2. Základní definice atmosféry, složení atmosféry! Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78% dusíku a 21% kyslíku, se stopovým množstvím dalších plynů. Atmosféra chrání pozemský život před nebezpečnou sluneční a kosmickou radiací a svou tepelnou setrvačností snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí.
3. Vrstvy atmosféry! Teplota a složení zemské atmosféry se liší podle nadmořské výšky; konkrétní úměra mezi výškou a teplotou se však rovněž mění s výškou. Podle tohoto vztahu tedy dělíme zemskou atmosféru na tyto vrstvy: troposféra: Název pochází z řeckého slova „tropos“. Troposféra sahá od povrchu země až do 7 km v polárních oblastech a 17 km okolo rovníku a je tedy nejnižší vrstvou atmosféry vůbec. Teplota troposféry klesá s nadmořskou výškou. stratosféra: sahá od konce troposféry, přibližně do 50 km. Teplota vzrůstá s nadmořskou výškou. mezosféra: sahá od konce stratosféry, přibližně do 80 až 85 km. Teplota s nadmořskou výškou klesá. termosféra: sahá od konce mezosféry zhruba do vzdálenosti 640 km od povrchu. Teplota stoupá s nadmořskou výškou. exosféra: sahá od konce termosféry zhruba do vzdálenosti 20 000-70 000 km od povrchu (až tam, kde poklesně počet částic na 1/10 průměrné hodnoty v troposféře). Teplota s nadmořskou výškou klesá.
4. Zvláštní části atmosféry! Atmosféra má také tyto části, rozdělené podle odlišného mechanismu: ionosféra: obsahuje elektricky nabité částice (ionty). Sahá přibližně od začátku mezosféry až do výšky 550 km. Obsahuje mimo jiné vrstvy F2 (350 km), F1 (180 km), E (120 km) a (D - 90 km). Umožňuje odraz rádiových vln. exosféra: nachází se nad ionosférou. V této oblasti zemská atmosféra plynule přechází do meziplanetárního prostoru. magnetosféra: část atmosféry ve které zemské magnetické pole reaguje se slunečním větrem. V této oblasti se tvoří polární záře. Může dosahovat až několik tisíc kilometrů nad povrch Země. ozónová vrstva: se nazývá také ozonosféra; nachází se ve výšce přibližně od 10 do 50 km, kde se nachází větší množství ozónu. homosféra je vrstva atmosféry ve výšce 0 - 90 až 100 km nad povrchem Země. Má s výškou převážně stabilní složení: 99% dusíku a kyslíku dohromady, kolísání jen O3, CO2 a vodních par. heterosféra: je vrstva atmosféry ve výšce 90 - 500 až 750 km nad povrchem Země. Roste zde podíl vodíku, helia a lehkých plynů vůči homosféře, nad 200 km je dusíku méně než kyslíku. Kyslík se zde vyskytuje pouze v atomární formě. neutrosféra je ve výšce 750 až 2100 km nad povrchem Země. Obsahuje kyslík, vodík a helium v podobě iontů a atomů. Zákony fyziky plynů zde neplatí
5. Meteorologické jevy! Vítr je charakterizován směrem a rychlostí vzniká pohybem vzduchu z míst s vyšším tlakem do míst s nižším tlakem čím jsou rozdíly v tlaku větší, tím je vítr rychlejší vzniká na rozhraní cyklóny a anticyklóny měří se anemometrem a jeho síla se určuje podle Beaufortovy stupnice síly větru Srážky a jejich měření srážky = kapičky nebo krystalky, které se spojí a padají k zemi druhy: déšť, krupky, kroupy, sníh měří se srážkoměrem měří se vrstvou vody v milimetrech (kdyby spadlá voda nikam neodtekla) např. 10 mm srážek = 10 litrů vody na 1m2
6. Tlak vzduchu závisí na nadmořské výšce (s výškou klesá) závisí na vlhkosti, větru, teplotě... normální tlak = 1013 hPa (hektopascaly) IZOBARY = čáry na meteorologické mapě, které spojují místa se stejným tlakem TLAKOVÉ NÍŽE = CYKLÓNY (N) - nižší tlak než v okolí, přinášejí větrné počasí, velkou oblačnost a srážky TLAKOVÉ VÝŠE = ANTICYKLÓNY (V) - vyšší tlak než v okolí, přinášejí jasné počasí, málo srážek Anticyklóny nemusí vždy přinášet jasné počasí !!! V zimě klesá chladný vzduch do nížin, tudíž je v nížinách velká oblačnost, často se smogem (ve velkých městech) a je tady chladněji než na horách (někdy může být rozdíl teplot až 10°C nebo 20°C (např. na Lysé hoře je +10°C naopak ve Frýdku-Místku může být i -10°C). Této situaci říkáme TEPLOTNÍ INVERZE.měří se tlakoměrem (barometrem)
7. Kapalněnívodní páry ve vyšších a chladnějších vrstvách atmosféry sytá vodní pára kapalní vznikají tak kapičky, při teplotě nižší než 0°C krystalky kapičky a krystalky tvoří OBLAKA množství a tvar mraků tvoří OBLAČNOST MLHA - kapalnění vodní páry nad povrchem ROSA - kapalnění vodní páry na chladnějších předmětech JINOVATKA - kapalnění vodní páry na chladnějších předmětech při teplotě nižší než 0°C
8. Atmosférický tlak!! - Vzniká tíhou vzduchového sloupce dosahujícího od hladiny až po horní hranici atmosféry. -Jeho značka je -Pa -Jeho jednotka je-Pascal
9. Vliv člověka v atmosféře! Člověk svou činností významně ovlivňuje zemskou atmosféru. Např. globální oteplování. pokles množství ozonu ve stratosféře – nejvíce působí freony, proudová letadla
