Právní aktuality - říjen 2018

1. PRÁVNÍ AKTUALITY ŘÍJEN 2018
Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti judikatury a legislativy, které vešly v účinnost
nebo byly projednávány v několika posledních měsících. O dalších změnách Vás budeme informovat i
v měsících příštích.
+ Novela zákona o dluhopisech
Senát bude 15. 11. 2018 projednávat novelu
zákona o dluhopisech. Předložený návrh
zákona upravuje režim hypotečních zástavních
listů (resp. krytých dluhopisů) a krytých bloků a
jejich správu v případě úpadku emitenta.
Navrhovaná novela, v případě schválení,
přinese několik důležitých změn týkajících se
úpravy povinně konvertibilních dluhopisů (tzv.
CoCos), legislativně technické úpravy, zejména
s ohledem na aktuální terminologii a na tzv.
zero bondy, tedy dluhopisy (zejména státní) se
záporným výnosem. Mezi ně patří, že k
účinnosti převodu listinného dluhopisu vůči
emitentovi se bude vyžadovat předložení
dluhopisu nebo jiný důkaz o tom, že příslušná
osoba je vlastníkem dluhopisu. Dále novela
rozšiřuje náležitosti dluhopisu a emisních
podmínek. Novinkou také bude, že emisní
podmínky mohou určit, že při předčasném
splacení dluhopisů nemusí být splacena celá
dlužná částka, bude-li vlastníkovi splacen
alespoň jím zaplacený emisní kurz. Úplnou
novinkou potom bude zavedení institutu
agenta pro zajištění při zajištění dluhopisu a
nuceného správce krytých bloků. Novela také
změní úpravu schůze vlastníků či institutu
společného zástupce vlastníků dluhopisů.
Měnit se bude také úprava související s krycími
aktivy, přednostních práv u zastavené
nemovité věci. Změní se také pravidla pro
úschovu sběrných dluhopisů a rozšíří se
portfolio přestupků ve vztahu ke krytým
dluhopisům.
+ Pokuta za porušení nezabezpečení osobních údajů
Úřad pro ochranu osobních údajů uložil na
základě závěrů kontroly pokutu ve výši 1,5
milionu Kč společnosti Internet Mall, a.s.
Důvodem bylo, že firma nezabezpečila osobní
údaje nejméně 735 tisíc zákazníků. Jedná se o
první vysokou pokutu, kterou úřad udělil od
účinnosti GDPR. Podle zjištění Úřadu došlo k
odcizení části databáze záznamů o zákaznících
Internet Mall, a.s. Společnost navíc nezjistila
ani v průběhu času, ani na základě jí
deklarované aktualizace přijatých opatření, jak
k uvedenému úniku dat došlo. Konkrétně
Internet Mall, a.s. nezabezpečil osobní údaje v
rozsahu jméno, příjmení, e-mailová adresa,
heslo uživatelského účtu, případně telefon
před neoprávněným přístupem v období
minimálně od 31. prosince 2014 do srpna 2017.
V důsledku toho došlo v době od 27. července
do 25. srpna 2017 ke zpřístupnění uvedených
osobních údajů na serveru Uložto.cz. Úřad
připomíná, že od 25. května 2018 jsou podle čl.
33 GDPR správci osobních údajů povinni v
případech porušení zabezpečení osobních
údajů bez zbytečného odkladu a pokud možno
do 72 hodin od okamžiku, kdy se o něm dozví,
ohlásit porušení dozorovému úřadu (s
výjimkou případů, kdy je nepravděpodobné, že
by porušení mělo za následek riziko pro práva a
svobody fyzických osob).

2. + Místní příslušnost ÚOOÚ jako dozorového úřadu
ÚOOÚ se již déle zabýval kauzou zpracování
osobních údajů portálem www.znamylekar.cz.
S účinností GDPR totiž začal fungovat
mechanismus spolupráce mezi dozorovými
úřady členských států EU. Podle GDPR se
zákonností zpracování osobních údajů zabývá
dozorový úřad té členské země, v níž je
umístěna provozovna správce, rozhodující o
účelu zpracování. Vzhledem k tomu, že portál
ZnamyLekar.cz je provozován polskou
společností, deklaroval ÚOOÚ, že příslušným se
věcí zabývat je polský dozorový úřad, s nímž
bude ÚOOÚ na věci spolupracovat dle shora
uvedeného mechanismu. O výsledku šetření
bude následně Úřad informovat veřejnost.
+ ČNB zvýšila úrokové sazby
S platností od 27. 9. 2018 rozhodla Bankovní
rada ČNB o zvýšení dvoutýdenní repo sazby o
25 bazických bodů na 1,50 %. Současně
Bankovní rada rozhodla o zvýšení lombardní
sazby na 2,50 % a diskontní sazby na 0,50 %.
Z judikatury
+ Dobrá víra právnické osoby
Nejvyšší soud uzavřel ve svém rozhodnutí ze
dne 15. 11. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4554/2015, že
dobrá víra právnické osoby či její vědomost o
určité (právně významné) skutečnosti (jež
může mít vliv na platnost právního úkonu) se
odvíjí nejen od dobré víry (vědomosti) členů
statutárního orgánu (a to bez ohledu na to, zda
v daném případě jednali jménem právnické
osoby), ale také od dobré víry (vědomosti)
jejích zástupců, jde-li o zástupce, kteří
právnickou osobu při dotčeném právním úkonu
zastupovali. Jde-li o osoby pověřené řízením
právnické osoby dle obchodního zákoníku, jimž
svědčí jak široké rozhodovací pravomoci, tak i
široké zástupčí oprávnění, lze zásadně přičíst
jejich vědomost o určité právně významné
skutečnosti této právnické osobě i tehdy,
jestliže ji při posuzovaném právním úkonu
nezastupovaly, ač by tak učinit měli. Tím není
vyloučeno, aby právnické osobě byla přičtena
vědomost o určité (právně významné)
skutečnosti i v jiných případech.
+ Péče řádného hospodáře
V rozsudku ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 29 Cdo
2821/2016 Nejvyšší soud dospěl k závěru, že
jednateli porušujícímu povinnost vykonávat
svou funkci s péčí řádného hospodáře nárok na
odměnu obvyklou v rozsahu, v jakém funkce
nebyla vykonávána řádně, v souladu s § 571
odst. 2 obchodního zákoníku nevznikne. Lze
tedy shrnout, že pokud funkce jednatele není
vykonávána řádně, může dojít ke krácení
odměny. Ve výše uvedené věci byla mzda
jednateli určena mzdovými výměry na základě
pracovní smlouvy.
+ Odpovědnost za vady
V rozsudku ze dne 9. 11. 2017, sp. zn. 26 Cdo
3075/2016 Nejvyšší soud řekl, že jsou-li
předmětem převodu vlastnictví nově
vystavěné jednotky (vymezené podle zákona o
vlastnictví bytů) v jednom domě, je tak zřejmé,
že vždy bude předmětem převodu nejen

3. samotná jednotka, ale také podíl na společných
částech domu. Převodem vlastnictví k jednotce
a podílu na společných částech domu, začne
vždy kupujícímu běžet zákonná záruční doba k
uplatnění práva z odpovědnosti za vady, a to
bez ohledu na to, zda k převodu všech jednotek
dojde v jeden okamžik, nebo bude k převodům
docházet postupně. Pro určení počátku běhu
záruční doby podle § 621 NOZ nemůže být
významné, že část prodávané věci (společné
části domu) nenabývá kupující do výlučného
vlastnictví, ale jen do spoluvlastnictví. Ani u
společných částí domu, které nabyl kupující
kupní smlouvou do spoluvlastnictví (spolu s
„celou“ jednotkou), nemohou účastníci
smlouvy změnit běh zákonné záruční doby tak,
že by částečně či zcela běžela už před
uzavřením kupní smlouvy a jejím vložením do
katastru nemovitostí, a tak ji zkrátit, či úplně
vyloučit. Má-li být zachován smysl úpravy
odpovědnosti za vady prodané věci – tj.
ochránit kupujícího a umožnit mu domáhat se
u prodávajícího nároků z odpovědnosti za vady
věci, kterou od něho koupil – musí se tato
ochrana v plném rozsahu týkat všech věcí,
které jsou předmětem kupní smlouvy.
+ Výkon funkce člena statutárního orgánu v pracovněprávním poměru
Nejvyšší soud se ve věci sp. zn. 29 Cdo
3478/2016 zabýval mimo jiné otázkou výkonu
funkce člena statutárního orgánu v
pracovněprávním poměru po 1. 1. 2014.
Dospěl k závěru, že brání-li smysl a účel
právních norem regulujících vztah mezi členem
statutárního orgánu a právnickou osobou
tomu, aby se od nich strany svým ujednáním
odchýlily, prosadí se tyto právní normy při
regulaci tohoto vztahu bez ohledu na to, zda si
strany sjednaly pro svůj vztah režim zákoníku
práce nebo se od něj odchýlily. Jinak řečeno,
ujednáním, podle něhož se jejich vztah má řídit
zákoníkem práce, učiní právnická osoba a člen
jejího statutárního orgánu pravidla obsažená v
zákoníku práce (jež by bez takového ujednání
vztah mezi nimi neregulovala) součástí jejich
smlouvy o výkonu funkce. Nejvyšší soud
konstatoval, že zákonná úprava neomezuje
obecně prospěšnou společnost a jejího ředitele
v tom, jaký právní režim si pro svůj vztah zvolí,
mohou si tudíž pro svůj vztah sjednat i režim
zákoníku práce. Takové ujednání z jejich vztahu
však neučiní vztah pracovněprávní, ředitel se
nestane zaměstnancem a společnost
zaměstnavatelem. Pravidla obsažená v
zákoníku práce neregulují vztah mezi členem
statutárního orgánu a právnickou osobou
jakožto pravidla zákonná, ale jakožto pravidla
smluvní (na vztah se vztahují jen proto, že si to
strany ujednaly). To, zda jejich aplikaci nebrání
kogentní právní normy regulující vztah člena
statutárního orgánu a právnické osoby, je
nutné posuzovat stejně, jako kdyby si strany
tato pravidla ujednaly výslovně (tedy jako
kdyby do své smlouvy o výkonu funkce „opsaly“
text zákoníku práce).
V případě konkrétních dotazů se na nás neváhejte obrátit.
O dalších aktivitách Vás budeme informovat.
ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ HAVEN
NEJSTE NA TO SAMI