Download to read offline
Prezentace1111
- 1.
- 2. SloženíatmosféryZemská atmosféra jetvořena plynným obalem, který obklopuje zemský povrch. Tento obal sahá přibližně do vzdálenosti 560 km, nicméně naprostá většina plynné hmoty (co do hmotnosti) se nachází v její nejspodnější vrstvě. Přibližně 50% celkové hmoty je obsaženo do výšky 5 500 m. V horních vrstvách atmosféry, ve kterých se pohybuje většina umělých družic, je koncentrace částic zcela minimální. Hmotnost plynu při povrchu není lidským organizmem vnímána. Je to dáno přenosem venkovního tlaku na hmotu uvnitř těla, jehož následkem se vytváří tlak totožný s venkovním. Částečně zle tlak pozorovat při rychlém vertikálním pohybu např. seskok padákem, jízda autem po kopcích a pod. Pro přesnější představu celkové hmotnosti vzduchového sloupce nad námi, lze využít dostupnějšího mechanizmu - je jím volné potápění (na nádech, nikoliv s automatikou která dorovnává okolní tlak) do hloubky 10 m. Za těchto podmínek působí na m2 tlak odpovídající hmotnosti přibližně 10 tun (povrch lidského těla je cca 2 m2), což je přibližně stejný tlak (přetlak) jako atmosférický tlak na povrchu.
- 3. TroposféraPrůměrná výška: 11kmTroposférasahá od země do výšky asi 8 km nad póly a 17 km nad rovníkem. Projevy počasí (vítr, oblaky, déšť, sníh…) mají původ v troposféře, probíhá zde většina dějů, které označujeme jako počasí.Je tenká vrstva, ale její hmotnost je asi 3/4 hmotnosti celé atmosféry.
- 4. Teplota vzduchu vtroposféře v dlouhodobém průměru klesá s rostoucí výškou asi o 6 °C/km (0,6 °C na 100 m).V létě bývá pokles intenzivnější (až kolem 1 °C na 100 m), v zimě se pokles teploty v průměru zmenšuje až o polovinu. Na horní hranici troposféry (kterou tvoří tenká vrstva zvaná tropopauza) je tedy obvykle teplota kolem -80 °C nad rovníkem a kolem -50 °C nad póly. Jednou z příčin poklesu teploty při vzrůstající výšce je, že vzduch není přímo ohříván slunečním zářením, ale až druhotně, od zemského povrchu ohřívaného slunečními paprsky.
- 5. StratosféraDosahuje výšky 50km.Vzduchve stratosféře je velmi řídký.Obloha je fialová až téměř černá.Je tam velmi málo páry.Netvoří se v ní téměř vůbec žádné oblaky, sníh nebo déšť. Zato tam vane zpravidla velmi silný vítr rychlostí až 300 km/h.Obsahuje ozonovou vrstvu.Stratosféra obsahuje ozon, který absorbuje velké množství ultrafialového záření dopadajícího na Zemi a umožňuje tím život na Zemi.Stratosféra je od další vrstvy oddělena stratopauzou. Až do 30 km je v ní stálá teplota od -45 do -75 °C (podle zeměpisné šířky). V horní vrstvě stratosféry teplota s výškou stoupá až na +20 °C. Vrstva stratosféry mezi 25 až 35 km se nazývá ozonosféra, protože obsahuje vysokou koncentraci ozonu (O3).
- 6. Molekuly ozónu pohlcujíkrátkovlnné, především ultrafialové záření, které má zhoubný vliv na tkáně živých organismů.Díky ozónové vrstvě se k povrchu Země dostává jen asi 1% ultrafialového záření, přicházejícího ze Slunce.Ozónová vrstva se při tom zahřívá. Tím si vysvětlujeme zvýšenou teplotu v horní vrstvě stratosféry. Ozón vzniká tak, že fotony slunečního záření rozbijí molekuly dikyslíku a vzniklé atomy O se slučují s molekulami O2 na molekuly O3.
- 7. MezosféraVýška asi 80km.Teplota prudce klesá až k hodnotám -70 stupňů až -90 stupňů.Většina meteorů a kusů hornin shoří právě v této vrstvě.Vrstva se nachází příliš vysoko nad oblastmi, kde létají letadla (až 27 km) a příliš nízko pro kosmické družice, tak je její průzkum poměrně složitý a komplikovaný, což má za následek, že lidstvo rozumí jen velmi málo procesům, které zde probíhají.Teplota zde s přibývající vzdáleností od zemského povrchu klesá, asi o 3 °C na 1 km, až na cca –100 °C. Nacházejí se zde také tzv. polární mezosférická oblakaPolární mezosférický oblak.
- 8. TermosféraDo výšky 600kmVelké množství iontů a volných elektronůTeplota se zvyšuje150 km – teplota 150 °C600 km – teplota nad 1 500 °C Na přelomu mezi mezisféroua termosférou dochází k ionizaci plynů, cožumožňuje šíření radiových vln, které nám umožňují poslech rádia,sledování televize atd.
- 9. Termosféra je vrstvazemské atmosféry, která se nachází nad mezosférou, dosahuje až do výšky 500 km, ale někteří autoři jí umísťují až do výšky okolo 700 km. Teplota zde díky slunečnímu záření s přibývající vzdáleností od zemského povrchu stoupá až na cca 1 400 °C.Vzhledem k relativně nepatrné hustotě vzduchu ve vyšších výškách, zde nelze měřit teplotu vzduchu tradičními termometrickými metodami, ale určuje se na základě střední velikosti kinetické energie pohybu jednotlivých molekul. V termosféře se vyskytuje polární záře.
- 10. ExosféraNejvyšší a nejřidšívrstva20 000 až 35 000 kilometrů nad ZemíPřechází do meziplanetárního prostoru.Převládá zde vodík a pozorujeme polární záři. V této oblasti se nacházejí převážně volné atomy vodíku a helia, na které již nepůsobí takovou silou gravitace, což má za následek, že částice mohou uniknout do okolního volného prostoru a vymanit se z gravitačního sevření planety.Země tak za sebou táhne závoj unikajících vodíkových částic, čímž se tak ochuzuje o tento prvek.Obecně se považuje konec exosféry tam, kde poklesne výskyt částic na 1/10 průměrné hodnoty v troposféře nebo tam, kde vzduchové částice ještě rotují se Zemí.
- 11. AtmosferickýtlakAtmosférický tlak jefyzikální veličina, kterou značíme paVzniká v důsledku působení horních vrstev atmosféry na spodníAtmosférický tlak se stoupající nadmořskou výškou klesáNa témže místě se atmosférický tlak mění v důsledku změn počasíNormální atmosférický tlak byl stanoven dohodou na 101 325 Pa (přesně).V meteorologii měříme tlak nejčastěji pomocí rtuťových tlakoměrů, aneroidů a barografů.V meteorologii se atmosférický tlak vyjadřuje nejčastěji jednotkou hektopascal (hPa). Při použití rtuťových barometrů se stále užívá jednotka torr (milimetr rtuťového sloupce), která se dále přepočítává na hektopascaly.
- 12. VlivčlověkanaatmosféruFreony, aerosoly, stavbyobrovských přehradních nádrží, kácení deštných pralesů (ovlivňují přirozený koloběh vody), znečišťování vodních ploch , havárie tankerů (ohrožení života živočichů). Rostoucí automobilová doprava (výfukové plny, havárie při převozu chemicky nebezpečných látek),..
- 13.