2. Co nás čeká?
Klasikové oboru a jejich inspirace
Chicagská škola
Obrat k politické ekonomii sídel
Text na příště: Jane Jacobs, bude na www
během dneška
3. Klasikové oboru a jejich inspirace
F. Engels a Marx, K.
Housing Question, The Condition of the Working
Class in England in 1844), Německá ideologie
Venkov x města = konflikt
Proti idealizaci venkovského světa (vykořisťování)
Antagonismus zrušen v komunistické spol.
Englels: masy venkovských dělníků proudí do měst kvůli
destrukci zemědělství a vesnického průmyslu, jež je
výsledkem mechanizace, ale i spekulace s půdou (=> Rural
push x Urban pull)
Dva různé světy, ale spíše za nerovný vztah, daný dominancí
města
4. Klasikové oboru a jejich inspirace
Max Weber Die Stadt (zejm. pasáž Nature of the city),
1921
Porovnává různé typy měst
Znaky města jako IT (tj. v realitě nemají vše)
Hradby, trh, soud, asociace, politická autonomie
Nemožnost ekonomické soběstačnosti
S nástupem modernity (národ, individualismus) úpadek města =>
„ideál“ středověká městská komunita
Na rozdíl od ostatních nepovažoval město za původce kultury,
tím mu byly větší procesy, např. ekonomický, politický charakter
společnosti
5. Klasikové oboru a jejich inspirace
F. Tönnies, G und G, 1887
„pospolitost“ a „společnost“, dvě kategorie „čisté sociologie“, podle
převládajícího typu sociálních vazeb
„ Pospolitostní sociální vazby jsou založeny na emocích, sympatii a
duševní náklonosti. Uchovávány jsou díky tradici a emocionálním
vazbám. Převládají zde rodové, sousedské a přátelské vztahy. Na
druhou stranu, společenské vazby jsou založeny na racionální
výměně, směně, a mají věcnou povahu, jejich podstatou je vědomí
užitečnosti. V prvním typu převládá ekonomie daru, ve druhém
peníze.“
Problém: následovníci hledají empirický korelát (typ společnosti,
sídla)
E. Durkheim: mechanicá x ogranická solidarita
FT ale nikde v GG nemluví přímo o protikladu město/vesnice
6. Klasikové oboru a jejich inspirace
Georg Simmel: Metropolis and Mental Life
„okrajová přednáška“, rok 1905
Město = zátěž smyslů => blaseovaný postoj
Převaha peněžní směny a rolového chování
Převládá racionální kalkul, viz pojetí času
Odcizující charakter
7. Chicagská škola
Univerzita
1892 (resp. 1890), sponzor Rockefeller, scg.: Albion Small
(potkal v Berlíně Simmela)
Osobnosti
Od r. 1915: Thomas, Park, Mead
Témata
Pragmatismus (od 1894 Dewey), symb. Inter., (etno)metodologie
Sociologie města
Imigrace (etnická), růst města (koncentrický model), postoje a
hodnoty obyvatel, sociální desogranizace, asimilace, marginální
člověk, gangy, deliknvece – ekologický model
Kritika
Přílišný důraz na integraci, výjimečný případ města (vč. modelu),
přecenění vlivu prostředí
8. Chicago
Historie
90. léta 19. stol: třetí největší (NY, Phil)
Extrémní růst
Migrace z MID WEST a (později) Evropy (okolo
1900, 50 % populace narozen mimo Chicago)
Město mnoha etnických enkláv
Human ecology, principem dynamiky města
jsou přirozené procesy (růst, sukcese)
Město je mozaikou sociálních mikroklimat
9.
10.
11.
12.
13.
14. Chicágská škola
Louis Wirth: Urbanism As a Way of Life
Kulturní pohled na město
Městský (urban) způsob života
Městské proměnné:
Velikost – i kvalitativně, Aristoteles
Hustota – i vztahů
Heterogenita – povolání, dělba práce
Tavící tyglík
15. Několik poznámek k Witrhovi
Problémy
Empirické
Jak měřit hustotu, velikost a heterogenitu? (Kvantitativní x kvalitativní pojetí)
Jak ohlídat vztahy mezi výše zmíněnými proměnnými?
Teoretické
Soustředí se spolu s celou CHS na inner cities, problémové čtvrti
Vliv subkultur (Fischer, 1975)
„Biografické“
Předválečné – města centrem nacismu => pesimista
Lidé jsou často v městě spokojeni (Fischer, 1973)
Příliš evolucionistické (Castells, 1972)
Výzkumy
Duncan, Ogburn, 1964 – ideální velikost města, critical mass
T.C. Wilson: interpersonal estrangement, tolerance, heterogeneity (occupational -
>? Hodnoty a postoje)
“the effect of settlement type on estrangement is limited to persons in childrearing stage
of the life-cycle, and to lesser extent to older persons and the non-affluent…”
16. Chicágská škola: Gansova kritika
H. Gans: Suburbanism as a way of life
Suburbanization – suburbs
Lokální kontext (USA, FR, ČR)
Lewittown
FHA
„White Flight – Negro Removal“
Redlining
Blockbusting
17. Chicágská škola: Gansova
kritika
Koncept folk-society
Dewey, Reiss: folk-urban continuum
Urban x suburban
Life-cycle
Trapped in the city/downtown
18. Obrat k politické ekonomii sídel
New Urban Sociology
Není „škola“ spíše pohled – politická ekonomie ->
marxismus
Obdoba ekonomické geografie
H. Lefebvre, A. Touraine, L. Althusser: Právo na
město
Město – produkt kapitalistického systému (směnná,
užitná hodnota; abstraktní prostor: není k obývání, je
k vytěžení, homogenizace společnosti))
Urban problems – projev systémové krize => městská
revoluce => městská společnost (role sociálních hnutí
orientovaných na spotřebu prostoru)
Insiprace Lefebvrem: D. Harvey – „Second circuit of
capital“
NUS tematizuje jevy jako spekulace, turismus,
plánování
19. Manuel Castells
Obrat k sociologii města – existuje sociologie města?
Role ideologie, kritika H. Lefebvra
La Question urbaine, 1972
Althusserovský strukturalismus
Město jako prostor třídního boje x „skautský přístup“
Město jako nejen systém produkce, ale také kolektivní
spotřeby a přístupu k ní
Dependent urbanisation
1975: doslov, sebekritika, proti dělení na města a venkov
City and the Grassroots, 1982, role sociálních hnutí ve
vývoji měst, případové studie, potřeba komparace
20. Stěžejní díla a myšlenky - Castells
Y a-t-il sociologie urbaine (1968)
Neexistuje město jako nezávislá proměnná
určit pozici města v sociální struktuře a jeho historickou úlohu
La question urbaine (1972)
Pokus operacionalizaci marxistických stanovisek (Althusserova
formalizace)
Spor o urbanizaci a modernizaci
i když nerozvinuté země dosáhnou stejného procenta populace žijící ve
městech, stále jsou v porovnání s rozvinutými zeměmi málo industrializované .
(viz nadurbanizace)
Proti Lefebvrovi: městská ideologie
Diskontinuita sídel: dělení prostoru na vesnický a městský nemá
v kapitalismu smysl, tak jako mělo dřív, když bylo hlavní ekonomickou
aktivitou zemědělství
Existující rozdíly jsou sekundární povahy, jejich hlavním zdrojem je pro
kapitalismus typický nerovnoměrný rozvoj (uneven development)
21. Stěžejní díla a myšlenky - Castells
The City and the Grassroots (1983)
Organizované akce občanů zaměřené na zlepšení životních
podmínek ve městě -> vztah mezi sociální změnou a formou
sídla
Individuální (turismus) x kolektivní spotřeba (doprava)
Case studies (Madrid)
Boje o řešení urban problems nelze ztotožňovat s třídním bojem
Informational City (1989)
Proti koncepru post-industrializace (Bell, Touranie)
Služby 1) nejsou homogenní kategorií; 2) jsou bytostně závislé
na průmyslu; 3) ne vždy znamenají kvalifikovanou práci
Space of places x flows : outsourcing; body přístupu do sítě (srv.
Luhmann – nerovnosti v síti)
22. Stěžejní díla a myšlenky - Castells
Informational mode of development
Způsob rozvoje x výrobní způsob (kap. X stát.; třídy);
i.e. množství nadbytku x distribuce
Informace = způsob rozvoje, kapitalismus = způsob
distribuce => post-industriální společnost není
koncem kapitalismu (vč. hodnot a institucí)
Nové prostorové formy vznikají v interakci VZ a ZR
(=> x tradiční scg. města)
Dual city:
• Nerovnost se vyhrocuje tím, že míst v průmyslu ubývá (nebo
jsou stěhována jinam), ale nejsou nahrazována jinými, ke
kterým by měli lidé s nižší kvalifikací přístup => neformální
služby (často ilegální), pokrývá potřeby „nových obyvatel
CBD“: non-stop, jednorázovost, flexibilita
23. Harvey Molotch a Mark Gottdiener
Molotch, Logan: City as a growth machine
Na růstu města mají zájem všichni, jen nikdo
nechce nést náklady
Protesty středních tříd jsou spíše protesty z
luxusu za luxus (zejmna environmentální)
Mark Gottdiener
Sociální produkce prostoru
Kontingence lokálního a globálního
Lokální sítě růstu
30. Dual City – Castells / Kasarda
Souvislost vývoje trhu práce (deindustrializace) a
prostorové segregace/koexistence
NYC, LA: neformální ekonomika; kriminální ekonomika;
nárůst „volné“ pracovní síly
Skupiny žijí stejný prostor, ale na míle vzdálený životní
styl; leč – vzájemná závislost
Faktory:
Deindustrializace => volná nekvalifikovaná PS
Rozvoj služeb a hi-tech sektoru – potřebují levný servis
„nové manufaktury“ – sweatshopy – imigranti / ženy
Nové, neformální, služby