SlideShare a Scribd company logo
1 of 27
Elektronická evoluce
platebního styku

Ing. Ondřej Zaoral, Ph.D


4IT325 31 / 3 / 2011
antiAgenda
... aneb o čem to dnes nebude
antiAgenda
... aneb o čem to dnes nebude

 Ekonomická podstata peněz a
 elektronických peněz

 Regulace elektronických peněz

 Realizační technologie

 “Velkoobchodní” platební systémy a
 elektronizace přístupu do banky
 (Internet Banking a další kanály)
Agenda
... aneb o čem to dnes bude
Agenda
... aneb o čem to dnes bude


 Základní typologie platebních systémů

 Karty na internetu i v reálném světě

 Elektronické peněženky online

 Elektronické peněženky na čipové kartě
Agenda
... aneb o čem to dnes bude


 Základní typologie platebních systémů

 Karty na internetu i v reálném světě

 Elektronické peněženky online

 Elektronické peněženky na čipové kartě

 CÍL: PŘEHLED O OBCHODNÍCH A ZCELA ZÁKLADNÍCH
FUNKČNÍCH VLASTNOSTECH KOMERČNĚ DOSTUPNÝCH
ŘEŠENÍ MALOOBCHODNÍCH PLATEB NA INTERNETU A V
     KAMENNÉM SVĚTĚ ELEKTRONICKOU CESTOU
Typologie el. platebních systémů
Serverové (server based) systémy

  centrální server vede účty, všechny transakce realizované
  online (offline s rizikem)

Systémy s uloženou hodnotou (stored value)

  elektronické “bankovky” - směnky vlastní znějící na
  banku emitující elektronické peníze” jsou uchovávány na
  čipu a obíhají stejně jako papírová hotovost

Hybridní (quasi stored value) systémy

  autorizace transakce přímo v čipu karty proti obrazu
  zůstatku účtu
Platební karty

Něco málo historie

Čtyřstranné karetní schéma - role

Technologie karet & systémy

POS transakce

3D secure transakce

Aktuální stav českého trhu
Karty - historie a základy

 Charge karta (DinersClub, AmEx)

   vznik 30. léta 20. století v USA

   klient platí kartou a jednou za měsíc dostane od
   vydavatele fakturu (výpis), kterou musí uhradit např. do
   25 dní

 Kreditní karta

   klient platí kartou, pokud útratu neuhradí do konce
   bezúročného období, začíná čerpat revolvingový úvěr a
   platí úroky

 Debetní karta

   přístup k vlastním penězům na účtu
Čtyřstranné karetní schéma (Visa, MC)

Vydavatel (Issuer)

  vydává klientovi kartu, zajišťuje její vedení v systémech
  pro autorizaci (a autentizaci)

Příjemce (Acquirer)

  poskytuje obchodníkovi služby a vybavení pro příjem
  plateb kartami, zajišťuje účtování

Obchodník

  přijímá platby kartami

Klient

  používá kartu k placení
Karetní technologie (plast)


Dnes je vše regulováno asociací (EMV čip, vzhled apod.),
nebo řízeno ISO normou (tvar, rozměry plastu, magnetický
proužek, bezkontaktní technologie)

Dělení na embosované/neembosované karty s elektronizací
akceptační sítě ustupuje

Zastaralou technologii magnetického proužku nahrazuje
bezpečný EMV (“EuroCardMasterCardVisa) čip

V mnoha zemích běží pilot bezkontaktních karet VISA
PayWave, MasterCard PayPass, v ČR podzim 2011
Karetní technologie (mimo kartu)
Obchodník

   Imprinter (“žehličku”) v ČR skoro nenajdeme

   Platební terminál s konektivitou do systému issuera (dial-up je
   na ústupu, prosazuje se IP přes ADSL nebo GPRS)

Acquirer

   Systém pro správu terminálů (+ dálková správa)

   Systém pro vedení obchodníků

   Systém pro zpracování autorizací transakcí

Issuer

   Card Management - systém pro vedení vydaných karet

Pozn. terminologie se různí
Transakce na internetu (3D Secure)

Standardizované řešení bezpečné platby na internetu,
známé jako 3D Secure (technicky), Verified by Visa a
MasterCard SecureCode (komerčně)

Poskytuje obchodníkovi jednoduše implementovatelné
rozhraní platební brány, která v bance provádí transakci a
obchodníkovi vrací jen výsledek

Obchodník se nedozví osobní data držitele karty
Transakce na internetu (3D Secure)

Obchodník přesměruje klienta na stránky acquirera a
současně předává informace o požadované transakci
(vlastní ID, částka ...)

Klient zadává do formuláře na stránce acquirera číslo karty,
expiraci a CVC (CVV)

Pokud je karta 3D Secure, je klient přesměrován na stránky
issuera (své banky), kde zadá další heslo (něco jako PIN pro
online platby)

Proběhne standardní ověření transakce (limit, dostupné
prostředky)

Obchodník obdrží informaci o výsledku transakce
Internetové peněženky

= online účet “nabitý kreditem”, který může být použit pro
platbu za (drobný) obsah a zboží, či služby na internetu

Peníze jsou k dispozici pro platby po převedení z běžného
účtu, vypořádání mezi dvěma účty u provozovatele
peněženky je v reálném čase

Autentizace uživatele při platbě je většinou pouze jménem a
heslem

Uživatelským mínusem všech pre-paid řešení je nutnost
nabíjení a “psychologické obsluhy” dalšího účtu
PayPal

Největší elektronický platební systém na světě

Více než 100 milionů účtů

Mýtus: PayPal je mikroplatební systém

  díky poplatkové politice je PayPal na mikroplatby
  nevhodný (fix + %)

  PayPal je dnes způsobem platby kartou na internetu,
  alternativa 3D Secure - vůči kterému je v ČR dražší

  přes 90% uživatelů nemá na PayPal účtu nabité peníze

Lidé z PayPalu o sobě sami říkají: Jsme “trust broker”.
MoneyBookers

Kopie PayPalu

Je levnější

Kromě zprostředkování plateb na internetu konkuruje
bankám v zahraničním platebním styku (max. poplatek
0,5€)

Na rozdíl od PayPalu má web v češtině

Deklaruje “odeslání peněz na e-mail”, ve skutečnosti si ale
příjemce musí založit moneybookers účet, pokud jej ještě
nemá (ale je to hezký virální marketing)
Čipové elektronické peněženky

Nejčastěji bezkontaktní čipové (smart) karty

Jedna z možných náhrad hotovosti

Motivy pro zavedení

  rychlá offline transakce

  žádné kreditní riziko klienta při offline transakci (pre-paid)

Nevýhody

  nákladná infrastruktura

Alternativou je povolení malých plateb v offline režimu u
platebních karet (v kombinaci s bezkontaktem)
Technologie čipových peněženek
Na kartě je zaznamenán obraz zůstatku klientova účtu
(value block), proti kterému je autorizována platba
=> na kartě není nic, co bychom mohli ekonomicky označit
jako peníze

Různé operace s kartou jsou rozlišeny pomocí kryptoklíčů

  Klíč pro “nabíjení” (navyšování value bloku) je největší
  tajemství systému, obvykle držen centrálně a nabíjení
  probíhá pouze na online terminálech

  Vybíjecí klíč je všude, kde lze kartou platit

Na konci dne terminál udělá uzávěrku a odešle do
zúčtovacího centra transakce, které udělal

Podle podkladů z terminálů probíhá účtování mezi účty karet
(klientů) a terminálů (obchodníky)
(Octopus card)

Schéma spuštěno s HongKongu v září 1997 jako
bezkontaktní dopravní karta, vyvinula se v univerzální
peněženku

95% populace, 10 mio trx denně, 3,7mld USD ročně

Akceptováno v dopravě, na 18 000 parkomatech, ale i
supermarketech apod.
Realita České republiky: karty

 standardní produkt, vydávají všechny banky

 licenci na acquiring má ČSOB, KB, ČS, RB, UniCredit

 3D Secure akceptaci na internetu nabízí obchodníkům
 ČSOB, KB, ČS, RB

 3D Secure karty zatím nenabízí nikdo

 čipové karty vydávají téměř všichni

 vlastní obrázek na kartě nabízí ČSOB, KB a ČS

 charge karty nabízí zejména DinersClub a AMEX
Realita České republiky: peněženky

univerzální peněženka neexistuje

rozvoj elektronických odbavovacích
systémů v krajských IDS může být
impulzem pro rozvoj peněženek

Praha vydává OpenCard (peněženka
údajně v přípravě), České Dráhy InKartu
(funkční peněženka)

probíhá velká konsolidace dopravních
karet v Libereckém kraji

Telefónica O2 pilotovala v Plzni kartu
v NFC telefonu
Teorie na závěr: elektronická bankovka

Využívá asymetrické kryptografie

Bankovka = číslo podepsané soukromým klíčem vydavatele
(jeden nominál = jeden klíč)

Nikdo kromě banky nemůže bankovku vytvořit, ale všichni
mohou pomocí veřejného klíče zkontrolovat, že ji vydal
právě vydavatel V a bankovka má hodnotu H

Nutnost řešit problém dvojího utrácení (bankovky jsou
kopírovatelné při zachování korektnosti podpisu)

Současné systémy elektronických peněženek na kartách
Mifare (InKarta, OysterCard ...) nejsou na tomto principu
založeny
Dodatek: zdroje

 Základní technologie, procesy (veřejné): weby asociací

 Produkty: weby bank

 Bezpečnost: sborníky konferencí (Google)

 Česká karetní statistika: www.bankovnikarty.cz

 Evropská statistika: Data warehouse ECB www.ecb.eu

 Normy a standardy: www.iso.org, přehled Wikipedia
Děkuji za pozornost

            Ondřej Zaoral

  ondrej@zaoral.net   ozaoral@csob.cz

    www.linkedin.com/ondrejzaoral

More Related Content

Similar to 4IT325 LS2010/11

Smart Cards and Devices Forum 2016 - Bezpečnost multi-banking mobilních aplikací
Smart Cards and Devices Forum 2016 - Bezpečnost multi-banking mobilních aplikacíSmart Cards and Devices Forum 2016 - Bezpečnost multi-banking mobilních aplikací
Smart Cards and Devices Forum 2016 - Bezpečnost multi-banking mobilních aplikacíPetr Dvorak
 
SmartCard Forum 2010 - Autentizace platební kartou
SmartCard Forum 2010 - Autentizace platební kartouSmartCard Forum 2010 - Autentizace platební kartou
SmartCard Forum 2010 - Autentizace platební kartouOKsystem
 
Blok expertů 2.10.2014 Tomáš Hládek
Blok expertů 2.10.2014 Tomáš HládekBlok expertů 2.10.2014 Tomáš Hládek
Blok expertů 2.10.2014 Tomáš HládekKISK FF MU
 
Blockchain opportunity or threat for finance industry
Blockchain opportunity or threat for finance industryBlockchain opportunity or threat for finance industry
Blockchain opportunity or threat for finance industryPetr Cermak
 
SmartCard Forum 2008 - Využítí čipových karet na MPSV
SmartCard Forum 2008 - Využítí čipových karet na MPSVSmartCard Forum 2008 - Využítí čipových karet na MPSV
SmartCard Forum 2008 - Využítí čipových karet na MPSVOKsystem
 
Smart Cards & Devices Forum 2012 - eOP s čipem
Smart Cards & Devices Forum 2012 - eOP s čipemSmart Cards & Devices Forum 2012 - eOP s čipem
Smart Cards & Devices Forum 2012 - eOP s čipemOKsystem
 
New Media Inspiration 2014 - Bezpečnost v kontextu Internetu věcí
New Media Inspiration 2014 - Bezpečnost v kontextu Internetu věcíNew Media Inspiration 2014 - Bezpečnost v kontextu Internetu věcí
New Media Inspiration 2014 - Bezpečnost v kontextu Internetu věcíPetr Dvorak
 
QR Platba pro Evropský platební styk 2013
QR Platba pro Evropský platební styk 2013QR Platba pro Evropský platební styk 2013
QR Platba pro Evropský platební styk 2013Ales Dynda
 
Zingly - Dopad multi-bankingu a otevřených bankovních API do obchodního fungo...
Zingly - Dopad multi-bankingu a otevřených bankovních API do obchodního fungo...Zingly - Dopad multi-bankingu a otevřených bankovních API do obchodního fungo...
Zingly - Dopad multi-bankingu a otevřených bankovních API do obchodního fungo...Petr Dvorak
 
Prezentace projektu KryptoBanking.com
Prezentace projektu KryptoBanking.comPrezentace projektu KryptoBanking.com
Prezentace projektu KryptoBanking.comLukáš Kruntorád
 
QR Platba - Prezentace na #CZJUG
QR Platba - Prezentace na #CZJUGQR Platba - Prezentace na #CZJUG
QR Platba - Prezentace na #CZJUGPetr Dvorak
 
Jaký je rozdíl mezi kreditní a debetní kartou?
Jaký je rozdíl mezi kreditní a debetní kartou?Jaký je rozdíl mezi kreditní a debetní kartou?
Jaký je rozdíl mezi kreditní a debetní kartou?ZUNO
 

Similar to 4IT325 LS2010/11 (20)

Fintech 3.0 - From zero to hero - příběh UX
Fintech 3.0 - From zero to hero - příběh UXFintech 3.0 - From zero to hero - příběh UX
Fintech 3.0 - From zero to hero - příběh UX
 
Smart Cards and Devices Forum 2016 - Bezpečnost multi-banking mobilních aplikací
Smart Cards and Devices Forum 2016 - Bezpečnost multi-banking mobilních aplikacíSmart Cards and Devices Forum 2016 - Bezpečnost multi-banking mobilních aplikací
Smart Cards and Devices Forum 2016 - Bezpečnost multi-banking mobilních aplikací
 
Zaoral
ZaoralZaoral
Zaoral
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
 
LDO07 Miroslav Opatrný
LDO07 Miroslav OpatrnýLDO07 Miroslav Opatrný
LDO07 Miroslav Opatrný
 
SmartCard Forum 2010 - Autentizace platební kartou
SmartCard Forum 2010 - Autentizace platební kartouSmartCard Forum 2010 - Autentizace platební kartou
SmartCard Forum 2010 - Autentizace platební kartou
 
Blok expertů 2.10.2014 Tomáš Hládek
Blok expertů 2.10.2014 Tomáš HládekBlok expertů 2.10.2014 Tomáš Hládek
Blok expertů 2.10.2014 Tomáš Hládek
 
Blockchain opportunity or threat for finance industry
Blockchain opportunity or threat for finance industryBlockchain opportunity or threat for finance industry
Blockchain opportunity or threat for finance industry
 
SmartCard Forum 2008 - Využítí čipových karet na MPSV
SmartCard Forum 2008 - Využítí čipových karet na MPSVSmartCard Forum 2008 - Využítí čipových karet na MPSV
SmartCard Forum 2008 - Využítí čipových karet na MPSV
 
Mojeobec
Mojeobec   Mojeobec
Mojeobec
 
Fintech 3.0 - PSD2 a budoucnost bankovnictví
Fintech 3.0 - PSD2 a budoucnost bankovnictvíFintech 3.0 - PSD2 a budoucnost bankovnictví
Fintech 3.0 - PSD2 a budoucnost bankovnictví
 
Smart Cards & Devices Forum 2012 - eOP s čipem
Smart Cards & Devices Forum 2012 - eOP s čipemSmart Cards & Devices Forum 2012 - eOP s čipem
Smart Cards & Devices Forum 2012 - eOP s čipem
 
New Media Inspiration 2014 - Bezpečnost v kontextu Internetu věcí
New Media Inspiration 2014 - Bezpečnost v kontextu Internetu věcíNew Media Inspiration 2014 - Bezpečnost v kontextu Internetu věcí
New Media Inspiration 2014 - Bezpečnost v kontextu Internetu věcí
 
QR Platba pro Evropský platební styk 2013
QR Platba pro Evropský platební styk 2013QR Platba pro Evropský platební styk 2013
QR Platba pro Evropský platební styk 2013
 
Zingly - Dopad multi-bankingu a otevřených bankovních API do obchodního fungo...
Zingly - Dopad multi-bankingu a otevřených bankovních API do obchodního fungo...Zingly - Dopad multi-bankingu a otevřených bankovních API do obchodního fungo...
Zingly - Dopad multi-bankingu a otevřených bankovních API do obchodního fungo...
 
Prezentace projektu KryptoBanking.com
Prezentace projektu KryptoBanking.comPrezentace projektu KryptoBanking.com
Prezentace projektu KryptoBanking.com
 
Praktické dopady eIDAS na spisovou službu
Praktické dopady eIDAS na spisovou službuPraktické dopady eIDAS na spisovou službu
Praktické dopady eIDAS na spisovou službu
 
QR Platba - Prezentace na #CZJUG
QR Platba - Prezentace na #CZJUGQR Platba - Prezentace na #CZJUG
QR Platba - Prezentace na #CZJUG
 
Prerovsky
PrerovskyPrerovsky
Prerovsky
 
Jaký je rozdíl mezi kreditní a debetní kartou?
Jaký je rozdíl mezi kreditní a debetní kartou?Jaký je rozdíl mezi kreditní a debetní kartou?
Jaký je rozdíl mezi kreditní a debetní kartou?
 

4IT325 LS2010/11

  • 1. Elektronická evoluce platebního styku Ing. Ondřej Zaoral, Ph.D 4IT325 31 / 3 / 2011
  • 2. antiAgenda ... aneb o čem to dnes nebude
  • 3. antiAgenda ... aneb o čem to dnes nebude Ekonomická podstata peněz a elektronických peněz Regulace elektronických peněz Realizační technologie “Velkoobchodní” platební systémy a elektronizace přístupu do banky (Internet Banking a další kanály)
  • 4. Agenda ... aneb o čem to dnes bude
  • 5. Agenda ... aneb o čem to dnes bude Základní typologie platebních systémů Karty na internetu i v reálném světě Elektronické peněženky online Elektronické peněženky na čipové kartě
  • 6. Agenda ... aneb o čem to dnes bude Základní typologie platebních systémů Karty na internetu i v reálném světě Elektronické peněženky online Elektronické peněženky na čipové kartě CÍL: PŘEHLED O OBCHODNÍCH A ZCELA ZÁKLADNÍCH FUNKČNÍCH VLASTNOSTECH KOMERČNĚ DOSTUPNÝCH ŘEŠENÍ MALOOBCHODNÍCH PLATEB NA INTERNETU A V KAMENNÉM SVĚTĚ ELEKTRONICKOU CESTOU
  • 7. Typologie el. platebních systémů Serverové (server based) systémy centrální server vede účty, všechny transakce realizované online (offline s rizikem) Systémy s uloženou hodnotou (stored value) elektronické “bankovky” - směnky vlastní znějící na banku emitující elektronické peníze” jsou uchovávány na čipu a obíhají stejně jako papírová hotovost Hybridní (quasi stored value) systémy autorizace transakce přímo v čipu karty proti obrazu zůstatku účtu
  • 8. Platební karty Něco málo historie Čtyřstranné karetní schéma - role Technologie karet & systémy POS transakce 3D secure transakce Aktuální stav českého trhu
  • 9. Karty - historie a základy Charge karta (DinersClub, AmEx) vznik 30. léta 20. století v USA klient platí kartou a jednou za měsíc dostane od vydavatele fakturu (výpis), kterou musí uhradit např. do 25 dní Kreditní karta klient platí kartou, pokud útratu neuhradí do konce bezúročného období, začíná čerpat revolvingový úvěr a platí úroky Debetní karta přístup k vlastním penězům na účtu
  • 10. Čtyřstranné karetní schéma (Visa, MC) Vydavatel (Issuer) vydává klientovi kartu, zajišťuje její vedení v systémech pro autorizaci (a autentizaci) Příjemce (Acquirer) poskytuje obchodníkovi služby a vybavení pro příjem plateb kartami, zajišťuje účtování Obchodník přijímá platby kartami Klient používá kartu k placení
  • 11. Karetní technologie (plast) Dnes je vše regulováno asociací (EMV čip, vzhled apod.), nebo řízeno ISO normou (tvar, rozměry plastu, magnetický proužek, bezkontaktní technologie) Dělení na embosované/neembosované karty s elektronizací akceptační sítě ustupuje Zastaralou technologii magnetického proužku nahrazuje bezpečný EMV (“EuroCardMasterCardVisa) čip V mnoha zemích běží pilot bezkontaktních karet VISA PayWave, MasterCard PayPass, v ČR podzim 2011
  • 12. Karetní technologie (mimo kartu) Obchodník Imprinter (“žehličku”) v ČR skoro nenajdeme Platební terminál s konektivitou do systému issuera (dial-up je na ústupu, prosazuje se IP přes ADSL nebo GPRS) Acquirer Systém pro správu terminálů (+ dálková správa) Systém pro vedení obchodníků Systém pro zpracování autorizací transakcí Issuer Card Management - systém pro vedení vydaných karet Pozn. terminologie se různí
  • 13.
  • 14. Transakce na internetu (3D Secure) Standardizované řešení bezpečné platby na internetu, známé jako 3D Secure (technicky), Verified by Visa a MasterCard SecureCode (komerčně) Poskytuje obchodníkovi jednoduše implementovatelné rozhraní platební brány, která v bance provádí transakci a obchodníkovi vrací jen výsledek Obchodník se nedozví osobní data držitele karty
  • 15. Transakce na internetu (3D Secure) Obchodník přesměruje klienta na stránky acquirera a současně předává informace o požadované transakci (vlastní ID, částka ...) Klient zadává do formuláře na stránce acquirera číslo karty, expiraci a CVC (CVV) Pokud je karta 3D Secure, je klient přesměrován na stránky issuera (své banky), kde zadá další heslo (něco jako PIN pro online platby) Proběhne standardní ověření transakce (limit, dostupné prostředky) Obchodník obdrží informaci o výsledku transakce
  • 16. Internetové peněženky = online účet “nabitý kreditem”, který může být použit pro platbu za (drobný) obsah a zboží, či služby na internetu Peníze jsou k dispozici pro platby po převedení z běžného účtu, vypořádání mezi dvěma účty u provozovatele peněženky je v reálném čase Autentizace uživatele při platbě je většinou pouze jménem a heslem Uživatelským mínusem všech pre-paid řešení je nutnost nabíjení a “psychologické obsluhy” dalšího účtu
  • 17. PayPal Největší elektronický platební systém na světě Více než 100 milionů účtů Mýtus: PayPal je mikroplatební systém díky poplatkové politice je PayPal na mikroplatby nevhodný (fix + %) PayPal je dnes způsobem platby kartou na internetu, alternativa 3D Secure - vůči kterému je v ČR dražší přes 90% uživatelů nemá na PayPal účtu nabité peníze Lidé z PayPalu o sobě sami říkají: Jsme “trust broker”.
  • 18. MoneyBookers Kopie PayPalu Je levnější Kromě zprostředkování plateb na internetu konkuruje bankám v zahraničním platebním styku (max. poplatek 0,5€) Na rozdíl od PayPalu má web v češtině Deklaruje “odeslání peněz na e-mail”, ve skutečnosti si ale příjemce musí založit moneybookers účet, pokud jej ještě nemá (ale je to hezký virální marketing)
  • 19. Čipové elektronické peněženky Nejčastěji bezkontaktní čipové (smart) karty Jedna z možných náhrad hotovosti Motivy pro zavedení rychlá offline transakce žádné kreditní riziko klienta při offline transakci (pre-paid) Nevýhody nákladná infrastruktura Alternativou je povolení malých plateb v offline režimu u platebních karet (v kombinaci s bezkontaktem)
  • 20. Technologie čipových peněženek Na kartě je zaznamenán obraz zůstatku klientova účtu (value block), proti kterému je autorizována platba => na kartě není nic, co bychom mohli ekonomicky označit jako peníze Různé operace s kartou jsou rozlišeny pomocí kryptoklíčů Klíč pro “nabíjení” (navyšování value bloku) je největší tajemství systému, obvykle držen centrálně a nabíjení probíhá pouze na online terminálech Vybíjecí klíč je všude, kde lze kartou platit Na konci dne terminál udělá uzávěrku a odešle do zúčtovacího centra transakce, které udělal Podle podkladů z terminálů probíhá účtování mezi účty karet (klientů) a terminálů (obchodníky)
  • 21. (Octopus card) Schéma spuštěno s HongKongu v září 1997 jako bezkontaktní dopravní karta, vyvinula se v univerzální peněženku 95% populace, 10 mio trx denně, 3,7mld USD ročně Akceptováno v dopravě, na 18 000 parkomatech, ale i supermarketech apod.
  • 22. Realita České republiky: karty standardní produkt, vydávají všechny banky licenci na acquiring má ČSOB, KB, ČS, RB, UniCredit 3D Secure akceptaci na internetu nabízí obchodníkům ČSOB, KB, ČS, RB 3D Secure karty zatím nenabízí nikdo čipové karty vydávají téměř všichni vlastní obrázek na kartě nabízí ČSOB, KB a ČS charge karty nabízí zejména DinersClub a AMEX
  • 23. Realita České republiky: peněženky univerzální peněženka neexistuje rozvoj elektronických odbavovacích systémů v krajských IDS může být impulzem pro rozvoj peněženek Praha vydává OpenCard (peněženka údajně v přípravě), České Dráhy InKartu (funkční peněženka) probíhá velká konsolidace dopravních karet v Libereckém kraji Telefónica O2 pilotovala v Plzni kartu v NFC telefonu
  • 24. Teorie na závěr: elektronická bankovka Využívá asymetrické kryptografie Bankovka = číslo podepsané soukromým klíčem vydavatele (jeden nominál = jeden klíč) Nikdo kromě banky nemůže bankovku vytvořit, ale všichni mohou pomocí veřejného klíče zkontrolovat, že ji vydal právě vydavatel V a bankovka má hodnotu H Nutnost řešit problém dvojího utrácení (bankovky jsou kopírovatelné při zachování korektnosti podpisu) Současné systémy elektronických peněženek na kartách Mifare (InKarta, OysterCard ...) nejsou na tomto principu založeny
  • 25.
  • 26. Dodatek: zdroje Základní technologie, procesy (veřejné): weby asociací Produkty: weby bank Bezpečnost: sborníky konferencí (Google) Česká karetní statistika: www.bankovnikarty.cz Evropská statistika: Data warehouse ECB www.ecb.eu Normy a standardy: www.iso.org, přehled Wikipedia
  • 27. Děkuji za pozornost Ondřej Zaoral ondrej@zaoral.net ozaoral@csob.cz www.linkedin.com/ondrejzaoral

Editor's Notes

  1. \n
  2. \n
  3. \n
  4. \n
  5. \n
  6. \n
  7. \n
  8. \n
  9. \n
  10. \n
  11. \n
  12. \n
  13. \n
  14. \n
  15. \n
  16. \n
  17. \n
  18. \n
  19. \n
  20. \n
  21. \n
  22. \n
  23. \n
  24. \n
  25. \n