1. Alena KLÍMOVÁ
394239
B-GK GEOG (HG)
Spor Ruska a Japonska o Kurilské ostrovy se táhne celým 20. stoletím až do
současnosti a neustálé napětí mezi oběma zeměmi je tak předmětem studia současné politické
geografie. Téma jsem si vybrala i proto, že na rozdíl od jiných územních konfliktů není tento
spor tolik diskutovaný v médiích, ale může zásadně ovlivnit budoucí politická rozhodnutí a
vzájemnou kooperaci zainteresovaných zemí. V práci jsem se nejprve zaměřila na samotné
sporné území, dále na stručnou historii konfliktu a na závěr na snahy k jeho vyřešení. Jejím
cílem je tedy postihnout vývoj konfliktu a od toho je odvozen její název.
Spor o Kurilské ostrovy a jeho historický vývoj
Klíčová slova: konflikt, Kurilské ostrovy, Rusko, Japonsko, vývoj
Anotace: Práce se zabývá konfliktem Ruska a Japonska o území Kurilských ostrovů,
rozkládajících se mezi oběma státy. Tento spor ovlivnil řadu událostí minulého století a to, že
stále není dořešen, brání podepsání mírové smlouvy mezi oběma zeměmi. Práce stručně
představuje sporné území, věnuje se důležitým událostem ve vývoji konfliktu a dále shrnuje
dosavadní snahy o řešení konfliktu. Pomocí sumarizační infografiky jsou zde potom
představeny některé sporné body bránící vyřešení konfliktu.
1 Sporné území
Kurilské ostrovy se nacházejí mezi jižním cípem poloostrova Kamčatka a
nejsevernějším japonským ostrovem Hokkaidó. Jejich prstenec tvoří východní hranici
Ochotského moře a odděluje je tak od Tichého oceánu. Kurily se skládají z 30 větších a řady
malých (celkem 56) sopečných ostrovů s celkovou rozlohou 15 600 km2. Ostrovy jsou
odděleny hlubokými průlivy na tři skupiny - severní, střední a jižní Kurily. Jejich povrch je
převážně hornatý, ale jsou tu také planiny, údolí nebo pahorkatiny. Oblast je vulkanicky
aktivní, protože se nachází na hranici tektonických desek. Ze sta známých vulkánů je sopečně
činných 35. Na ostrovech žije asi 20 000 obyvatel, převážně slovanského typu - Rusové,
Bělorusové, Ukrajinci. Dále zde žijí Ainové (zbytek původního etnika) a v malém počtu další
národnosti jako Japonci či Korejci. Hlavní obživu představuje rybolov a zpracování ryb a
mořských produktů. Ostrovy leží v subarktickém pásmu a jsou zde chladná léta a velmi
studené zimy. Díky tomu, že jsou obklopeny mořem, tak zde často bývají mlhy a silný vítr.
Ostrovy byly objeveny nizozemskými mořeplavci v 17. století. Od počátku 18. století
se zde začali usazovat Rusové a Japonci. Ostrovy mají díky své poloze velký strategický
význam, protože jejich vlastník má kontrolu nad Ochotským mořem a navíc jsou bohaté na
nerostné suroviny včetně zlata a stříbra. Podle Ruska patří ostrovy do Sachalinské oblasti a

2. jsou výhradně ruské. S tím ale nesouhlasí Japonci, kteří trvají na tom, že území je jejich a
žádají o navrácení alespoň čtyř nejjižnějších ostrovů. Mezi oběma státy je stálé napětí a
pravidelně mezi nimi dochází k incidentům, při kterých si diplomaté obou zemí vyměňují
útočná prohlášení.
2 Klíčové události ve vývoji sporu – historie konfliktu
K prvnímu konfliktu mezi Ruskem a Japonskem došlo roku 1811, kdy byl zajat ruský
kapitán a posádka lodi japonskými samuraji. Jako odpověď zajali Rusové japonského
obchodníka. Výsledkem této roztržky bylo první jednání obou stran o vytyčení hranic na
ostrovech. Roku 1855 podepsaly obě strany první dohodu o společných hranicích. Japonské
území se podle této smlouvy rozkládalo jižně od ostrova Iturup a ruské území severně od
ostrova Urup. Další smlouvou uzavřenou v Petrohradě došlo k výměně japonského ostrova
Sachalin za ruské ostrovy severně od ostrova Urup.
Následoval první ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Japonskem tzv. rusko-japonská
válka v roce 1905. Rusko bylo v této válce tvrdě poraženo a muselo se vzdát jižní části
ostrova Sachalin. Japonské vítězství v této válce znamenalo jeho nadvládu nad celými
Kurilskými ostrovy a jižní části ostrovu Sachalin.
Japonská nadvláda trvala až do konce druhé světové války, ve které bylo Japonsko
poraženo a muselo se vzdát celých Kurilských ostrovů na úkor Sovětského svazu. Sovětská
armáda obsadila severní a jižní Kurily a celý Sachalin, což spolu se shozením atomové bomby
na Hirošimu a Nagasaki donutilo Japonsko ke kapitulaci. Přestože bylo ochotné vzdát se
Kurilských ostrovů bez boje, Sovětský svaz zvolil násilnou cestu. Dne 2. února 1946 byly
Kurily vyhlášeny územím SSSR. Mezi lety 1946 až 1948 byli všichni Japonci, kteří zde žili
(cca 17 000), donuceni odejít do Japonska a začalo násilné porušťování oblasti. V současné
době sídlí na Kurilských ostrovech ruské jednotky protivzdušné obrany. Na pobřeží jsou
pohyblivé raketové systémy vyzbrojené protilodními střelami.
3 Snahy o řešení
Veškeré snahy vyřešení sporu vždy ztroskotaly na neochotě obou států dělat ústupky.
Řešení většinou probíhala pomocí návrhu mírových smluv, které ale buď nebyly přijaty
druhou stranou, nebo došlo k jejich porušení. V minulosti spor vyvolal i několik násilných
konfliktů, ale ani ty nevedly k vyřešení celé situace a vztahy mezi státy spíše ještě zhoršily.
Prvním smlouvou podepsanou mezi Japonskem a Ruskem byla zmíněná dohoda z
roku 1855 a následná Petrohradská smlouva. K prvnímu otevřenému konfliktu obou zemí
došlo během Rusko-japonské války v letech 1904 až 1905. Ta sice původně nebyla vedena
kvůli sporu o Kurilské ostrovy, ale nakonec se ho skrze ni pokusily státy vyřešit. Po kruté
porážce ruské armády a loďstva podepsaly obě země v Portsmouthu mírovou smlouvu, jejíž
součástí bylo to, že Japonsko bude kromě zbytku Kuril spravovat i jižní část ostrova Sachalin.
Výsledky války a ztráta území se staly jednou z příčin Ruské revoluce v roce 1905. Po
vzniku Sovětského svazu nespokojenost s územními zisky ještě sílila. Proto na Jaltské

3. konferenci v roce 1945 souhlasil se spojeneckými požadavky na ukončení neutrality s
Japonskem s vidinou výrazných územních zisků (Kurilské ostrovy, celý Sachalin, přístav Port
Arthur a další) a sovětská armáda obsadila severní a jižní Kurily a celý Sachalin.
V říjnu 1956 podepsalo Japonsko se Sovětským svazem Společnou deklaraci, která
mezi zeměmi přerušila válečný stav a obnovila diplomatické a konzulární vztahy. V ní
vyjádřili ochotu se v budoucnu snažit o podepsání mírové smlouvy, vyřešit spory ohledně
rybolovu a Sovětský svaz slíbil předání ostrovů Šikotan a Habomai po podepsání mírové
smlouvy. Spolu s deklarací podepsaly obě strany doložku nejvyšších výhod a dohodly se na
rozvoji vzájemného obchodu.
V následujících letech Japonsko trvalo na smlouvě, která jasně vyřeší územní spor.
Sovětský svaz nejprve souhlasil s jejím zařazením na program jednání, později ale existenci
jakýchkoli teritoriálních sporů popřel. V letech 1978 až 1979 dosadil SSSR své jednotky na
ostrovy Šikotan, Kunašir a Iturup.
Šanci na vyřešení celé otázky přinesla návštěva Gorbačova v Japonsku v roce 1991.
Tam sice Gorbačov uznal existenci teritoriálního sporu, odmítl ale slíbit navrácení území
Japonsku.
V roce 2004 se Rusko nechalo slyšet, že je připravené dát dva z Kurilských ostrovů
Japonsku. To ale nabídku odmítlo, poněvadž největší ze sporných ostrovů – Iturup - si Rusové
chtěli ponechat. Japonci požadovali navrácení čtyř ostrovů.
V letech 2010 a 2012 navštívil Kurilské ostrovy ruský prezident Dmitrij Medvěděv,
což v obou případech vyvolalo ostrou reakci Japonska a následnou výměnu názoru obou
stran.
4 Sporné body bránící vyřešení – argumenty obou stran
Obr. 1: Myšlenková mapa znázorňující argumenty a sporné body bránící vyřešení konfliktu

4. Použitá literatura:
ŠLACHTA, Mojmír. Ohniska napětí ve světě. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2007. ISBN
80-701-1926-8.
 poskytuje základní přehled o současných konfliktech ve světě
 nejnovější publikace svého druhu
 považováno za základní literaturu v politické geografii
 doplněno mapami a fotografiemi
 jsou zde uvedeny širší souvislosti
TESAŘ, Tadeáš. Kurilské souostroví: oblast rusko-japonského sporu. E-polis.cz [online]. 8.
březen 2011, č. 1 [cit. 2012-12-28]. ISSN 1801-1438. Dostupné z: http://www.e-polis.cz/ze-
zahranicniho-deni/605-kurilske-souostrovi-oblast-rusko-japonskeho-
sporu.html?un=1078&code=35b6caf0980bf44cbadfcfeee341783b
 poskytuje základní údaje o historii konfliktu
 autor uvádí seznam použité literatury
 dobře shrnuté argumenty obou stran
 články jsou psány autory zybývajícími se politologií
 jeden z mála článků o tématu, který je psán v češtině
DOSTÁLOVÁ, Lenka. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce. Válka.cz [online]. 2010
[cit. 2012-10-20]. ISSN 1803-4306. Dostupné z: http://www.valka.cz/clanek_13688.html
 velmi podrobné informace o celém sporu
 uvedeny zdroje informací
 články musí projít schválením
 dlouhá tradice webových stránek
 přehlednost jednotlivých témat konfliktu
ROSENBERG, Matt. Kuril and Sakhalin Island Controversy of Russia and Japan -
Geography. About.com [online]. 2012 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z:
http://geography.about.com/library/weekly/aa021400a.htm
New World Encyclopedia contributors. Kuril Islands [online]. New World Encyclopedia, ; 17
April 2008, 00:07 UTC [cit. 2012-10-20]. Dostupné
z: http://www.newworldencyclopedia.org/p/index.php?title=Kuril_Islands&oldid=693023.