1. Závěrečný úkol
Argumentace:
Přímá volba prezidenta jakožto vrcholné hlavy exekutivy v ČR je tématem aktuálním a v této
době dosti konzultovaným. Toto téma je mému studiu velice blízké a při mém studiu
právnické fakulty zapadá do předmětu ústavního práva. Vzhledem ke zprávám poskytovaným
sdělovacími každý den, je možnost k dané problematice dohledat dostatek podkladů.
Právě z těchto důvodů volím téma uvedeno níže.
PŘÍMÁ VOLBA PREZIDENTA
- ARGUMENTY PRO A PROTI
Klíčová slova
A) Prezident – vrcholná hlava exekutivy (výkonné moci) v ČR
B)Přímá volba – Přímá volba hlavy státu prostřednictví lidu přímo v řádných volbách
C)Ústavní stížnost – Obranný prostředek proti neoprávněnému zásahu do osobních práv
Anotace
Jakožto autor této práce bych chtěl zhodnotit přímou volbu prezidenta a její případné pozitiva
a negativa. V textu se nachází odlišné úhly pohledu na danou problematiku. Jsou zde zmíněna
rizika spojená s tímto institutem zakotveným v právním řádu České republiky pouze krátce.
Jsou zde rovněž zmíněny nedostatky v projednávání prováděcího zákona a komplikace
s průběhem volebního procesu a ustanovování kandidátů. Dále je zde rozebraná problematika
ústavního soudnictví a ústavní stížnosti, které souvisí s daným tématem. Cílem práce není
vystihnout zdaleka všechny případná rizika, negativa a pozitiva. Jakožto cíl bylo zvolení cesty
poukázání na ty nejpodstatnější z negativní stránky, stejně tak jako té pozitivní.
2. Pozitiva přímé volby
Největší pozitivum v zavedení přímé volby můžeme vidět účast voličů na spravování státních
záležitostí. Jestliže si lidé přímo zvolí svého kandidáta na hrad, dá se předpokládat vysoký
společenský kredit, důvěra ve vítěze voleb a také případná nadstranickost. Je to navíc zákon
pro lid velmi sympatický a v době krize a politické nestability tak může mít na spokojenost
lidu pozitivní účinky a alespoň minimálně naklonit veřejné mínění zpět ke shovívavosti
k politikům – zákonodárcům.
Dalším pozitivem je rozhodně širší výběr a větší spektrum případných kandidátů. Volba je
pestřejší rozmanitější a mnohem méně předvídatelná, než-li tomu bývalo v dobách volby
prezidenta nepřímé. Zároveň se na hrad může dopracovat i obyčejný člověk z lidu v případě
vysoké podpory. Lidé mají podobné pohádkové scénáře v oblibě, tudíž se zde přímo nabízí
cesta k podobné „pohádce“ v podobě zvolení podobného typu člověka.
Dalším nesporným pozitivem přímé volby prezidenta je beze sporu rozšíření demokracie.
Čím bude v našem státě demokracie širší, tím lépe pro nás a náš národ. S možností vybrat si
svou hlavu státu je větší možnost vybrat opravdu reprezentativního kandidáta, který bude mít
oficiální společenský kredit udělený ve volbách a přímo lidem jako takovým. Tento kredit
bude mnohem průkaznější než-li v podobě průzkumů veřejného mínění a podobných technik.
Konání voleb je spojeno s delegáty volebních komisí. Jestliže politická člena deleguje svého
volebního komisaře do této funkce, je možné si při volbě prezidenta v okrskových komisích
přivydělat. Tento přivýdělek plyne ze zákona, který stanoví, že člen volební komise má právo
na odměnu. Odměna je stanovena tabulkami.
3.2. Negativa přímé volby
V případě negativ bude taxativní výčet podstatně delší a obsáhlejší. Vzhledem k laxnosti
zákonodárců a rychlému způsobu projednávání prováděcího zákona se v zákoně vyskytuje
spousta sporných a nedomyšlených míst.
Jako první věc můžeme spatřovat nepoměrnost podmínek pro kandidatury. Tento nepoměr
se projevuje v nominaci kandidáta skupinou poslanců či senátorů na straně jedné a nutnost
sehnání padesáti tisíc podpisů, které musí být platné, ověřené a uznané ministerstvem vnitra
na straně druhé. Navíc s tímto ustanovením ihned při prvním pohledu zjistíme, že
neprůkaznost podpisů je rizikem natolik evidentním, že se jednoduše měla tato podmínka
2
3. ustanovit naprosto odlišně. Nehledě na fakt, že podpisy jsou přezkoumávány lidmi a nikoli
stroji, tudíž je zde možná subjektivnost posouzení natolik pravděpodobná, až by mohlo dojít
k poškození kandidáta a neuznání platných podpisů. Toto riziko se posléze potvrdilo, což
mělo za výsledek vyřazení některých kandidátů.
Co se týče dalšího rizika je možné zmínit mezinárodní ostudu. Od dob předsednictví
v Evropské Unii a padnutí vlády v daném období se náš stát vyznamenal i postupným
návratem sympatií s komunistickou stranou. Přímá volba prezidenta již v tomto momentě
k podobnému následku směřuje. První kolo je již odloženo na dobu neurčitou z důvodu
ústavní stížnosti jednoho z kandidátů. Vzhledem k faktu, že ústavní soud nemá žádné lhůty
pro projednávání této stížnosti, hrozí reálné riziko, že se ocitne nás stát v období, kdy nebude
mít hlavu státu. Souvisí to s volebním obdobím prezidenta a lhůtami voleb. Podobná ostuda je
tedy vysoce pravděpodobná.
Případná pestrost kandidátů se obrací v negativní stránku v momentě pohledu na ony
kandidáty. Máme na výběr z bývalých členů KSČ, vyznavače židovské víry, Japonce,
Rakušana alias knížete nebo také chronického spáče, vždy dobře naladěného a pohupujícího
se důchodce z Vysočiny, který neskrývá svou lásku k bylinnému likéru z Karlových Varů či
naprosto pomalovaného Avatara.
Dále je touto volbou možné riziko zvolení budoucího diktátora a demagoga. Jestliže bude
lid nespokojený s politickou a ekonomickou situací, jednoduše si dosadí největšího populistu,
který nebude hledět na platné zákony a začne praktikovat svou autoritativní krutovládu.
Vzhledem k faktu, že prezident je v našem parlamentárním typu republiky spíše
reprezentativním členem je sama možnost volit prezidenta republiky značně populistický a
pro nás naprosto nepotřebným krokem. V případě prezidentského typu republiky je zde větší
možnost uvažovat nad volbou tzv. ze spodu jako je to například ve Francii či USA, ale
v našem typu republiky se toto jeví zkrátka naprosto zbytečné.
Nákladnost voleb se každým dnem zvyšuje, jedny hlasovací lístky s daty prvního kola už
byly vytisknuty a nyní mohou být pouze zničeny. První kolo se v tomto termínu rozhodně
konat nebude což má za důsledek opětovné vytištění nových hlasovacích lístků. Tyto náklady
rozhodně nejsou zanedbatelné a zákonodárci nesou za tuto chybu společenskou odpovědnost.
V době uskromňování a úsporných opatření je podobná chyba naprosto nemístná a lid to
akorát pobouří.
Ústavní stížnost a přímá volba prezidenta
Přímá volba a ústavní soudnictví jde ruku v ruce. Už od samého počátku sbírání podpisů se
3
4. schylovalo k případnému podání ústavní stížnosti neúspěšného kandidáta. Čekalo se jen na to,
kdo to bude. Nejdříve avizovanou ústavní stížností byla ta paní advokátky Samkové, která
nakonec svou stížnost nepodala. Zastoupil ji ale pragmatický Tomio Okamura. Tomu se
nelíbil výrok předsedy Nejvyššího správního soudu, který jej nařkl z podvodného sbírání
podpisů a prohlášení, že některé podpisy jsou psány jednou rukou. Tomio Okamura podal
ústavní stížnost přesně tak, aby zabránil konání prvního kola voleb v řádném a plánovaném
termínu. Požaduje očištění nejen své osoby, ale i svého týmu spolupracovníků a případný
návrat mezi kandidáty na hlavu státu.
Zdroje a jejich hodnocení
FILIP, Jan. Ústavní právo: učební text pro bakalářské studium na PrF MU. 2., opr. a dopl.
vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 104 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy
univerzity v Brně, č. 443. ISBN 978-802-1051-539.
Hodnocení: - odborná literatura
- autorem je odborník na danou problematiku
- nakladatelství akademické půdy
- objektivnost
- fakticita
GERLOCH, Aleš. Rízení pred Ústavním soudem. Praha: Prospektrum, 1996, 127 s. ISBN 80-
̌ ̌
717-5033-6.
Hodnocení: - odborná literatura
- fakticita
- stálost problematiky
- určitost a jasnost
- objektivnost
Skrytá hrozba: Přímá volba prezidenta destabilizuje stát. Máme analýzy. In:
Parlamentnílisty.cz [online]. 2012 [cit. 2012-11-26]. Dostupné z:
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Skryta-hrozba-Prima-volba-prezidenta-destabilizuje-
stat-Mame-analyzy-222365.
4
5. Hodnocení : seriozní server
odbornost
autor
transparentnost
aktuálnost
Ústavní zákon 71/2012 Sb. o zavedení přímé volby prezidentze dne 8. února 2012,
kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších
ústavních zákonů In: Usoud.cz[online]. 2012 [cit. 2013-01-02]. Dostupné z:
http://www.usoud.cz/clanek/ustavni_zakon_71-2012.
Hodnocení : serioznost
fakticita
odbornost
objektivnost
jednoznačnost
Myšlenková mapa
5
