2. Zatímco v XVI.-XVIII. století se formovaly jednotlivé vědy
XIX. století je silně spjato s rozvojem průmyslu
v Anglii nástup „průmyslové revoluce“ dřív neţ u nás
prudký rozvoj výroby a produktivity práce
stále širší vyuţití energií (pára, ..)
vznik nových technologií
koncentrace výroby
oslabení závislosti na půdě
obyvatelstvo osidluje města
Období průmyslové revoluce
3. První široký rozvoj má textilní výroba
pouţití mechanických spřádacích a tkacích
strojů
barvení, bělení
Doprava – mosty, průplavy, ţeleznice
Nové objevy – diferenciace věd
Suez - 1869
Období průmyslové revoluce
10. James Watt
19.1.1736
19.8.1819
– skotský mechanik, vynálezce
a fyzik
– samouk, známý především
skrze své vynálezy a
vylepšení parních strojů
Nové technické a vědecké poznatky
12. Siegfried Marcus
18.9.1831 – 1.7.1898
1870 – první rakouský benzinový
samohyb
Vynález benzinového automobilu
1870
1885
13. Karl Friedrich Michael Benz
25.11.1844 – 4.4.1929
německý automobilový konstruktér
– 1885 postavil první benzinový
automobil
Vynález benzinového automobilu
15. Gottlieb Daimler
17.3.1834 – 6.3.1900
je vynálezcem dnešního typu
spalovacího motoru a
konstruktérem prvních motocyklů
a automobilů.
– 1885 sestrojil společně
s Wilhelmem Maybachem první
motocykl,
– 1886 první čtyřkolý automobil
poháněný spalovacím motorem
– 1892 zvětšil tehdy základní
rozměry vozů a zkonstruoval tak
první nákladní automobil
Vynález benzinového automobilu
21. Jacques Alexandre César Charles
12.11.1746 – 7.4.1823
francouzský vynálezce,
přírodovědec, matematik
isochorický děj:
tlak plynu je přímo úměrný jeho
termodynamické teplotě (1802)
Zákony pro ideální plyny
22. 1770 – parní doprava děl Cugnot
1801 – okruh v Camborne – Trevithick
1803 – první veřejná ţeleznice v Anglii
1814 – první lokomotiva – Stephenson
1827 – koněspřeţná ţeleznice – Linec – České Budějovice
1831 – první veřejná pravidelná ţeleznice v Americe
1835 – ţeleznice v Německu (Norimberk – Fürth)
1835 – ţeleznice v Belgii
1836 – ţeleznice v Kanadě
1836 – ţeleznice v Rusku (Sankt Peterburg)
Vývoj železnic
23. 1838 – první ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 – první ţeleznice v Itálii (Neapol)
1839 – Holandsko (Amsterodam – Haarlem)
1839 – Vídeň – Břeclav
1838 – první ţeleznice v Rakousko-Uhersku
1839 – první ţeleznice v Itálii (Neapol)
1839 – Holandsko (Amsterodam – Haarlem)
1839 – Vídeň – Břeclav
Vývoj železnic
24. 1841 – Břeclav – Přerov – Olomouc
1842 – Přerov – Lipník
1844 – první švýcarská ţeleznice
1845 – Praha – Olomouc
1847 – Lipník – Bohumín
1847 – první ţeleznice v Dánsku – Kodaň – Roskilde
1848 – první ţeleznice ve Španělsku
Vývoj železnic
25. 1849 – Česká Třebová – Brno
1849 – první ţeleznice ve Švédsku
1853 – první ţeleznice v Indii
1854 – první ţeleznice v Norsku
1865 – Kralupy – Turnov
1879 – Ernst von Siemens – první elektrická lokomotiva
1881 – první elektrická dráha v Berlíně
Vývoj železnic
26. Podzemní a elektrické dráhy
1890 – metro v Londýně
1896 – metro v Budapešti
1898 – metro v Bostonu
1900 – metro v Paříţi
1903 – elektrická ţeleznice – Tábor – Bechyně
1904 – metro v New Yorku
Vývoj železnic
41. Ernst Werner von Siemens
13.12.1816 – 6.12.1892
německý vynálezce a průmyslník
vyvinul isolaci elektrických vodičů
vynalezl ozonizátor
1842 patent na galvanické
pozlacování a postříbřování
1866 vyslovil dynamoelektrický princip
konstruoval dynama
1879 postavil elektrickou lokomotivu
První elektrická lokomotiva
42. Rudolf Christian Karl Diesel
18.3.1858
30.9.1913
německý vynálezce
studoval vyuţití paliv
známý je jeho vznětový motor
první Dieselův motor:
První lokomotiva s vznětovým motorem
43. 984 – zdymadla v Číně
1373 – zdymadla Vreeswijk
1396 – zdymadla Bruggy
1458 – zdymadla Milano
1607 – zdymadla Lila Edet – Švédsko
1810 – 1832 – Göta kanál – Švédsko
1869 – Suezský průplav
1895 – Kielský průplav (Ostsee-Nordsee)
1914 – Panama
Umělé vodní cesty
51. Kvalitativní zkoumání látek je doplněno kvantitativním
váţení, měření objemů, další fyzikální parametry
Úspěchy teoretické chemie:
formulace atomové a molekulové teorie,
formulace základních chemických zákonů
osamostatnění organické chemie
vznik chemické symboliky
racionální klasifikace látek
objevy nových pracovních metod a postupů
Chemie se stává exaktní přírodní vědou
52. Kvantitativní zákony
1770 – 1779 – zákon zachování hmoty – Lavoisier
1806 – zákon stálých poměrů slučovacích – Proust
1808 – zákon mnoţných poměrů slučovacích – Dalton
1808 – zákon stálých poměrů objemových – Gay-Lussac
1811 – Avogadrův zákon
1819 – Pravidlo Dulong-Petitovo
1834 – elektrochemické zákony – Faraday
1840 – zákon stálosti tepelného zabarvení reakce – Hess
53. Joseph Louis Proust
(26.9.1754 – 5.7.1826)
francouzský chemik
zákon stálých poměrů slučovacích (1806)
Sloţení sloučeniny je stálé a nemění se, ať
látka vzniká jakýmkoliv způsobem
Slučovací zákony
54. John Dalton
6.9.1766 – 27.7.1844
zákon mnoţných poměrů
slučovacích
atomová teorie
atomová váha
barvoslepost
Slučovací zákony
55. John Dalton
zákon mnoţných poměrů
slučovacích:
Tvoří-li dva prvky spolu více
sloučenin, jsou hmotnostní
mnoţství jednoho prvku, která
se slučují s konstantním
hmotnostním mnoţstvím prvku
druhého v poměru celých
zpravidla malých čísel
Slučovací zákony
56. Joseph Louis Gay-Lussac
(6.12.1778 – 9.5.1850)
francouzský fyzik a chemik
kromě objemového zákona formuloval
i vztah mezi objemem a teplotou plynů
objevil prvek bór
zabýval se technologií kyseliny sírové
a kyseliny šťavelové
studoval chemii halogenů, kyselin
fosforečných a řady organických látek
byl několikrát zraněn při laboratorních
explozích
Slučovací zákony
57. Joseph Louis Gay-Lussac
objemový zákon:
plyny se slučují v poměrech
objemů vyjádřených malými
a celými čísly a rovněţ objem
plynného produktu je
v jednoduchém vztahu k objemu
reagujících plynů
Slučovací zákony
58. Friedrich Heinrich Alexander von
Humboldt
14.9.1769 – 6.5.1859
německý přírodovědec
zakladatel geografie
zabýval se fyzikou, chemií, geologií,
mineralogií, vulkanologií, botanikou,
zoologií, klimatologií, oceánografií,
astronomií, demografií a etnologií
jeho mladší bratr Wilhelm zaloţil berlínskou univerzitu
jeho otec byl komořím pruské princezny
Slučovací zákony
59. Alexander von Humboldt
Objemový zákon (1808)
– plyny se slučují v poměrech
objemů vyjádřených malými
celými čísly
Slučovací zákony
60. Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadro
hrabě z Quarenga a Cerrata
9. srpna 1776, Turín
9. července 1856, Turín
– ve stejných objemech plynů
za stejných podmínek (p,T)
je stejný počet molekul
(Avogadrův zákon – 1814)
Zákon zůstal dlouho nepochopen,
aţ A.M. Ampér a Stanislao Cannizaro,
vysvětlili a potvrdili jeho platnost
Slučovací zákony
63. Germain Henri Hess
7.8.1802, Ţeneva
30.11.1850, Sankt Petersburg
chemik, studoval v Tartu a Stockholmu
první zákon termodynamiky:
– reakční teplo u reakce za stálého
tlaku je rovno změně entalpie
a u reakce za stálého objemu změně
vnitřní energie.
– výsledné reakční teplo závisí pouze
na počátečním a konečném stavu,
nikoli na stavech přechodných
Další zákony a pravidla
64. Pierre Louis Dulong
12.2.1785
19.7.1838
francouzský fyzik a chemik
spolu s A. T. Petitem definoval
zákon o konstantnosti
atomového tepla:
součin měrného tepla prvku
a jeho atomové hmotnosti je
konstantní a roven 26,75 J/mol
Další zákony a pravidla
65. Další zákony a pravidla
Alexis Thérèse Petit
2.10.1791 – 21.6.1820
francouzský fyzik a chemik
spolu s P. L. Dulongem definoval
zákon o konstantnosti atomového
tepla:
součin měrného tepla prvku a jeho
atomové hmotnosti je konstantní a
roven 26,75 J/mol
66. Eilhard Mitscherlich
7.1.1794 – 28.8.1863
byl německý chemik
objevil princip isomorfismu:
– látky podobného sloţení
mají podobnou krystalickou
strukturu a naopak
popsal kyselinu selenovou
a manganistou
Další zákony a pravidla
68. William Hyde Wollaston
6.8.1766 – 22.12.1828
anglický fyzik a chemik
objevil palladium 1803
a rhodium 1804
rozvinul metody získávání
platiny z rud
zavedl pojem ekvivalent
Další zákony a pravidlaSložení molekul
69. Leopold Gmelin
2.8.1788 – 13.4.1853
německý chemik
studoval kyanidy
připravil červenou krevní sůl
upřesnil hodnoty atomových
hmotností
Složení molekul
70. Jöns Jacob Berzelius
20.8.1779 – 7.8.1848
švédský chemik
objevil křemík, selen, thorium,
cer, lithium
vymyslel moderní chemické
značky prvků
upřesnil hodnoty atomových
hmotností
Složení molekul
72. Jean Charles Galissard de Marignac
24.4.1817 – 15.4.1894
švýcarský chemik zpřesnil
atomové váhy
jako základ atomových vah zvolil
kyslík s hodnotou 16
spolubjevitel ytterbia 1878,
gadolinia 1880 a samaria 1880
Složení molekul
73. Jean-Henri Hassenfratz
20.12.1755 – 26.2.1827
francouzský chemik, fyzik,
mineralog a politik
snaţil se zjednodušit psaní
vzorců chemických látek
Chemická symbolika
74. Pierre Auguste Adet
17.5.1767 – 19.3.1848
francouzský vědec, chemik
a později diplomat
spolupracoval s Lavoisierem
na systému chemické
nomenklatury
Chemická symbolika
75. Louis-Bernard Guyton de Morveau
4.1.1737 – 2.1.1816
francouzský chemik
spolupracovník Lavoisiera
na chemické nomenklatuře
Chemická symbolika
76. Claude Louis Berthollet
9.12.1748 – 6.12.1822
francouzský chemik
pracoval s amoniakem,
chlorečnanem draselným,
studoval vratné reakce
spolupracoval s Lavoisierem
na chemické nomenklatuře
Chemická symbolika
77. Antoine François,
comte de Fourcroy
15.6.1755 – 16.12.1809
francouzský chemik
spolupracoval s Lavoisierem
na chemické nomenklatuře,
prý přispěl k jeho popravě
Chemická symbolika
82. Ukázky vzorců podle Berzelia
původně: dva atomy přeškrtnutím atomu
vyšší počet atomů číslo jako horní index
kyslík tečkami nad atomem
síra šikmá čárka nad atomem
vyuţil zkratky z latinských názvů
zlato – latinsky aurum Au
později: voda H2O
chlorid ţelezitý FeCl3
83. Humprey Bartolomew Davy
17.12.1778 – 29.5.1829
Vývoj názorů na slučování atomů
britský chemik a vynálezce
elektrochemické pokusy
chemické prvky se při slučování
nabíjejí opačným nábojem
84. Jan Svatopluk Presl
(4.9.1791 – 6.4.1849)
Názvy vţité: síra, ţelezo, zlato, cín, měď, zinek,
olovo
Názvy vzniklé počeštěním latinského názvu:
vodík, kyslík, dusík, sodík, hořčík, hliník,
křemík, draslík, vápník
(neujaly se: bořík B, vandík V, tantalík Ta,
platík Pt, strontík Sr, cirkoník Zr, ytřík Y,
zemík Te
Názvy vytvořené počeštěním názvů cizích,
odvozených z vlastností: luník Se, kostík P,
chasoník Ti, ďasík Co, nebesník U, chaluzík I,
kazík F, barvík Cr, ruměník Rh, sladík Be,
voník Os, solík Cl, buřík Mn, duzík Ir
České chemické názvosloví
85. Úpravy:
Karel Slavoj Amerling
18.9.1807 – 2.11.1884
doktor medicíny
pracoval v technické chemii
popsal daguerrotypii – první
fotografické postupy
České chemické názvosloví
88. Úpravy:
Emil Votoček
5.10.1872 – 11.10.1950
český chemik a hudební skladatel
provedl poslední zásadní úpravy
českého chemického názvosloví
1921 – 1922 rektor ČVUT
České chemické názvosloví