Přednáška na Barcamp - Ušetřete čas strávený učením, Jan Kohut
•Download as PPTX, PDF•
0 likes•79 views
Schopnost se učit efektivně je považována za jednu z nejdůležitějších dovedností dneška. A jako každou jinou dovednost se i učení dá naučit! Každý se může učit rychle a efektivně, "stačí" zjistit, jak správně používat svůj mozek. To, jak dobře vám učení jde, rozhodně nezáleží jen na vrozené inteligenci, vaše výkony nejvíce ovlivňují metody, které používáte. Na přednášce se dozvíte o těch nejlepších vědecky ověřených metodách, které vám pomohou vyždímat z mozku maximum, učit se rychle a efektivněji.
Recommended
More Related Content
Similar to Přednáška na Barcamp - Ušetřete čas strávený učením, Jan Kohut
Similar to Přednáška na Barcamp - Ušetřete čas strávený učením, Jan Kohut (20)
More from Pražský Barcamp
More from Pražský Barcamp (20)
Recently uploaded
Recently uploaded (20)
Přednáška na Barcamp - Ušetřete čas strávený učením, Jan Kohut
- 1. Ušetřete čas strávený učením Jan Kohut
- 3. McCabe J. Metacognitive awareness of learning strategies in undergraduates. Mem Cognit. 2011 Apr;39(3):462-76. doi: 10.3758/s13421-010- 0035-2. PMID: 21264604. Karpicke, Jeffrey & Butler, Andrew & Roediger, Henry. (2009). Metacognitive strategies in student learning: Do students practise retrieval when they study on their own?. Memory (Hove, England). 17. 471-9. 10.1080/09658210802647009.AUTHOR (YEAR). Title of the publication. Publisher
- 5. ÚVOD NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PRINCIP 5 TRIKŮ PRO LENOCHY 01. 02. 03. 04. DALŠÍ INFORMACE
- 6. Kdo jsem? Vědecky ověřené metody JakseRychleNaucit.cz IG: honzakohut13
- 7. Nejdůležitější princip 02. Aktivní učení Rowland CA. The effect of testing versus restudy on retention: a meta-analytic review of the testing effect. Psychol Bull. 2014 Nov;140(6):1432-63. doi: 10.1037/a0037559. Epub 2014 Aug 25. PMID: 25150680.
- 8. Jak na to?
- 9. 1. Z hovna bič neupleteš! Bisra, K., Liu, Q., Nesbit, J.C. et al. Inducing Self-Explanation: a Meta-Analysis. Educ Psychol Rev 30, 703–725 (2018). https://doi.org/10.1007/s10648-018-9434-x
- 10. • Cvičné testování vs Sebezkoušení • Vycházejte z… • Tlak 2. Aktivní metoda
- 11. 3. Zpětná vazba Brown, Peter C. Make It Stick : the Science of Successful Learning. Cambridge, Massachusetts :The Belknap Press of Harvard University Press, 2014.
- 12. 4. Dostudování Bjork, E.L., Bjork, R.A., 2011. Making things hard on yourself, but in a good way: creating desirable difficulties to enhance learning. In: Gernsbacher, M.A., Pew, R.W., Hough, L.M., Pomerantz, J.R. (Eds.), Psychology and the Real World: Essays Illustrating Fundamental Contributions to Society. Worth Publishers, New York, NY, pp. 56–64 Bjork, R.A., Bjork, E.L., 1992. A new theory of disuse and an old theory of stimulus fluctuation. In: Healy, A.F., Kosslyn, S.M., Shiffrin, R.M. (Eds.), From learning processes to cognitive processes: Essays in honor of William K. Estes, vol. 2. Erlbaum, Hillsdale, NJ, pp. 35–67.
- 13. Učím se poněkolikáté Callender, A. A., & McDaniel, M. A. (2009). The limited benefits of rereading educational texts. Contemporary Educational Psychology, 34(1), 30–41. https://doi.org/10.1016/j.cedpsych.2008.07.001 Rothkopf, E. Z. (1968). Textual constraint as a function of repeated inspection. Journal of Educational Psychology, 59, 20–25.
- 14. Program Anki
- 15. Posuňme aktivní učení na vyšší level Karpicke, J.D., & Bauernschmidt, A. (2011). Spaced retrieval: Absolute spacing enhances learning regardless of relative spacing. Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory, and Cognition, 37(5), 1250-1257. doi:10.1037/a0023436.
- 17. Smith, S. M., Glenberg, A., & Bjork, R. A. (1978). Environmental context and human memory. Memory & Cognition, 6(4), 342-353.
- 18. Záleží na fontu nebo ne? Záleží na fontu nebo ne? Diemand-Yauman, Connor & Oppenheimer, Daniel & Vaughan, Erikka. (2010). Fortune favors the: Effects of disfluency on educational outcomes. Cognition. 118. 111-5. 10.1016/j.cognition.2010.09.012.
- 19. Rozkouskuj to 1. DEN 2. DEN 3. DEN Celkem BIFLOVÁNÍ 0 0 68krát 68krát PRŮBĚŽNÉ UČENÍ 12krát 12krát 14krát 38krát Ebbinghaus H. (1913). Memory: A Contribution to Experimental Psychology. New York: Columbia University
- 20. Zamíchej to! Rohrer, Dedrick, & Stershic, 2015. Interleaved practice improves mathematics learning. Journal of Educational Psychology
- 21. Zajímejte se o to efektivní učení Chen, Patricia, Omar Chavez, Desmond C. Ong, and Brenda Gunderson. “Strategic Resource Use for Learning: A Self-Administered Intervention That Guides Self-Reflection on Effective Resource Use Enhances Academic Performance.” Psychological Science 28, no. 6 (June 2017): 774–85. https://doi.org/10.1177/0956797617696456.
- 23. Klaním se
- 24. CREDITS: This presentation template was created by Slidesgo, including icons by Flaticon, and infographics & images by Freepik. Please keep this slide for attribution.
Editor's Notes
- Ahoj, když jsem si tady na barcamp vypisoval přednášku o tom, jak se učit efektivně a rychle, abyste ušetřili čas strávený učením se do školy, a tím získali čas třeba pro vzdělávání a rozvíjení se v oblastech, které vás skutečně zajímají a vidíte v nich svou budoucnost. Bylo na webu napsáno, že se událost uskuteční v prostorách Microsoftu, což mi připadalo hodně cool, a tak jsem si vymyslel takový úvod do přednášky, ve kterém budu povídat o Billu Gatesovi, zakladateli Microsoftu a přes něj se postupně dostanu k těm praktickým tipům, jak se učit správně. Ale koukněte se kolem sebe, v Microsoftu nakonec nejsme. Moje plány se úplně zbortily, a já nevěděl, jak tuhle přednášku začít. Naštěstí jsem přišel na to, jak to obejít. Pomůže mi s tím krátká věta: připomeňme si, že hlavním partnerem barcampu je společnost Microsoft. Moc děkujeme. Tak pojďme na toho Billa.
- Když jsem tak prokrastinoval na YT narazil jsem na video, ve kterém hrál šachy Bill Gates, ten který nás všechny očipoval proti mistrovi světa Magnusi Carlsenovi. Čím to je? Bylo to snad tím, že by byl Gates o tolik blbější než Carlsen? Bylo to snad tím, že měl méně času na přemýšlení? Ani jedno, oba dva Gates i Carlsenn jsou nesmírně chytří chlapíci, k tomu měl Gates více času na přemýšlení, přesto měla hra jednoznačný průběh. Důvod, proč Gates snadno prohrál je ten, že není v šachách tak dobrý, tuhle dovednost netrénoval tisíce hodin jako Carlsen, neovládá ty fintičky, triky, neví, jak na to, nezná tisíce herních kombinací a nejlepší možné reakce. Jednoduše řečeno není v téhle dovednosti dobrý, a proto není schopen využít celý svůj potenciál A já mám za to, že i učení se je dovednost, ve které můžete být buď špatní nebo dobří, ale hlavně tuhle dovednost si můžete stejně jako šachy, hraní na kytaru nebo lyžování osvojit: naučit se, jak se učit a využívat možností svého mozku naplno.
- Ono mezi různými metodami učení existují obrovské rozdíly. Jedny fungují skvěle, jiné hodně podobné metody jsou zase hrozně pomalé. Na obrázku například vidíte, že s efektivní metodou se naučíte, pochopíte a dlouhodobě si zapamatujete nějaké informace za 5 hodin. S neefektivní metodou vám to zabere hodin 11. Ta čísla jsou „ilustrační“, hlavně jde o to si uvědomit, že není učení jako učení, různé metody a způsoby přinášejí zcela rozdílné výsledky. Co je smutné, náš mozek si většinou intuitivně vybírá ty metody neefektivní, které nás stojí spoustu času, úsilí zapamatování a pochopení. Naopak se vyhýbá těm správným postupům. Z průzkumů například vychází, že se lidi učí často pomocí opakovaného čtení, zvýrazňováním, děláním si poznámek a různých výcuců, přeříkáváním informací nahlas, oblíbené jsou třeba i styly učení, uč se vizuálně, auditivně a kinesticky a většina studentů nechává učení na poslední chvíli. Pak jsou tady ale studie, velké studie, které nám dokazují, že ty všechny metody, které jsem zmínil nefungují vůbec dobře. V ideálním případě bychom se jim měli při učení vyhýbat jako čert kříži.
- Nicméně úplně všichni v téhle místnosti se můžeme učit efektivně a rychle, ať už do školy nebo pro svůj vlastní rozvoj. No a na rozdíl od toho Carlsenna tuhle dovednost nebudete muset trénovat tisíce hodin, abyste v ní byli dobří. Stačí vědět, co dělat, trošku to potrénovat a vyhýbat se tomu neúčinnému. Mým cílem pro následujících pár minut je z vás udělat „učící se“ Magnusy Carlseny, lidi, kteří ovládají dovednost efektivního učení, a tím využívají svůj potenciál na maximum. Stejně jako využívá Carlsen na maximum svůj šachový potenciál, protože velmi dobře ovládá tuhle dovednost. Dovednost efektivního učení je podle mě základ, který nás měli učit již na základce. Učit se totiž budeme po celý život, nejenom ve škole, a ten kdo to umí, bude mít ohromnou výhodu. Naleze mu to rychle do paměti, dokáže pochopit složité koncepty a systémy, a navíc mu to zůstane déle v paměti. Tak už nebuďme ti Billové Gatesové s velkým potenciálem, který neumíme využít.
- Úvod máme za sebou, taky jsem zmínil, jakých chyb byste se neměli dopouštět, proto se rovnou přesuneme k nejdůležitějšímu principu efektivního učení vůbec, který si prostě musíte osvojit a pak přejdu k 6 velmi jednoduchým trikům, které vás nebudou stát téměř žádné úsilí, bude stačit, když uděláte malinkatou změnu, ale rázem dosáhnete lepších výsledků. No a na konci se dozvíte, kde najdete o efektivním a rychlém učení více informací a podrobností. V přednášce mám totiž čas jenom na 1 ten hlavní princip efektivního učení, další 3 důležité principy jsem musel oželet a samozřejmě není možné jít do super velkých hloubek.
- Nemůžeme si vědomosti vybavovat, když v hlavě nic nemáme. Přirovnat to zase k tomu hraní na kytaru, potřebuji nějaké drobné studium teorie, musím vědět, kam mám položit prsty, abych zahrál ten akord. Musím zhlédnout nějaké video. Jenom tak to nedokážu. Nebo když lyžuju, je dobré se to učit s někým, kdo mi poradí, jak na to, dá mi nějaké teoretické znalosti. Jak na to? Proleť si to celé, ať získáš jakousi základní kostru, přehled, drobné detaily a informace ti pak budou do paměti daleko snadněji zapadat. Pokládej si otázku proč? Používejte představivost, pokud to jde. Piš si pro sebe otázky, které později využiješ pro zkoušení. Máte pak dvě základní možnosti, jak se učit aktivně. Záleží na tom, na jaký druh písemky/zkoušky se připravujete.
- Jak mám informace umět – rozuměj bude to ústní nebo písemná zkouška, v závislosti na tom se budu připravovat. Čím více napodobím podmínky při učení a testování, tím lépe. Příklad zkouška na vysoké V průběhu výkladu si znač, co si neuměl nebo si uměl jenom část té věci, ať to můžeš potom vypilovat.
- Nekontroluj všechno, jenom to, u čeho si nejsi jistý a ty věci, které sis nevybavil vůbec. Dobré je si v průběhu zkoušení, vybavování značit, kde jste pokulhávali. Urychlí to učení. Nejefektivnější zpětná vazba je odložená. Nenarušuje to tolik flow, tím pádem je učení se rychlejší.
- Co to není aktivní učení? Musí být těžké si vzpomenout, aby to mělo nějaký smysl. Když si vybavím jednu větu, kterou jsem zrovna přečetl, nebudete to mít nějaký valný smysl a dopad na moji paměťovou stopu. Až když je těžké si vzpomenout, musím to pomyslně dolovat z dlouhodobé paměti, má to smysl a vliv na zapamatování.
- V případě, že se učíte poněkolikáté, už nedostáváte vědomosti znovu do paměti, tento krok přeskakujete a jdete rovnou na aktivní metodu učení. Dodatečné dostávání vědomostí do paměti nemá cenu, nepovede to k dodatečnému zapamatování nebo pochopení, jenom tím ztratíš čas Aktivní učení bude váš mozek z počátku nenávidět, přemlouvat vás. Nenechte se ukecat, odelejte tomu pocitu, nakonec zjistíte, že aktivní učení funguje nejlépe ze všech metod. Zůstane vám v paměti nejvíce informací a učení bude nejlerychlejší z těch všech.
- Aktivní učení posunete na vyšší level, když si vědomosti vybavíte několikrát! Nejenom jednou, vlastně se doporučuje, abyste si něco vybavili 2-3krát při učení, ale nesmíte používat metodu nákupního seznamu. Takové učení je snadné, nevyžaduje moc úsilí, vlastně jenom vytahujete z krátkodobé paměti to, co jste tam před chvíli nahráli, to nijak paměťovou stopu neposílí. Aby bylo učení účinné, musí vyžadovat úsilí! Nechte svůj mozek, ať něco zapomenete, ať se ty vědomosti vytratí z krátkodobé paměti, až pak si je vybavte. Karpicke, J.D., & Bauernschmidt, A. (2011). Spaced retrieval: Absolute spacing enhances learning regardless of relative spacing. Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory, and Cognition, 37(5), 1250-1257. doi:10.1037/a0023436.
- Obrázek lenochoda
- Smith, S. M., Glenberg, A., & Bjork, R. A. (1978). Environmental context and human memory. Memory & Cognition, 6(4), 342-353.
- Hůře čitelný text si pamatovali lépe než ten, který byl napsán písmem, které dobře znali. Učení se pořád zjednodušuje, dávají se iPady, ruší se testy nebo se učíme pomocí abcd, ale aby bylo učení efektivní, musí být zároveň náročné. Čím je učení náročnější, tím je efektivnější. Nutí tě to se více zafocusovat. Vnímáš
- Studie o učení se jeden den a čtyři dny – výsledkem byly dvakrát tolik informací v paměti za fakticky stejnou dobu strávenou studiem. Na vysoké se učili statistiku ve dvou režimech, zkrácený a normální. Učením strávili stejné množství hodin, ale uměli to mnohem lépe.
- Todo: tady to ještě pořádně vyzkoušet Samozřejmě nejde o to, abyste hodili své studijní materiály do míchačky a koukali na to, a přitom se učili Rozmixuj učení Studie, jak se učili matematiku. Když změnili pořadí, v danou chvíli jim to šlo hůře, ale na písemku uměli ty věci lépe. Typ příkladů Umíš lépe rozlišit rozdíly mezi příklady, které počítáš, více si všímáš nějakých specifik a víš, co je pro jaký příklad specifické. Musíš více přemýšlet (co použít, co nepoužít). Pokud něco děláš dokolečka, splyne ti to, mechanicky počítáš nebo se učíš, nepřemýšlíš, a proto jsou výsledky horší. I v případě obrazů – mysleli, že to umí lépe, když se učili nahuštěně jednoho autora, ale v realitě.
- Todo: ještě pořádně natrénovat Stanfordští vysokoškolští studenti statistiky byli, jak je již u vědeckých experimentů zvykem, rozděleni do dvou skupin. První skupince studentů přišel před zkouškou e-mail, který je upozorňoval na to, že se blíží zkouška a měli by být připraveni. Druhá skupinka měla za úkol vyplnit krátký metakognitivní dotazník. Dotazník obsahoval pár otázek a jeho vyplnění zabralo jen několik minut. Studenti byli otázkami nabádáni k tomu, aby se zamysleli nad tím, z jakých dostupných zdrojů se budou na zkoušku učit (např. učebnice, poznámky z přednášek, materiály z primátu atd.) a jak se budou z daných materiálů učit. Krátký dotazník rovněž zjišťoval, jakou chtějí známku a jak velkou důležitost tomu přikládají. Skupina studentů, které byla nabádána k metakognici (přemýšlení o svém učení, stanovení si cílů) si vedla u zkoušky daleko lépe! V průměru měli studenti, kteří se věnovali metakognici známku lepší o 0,33 bodu. Studenti ze skupiny, kteří byli e-mailem pouze upozorněni na zkoušku měli průměrně B, avšak studenti vyplňující metakognitivní dotazník získali A. Vědci některým studentů poslali 2 dotazníky, které studenty nutily přemýšlet o tom, jak se učí. Tihle studenti byli ještě úspěšně. Jinými slovy, čím více metakognice, tím lépe. Čím více přemýšleli, tím lépe
- Na snímcích jsem necitoval, nebyl čas, ale pokud mi napíšete, odkážu vás na jakoukoliv studii, kterou jsem dneska zmiňoval. Neměl by být problém to dohledat.