1. Partnerství veřejného
a soukromého sektoru
Jako způsob poskytování
veřejných služeb
Ondřej Zaoral VŠE 8.12.2010

2. Agenda
Co je PPP?
Obchodní model PPP projektu (entity a vztahy)
Rozdělení rizik v projektu
Výhody a kritika
Příklady projektů v Evropě
Procurement - soutěžní dialog

3. Co je PPP?
Model pořízení, nikoli model financování
PPP není privatizace, ale rozdělení odpovědností
Poskytování veřejného statku nikoli formou
dodávky infrastruktury, nýbrž formou dlouhodobého
provozu komplexní služby, která může být spojena
se výstavbou potřebné infrastruktury.
Parametry služby jsou přesně definovány (SLA)
a nedodržování penalizováno

4. Rozdělení odpovědností
Velice variabilní model: mnoho možných kombinací
D = design = navrhni
B = build = postav
O = operate = provozuj
T = transfer = předej veřejnému sektoru
M = maintain = udržuj

5. Obvyklé modely
DBOT - nová infrastruktura
DBTO - převedení po dokončení (např. české mýto)
O&M - provoz existující infrastruktury

6. odpovědnosti
=
rizika

7. Základní rizika projektů
Riziko výstavby
nedodržení termínu, prodražení stavby apod.
Riziko provozu
náklady na údržbu a rekonstrukce
Riziko poptávky
zajištění adekvátního příjmu od uživatelů
Regulatorní riziko
výkupy pozemků, stavební povolení apod.

8. Způsoby úhrady projektů
Přímé platby
princip uživatel platí plné náklady
mýto, parkovné, vstupné ...
Nepřímé platby
platba za dostupnost od veřejného sektoru
Kombinace
stínové platby (“shadow toll” apod.)

9. Příklad: dálnice a mýto

10. Rozdělení rizik má v PPP zásadní roli
Obchodní model
Motivace veřejného a soukromého partnera
Celková financovatelnost a náklady financování
Zápočet investice do veřejného dluhu
pokud je na soukromého partnera přeneseno
riziko výstavby a alespoň jedno z rizik provozu
a/nebo poptávky, nezapočítává se závazek
veřejného partnera do veřejného dluhu

11. zřizovatel
zadavatel
akcionáři SPV
financující banky SPV
(equity)
dodavatelé dodavatelé
stavební firmy
služeb zařízení

12. Výhody PPP
Nižší náklady v rámci celého životního cyklu
Přenos inovací do veřejného sektoru
Soukromý partner přebírá rizika, která veřejný
sektor efektivně neumí řídit
Dlouhodobá fixace kvality služby a péče o
realizovanou investici

13. Kritika
Náklady financování soukromého partnera jsou
vyšší, než státní
efektivita je v nákladech životního cyklu
V modelu plateb za dostupnost se tvoří budoucí
mandatorní výdaje (platby, “splátky”)
splátky veřejného dluhu také
Stát si musí najímat drahé poradce
řešení: musí se to naučit sám

14. Kdy funguje PPP nejlépe?
projekt je jasně definován, ohraničen,
s minimálními interface riziky
alokace rizik mezi partnery odráží jejich
schopnost tato rizika řídit
existují synergie mezi jednotlivými činnostmi
v životním cyklu (např. mezi výstavbou a
údržbou)
projekt je ve stabilním a rozvinutém sektoru, se
stabilním tempem rozvoje, s předvídatelnými
požadavky na kvalitu služby a její využití

15. Německo - A5
A-model: koncesionář nese
riziko poptávky – mýto vybírá
TollCollect a stát platí
koncesionáři
stavba (jen část) a provoz
šestiproudé dálnice – koncese
30 let, zprovoznění 2013
350m € výstavba
100m € provoz (30Y)
220m € údržba (30Y)

16. Francie - TGV
LGV Sud Europe Atlantique: Tours - Bordeaux
340 km trati, z toho 302 km vysokorychlostní
objem projektu 7,2mld €, koncese Vinci
financování - kombinace veřejný sektor (stát +
municipality), RFF (obdoba SŽDC) a Vinci
výstavba + provoz - Vinci
začátek výstavby konec 2011, provoz 2016

17. UK - HighSpeed1
spojení London St. Pancras - Eurotunel
složitá historie související s privatizací železnic v UK
trať ve vlastnictví státu
koncese na provoz a údržbu (O&M) tratě - společnost
HighSpeed1, vlastněná od roku 2010 dvěma
kanadskými infrastrukturními fondy
koncesionář zaplatí 2,1 mld £ za 30-leté právo
provozovat trať a prodávat její kapacitu

18. HTTP://WWW.HIGHSPEED1.COM/ABOUT/

19. Procurement PPP projektu
Pro veřejný i soukromý sektor je PPP složitější, než
“běžná zakázka na dodávku”
veřejný partner: chybí zkušenosti
soukromý partner: zajišťuje projektové financování
Legislativa
Zákon o veřejných zakázkách
Koncesní zákon

20. Soutěžní dialog
forma veřejné zakázky
zadávací dokumentace vzniká v rámci společné
komunikace zadavatele, potenciálních nabízejících
(a poradců obou stran)
cíl: vytvořit zadání, které bude základem kvalitně
strukturovaného projektu
po ukončení přípravy zadávací dokumentace je
uchazečům dána lhůta na podávání nabídek
parametry “státních” projektů musí schválit vláda

21. Díky za pozornost
ozaoral@csob.cz
ondrej@zaoral.net
http://cz.linkedin.com/in/ondrejzaoral