Autoři systému Micka vytvořili stejnojmenný profil, kterývychází z profilu INSPIRE, z resortního profilu MŽP a je rozšířen o položky na základěpraktických potřeb jednotlivých uživatelů systému. 36
  34. 34. 2. Tezaury Systémy pro vyhledávání a třídění informací v počítačovém prostředí procházejív posledních létech bouřlivým vývojem. Původně bylo vyhledávání počítačových informacíkomplikovanou činností, která mohla být vykonávána pouze zaškolenými profesionály.Postupně došlo v souvislosti s technologickým rozvojem k enormnímu nárůstu objemudostupných informací. Kromě nových zdrojů vytvářených přímo v digitálním prostředídochází i k digitalizaci původně jen papírových (analogových) zdrojů dat. S rozvojemInternetu se nárůst objemu dostupných informací týká nejen databází obsahujících vědeckétexty, ale i běžných publikací jako jsou noviny, časopisy, krásná literatura i osobní zápiskyřady lidí ve formě webových stránek. Zvýšený objem dostupných dat výrazně zkomplikoval vyhledávání relevantníchinformací, obzvláště pro běžné koncové uživatele. Objevuje se však řada přístupů, kterérůzným skupinám uživatelů poskytují různě strukturovaný přístup ke zdrojům dat. Jednímz nejčastěji využívaných přístupů k této problematice jsou řízené slovníky (controlledvocabularies), konkrétně pak především tezaury (česky též thesaury, angl. thesaurus, pl.thesauri). Kontrolovaným slovníkem rozumíme seznam dohodnutých termínů převzatýchz běžného jazyka, u nichž je podchycena (kontrolována) gramatická forma (v cizojazyčnýchkontrolovaných slovnících je navíc třeba sjednotit hláskování). V tezaurech jsou tytotermíny navíc uspořádány v hierarchické struktuře, což přináší významné výhody přivyhledávání informací (viz níže). Tezaury lze používat k indexování, ukládání, případněvyhledávání záznamů. Mohou pracovat v kombinaci s řadou různých vyhledávacíchalgoritmů a lze je využít ke zlepšení výsledků vyhledávání v různých typech záznamů (odhledání v strukturovaných indexovaných databázích přes částečně strukturované sady dataž po vyhledávání v heterogenních fulltextových dokumentech). Tezaury se mohou pro zvýšení své využitelnosti různým způsobem sdružovat domultitezaurových systémů, např. do multitezaurových prostředí, přepínacích tezaurovýchsystémů, složených tezaurů apod. Tezaurus lze využít jak k vyhledávání, tak k indexování záznamů. Při indexováníjsou záznamy označovány pomocí řízených termínů. Při vyhledávání může uživatel buďmanuálně zadat všechny vyhledávané řetězce nebo zadá jeden termín a systém automatickyzahrne všechna synonyma a gramatické tvary termínu. Jak již bylo zmíněno, jedním z hlavních rysů tezaurů je využití hierarchickýcha relačních vazeb, konkrétně vztahů označovaných ekvivalence, hierarchie a asociace.Ekvivalence je vztah mezi synonymy. Všechna synonyma mohou být rovnocenná, obvykleje však jeden z termínů zvolen jako preferovaný termín (preferred term), další synonymajsou pak označena jako alternativy k danému termínu. Vyhledávání je pak pro koncovéhouživatele usnadněno tím, že ke vstupu do tezauru může použít kterékoliv z danýchsynonym. Vzácně jsou navíc definovány vztahy mezi pseudosynonymy (quasi-synonyms)– mezi slovy, která mají podobný, ne však totožný význam. Hierarchie (na rozdíl od ekvivalence není symetrická) je v tezaurech vytvořenavymezením vztahů mezi podřazenými pojmy (narrower term) – podtřídami (subclass) 37
  35. 35. a nadřazenými pojmy (broader term) – nadtřídami (superclass). Nejčastěji se v tezaurechpoužívá pouze jeden typ této vazby, výjimečně lze definovat více typů hierarchickévazby. Asociace (symetrický vztah) se používá k vytvoření vazby tehdy, pokud mezitermíny existuje sémantický vztah, ale nelze jej označit pomocí ekvivalence ani hierarchie.Pomocí asociace lze například spojit antonyma (slova s opačným významem) apod. V případě multilinguálních (vícejazyčných) tezaurů pak navíc do hry vstupuje dalšívztah – mezijazyková ekvivalence. Ta je obvykle definována pouze mezi preferovanýmitermíny.2.1 Tvorba tezaurů Pokud pomineme možnost převzetí (a případné adaptace) již existujícího tezauru(která bývá obvykle nerealizovatelná, protože drtivá většina tezaurů je vytvářena prospecifickou databázi nebo sadu záznamů, což prakticky vylučuje jejich přenos a použitív jiném než původním systému), je v případě potřeby nutno přikročit k vytvoření vlastníhotezauru. Vytvářením tezaurů se zabývá několik mezinárodních standardů. Mezinárodnístandard ISO 2788 a americký národní standard ANSI/NISO Z39.19 obsahují doporučenípro budování monolinguálních tezaurů, standard ISO 5964 pak pokrývá oblast budovánímultilinguálních tezaurů. Lze vymezit dva základní přístupy ke tvorbě tezaurů (v praxi se obvykle aplikujíoba přístupy společně):• Postup shora dolů (top-down method): · je sestavena skupina expertů, která rozhodne o rozsahu a přibližném okruhu termínům které budou do tezauru zahrnuty, · s využitím případných stávajících slovníků a/nebo tezaurů se rozhodne o vztazích vybraných termínů, · upřesní se okruh termínů vybraný dříve, zvolí se preferované termíny; stanoví se ekvivalence mezi preferovanými termíny a jejich alternativami; stanoví se hierarchie a asociace mezi preferovanými termíny, · vytvoří se předběžná verze tezauru, následuje testování a úpravy.• Postup zdola nahoru (bottom-up method) · sestaví se skupina expertů sloužících jako poradci, · vybere se sada již indexovaných dokumentů (pokud existují) a indexové termíny z této sady se použijí jako předběžný seznam termínů, · pokud nejsou k dispozici indexované dokumenty, vezme se sada dokumentů používajících přirozený (tj. neřízený) jazyk a postupuje se analogicky, · tezaurus se začne budovat na základě takto získané předběžné sady termínů: ve spolupráci s experty a dalšími zdroji informací se upřesní význam všech termínů, stanoví se vztahy mezi termíny, · vytvoří se předběžná verze tezauru, následuje testování a úpravy. 38
  36. 36. 2.2 Integrace tezaurů Integrace tezaurů nabývá na významu se vzrůstajícím počtem existujících tezaurů.Tento jev je podmíněn nutností pokrýt všechny vědy, případně vědní disciplíny u vědkomplikovanějších (jako např. fyzika či geografie). Řešením je tvorba několika tezaurů. Tyse mohou v určitých termínech vzájemně překrývat, případně mohou mít shodné termínyzpracované v rozdílné kvalitě (stejně tak jako v atlasech bývají mapy, jejichž obsah sepřekrývá, ale měřítko je odlišné). Z předchozího odstavce vyplývá, že v těchto případech není možný přímýautomatický překlad dotazu z jednoho jazyka do jazyka jiného. I přesto lze vytvořitmultilinguální tezaurus. Za použití existujících slovníků může být využita existujícístruktura pro překlad a rovněž pro kontrolu adekvátnosti daného překladu. Je třebazdůraznit, že pro multilinguální tezaury není třeba překlad samotných slov (což je účelslovníků), ale klíčových frází. Moderní informační systémy, jako např. WWW a digitální knihovny, obsahují vícedat, než kdy předtím. Tyto systémy je snadné používat; mají globální rozložení. Protojsou dostupné velkému množství heterogenních skupin. Na straně druhé právě velkémnožství heterogenní informace vytváří požadavek takového nástroje pro uživatele, kterýby mu umožnil pracovat s (pro něj) významnou částí dat. Jedním z těchto nástrojů jsoutezaury. Osvědčily se jako způsob jednotného a stálého slovníku pro indexaci a získávánítzv. informačních objektů (information bearing objects, IBO). Moderní multilinguálnía mezioborová informace vyžaduje více než jen tradiční jednojazyčné úzce zaměřenétezaury. Široké spektrum klientů informačních systémů požaduje tezaury, které mohou býtpoužity „nespecialisty“. Tezaury jsou dostupné pro různé oblasti zájmu se specifickou strukturoua terminologií. Mnohdy však nejsou sjednoceny ani tezaury v rámci jednoho oboru(zabývají se pouze specifickými oblastmi). V důsledku vzrůstu počtu informačních systémůse zvyšuje poptávka po rozsáhlejších slovnících, které pokrývají širší oblasti informacía současně jsou mnohem více selektivní. Jedním z řešení je použití sbírky tezaurů v souladuse strukturou lidských znalostí. Tyto tezaury mohou být na sobě nezávislé nebo jsou vevíce či méně provázaném vztahu. V minulosti bylo mnoho tezaurů manuálně integrovánodo jednoho supertezauru. To je však nedostatečné pro vytvoření volněji spojenýchinformačních systémů, kde volné spojení (také tzv. federace) tezaurů je vhodnější– umožňuje každému tezauru ponechat si svoji autonomii. Snaha o integraci tezaurů vefederaci je nižší, než v jiných multi-tezaurových systémech. Důvodem je především fakt, žepo akceptování autonomie tezauru následuje akceptování určitých nekonzistencí. Federacetezaurů nabízí nové způsoby indexování a vyhledávání. Proces indexování, stejně jakovyhledávání v tezauru, těží z přístupu k různým (obecným a specializovaným) tezaurům,které tvoří federaci tezaurů. Jeden či více tezaurů poskytují vstupní bod pro uživatele.Automatické využití jiných tezaurů umožňuje uživatelům integraci obsahů jednotlivýchtezaurů okamžitě. Abychom se vyhnuli slovníku, který mate uživatele svojí obsáhlostí,odlišujeme indexované tezaury od neindexovaných. Základní snahou je integrovat tezaurypři zachování jejich autonomie. Tento fakt je významný pro prostředí, jež podporuje platbuza individuální používání tezauru. Federace tezaurů je zvláště užitečná pro indexování 39
  37. 37. a vyhledávání ve velkých informačních systémech. Těmi jsou například informačnísystémy obsahující data z několika informačních systémů nebo informační systémyintegrující distribuované autonomní informační zdroje. Příklady užitečnosti federace tezaurů jsou metainformace či katalogové systémy.V posledních letech bylo sestaveno několik metadatových standardů a metainformačníchsystémů. Klíčovými tématy pro poskytnutí jednotného vstupního bodu je interoperabilitametainformačních systémů (která může existovat na regionální, národní a mezinárodníúrovni) a k nim příslušející tezaury. Proto je jedním z účelů kostry federace tezaurů vyřešitproblém dotazování informačních objektů (IBO) indexovaných různými, potenciálněse překrývajícími tezaury. Jiným příkladem v tomto směru jsou digitální knihovny,jež obsahují široce distribuované informační objekty (jako např. textové dokumentyv rozdílných jazycích). V podobném smyslu může být federace tezaurů použita jako nástrojpro podporu vyhledávání mezi jazyky.2.3 Způsoby integrace tezaurů V minulosti byly tezaury manuálně integrovány do jednoho velkého „supertezauru“.Naproti tomuto způsobu řešení je pro technickou interoperabilitu distribuovanýchinformačních systémů vhodnější volnější integrace (loosely integration), zvaná federace(viz dále). Tento způsob integrace umožňuje zachovat autonomii zúčastněných tezaurů.V posledních letech navíc integrace nabývá jiných možností, které jsou důsledkem novýchtechnologií – jako např. WWW (World Wide Web), CORBA (Common Object RequestBroker Architecture) či programovacího jazyka Java. Tezaury je možné integrovat třemi hlavními způsoby: federace (federation),sjednocení (unions) a spojení (couplings).• Federace je kombinace několika tezaurů při zachování jejich autonomie. Tezaury zapojené do federace mohou být uchovávány v rozdílných databázích a spravovány nezávisle na ostatních. Federace se skládá ze všech termínů a vztahů „členských“ tezaurů. Navíc obsahují informace o vztazích mezi termíny z různých tezaurů. Koncepty, které existují ve více než jednom tezauru, jsou kombinovány do jednoho federativního konceptu. Mohou být přidány jiné vztahy (jako např. hierarchické), aby bylo zajištěno vhodnější odkazování mezi jednotlivými slovníky. · Tato jednoduchá forma integrace tezaurů může vést k nekonzistencím, které mohou být odstraněny pouze vyjmutím některých termínů či vztahů z jednoho či více tezaurů. Akceptování těchto nekonzistencí je cenou za zachování autonomie každého z integrovaných tezaurů. Jinými slovy můžeme říci, že federace tezaurů není sama o sobě konzistentním tezaurem. Tato nevýhoda je vyvážena snadností tvorby federace, zachováním autonomie integrovaných tezaurů a užitečností v řadě aplikací – i přes určitou nekonzistenci.• Sjednocení je (oproti federaci) považováno za krok dále při integraci tezaurů. Integrovaný slovník prošel revizí, aby byla odstraněna nekonzistence. Výsledkem je nový korektní tezaurus. Sjednocení tezaurů může tvořit základ nového tezauru, který bude (po dokončení) nezávisle zlepšovat své zdrojové tezaury. Hlavní aplikací u sjednocení je tvorba metatezaurů. Metatezaurus by se neměl vytvářet nezávisle 40
  38. 38. na zdrojových tezaurech. Na straně druhé je třeba, aby byl jednou za čas znovu sestaven kvůli adaptaci na provedené změny. Praktickým příkladem metatezauru je „Meta“, který vznikl sjednocením několika lékařských tezaurů [152].• Spojení je zvláštním případem integrace mikrotezaurů (tj. tezaurů se specializovanými slovníky; nazývané také jako subtezaury) s více obecnými makrotezaury. Mikro- a makrotezaury se musí vzájemně přizpůsobit. Příkladem je European Educational Thesaurus [155].2.4 Metadata a tezaurus Síťové systémy pro organizaci znalostí obvykle obsahují objekty různých typů. Tytoobjekty jsou popsány za použití velkého množství odlišných metadatových schémat. Z tohodůvodu je vytvořen stroj, který rozumí metadatovým popisům odpovídajícím schématůmrůzných oborů. Existují především tyto tři základní scénáře, podle kterých je požadovánainteroperabilita mezi metadatovými popisy:• Umožnit jednoduché vyhledávací rozhraní napříč heterogenními metadatovými popisy.• Umožnit integraci či spojení metadatových popisů, které jsou založeny na doplňujících, avšak potenciálně se překrývajících metadatových schématech nebo standardech.• Umožnit rozdílné pohledy základních a kompletních metadatových popisů závisejících na zájmu, úhlu pohledu a požadavcích uživatelů. Metadatové popisy z rozdílných oborů nejsou sémanticky odlišné, nýbrž se vzájemněpřekrývají a komplexním způsobem jsou příbuzné mezi sebou. Dosažení interoperabilitymezi takovými metadatovými popisy je manuální tvorbou užitečné; manuální přiřazeníjeden k jednomu ale nevyhovuje mnoha existujícím metadatovým slovníkům. Výhodnějšímpřístupem je využití faktu, že mnoho entit a vztahů se vyskytuje napříč všemi oblastmizájmu (např. lidé, místa, organizace, události, atd.). Přístupem k heterogenním datovým zdrojům v síťové struktuře vznikly novéproblémy v oblastech zajištění terminologie a interoperability. Jsou zapotřebí řešení kezlepšení fulltextových vyhledávání a průvodce návrhem schémat kontrolovaných termínůpro užití ve strukturovaných datech, včetně metadat. Tezaury jsou vytvářeny v odlišných jazycích, s rozdílným účelem, úhlem pohledua na rozdílných úrovních abstrakce a detailu pro společný přístup ke specifickým sadámsbírek informací. Proto je při integraci kladen důraz také na metadata. Ta mohou býtzpracována podle dvou základních norem:• Dublin Core je obecným standardem pro metadata, který může být použit při popisu dokumentů pro jejich hledání.• ISO 19115 představuje normu, která je současně přijata za ČSN. Rozsah aplikačních oblastí je v porovnání s Dublin Core širší. 41

×