Článek z podzimního čísla Pravého domácího časopisu https://www.pravydomaci.cz o tom, jak najít to správné, čím se živit. K tématu: https://www.tomashajzler.com/akce/najdete-svuj-dulek

1. Pravý domácí | 121
Práce je to, čím trávíme většinu svých bdělých životů. V původním smyslu slova je práce
tvorba něčeho, co je užitečné pro ostatní členy komunity a patří k základním životním
potřebám. Čím méně máme možnost tuto potřebu naplňovat, tím více pociťujeme kdesi
uvnitř prázdno. Čím více prázdnoty, tím více pak cítíme nutkání tuto „díru“ zaplnit
něčím zvenčí – překotnou aktivitou, nakupováním, radovánkami, závislostmi…
Žijeme v době, kdy je práce z větší části zaměstnáním, tj. „hákováním“. Hákování
se od práce liší tím, že je jedno, co a proč děláte. Zatímco práce je tvorbou, formou
sebevyjádření a užitku pro druhé, v typickém zaměstnání se netvoří, ale dělá. Smyslem
je dostat zaplaceno, případně k tomu ještě postoupit po kariérním žebříčku.
TEXT: Tomáš Hajzler
FOTO: archiv Slušná firma
JAK NAJÍT SVŮJ DŮLEK
aneb jak si vytvořit radostnou,
smysluplnou a užitečnou práci

2. 122 | Pravý domácí
9 z 10 lidí nemá
ke své práci vztah
Není tak asi divu, že až 9 z 10 lidí dnes nemá ke své
práci vztah. Část lidí své zaměstnání dokonce nená-
vidí, v některých branžích více než polovina zaměst-
nanců považuje svou práci za zbytečnou či zcela
zbytečnou. Jak to? Moderní marketing vymýšlí další
a další nesmysly, které nikdo nepotřebuje. Výrobky,
které se rychle rozpadnou nebo „vyjdou z módy“
a nejdou opravit. Věci, které existují jenom proto, že
jsme stále osamělejší a nešťastnější (zábava, drogy,
porno), do toho „novozélandské máslo do Irska a irské
na Nový Zéland“ – nesmyslné přetahování věcí sem
a tam. Za všemi těmi nesmysly je hora nesmyslné
práce, kterou musí někdo udělat.
Mnoho činností je tak absurdních, že kdyby šla velká
část dnešních zaměstnanců každé ráno ven před dům,
tam vykopali a následně zahrabali díru, udělali by
pro sebe a svět líp než to, že se od pondělí do pátku
trmácejí někam do továrny nebo kanceláře, kde dělají
většinu času (jak pravil nesmrtelně Tyler Durden
ve filmu Klub rváčů) to, co nesnáší, aby si vydělali
na věci, které nepotřebují, a tím se vyrovnali lidem,
kterými opovrhují.
My v bohaté části světa máme, tomuto neveselému
kontextu navzdory, štěstí. Žijeme v části světa, kdy
si mnozí z nás můžeme dovolit z tohoto otupujícího
zaměstnání (pro tento styl se vžil přiléhavý termín
„krysí závod“) odejít a vysilující dělání nahradit
smysluplnou, radostnou tvorbou. Od zaměstnání se
můžeme vrátit zpět k práci. Totiž, když jsme byli děti,
všichni jsme tvořili to, co nám přišlo smysluplné, tedy
„pracovali“ jsme. Zaměstnali nás až ve škole. Tam jsme
se odnaučili pracovat.
Co je to „důlek“?
Klíčem je nalézt svůj „důlek“. Důlek je průnik toho, co
nám jde, co nás těší, co nás naplňuje a co druzí potře-
bují (v případě, že se má jednat o honorovanou práci,
potom až tak, že jsou za to druzí ochotni i zaplatit).
Ve své podstatě jde o to se znovu napojit na sebe,
na vlastní emoce, které jsou nám v životě tím nejlep-
ším rádcem v tom, co, kde, kdy, s kým mám dělat.
Zde je 25 technik, jak
ten váš hledat a najít
1. Pohled od konce – Zdá se, že vědomí smrti
nám má moc ukázat, o co v životě jde. Všiml jsem
si, že dokáže člověka přivést zpět k jeho úloze.
Zkuste si ji „nasimulovat“ třeba pomocí těchto čtyř
cvičení:
Váš
talent
Váš
zájem
Potřeby
lidí
důlek
Co je to
„důlek“?

3. Pravý domácí | 123
I. Odhadněte věk svého úmrtí a spočítejte, kolik
času vám zbývá na život – v týdnech a ve dnech.
II. Představte si, že je vám devadesát let a chcete
svému vnukovi vysvětlit, co se vám v životě
podařilo. Co byste řekli?
III.Představte si, že se někdo rozhodl napsat vaši
biografii a výtažek pověsit na Wikipedii. Váš
život budou popisovat 4 odstavce. Co by tyto
odstavce obsahovaly?
IV. Představte si, že otevřete noviny a v nich je váš
nekrolog. Napište si jej.
2. Zadarmo – Položte si otázku: „Kterou věc děláte
s takovým zápalem, že byste ji byli ochotní dělat
v následujících deseti letech, aniž byste za to
dostali zaplaceno?“ Sepište si, co vás napadá.
3. Pohlcení/flow – Vybavte se notýskem a tuž-
kou a týden (a klidně i déle) si zapisujte všechny
činnosti, které vás OPRAVDU pohltily tak, že jste
zapomněli na čas, nepotřebovali jste jíst, spát,
prostě jste jen byli tady a teď.
4. Těšení se (na činnost) – Na jaké činnosti
se těšíte tak, že nemůžete usnout? Co vás v noci
třeba i vzbudí? K čemu vám utíkají myšlenky? Co
si přejete, abyste už zase mohli dělat?
5. Volání (tématu) – Co vás volá? Jaké téma
vám nedá spát, vyvolává ve vás emoce – ať už vás
uchvacuje, trápí, nebo štve? Nemůžete si pomoct
a tématu se věnujete. Co je to?
6. Učení – Jaké činnosti vám jdou tzv. levou zadní?
Co se učíte neporovnatelně rychleji než ostatní?
7. Vděk – S čím za vámi ostatní chodí? Co po vás
chtějí? Za co vám ostatní děkují?
8. Stesk – Po jakých činnostech se vám stýská?
Na co rádi vzpomínáte, co má ve vašich vzpomín-
kách největší prostor? Co si přejete dělat, jen až to
zase půjde?
9. Meditace – Jako metoda napojení se na sebe
je stará možná 5000 let. Forem existuje nespočet
(patří sem i – dnes moderní – techniky otužování
a dýchání), je třeba si najít tu správnou.
10. Příroda – Člověk je součást přírody. Může v ní
nalézt řadu odpovědí na své otázky. Do přírody
můžeme vyrazit sami, s blízkými lidmi nebo
i s průvodci, kteří jsou trénovaní v tom, aby nám
pomohli vidět to, čeho bychom si třeba sami ani
nevšimli.

4. 124 | Pravý domácí
11. Osobnostní testy – Můžete zkusit různé
osobnostní testy jako MBTI, Enneagram, Strengths
Finder a mnohé další.
12. Ezoterika – Existuje nespočet variant hledání
pomocí ezoterických technik od vypracování
vašeho horoskopu přes konstelace až třeba
po kartářku.
13. Test nedělního odpoledne – Pokud
fungujete v tradičním formátu, tj. pondělí–pátek
práce/studium, vezměte v neděli odpoledne tužku
a papír a sepište si, na co se následující týden
opravdu těšíte, případně i to, na co se opravdu
netěšíte.
14. Zpětná vazba – Nos mezi očima uvidíme jen
v zrcadle. Zrcadlem jsou zpravidla druzí lidé. Jich
se můžeme ptát, čeho si na nás cení, čeho nám
doporučují dělat víc, míň nebo jinak.
15. Projekce aneb My jsme oni – Co si myslíme
o druhých, o nás mnohdy vypovídá víc než to, co
se říká o nás. Vědomi si tohoto fenoménu, zkuste
začít opravdu vědomě pozorovat, co se vám líbí
a nelíbí na druhých lidech. U každé položky se
potom zeptejte: „Co to o mně říká?“
16. Nové situace, nové projekty – Zkuste
pracovat nebo jakkoli fungovat na nových pro-
jektech, jiných místech, v jiném čase, s jinými
pomůckami, s jinými lidmi, za jiné peníze (nebo
zdarma) a sledovat, co to s vámi dělá. Možností
dobrovolnictví je doma i ve světě nespočet.
17. Honzův jev – Vzpomínáte na Honzu
z pohádky? Jak se byl nucen vydat na druhý
konec světa, aby mu tam došlo, kdo je? Tato i jiné
podobné pohádky obsahují klíčové poselství pro
všechny hledače toho, kdo jsou. Je třeba získat
odstup, nadhled a kontrast, aby člověk uviděl, co
běžně nevidí. Proto zkuste cestovat do nových
zemí a žijte tam co nejvíce jako místní. A velmi
pravděpodobně v sobě uvidíte vlastnosti, o kte-
rých jste do té doby nevěděli.
18. Dětství – Když jsme byli malí, přirozeně jsme
tíhli k tomu, v čem jsme od přírody dobří. Vrhali
jsme se na kolemjdoucí? Nebo jsme se raději před
každým schovali? Nedělali jsme nic jiného, než
že jsme malovali? Co to bylo? Milovali jsme fan-
tazijní hry? Sami nebo s kamarády? Těch otázek,
které můžeme položit těm, kteří si nás pamatují
jako dítě, je nekonečné množství. Rodiče a další
rodina, sourozenci či kamarádi nám o nás mohou
mnohé prozradit.
19. Mluvit a psát – Přijde mi, že zformulovat
své myšlenky do vět je naprosto klíčové. Když
jsem nucen něco říct nebo daleko raději ještě
napsat, má to úplně jinou váhu, než když mi to
jenom poletuje hlavou. Při hledání talentu proto
považuji za klíčové zapojit do toho další lidi.
Za velmi přínosné považuji založit si blog a sdílet
odkazy po sociálních sítích. Vynikající je alespoň
čas od času vylézt před lidi a odprezentovat jim,
na čem zrovna pracuji.
20. Další vzdělávání – S kurzy, knihami, články,
videi na youtube… a dalšími možnostmi, jak
na sebe, se roztrhl pytel. Stačí si najít, co mi sedí.
21. Otázky – Otázky jsou jedním z nejlepších
otvíráků nádoby, ve které vášeň a talent sídlí.
Především ta dětská „proč?“.
22. Lidi – Obklopte se lidmi, kteří žijí svou vášní. Je
to nakažlivé a inspirativní a především se mohou
stát vzorem toho, kde a jak hledat. A pokud máte
nedostatek živých, zkuste virtuální. Čtěte knihy
či blogy a poslouchejte přednášky těch, kteří vás
inspirují.
23. Zvířata, rostliny, děti a staří lidé –
Travte s nimi čas. Pozorujte je. Učte se od nich.
24. Volný čas – Zdá se, že většina z nás v naší části
světa žije v neustálém tempu. Čím větší rychlost,
tím menší šance, že si všimneme a uvědomíme,
co se v nás a okolo nás děje. Najděte si tedy volný
večer, den, týden, víkend, měsíc, půlrok, rok…
Pozorujte a přemýšlejte.
25. Poutě, kláštery, tma – V každé náboženské
nebo filozofické tradici existují způsoby, které
mají napomoci rozjímání, zpřítomnění a napojení
se na Vesmír. Je možné vyrazit na pouť, do kláš-
tera, do tmy. Nabídka je nepřeberná.
- - - - - - - - - -
Tolik k 25 technikám. Seznam to rozhodně není
vyčerpávající. Pokud se chce ale člověk vydat na cestu
k sobě, možná někoho navede.
Sokrates říkal, že život nepodrobený zkoumání nemá
cenu žít. Experimentování se životem přináší člověku
trvalá překvapení a zážitky a hlavně si myslím, že
pokud víme, kde a jak hledat, potom platí staré dobré:
„Kdo hledá, ten najde.“ A nalézt svoji úlohu na tomto
světě a v konečném důsledku ji naplnit, považuji
za jednu z nejdůležitějších úloh pro naši existenci.
Buddha říkal, že úkolem člověka je nalézt svoji úlohu
a poté se jí celým svým životem oddat. Domnívám
se, že bez práce v původním smyslu slova nemůže
být člověk svobodný. Naopak nezřídka je zotročený
složenkami a závislostmi. Vím, slovo „otroctví“ může
v moderním světě znít nepatřičně. Jenomže když je
něco časté, lidská mysl to vyhodnotí jako normální,
a tedy neviditelné. Pozorujte to a uvidíte. Já myslím, že
vrátit se k práci za svobodu stojí.
Více najdete na:
www.tomashajzler.com