1. Jak Vás napadlo dělat „hodinového“ finanční-
ho ředitele?
Po letech strávených v korporátním prostředí jsem
potřeboval kariérní změnu. Pracoval jsem ve vel‑
kých bankách na různých pozicích, od obchodních
po topmanažerské, rukama mi prošly stovky byz‑
nys plánů. Řídil jsem i velkou logisticko‑obchodní
firmu, a chápu tak i problémy z „druhé strany ba‑
rikády“. Hledal jsem cestu, jak toto všechno zúro‑
čit a dělat svobodněji po svém to, v čem jsem byl
dobrý a co mě zároveň baví. Tak vznikl projekt
HODINOVÝ FINANČNÍ ŘEDITEL.
Proč zrovna „hodinový“?
Jsem nájemným manažerem a firmy si mě mohou
najmout, když chtějí pomoct vyřídit nový úvěr
nebo zlepšit stávající model financování. Časový
údaj v názvu je potřeba brát s nadsázkou.
Jakým firmám nejčastěji pomáháte a s jakými
problémy?
Někdy je to firma, která má problém sehnat úvěr,
jindy top klient banky. Nejsložitější to mají menší
firmy, kde často jediný člověk – majitel má na sta‑
rost vše, od obchodu a výroby po nábor lidí, a ča‑
sově nestíhá, do toho rodina. Většinou má externí
účetní, nezřídka bohužel nevalné úrovně, a má za‑
děláno na problém. Výsledkem může být, že sám
nedosáhne na úvěr arezignuje. Firma pak redukuje
plány a neinvestuje. To je škoda ve finále pro ce‑
ADVERTORIAL
Menším firmám pomůže se
získáním úvěru „hodinový“
finanční ředitel
Originální služba pro firmy, které chtějí zefektivnit své financování. Luděk
BlahutjinazvalHodinovýfinančníředitelaúspěšnějiprovozujevícenež10let.
Pomohlužvícenežstovcefiremzískatúvěr,častovpřípadech,kdypodnikatel
sám v bankách neuspěl. Své zkušenosti šíří mimo jiné i na konferencích.
HN59597
lou ekonomiku. Z mých zkušeností se totiž skoro
polovině takových případů dá pomoct.
Takže problém není na straně bank?
Zásadní problém menších firem je jejich špatné fi‑
nanční řízení a zmíněná one‑man show. Ale může
se stát, zejména v případě menší firmy, že její ban‑
ka (taky menší) pro ni nebude mít vůbec žádné
nebo plnohodnotné řešení. Občas firmy zkouší
dopředu ztracený boj, z čehož je pak na konci jen
frustrace ze zamítnuté žádosti o úvěr. Mezi nabíd‑
kami bank je velký rozdíl. V případě středně vel‑
ké nebo velké firmy jde pak o to, jestli neexistuje
lepší – zejména cenové – řešení.
Mělybytedyfirmyvyjednávatsvícebankami?
Určitě. Ty menší na to ale často nemají čas ani
zkušenosti. V případě refinancování provedeného
profesionálem bývají firmy (i větší) překvapeny,
jakobrovskýchfinančníchúsporajinýchvylepšení
v jednodušší administrativě – zmírnění zajištění
a podobně – lze dosáhnout.
Můžete uvést nějaký zajímavý příklad?
Na příkladu firmy Bártek rozhlasy (tu znáte,
v poledne někdy slyšíte „zkouška sirén“) mů‑
žete vidět, že i bonitnímu klientovi banky se
vyplatí spolupráce s externím expertem. Fir‑
ma poptávala zhruba 10milionový investiční
úvěr. Podnikatel měl na stole indikativní nabíd‑
ku s hezkými parametry a určitě by ji i sám byl
schopen ještě vylepšit. Poptal však mě a na stole
jsme měli další, ještě lepší nabídky konkurenč‑
ních bank. Jenže nevybrali jsme ani jednu z nich.
Přišel jsem s řešením, které se obešlo úplně bez
obchodních bank, a oproti nejlepší nabídce se
ušetřilo hodně přes milion korun. S podobným
řešením bývaly mohly přijít i ty banky a zapo‑
jit do procesu Národní rozvojovou banku (dříve
Českomoravskou záruční a rozvojovou banku)
jako já. To ale neudělala žádná, snížila by si tím
výnos. Nevymyslel jsem žádné převratné ře‑
šení, „jen“ jsem rutinně hledal nejlepší řešení
na trhu. A pracoval s informacemi, jež nemá ka‑
ždý, zejména menší podnikatel, který se v tom
spíš spolehne na svoji banku.
Mohou si firmy dovolit Vaše služby?
Myslím, že na tom mohou jen vydělat. V někte‑
rých případech doslova, protože ušetřený milion
má stejnou váhu jako vydělaný. Na začátku dě‑
lám zdarma vstupní analýzu a až poté nabízím
klientovi smlouvu a domlouváme parametry mé
odměny. Tu hlavní mi klient platí až v případě do‑
sažení cíle, někdy jako podíl ze zajištěné úspory.
Klient může ušetřit statisíce i miliony korun a taky
čas. Například pan Durčák ze známého e‑shopu
Růžový slon v referenci na mém webu uvádí, jak
ho dostalo, že významné vylepšení cenových
a dalších parametrů pro něj znamenalo jen dvě
hodiny jeho času, zbytek byl na mně. Následnou
revizí financování se našly úspory ve statisících.
Ať už si firma vybere mě, nebo někoho jiného,
měla by vybírat mezi experty s prokazatelnými
zkušenostmi a referencemi.
Letospořádátedruhýročníkfinančníkonferen-
ce, loni byl s atraktivními hosty. Kdo vystoupí
letos a co bude hlavním tématem akce?
Seznam spíkrů konference je hvězdný a modero‑
vatjibudeRadovanVávra,bývalýgenerálníředitel
Komerční banky. Letos to bude takové all‑in‑one
o formách financování. Zazní témata jako: andělští
a privátní investoři, IPO, firemní dluhopisy, M&A,
crowdfunding a nové trendy v bankovnictví. Kon‑
ference proběhne on‑line 21. a 22. září, více infor‑
mací je na stránkách www.financnikonference.cz
a www.hofire.cz.
Ing.LuděkBlahut,majitelspolečnosti
HODINOVÝ FINANČNÍ ŘEDITEL s.r.o.
5
JAKUB KULHÁNEK (37)
◾ Do ministerského křesla dosadil Ja-
kuba Kulhánka letos v dubnu předseda
sociální demokracie a ministr vnitra Jan
Hamáček. Přecházelo tomu odvolání
tehdejšího šéfa diplomacie Tomáše
Petříčka poté, co prohrál ve volbě
o vedení strany. A Hamáček pak svého
vyzyvatele z funkce ministra odvolal.
◾ Start v úřadu měl Kulhánek ostrý.
Musel okamžitě řešit diplomatickou
krizi s Moskvou kvůli výbuchům mu-
ničních skladů ve Vrběticích. Další krize
přišla, když měl řídit evakuaci Čechů
a jejich afghánských spolupracovníků
z Kábulu.
◾ Kulhánek od roku 2018 do letoš-
ního jmenování ministrem pracoval
na vnitru jako Hamáčkův náměstek.
Není to pro něj ale první zkuše-
nost s českou diplomacií. V letech
2014–2016 pracoval na ministerstvu
zahraničí jako náměstek Lubomíra
Zaorálka. Když měl ale obhájit svou
funkci ve výběrovém řízení podle zá-
kona o státní službě, neprošel. Později
nastoupil do čínské společnosti CEFC.
Podle svých slov pro firmu analyzoval
investiční projekty a regulační prostře-
dí v EU.
◾ Vystudoval Fakultu sociálních věd
Univerzity Karlovy a Georgetownskou
univerzitu ve Washingtonu.
◾ Je svobodný, s partnerkou má
malou dceru.
Přál bych si, aby vzájemná otevřenost mezi
Ruskem a NATO byla větší. Kdyby se Rusko
chtělo víc zapojit například do kontrolních
režimů, které nám umožňují vyměňovat si
informace o vojenských cvičeních, tak tam
je prostor. Ale Rusko by muselo chtít.
HN:NATOjekvůlitomucvičeníhodněner‑
vózní.ŠéfAlianceJensStoltenbergminulý
týdenkritizoval,žeRuskonikdyneotevřelo
svá cvičení pro povinné inspekce. V minu‑
losti navíc uvádělo, že se do něj zapojí o de‑
sítkytisícvojákůméně,nežpakbylarealita.
Proč bychom i tak měli mít obavy, když je
to jen cvičení?
Žádná země nemůže být v klidu, pokud kou-
sek od její hranice nacvičují desítky tisíc vo-
jákůnějakéútoky.Scénářetěchtocvičenísice
nikdy nejmenují konkrétní země, ale když je
čtete,vždyckysidokážetepředstavit,kdoby
to byl. Ale nesmíme podlehnout zbytečným
provokacím. Cvičení prostě proběhne, bude
to se spoustou ohňostroje, ale tak to je. Po-
dle mě to sice ničemu nepřispívá, zbytečně
to hrotí naše vztahy, ale to už si musí samo
Rusko vyhodnotit.
HN: Vyhrocené jsou i česko‑ruské vztahy.
Vy se je nyní snažíte znovu nastavit. Řekl
jste, že Česko přitom musí být sebevědomé
apragmatické.Jaksitopředstavujete?Jak
lze nastavit pragmatické vztahy se zemí,
která nás nerespektuje do takové míry, že
se ve Vrběticích dopustila aktu státního
terorismu?
VztahysRuskemnenímožnénemít.Zhledis-
ka geografie, jeho vlivu i významu to prostě
nejde.Spojenéstátymajítakyvypjatévztahy
sRuskem.AleprezidentPutinsprezidentem
Bidenempřestonaplánovalisériisetkání,kde
o tom diskutují. Takže já říkám: Co je špat-
ného na tom, pokusit se o diskusi s Ruskem?
Alejednímdechemdodávám:Budetosložité
abudetoběhnadlouhoutrať.Musímesinej-
dřív udělat domácí úkol a říct si, co bychom
od znovunastavení vztahů s Ruskem chtěli.
Bude to úkol pro novou vládu.
HN:Cobysteodčesko‑ruskýchvztahůchtěl
vy?
Musí být založené na vzájemném respektu
avýhodnéproČesko.Společnýchtématmáme
mnoho. Ale vždycky to chce dva. Pokud Rus-
ko bude pokračovat v komunikaci, a tady to
trochuzjednoduším,jenprostřednictvímpaní
Mariji Zacharovové (mluvčí ruské diploma-
cie – pozn. red.), tak to bude složité.
HN: Ten první výkop je tedy na ruské stra‑
ně? Co by to mělo být?
RuskonásaSpojenéstátyzařadilonaseznam
nepřátelskýchzemí.Tovnímámjakoeskalač-
níkrok.Prvnígesto,kterébychočekával,aby-
chomsedostalidosituace,kdyspolumůžeme
opravduseriózněznovuvéstpolitickýdialog,
bude vyjmutí z tohoto seznamu.
HN:Vidítenaruskéstraněvsoučasnédobě
zájem vztahy s Českem napravit?
Vnímám některá velmi ostrá vyjádření paní
Zacharovové i některá prohlášení ruského
ministrazahraničíSergejeLavrova.Taképo-
řád zůstáváme na tom seznamu. Já zatím tu
ochotu nevidím. Na druhou stranu, vedeme
konzultace o technických a provozních vě-
cech.ŘešímeruskénemovitostivČesku,fun-
gováníČeskéhodomuvMoskvěaambasádu.
A tam je diskuse věcná.
HN: Co chce nyní Rusko od české diploma‑
cie?
Ruskosevtutochvíliomezujenaostrávyjád-
ření.Takžetonedokážuříct.Budetochtítčas.
HN:Předchvílíjstezmínilnovouvládu.Vy
ve volbách nekandidujete, ale přesto se ze‑
ptám.Zalíbilavámpráceministrazahrani‑
čí? Chtěl byste v ní pokračovat?
Nechci,abytoznělojakofráze.Alejásioprav-
du uvědomuji, jak velká odpovědnost s tím
souvisí. Tíha té funkce nenechá člověka se
v noci pořádně vyspat. A upřímně, ty hezké
momenty to sotva vyváží. Zažil jsem ale oka-
mžiky, kdy jsem odcházel domů a byl jsem
šťastný. Například když se nám podařil třetí
evakuačníletzAfghánistánu.Kdotonezažil,
tak si nedokáže představit, jaký výkon lidé
na ministerstvu a vojáci odvedli. A jak rychle
to muselo být. Když jsme to připravovali, vy-
padalo to, že letiště v Kábulu se zavře a že už
nebudou žádné lety s výjimkou amerických.
HN:TálibánužvAfghánistánusestavilvlá‑
du. Myslíte si, že bychom s nimi měli navá‑
zatvztahy?Jakbypodlevásmělyvypadat?
Jsemvtompragmatik.Rozhodněteďalenení
ten čas, abychom je diplomaticky uznávali.
A když říkám my, tak myslím, že je tady po-
třebakoordinovanéhopostupu.Musínatom
býtdohodavEUaNATO.Atazatímnení.Ale
je shoda, že je potřeba s nimi komunikovat
oněkterýchpraktickýchvěcech.Afghánistán
se řítí do velmi svízelné ekonomické a soci-
ální krize. Bude potřeba řešit humanitární
pomoc. OSN v zemi stále působí, ale musíme
si s Tálibánem vyříkat, jak pomoc do země
dostaneme.Budetaképotřebakomunikovat
o tom, aby se pokrok v oblasti lidských práv
nevrátil na stejnou úroveň, jako když tam
Tálibán působil v 90. letech.
HN:Užmátenějakézprávy,kdozevakuova‑
ných Afghánců bude chtít v Česku zůstat?
Tosepřiznám,ženevím.Jetampřípadjedno-
ho člověka, který má duální občanství. Umí
plynně česky, tak ten logicky zůstane tady.
Ale jinak si myslím, že ty větší afghánské ko-
munity jsou spíš jinde v Evropě. Tím na tu
otázku odpovídám.
