Elektronická evoluce platebního styku

1,524 views

Published on

Published in: Business
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Elektronická evoluce platebního styku

  1. 1. Elektronická evoluce platebního styku Ond!ej Zaoral 4IT325 10 / 11 / 2010
  2. 2. antiAgenda ... aneb o !em to dnes nebude
  3. 3. antiAgenda ... aneb o !em to dnes nebude Ekonomická podstata pen!z a elektronick"ch pen!z Regulace elektronick"ch pen!z Realiza#ní technologie “Velkoobchodní” platební systémy a elektronizace p$ístupu do banky (Internet Banking a dal%í kanály)
  4. 4. Agenda ... aneb o !em to dnes bude
  5. 5. Agenda ... aneb o !em to dnes bude Základní typologie platebních systém& Karty na internetu i v reálném sv!t! Elektronické pen!'enky online Elektronické pen!'enky na #ipové kart!
  6. 6. Agenda ... aneb o !em to dnes bude Základní typologie platebních systém& Karty na internetu i v reálném sv!t! Elektronické pen!'enky online Elektronické pen!'enky na #ipové kart! CÍL: PŘEHLED O OBCHODNÍCH A ZCELA ZÁKLADNÍCH FUNKČNÍCH VLASTNOSTECH KOMERČNĚ DOSTUPN!CH ŘE"ENÍ MALOOBCHODNÍCH PLATEB NA INTERNETU A V KAMENNÉM SVĚTĚ ELEKTRONICKOU CESTOU
  7. 7. Typologie el. platebních systém& Serverové (server based) systémy centrální server vede ú#ty, v%echny transakce realizované online (offline s rizikem) Systémy s ulo'enou hodnotou (stored value) elektronické “bankovky” - sm!nky vlastní zn!jící na banku emitující elektronické peníze” jsou uchovávány na #ipu a obíhají stejn! jako papírová hotovost Hybridní (quasi stored value) systémy autorizace transakce p$ímo v #ipu karty proti obrazu z&statku ú#tu
  8. 8. Platební karty N!co málo historie (ty$stranné karetní schéma - role Technologie karet & systémy POS transakce 3D secure transakce Aktuální stav #eského trhu
  9. 9. Karty - historie a základy Charge karta (DinersClub, AmEx) vznik 30. léta 20. století v USA klient platí kartou a jednou za m!síc dostane od vydavatele fakturu (v"pis), kterou musí uhradit nap$. do 25 dní Kreditní karta klient platí kartou, pokud útratu neuhradí do konce bezúro#ného období, za#íná #erpat revolvingov" úv!r a platí úroky Debetní karta p$ístup k vlastním pen!z&m na ú#tu
  10. 10. (ty$stranné karetní schéma (Visa, MC) Vydavatel (Issuer) vydává klientovi kartu, zaji%)uje její vedení v systémech pro autorizaci (a autentizaci) P!íjemce (Acquirer) poskytuje obchodníkovi slu'by a vybavení pro p$íjem plateb kartami, zaji%)uje ú#tování Obchodník p$ijímá platby kartami Klient pou'ívá kartu k placení
  11. 11. Karetní technologie (plast) Dnes je v%e regulováno asociací (EMV #ip, vzhled apod.), nebo $ízeno ISO normou (tvar, rozm!ry plastu, magnetick" prou'ek, bezkontaktní technologie) D!lení na embosované/neembosované karty s elektronizací akcepta#ní sít! ustupuje Zastaralou technologii magnetického prou'ku nahrazuje bezpe#n" EMV (“EuroCardMasterCardVisa) #ip V mnoha zemích b!'í pilot bezkontaktních karet VISA PayWave, MasterCard PayPass Rozvíjejí se personalizované produkty (nap$. Image karta (SOB)
  12. 12. Karetní technologie (mimo kartu) Obchodník Imprinter (“'ehli#ku”) v (R skoro nenajdeme Platební terminál s konektivitou do systému issuera (dial-up je na ústupu, prosazuje se IP p$es ADSL nebo GPRS) Acquirer Systém pro správu terminál& (+ dálková správa) Systém pro vedení obchodník& Systém pro zpracování autorizací transakcí Issuer Card Management - systém pro vedení vydan"ch karet Pozn. terminologie se r"zní
  13. 13. Transakce na internetu (3D Secure) Standardizované $e%ení bezpe#né platby na internetu, známé jako 3D Secure (technicky), Verified by Visa a MasterCard SecureCode (komer#n!) Poskytuje obchodníkovi jednodu%e implementovatelné rozhraní platební brány, která v bance provádí transakci a obchodníkovi vrací jen v"sledek Obchodník se nedozví osobní data dr'itele karty V p$ípad! 3D Secure karty (issuingu) je od klienta vy'adována dodate#ná autentizace (není v (R, máme 3D pouze acquiring)
  14. 14. Transakce na internetu (3D Secure) Obchodník p$esm!ruje klienta na stránky acquirera a sou#asn! p$edává informace o po'adované transakci (vlastní ID, #ástka ...) Klient zadává do formulá$e na stránce acquirera #íslo karty, expiraci a CVC (CVV) Pokud je karta 3D Secure, je klient p$esm!rován na stránky issuera (své banky), kde zadá dal%í heslo (n!co jako PIN pro online platby) Prob!hne standardní ov!$ení transakce (limit, dostupné prost$edky) Obchodník obdr'í informaci o v"sledku transakce
  15. 15. Internetové pen!'enky = online ú#et “nabit" kreditem”, kter" m&'e b"t pou'it pro platbu za (drobn") obsah a zbo'í, #i slu'by na internetu Peníze jsou k dispozici pro platby po p$evedení z b!'ného ú#tu, vypo$ádání mezi dv!ma ú#ty u provozovatele pen!'enky je v reálném #ase Autentizace u'ivatele p$i platb! je v!t%inou pouze jménem a heslem U'ivatelsk"m mínusem v%ech pre-paid $e%ení je nutnost nabíjení a “psychologické obsluhy” dal%ího ú#tu
  16. 16. PayPal Nejv!t%í elektronick" platební systém na sv!t! Více ne' 100 milion& ú#t& M"tus: PayPal je mikroplatební systém díky poplatkové politice je PayPal na mikroplatby nevhodn" (fix + %) PayPal je dnes zp&sobem platby kartou na internetu, alternativa 3D Secure - v&#i kterému je v (R dra'%í p$es 90% u'ivatel& nemá na PayPal ú#tu nabité peníze Lidé z PayPalu o sob! sami $íkají: Jsme “trust broker”.
  17. 17. MoneyBookers Kopie PayPalu Je levn!j%í Krom! zprost$edkování plateb na internetu konkuruje bankám v zahrani#ním platebním styku (max. poplatek 0,5*) Na rozdíl od PayPalu má web v #e%tin! Deklaruje “odeslání pen!z na e-mail”, ve skute#nosti si ale p$íjemce musí zalo'it moneybookers ú#et, pokud jej je%t! nemá (ale je to hezk" virální marketing)
  18. 18. PaySec (SOB & Po%tovní spo$itelna, start jaro 2008 20 000+ klient&, 160+ obchodník& Korunov" systém pro #esk" trh Levn!j%í ne' jakákoli jiná online platba Bezpe#n!j%í - vyu'ívá v internet bankingu osv!d#ené autoriza#ní SMS Transakce jsou provád!ny v reálném #ase Zalo'ení kompletn! online, pro vy%%í obraty nutnost identifikace
  19. 19. (ipové elektronické pen!'enky Nej#ast!ji bezkontaktní #ipové (smart) karty Jedna z mo'n"ch náhrad hotovosti Motivy pro zavedení rychlá offline transakce $ízené kreditní riziko klienta p$i offline transakci (pre- paid) Nev"hody nákladná infrastruktura Alternativou je povolení mal#ch plateb v offline re$imu u platebních karet (v kombinaci s bezkontaktem)
  20. 20. Technologie #ipov"ch pen!'enek Na kart! je zaznamenán obraz z&statku klientova ú#tu (value block), proti kterému je autorizována platba => na kart% není nic, co bychom mohli ekonomicky ozna!it jako peníze R&zné operace s kartou jsou rozli%eny pomocí kryptoklí#& Klí# pro “nabíjení” (navy%ování value bloku) je nejv!t%í tajemství systému, obvykle dr'en centráln! a nabíjení probíhá pouze na online terminálech Vybíjecí klí# je v%ude, kde lze kartou platit Na konci dne terminál ud!lá uzáv!rku a ode%le do zú#tovacího centra transakce, které ud!lal Podle podklad& z terminál& probíhá ú#tování mezi ú#ty karet (klient&) a terminál& (obchodníky)
  21. 21. 八達通 (Octopus card) Schéma spu%t!no s HongKongu v zá$í 1997 jako bezkontaktní dopravní karta, vyvinula se v univerzální pen!'enku 95% populace, 10 mio trx denn!, 3,7mld USD ro#n! Akceptováno v doprav!, na 18 000 parkomatech, ale i supermarketech apod.
  22. 22. Realita (eské republiky: karty standardní produkt, vydávají v%echny banky licenci na acquiring má (SOB, KB, (S, RB, UniCredit 3D Secure akceptaci na internetu nabízí obchodník&m (SOB, KB, (S, RB 3D Secure karty nenabízí nikdo #ipové karty vydávají v%ichni vlastní obrázek na kart! nabízí (SOB, KB a (S charge karty nabízí zejména DinersClub a AMEX
  23. 23. Realita (eské republiky: pen!'enky univerzální pen!'enka neexistuje rozvoj elektronick"ch odbavovacích systém& v krajsk"ch IDS m&'e b"t impulzem pro rozvoj pen!'enek Praha vydává OpenCard (pen!'enka v p$íprav!), (eské Dráhy InKartu (funk#ní pen!'enka) probíhá velká konsolidace dopravních karet v Libereckém kraji Telefónica O2 pilotuje v Plzni kartu v NFC telefonu
  24. 24. Teorie na záv!r: elektronická bankovka Vyu'ívá asymetrické kryptografie Bankovka = #íslo podepsané soukrom"m klí#em vydavatele (jeden nominál = jeden klí#) Nikdo krom! banky nem&'e bankovku vytvo$it, ale v%ichni mohou pomocí ve$ejného klí#e zkontrolovat, 'e ji vydal práv! vydavatel V a bankovka má hodnotu H Nutnost $e%it problém dvojího utrácení (bankovky jsou kopírovatelné p$i zachování korektnosti podpisu) Sou#asné systémy elektronick"ch pen!'enek na kartách Mifare (InKarta, OysterCard ...) nejsou na tomto principu zalo'eny
  25. 25. D!kuji za pozornost Ond$ej Zaoral ondrej@zaoral.net ozaoral@csob.cz www.linkedin.com/ondrejzaoral

×