Könnyű, könnyen kezelhető elektromos fűnyíró 1 000 W teljesítményű villanymotorral és 320 mm átmérővel. A vágási magasság 3 fokozatban állítható. A gyűjtőkosár térfogata 30 l. A textil gyűjtőkosár csökkenti a port, és ellenáll akár a forgó kés által kidobott kőnek is. A fűnyíró fogantyúja összehajtható, és így megkönnyíti a tárolást. A fűnyíró kisebb füves felületeken vagy előkertben történő használatra alkalmas, az ajánlott vágási felület 250 m2.
megvásárolható az McGoat webáruházba www.mcgoat.com, vagy a www.erva.hu oldalon
Könnyű, könnyen kezelhető elektromos fűnyíró 1 000 W teljesítményű villanymotorral és 320 mm átmérővel. A vágási magasság 3 fokozatban állítható. A gyűjtőkosár térfogata 30 l. A textil gyűjtőkosár csökkenti a port, és ellenáll akár a forgó kés által kidobott kőnek is. A fűnyíró fogantyúja összehajtható, és így megkönnyíti a tárolást. A fűnyíró kisebb füves felületeken vagy előkertben történő használatra alkalmas, az ajánlott vágási felület 250 m2.
megvásárolható az McGoat webáruházba www.mcgoat.com, vagy a www.erva.hu oldalon
En 1995 tuve la ocasion de publicar, en colaboración con Jaime Oscar Falcon, un ensayo cuyo tema central era la necesidad de la demostración en matematicas. A fin de evidenciar este hecho decidimos
acudir a un hito conceptual en la historia de las matematicas: al descubrimiento
de la irracionalidad. Para ello, recorrimos el mismo
camino que, al parecer, siguieron los pitagoricos hasta alcanzar el punto en que la evidencia visual no tuvo ningun poder, no pudo producir nada. El caso no se eligio al azar: se trata de la primera demostración matemática en el sentido pleno de la palabra. Paralelamente, exploramos
el recurso a la evidencia sensible como fuente del conocimiento en matemáticas. Tras límites a lo que se puede lograr por este camino, y asegurar con ello la necesidad de la demostración, el ensayo concluye con un análisis del lugar que ocupan los principios lógicos de
no contradiccion y del tercero excluido en la aceptacion de la verdad de aquello que se demuestra. El proposito de este trabajo es extender, en una de sus direcciones, la tarea iniciada en aquella ocasion. En particular, busca valorar el papel de la evidencia sensible en la construcción del conocimiento matemático, examinar el caracter de las pruebas visuales y explorar los nexos, un tanto problemáticos, entre la tendencia visual y la tendencia deductiva en la matemática. Dada la relevancia de las
ideas contenidas en el trabajo con Falcon, en la primera parte de este ensayo recapitulamos algunas de ellas.
11. Hodnota tohoto tlaku je největší na zemském povrchu a s rostoucí výškou klesá. Barometrický tlak není stálý, ale kolísá v daném bodě zemského povrchu kolem určité hodnoty.
12. Tlak menší než barometrický tlak se nazývá podtlak, tlak větší než barometrický tlak se nazývá přetlak. Prostor s takřka nulovým tlakem se nazývá vakuum.
13.
14. Stratosféra Sahá od konce troposféry, přibližně do 50 km. Teplota vzrůstá s nadmořskou výškou
15. Mezosféra Vrstva se nachází příliš vysoko nad oblastmi, kde létají letadla (až 27 km) a příliš nízko pro kosmické družice, tak je její průzkum poměrně složitý a komplikovaný, což má za následek, že lidstvo rozumí jen velmi málo procesům, které zde probíhají.
16. Termosféra Vzhledem k relativně nepatrné hustotě vzduchu ve vyšších výškách, zde nelze měřit teplotu vzduchu tradičními termometrickými metodami, ale určuje se na základě střední velikosti kinetické energie pohybu jednotlivých molekul. V termosféře se vyskytuje polární záře.
17. Exosféra Exosféra je pátou a poslední stálou vrstvou Země. Jedná se o okrajovou vrstvu pozemské atmosféry. Za horní hranici exosféry se považuje 20 000 až 35 000 kilometrů nad zemským povrchem. V této oblasti se nacházejí převážně volné atomy vodíku a helia, na které již nepůsobí takovou silou gravitace, což má za následek, že částice mohou uniknout do okolního volného prostoru a vymanit se z gravitačního sevření planety
18. Bouřka Bouřka je souborem elektrických, optických a akustických jevů vznikajících mezi oblaky navzájem nebo mezi oblaky a zemí. Bouřky dále označujeme podle doby a místa vzniku, pohybu, vzdálenosti od místa pozorování, intenzity projevů atd. Bouřka
19. Tornádo Tornádo Tornádo je silně rotující vír (se zhruba vertikální osou), vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody.Vznese do vzduchu až 5 tun! Má podobu nálevky, chobotu, který se spouští ze základny oblaku druhu cumulonimbus. Rychlost větru v tornádu se