Daniel Münich Závěrečná konference projektu IPN Metodika / Praha, 15. října 2015

1. Implementační
doporučení
Daniel Münich
www.metodika.reformy-msmt.cz
Závěrečná konference 15.10.2015

2. Implementační doporučení projektu
1
 Závěrečná zpráva Technopolisu (TP)
 Klíčová implementační doporučení expertního týmu
IPN Metodika
 Podrobnější specifikace
 Vymezení alternativních parciálních úprav
 Doporučení řešení, která TP ponechává k
rozhodnutí
 Předání agendy k implementaci RVVI/ÚVVI/KHV/…

3. Zdroje implementačních doporučení
2
 Roční intenzivní dohled expertního týmu nad prací TP
 Expertní tým
 3 veřejné konzultace a konference, presentace, semináře,…
 První a druhé pilotní ověřování (!)
 Výjezdní pracovní zasedání expertního týmu

4. Zkratky
3
 FTE – Ekvivalent plného úvazku
 NERO – National Evaluation of Research Organizations
 SPVO – Soukromoprávní výzkumné organizace
 VO – Výzkumné organizace
 VIP – Veřejná institucionální podpora VaV
 VPVO – Veřejnoprávní výzkumné organizace
 TP – Technopolis

5. Typologie výzkumných organizací
4
 Alternativa k návrhu TP
• veřejné vysoké školy
• ústavy AV ČR
• veřejnoprávní VO (VPVO),
• soukromoprávní VO (SPVO)
 Veřejné vysoké školy (VVŠ) a ústavy AV ČR:
• Automatická resp. povinná účast v NERO
 VPVO a SPVO
 Účast v NERO na základě požadavku poskytovatele (nebo zřizovatele).
 Splnění kritéria minimálního rozsahu realizovaného VaV.
 Inst. hodnocení VaV podmínka nutná možnosti (nikoliv nároku!) obdržet VIP.
 Hodnocení NERO bude mít stejné parametry pro účastné VO.
 Principy a parametry financování (VIP) se mohou dle typy VO lišit.
 SPVO mohou zahrnovat i soukromé vysoké školy (?).
 SPVO a VPVO mohou zahrnovat i samostatné právnické osoby, které
představují infrastrukturu pro VaV, ale musí také splňovat výše uvedená kritéria.

6. Nárok na institucionální podporu
5
 Veřejná finanční institucionální podpora VaV výzkumných
organizacím (VIP)
 Podmínky nutné:
I. GBER (EU)
II. Inst. zhodnocení (vč. minimálního rozsahu VaV)
• VVŠ a ústavy AV ČR: automaticky NERO
• VPVO a SPVO: rozhodnutí poskytovatele
III. SPVO: zaručen ‘public ownership‘ v řídicích strukturách

7. Časová souslednost NERO a hodnocení
dle Metodiky2013-2015
6
 Hodnocení dle Metodiky 2013-2015
 Proběhne v letech 2016 a 2018 (průběžné hodnocení)
 Zajištění hodnocení (monitoring vývoje) EvU v mezidobí NERO
 Zajišťovat sběr a verifikace dat i po roce 2020 (bez potřeby II. pilíře
a bodování v I. sub-pilíři)
 Hodnocení dle NERO
 Vládní usnesení nejpozději v pol. 2016. Změny zákona nejsou nezbytné.
 Příprava 2017-2018
 První běh v roce 2018-2019 (šlo by jen na VVŠ, případně VPVO&VPVO)
 Výsledky v roce 2020
 Další běh NERO v roce ~2024 již na VVŠ + AV ČR + VPVO & SPVO

8. Monitoring v meziobdobí NERO
7

9. Časová souslednost financování
8
 Nový systém institucionálního financování lze zavádět až poté co
proběhne NERO, tedy od ~2020.
 Systém je třeba zavádět postupně, aby nedošlo k příliš velkým
výkyvům v objemu VIP jednotlivých VO.
 Výsledky hodnocení dle Metodiky 2013-2015 v roce 2016 (příp.
2018) mohou být používány k alokaci VIP v rámci segmentu VVŠ
(případně i VPVO & SPVO) do doby, než budou k dispozici
výsledky NERO.
 V mezidobí bude AV ČR nadále používat vlastní mechanismy
alokace VIP. Po druhém běhu NERO v roce 2024 již může na nový
způsob alokace VIP přejít i AV ČR.
 Případy velmi odlišných výsledků hodnocení NERO a Metodiky
2013-2015 bude řešit poskytovatel (dohadovací řízení s VO,
identifikace hlavní příčin, ad-hoc rozhodnutí ve věci VIP dané VO).

10. Časová souslednost financování
9
 Rozdělení VIP do základních rozpočtových „potů“ dle typologie
VO politickým rozhodnutím informovaným poznatky z NERO a na
základě dalších zdrojů (strategické záměry apod.).
 Poskytovatele AV ČR resp. MŠMT budou VIP z jejich vlastních
‘potů’ mezi pracoviště AV ČR resp. VVŠ alokovat dle vlastního
parametrického nastavení.
 Rozdělení ‘potu’ na tři ‘sub-poty’ se jeví jako vhodné (tři složky:
jako minule, výkonnostní část, kontraktová část).
 Podrobné principy alokace výkonnostního ‘subpotu’ navržené TP
 vhodné pro segment VVŠ (z úrovně MŠMT  EvU),
 pro potřeby alokace pracovištím AV ČR bude zřejmě záhodno
udělat určité modifikace v jurisdikci poskytovatele.
 VPVO & SPVO: volit principy institucionálního financování podle
specifické situace v příslušném segmentu. Poty resortům
informovaným politickým rozhodnutím.

11. Sladění NERO s potřebami
poskytovatelů a VO
10
 Význam inst. hodnocení pro strategické řízení VaV jde daleko za rámec
prosté alokace VIP - dnes zásadně podceňováno.
 Povědomí o principech NERO, o nárocích a užitečnosti hodnocení pro
potřeby řízení VaV včetně financování se mezi akademickou obcí a
řídícími orgány VaV rozšíří během prvního běhu NERO.
 Rozmanité potřeby VO a poskytovatelů, včetně očekávání od NERO.
 AV ČR má své vlastní hodnocení s částečným překryvem s NERO.
 Detailní otázky ohledně sladění NERO s potřebami poskytovatelů a VO
řešit postupně, jak se budou akumulovat praktické zkušenosti.
 V segmentu VPVO sjednotit role poskytovatele a zřizovatele.

12. Monitoring v meziobdobí NERO
11
 Sbírat a verifikovat data pro NERO. Konstruovat a průběžně
zveřejňovat obsáhlou sadu indikátorů na úrovni Evaluation Units
(EvU):
 indikátory o počtech výsledků VaV,
 bibliometrické ukazatele,
 indikátory mapující dynamiku počtu doktorandů (nově přijatí,
studující, končící úspěšně-neúspěšně),
 finanční indikátory VIP, smluvního výzkumu, atd.
 Rozšířit rozsah definovaných údajů ve výročních zprávách VVŠ
(případně dalších typů VO).
 Průběžně shromažďovat a systematizovat údaje, počítat a
zveřejňovat indikátory by mělo pracoviště, které bude logisticky
zajišťovat NERO.

13. Monitoring v meziobdobí NERO
12
 V segmentu VVŠ vyřešit nejednotné vykazování FTE. Koncipováno pro
jiné potřeby než je NERO a financování.
 Zvážit paralelní systém FTE-NERO.
 Jednotně definovaný pouze pro účely NERO a alokace VIP.
 Celkový FTE-NERO osoby max. 100 %.
 Vykazování FTE-NERO jako podmínka nutná pro zahrnutí osoby (a
výsledků) do NERO a do předpisu pro alokaci VIP.
 Vykazování výdajů VO (průběžné, kompletní a správné) stanovit jako
podmínku nutnou k účasti VO v NERO a k možnosti získat VIP.

14. Personální zabezpečení
13
 Vytvořit centrální databázi hodnotitelů
 definice požadavků na hodnotitele (panelisty/posuzovatele)
 rozšiřována a aktualizována v mezidobí
 Zajišťovat činnosti spojené s hodnocením především
z vlastních personálních zdrojů útvaru zajištující hodnocení
 minimalizace veřejných zakázek
 informační systém
 vypracování bibliometrických zpráv

15. Nezávislost hodnocení a jeho
přezkoumatelnost
14
 Zavést interní mechanismus průběžné verifikace hodnocení
 Možnost VO žádat o přezkoumání údajů a jejich zpracování (před
vytvořením hodnoticí zprávy)
 Odvolání proti konečnému výsledku hodnocení nedoporučujeme
 Nezávislé postavení Rady pro řízení hodnocení, která bude
jmenována RVVI
 Vlastní interní informační systém s individuálním přístupem
panelistů a posuzovatelů k údajům pro hodnocení

16. Interoperabilita dat z informačních
systémů
15
 Směřovat k využití společných standardů a komunikačních
protokolů u IS VaVaI a systémů VO a poskytovatelů (CERIF, OAI-
PMH) a jejich propojitelnosti s WoS a Scopus (automatizované
sdílení dat, nižší náklady).
 Rozvíjet národní systém individuálních osobních identifikátorů
(vedik v IS VaV) a sladit s mezinárodními IDs (navrátilci a cizinci).
 Není nutné (a často ani vhodné) propojovat celonárodní databáze
(např. IS VaV) s databázemi VO a databázemi soukromými (např.
WoS či Scopus). Zajistit jednoznačnou propojitelnost údajů v
těchto databázích pomocí sjednocených identifikátorů výsledků
VaV, vědeckých pracovníků, institucionálních subjektů atp.

17. Podrobná hodnoticí pravidla a
postupy NERO
16
Využít zkušeností z druhého pilotního hodnocení!
“Pilotní ověření Metodiky: Závěrečná zpráva”
Detailní doporučení k:
 Research unit
 Složení a fungování panelů
 Struktura sebehodnotící zprávy
 Pravidla pro excelentní výsledky
 Bibliometrická zpráva
 Návštěva na místě
 Kalibrační mechanismus
 Hodnotící zpráva EvU

18. 17