Argumentace
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Like this? Share it with your network

Share

Argumentace

on

  • 192 views

 

Statistics

Views

Total Views
192
Views on SlideShare
192
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

Argumentace Document Transcript

  • 1. ARGUMENTACEToto téma mne velmi zaujalo, proto jsem si ho vybrala.Studuji Základy společenských věd se zaměřením na vzdělávání. Před mateřskou dovolenoujsem pět let učila na ZŠ Holzova – hudební a občanskou výchovu. Toto téma je velmi aktuálnía úzce spjaté s mou aprobací.Cílem práce je seznámení s aktuálním stavem primární prevence na 2. stupni základní školy.V práci se odráží metody a formy práce školního metodika prevence, analýza aktivit pro žáky,jejich počty, výskyt sociálně patologických jevů, klima školy, spolupráce s pedagogy,odborníky, legislativní rámec prevence, posuny v primární prevenci, kritéria hodnocení.TÉMAEFEKTIVNÍ PREVENCE V PODMÍNKÁCH ZÁKLADNÍ ŠKOLYODBORNÝ TEXTŠkolní klima – metody a techniky měření školního klimatu Tradičně je škola pokládána za místo, kde se děti učí „znalostem“, případně siosvojují postupy umožňující racionálně řešit jasně definované „problémy“ příslušející dojednotlivých „předmětů“. Škola však může učit více. S tím, jak slábne vliv tradičnísocializační instituce na děti – rodiny, doufají mnozí, že škola by ji mohla nahradit právěv posilování těch postojů a dovedností, jež jsou předpokladem prosociální, nekriminální dráhy(Matoušek, 1998). Nedílnou součástí školního dění je školní klima, které je důležitou součástí primárníprevence sociálně patologických jevů. Z toho vyplývá potřeba trvalé diagnostiky (evaluace)všech okolností, které mohou kvalitu práce školy ovlivňovat. Nejúčinnější se jeví realizaceevaluace přímo na škole. Předpokladem jejího kvalitního provádění jsou vhodné metody. Školní klima je poměrně složitý jev, je závislé na prostředí školy. Vyplývá zobjektivního prostředí a jeho subjektivního vnímání, prožívání. Odráží se v něm materiální,společenské, sociální i kulturní faktory a postoje lidí k nim. Někdy se o klimatu hovoří jakoo pocitové záležitosti, která má také svůj význam.
  • 2. Při interakci v kterékoliv lidské skupině existuje cosi „nehmatatelného“, ale silnějednotlivci pociťovaného, co bývá označováno jako nálada, ovzduší, atmosféra, klima apod.(Průcha, 1997). Je patrné, že údajů, které může přinést výzkum školního klimatu, je mnoho.Nabízejí se různé možnosti. Jedním z nich je pozorování, dotazníky a rozhovory. Prováděttyto techniky je však poměrně časově náročné a navíc jejich uživatel musí splňovat určitépodmínky. Důležité je také oprostit se od různých vnějších vlivů a subjektivního posuzování.Vyvarovat se haló efektu, předsudkům, stereotypizaci a analogizaci, nepodléhat svémuaktuálnímu psychickému nebo fyzickému stavu. Musíme jasně vědět, co je součástí problému, na který se chceme zaměřit.Zkoumáme-li školní klima, je nutné posuzovat ho komplexně, systematickya nenechat se ovlivnit dílčími jevy. Některé z nich mohou na sebe totiž velmi upoutávatpozornost. Například přátelské vztahy mezi žáky, ale nedůvěra mezi učiteli a žáky nebo snahaučitelů o participaci žáků ve výuce, ale nevyhovující vybavení tříd, dále iniciativnía samostatní učitelé, ale autoritativní vedení atd. (Grecmanová, 1996). Profil školního klimatu usiluje o jeho pochopení, jak z hlediska žáků a učitelů, takzachycuje jeho vnímání vedením školy. Smyslem výzkumu je především praktická přeměnaživota školy v duchu produktivity školní práce a spokojenosti žáků i učitelů, dopad naprimární prevenci sociálně patologických jevů. Dotazník i pohovor zjišťují posouzení kvalitusledovaného školního klimatu a spokojenosti žáků. Spokojenost žáků není považována pouzeza proměnnou, ale také za výslednou komponentu školy. Výzkum se zaměřuje především nažáky. V dotazníku vypovídají například o vztazích mezi žáky a učiteli, motivaci žáků,vztazích mezi žáky, průběhu vyučování, aktivitě žáků.Metody a techniky měření školního klimatu  dotazníkového šetření  pozorováníDotazníky Každý dotazník je uveden vysvětlením podstaty výzkumného šetření a jednotnýmipokyny pro jeho vyplňování. Zdůrazňuje se anonymita výzkumu, důvěrnost zjištěných údajů avýznam výzkumu jen pro vědecké účely. Respondenti vyjadřují svůj názor zakroužkovánímněkteré z číslic na pětistupňové hodnotící škále:
  • 3. 1 tvrzení souhlasí, 2 tvrzení až na malé výjimky souhlasí, 3 tvrzení souhlasí s výjimkami, 4 tvrzení až na malé výjimky nesouhlasí, 5 tvrzení nesouhlasí, N v případě, že se nemohou respondenti z různých důvodů k tvrzení vyjádřit. Údaje získané dotazníkovým šetřením se mohou zpracovávat různě. Napříkladmáme možnost vyhodnocovat jednotlivé položky. Zajímat nás může četnost, relativní četnost,validní relativní četnost a kumulovaná relativní četnost zvolených stupňů hodnotící škály.Když zjistíme, že při posuzování položek převažuje volba stupňů 1 a 2 hodnotící škály,můžeme považovat takto posouzené jevy za příznivé a školní klima za pozitivně se vyvíjející.Školní klima -analýza Analýza školního klimatu probíhala v náhodně vybraných třídách 2. stupně ZŠ.Účastnila se jedna šestá, sedmá, osmá a devátá třída. Třídy velmi různé, které nevykazujísociálně patologické jevy, dosahují optimálních výsledků ve výuce. Šestá třída se nijak nevymyká svým přístupem k plnění povinností žáka, v prospěchui v chování. Jedná se o temperamentní třídu, na které je ještě patrný přestup z prvního stupněZŠ na stupeň druhý. Ve třídě se velmi dobře pracuje, žáci jsou aktivní. Občas docházík drobným kázeňským přestupkům, které jsou ihned velmi citlivě řešeny třídní učitelkou. Odlišná situace je v osmém ročníku. Třída vykazuje v oblasti vzdělávání siceprůměr, ale jedná se o třídu velmi dynamickou, se sklonem k neplnění povinností žáků ak častým kázeňským problémům. V minulosti došlo k výměně třídních učitelů. Ve třídě seběhem tří let vystřídali tři třídní učitelé, což mělo bezesporu na klima třídy vliv. Devátá třída se skládá z poměrně nadaných dětí, se zájmem pracovat, dosahujícídocela pěkných výsledků ve výuce. Ve třídě vládne veselá přátelská atmosféra. Kázeňsképřestupky se zde vyskytují minimálně. Žáci mají možnost zasahovat do dění třídy. Plánují sinapř. kulturní akce, vytvářejí v rámci projektů výukové materiály pro žáky šestých ročníků.Spolupráce s rodiči je na velmi dobré úrovni. Třída je ale značně početná a v důsledku tohojsou některé aktivity ve třídě náročné.
  • 4. V dotaznících klima školy žáci odpovídali na otázky, které se týkaly vztahů: (viz. tab. 1 – 10)  žák x žák,  žák x pedagog,  žák x škola.Učitelé naší školy mají pochopení pro naše osobní problémyTabulka č. 1 hodnocení 1 2 3 4 5 N(6)počet respondentů 8 21 34 8 9 5 Tabulka č.1 1 2 3 4 5 61 tvrzení souhlasí2 tvrzení až na malé výjimky souhlasí3 tvrzení souhlasí s výjimkami4 tvrzení až na malé výjimky nesouhlasí5 tvrzení nesouhlasíN(6) v případě, že se nemohou respondenti z různých důvodů k tvrzení vyjádřit
  • 5. ANOTACE Cílem práce je seznámení s aktuálním stavem primární prevence na 2. stupnizákladní školy. V práci se odráží metody a formy práce školního metodika prevence, analýzaaktivit pro žáky, jejich počty, výskyt sociálně patologických jevů, klima školy, spolupráces pedagogy, odborníky, legislativní rámec prevence, posuny v primární prevenci, kritériahodnocení. S výčtem uvedeného si můžeme položit otázku, zda uvedené metody a formyprevence jsou efektivní, což je stěžejní otázkou dané práce. Je právě ta naše primárníprevence, tou efektivní prevencí? Vývoj společnosti je charakteristický dynamikou probíhajících procesů a změn, kterétyto procesy přinášejí. Změny se týkají všech členů společnosti a prostředí, ve kterém žijí.Projevy procesů a změn nemusí být vždy pro jedince i jeho sociální prostředí přínosné a protospolečnost a její členové vyvíjí úsilí zaměřené na podporu prospěšných a eliminacineprospěšných sociálních procesů a jevů. Problematika sociálně patologických jevů, snížení rizika jejich vzniku a důsledků, jejedním ze současných témat, jejichž důležitost v každodenním životě zaznamenává trvalýrůst. K tomu přistupuje skutečnost, že oblast sociálně patologických jevů a jejich prevence jeznačně obsáhlá a různorodá. Společnost je složitá a spletitá síť nejrůznějších vztahů, která se řídí společenskýminormami. Z hlediska celé společnosti jsou to především normy právní, které regulujímezilidské vztahy uvnitř společnosti a jsou závazné pro všechny její členy. Vyvíjely sedlouhá staletí a jejich vývoj stále pokračuje. Tyto zákonné normy jsou nástroje oficiálníkontroly společnosti nad chováním jejích členů. Jejich nedodržování je sankcionovánoinstitucemi k tomu zařízenými. Vedle těchto oficiálních norem reguluje chování členů morálka, která na rozdíl odprávních norem, nemá jednoznačně celospolečenský charakter. Některé morální normyuznávají všichni členové společnosti, ale řada sociálních skupin si vytváří vlastní principy anormy. Sankce představuje za jejich nedodržování pouze veřejné mínění. Někdy může býtnatolik silné, že může způsobit vyloučení jedince z dané společenské skupiny. Společnost si vytváří také specifické hodnoty a jejich hierarchii. Vznikají pozvolna adlouhodobě. V historické ose se na jejich formování účastnily tradice, církev, kultura ahistorická zkušenost. Jako sociální patologii můžeme tedy z těchto hledisek označit
  • 6. protiprávní či neetické jevy, které jsou v rozporu s uznávanými sociálními normami nebohodnotami společnosti a narušují tak bezkonfliktní soužití lidské společnosti. V každéspolečnosti se najdou jedinci i skupinky, kteří budou k patologickému jednání inklinovat.Někdy se stává, že společnost sociálně patologické jednání nejen toleruje, ale i podporuje. Sociologové používají termínu sociální deviace, která charakterizují jako porušeníči podstatnou odchylku některé sociální normy. Psychologické teorie sociální deviace považují za úchylku, devianty za nositeleabnormality. Speciální pedagogika se sociálně patologickými jevy zabývá v oboru etopedie.Etopedie je jednou ze součástí speciální pedagogiky, která byla původně součástí psychopedie(v našem systému do roku 1969). Defektologický slovník charakterizuje etopedii jako vědní odvětví, zabývající sevýchovou, vzděláváním a výzkumem sociálně narušené mládeže – obtížně vychovatelné(pojem „obtížná vychovatelnost“ je třeba chápat ve smyslu pedagogickém, nemá diagnostickýcharakter, jde o syndrom se širokou příčinnou základnou). Se sociální patologií se setkávají ve své praxi také učitelé, lékaři, kriminalisté aprávníci. Společnost sama stále hledá kontrolní a korekční nástroje k jejímu zvládání.Primární prevence je proto základním kamenem takového snažení.KLÍČOVÁ SLOVAporuchy chování, mravní problémy, emocionální narušení, neurotické problémy, mládež,prevence, metodik, …CITACEBRAUN, R. Sborník příspěvků ze vzdělávacího soustředění 5.-6. února 2007, Školní třída aco o ní víme. Olomouc: Albert, 2007. FF UP, ISBN 80- 7326-117-0.CIPRO, M. Průvodce dějinami výchovy. Praha: Pyramida, 1984. - Čtivá publikace - Přehledná kniha - Kvalita informací - Dostupnost
  • 7. - Široká škála informacíČasopis Prevence, ročník 5, č.1, 2008.Časopis Školský psychológ, ročník 9, 1999. - Tematicky zaměřený - Aktuální informace pro širokou veřejnost - Reportáže, rozhovory, …. - Názory, připomínky, …. - Přehledný, aktuální, ….Evaluace a diagnostika preventivních programů. MŠMT ČR, Praha: 2002.Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů primární prevence zneužívánínávykových látek, Závěrečná verze č. 1. MŠMT ČR, Praha: 2005.www.anebo.upol.czwww.drogy-info.czwww.msmt.cz - Velmi přehledný server - Dostupné informace - Mnoho příkladů, projektů, …. - Novely školského zákona – maturity, ŠVP, RVP, …. - Aktuální informace ze školství