Studánecký les má téměř obdélníkový půdorys s podélnou osou ve směru jihovýchod – severozápad. V takto uzavřené údolnici byly vybudovány v pozdním středověku čtyři rybníky (Studánka, Stříbrnej + 2 malé rybníky), které byly součástí východní pardubické rybniční soustavy napájené z náhonu Zmínka. Soustava byla vybudována zřejmě na přelomu 15. a 16. století za pánů z Pernštejna. Roku 1780 se rozhodla správa Pardubického panství rozdělit některé ladem ležící pozemky a nevýnosné plochy panské půdy novým osadníkům a dát jim je do tak zvaného dědičného nájmu. Mimo jiné se jednalo i o vysušené rybníky Staročernský, Strejček, Spojil a Studánka. Celkem mělo být rozděleno 52 nových pozemků, a tím byl položen základ obcím Staročernsko, Studánka a Spojil. Studánecký les v současnosti plní rekreační funkci jen velmi omezeně, využívá se prakticky jen jako cíl krátkých procházek pro obyvatele přilehlé zástavby a k venčení psů Jak využít tuto krásnou oblast zeleně v Pardubicích nyní? Ing. Zuzana Baladová Ing. Renata Mlejnková,

1. Studie rekreačního využití
Studáneckého lesa
Ing. Zuzana Baladová, Palackého 292, 530 02 Pardubice, e-mail: atel.baladova@seznam.cz
Ing. Renata Mlejnková, E. Košťála 971, 530 12 Pardubice, e-mail: renata.mlejnkova@seznam.cz

5. Studánecký les -historie
Studánecký les má téměř obdélníkový půdorys s podélnou osou ve směru
jihovýchod – severozápad. Přibližně tímto podélným směrem vede i
údolnice s podélným sklonem cca 2‰, s úrovní 222 – 224 m n.m.
V takto uzavřené údolnici byly vybudovány v pozdním středověku čtyři
rybníky (Studánka, Stříbrnej + 2 malé rybníky), které byly součástí
východní pardubické rybniční soustavy napájené z náhonu Zmínka.
Soustava byla vybudována zřejmě na přelomu 15. a 16. století za pánů
z Pernštejna.
Roku 1780 se rozhodla správa Pardubického panství rozdělit některé ladem
ležící pozemky a nevýnosné plochy panské půdy novým osadníkům a dát
jim je do tak zvaného dědičného nájmu. Mimo jiné se jednalo i o vysušené
rybníky Staročernský, Strejček, Spojil a Studánka. Celkem mělo být
rozděleno 52 nových pozemků, a tím byl položen základ obcím
Staročernsko, Studánka a Spojil.

6. Mapa 1. vojenského mapování – (1764-1783)

7. Porovnání mapy 1.
vojenského
mapování se
současným stavem
Vzhledem ke geologické
stavbě zájmového
území (slínovcové
podloží s nízkou
nadložní vrstvou
vátých písků v údolnici,
nebo naopak několik
metrů vysoké písčité
duny po obou stranách
údolnice) se podařilo
v údolnici vysušit a
převést na zemědělskou
půdu jen část
původního rybníka
Studánka, nyní
převážně zastavěná
lokalita Dubina.

8. Mapa z roku 1839

9. Městské lesy a jejich funkce
 produkční
 mimoprodukční
 půdoochranná
 vodohospodářská
 bioklimatická
 rekreační
 produkční a mimoprodukční funkce se nevylučují,
naopak musí být v souladu

10. Studánecký les a jeho rekreační funkce
 Studánecký les v současnosti plní rekreační funkci jen velmi omezeně, využívá
se prakticky jen jako cíl krátkých procházek pro obyvatele přilehlé zástavby a k
venčení psů
 možné rekreační využití je mnohem rozsáhlejší:
 rekreačně-sportovní aktivity pro dospělé a pro větší děti (klasické běžecké trasy, areál pevných
kontrol pro orientační běžce, areál pro terénní cyklistiku, venkovní posilovna)
 zvýšení atraktivity pro menší děti (přírodní hrací prvky, dětská naučná stezka)
 rodinné krátkodobé pobytové aktivity (vznik odpočinkových míst, místo ke grilování)
 výchovné a vzdělávací aktivity (naučná stezka)

11. Základní okruhy řešených problémů ve Studáneckém lese
 cestní síť (trasy cest, povrch)
 voda
 lesní hospodaření
 vybavenost

12. cesty
 kvalitní cesty jsou základem pro veškeré další zlepšování rekreačních funkcí lesa
 současná cestní síť je až na výjimky ve špatném stavu, většina cest je po větších deštích
rozbahněná, opravy poškozených cest jsou nahodilé, pravidelná údržba se neprovádí
 požadavky na cesty v intenzivně rekreačně využívaném lese
 bezproblémová schůdnost za běžných klimatických podmínek, tj. i po větším dešti
 u vybraných cest pohodlná přístupnost pro matky s kočárky, osoby se ztíženou možností pohybu vč. vozíčkářů
 osobní bezpečnost (vyčištění porostů v bezprostřední blízkosti cest - přehlednost)
 podle možnosti alespoň částečné oddělení různých typů provozu – cyklisté, matky s dětmi, běžci
 vyřešení dopravní obslužnosti – úklid, práce spojené s pěstováním lesa a těžbou dřeva (cesty vyžadující dostatečné
šířkové dimenzování a kvalitní zpevnění)

13. rozježděné místo hrubě
vyspravené stavební sutí
– povrch je obtížně
schůdný, pro kočárek
nebo vozíčkáře zcela
nepřístupný

14. cesty poničené lesní
technikou po letošní
zimní těžbě

15. cesta v jedné z hlavních
os zarůstá z boků
křovinami

16. stav páteřní trasy po
obvodu lesa (podél
sídliště) – téměř
neschůdná pro kočárek a
invalidní vozík, masivní
sešlap kořenů zhoršuje
stav stromů

17. cesta k hájovně má
vyhovující povrch, chybí
údržba porostů při jejích
okrajích

18. voda
 v místě Studáneckého lesa se kdysi rozprostíral rybník, který byl součástí rozsáhlé
rybniční soustavy, napájené umělým kanálem (Zmínkou)
 v průběhu staletí došlo k zásadní změně hydrických poměrů v území (zejména výstavba
silnice a železniční trati)
 v současné době v lese není žádná souvislá vodní plocha, studánka, ani jím neprotéká
žádný potok s celoročním dostatkem vody, malé povodí již není schopné napájet větší
vodní plochu
 lesem prochází historická soustava odvodňovacích struh, které se naplňují po jarním tání
nebo po větších deštích, v létě většinou zcela vysychají, místy se vytvářejí malé bezodtoké
tůňky
 struhy jsou neudržované a často svou funkci neplní, voda zbytečně podmáčí některé
cesty
 poblíž hájovny se celoročně udržuje mokřina (pouze zamokřená půda bez souvislé
hladiny) – zajímavý biotop pro některé druhy živočichů a rostlin
 v současné době se provádí jednoduchý hydrogeologický průzkum , na základě kterého
bude proveden návrh úpravy vodního režimu v lese

19. zpevněná odvodňovací
strouha podél sídliště

20. drobná tůňka v jižní
části lesa

21. odvodňovací strouha,
zjara částečně naplněná
vodou

22. jedna z odvodňovacích
struh, naplněná po
letním dešti (foto MŠ
Perníček)

23. mokřina u hájovny

24. lesní hospodaření
 základem hospodaření v lese je lesní hospodářský plán, který se zpracovává vždy na 10
let, v roce 2014 platnost stávajícího LHP končí a je zpracováván LHP na období 2015-
2025
 rekreační les není městský park, je to stále les, rekreační funkce je však nadřazena
produkčním funkcím
 hlavní požadavky na lesní hospodaření v rekreačním lese
 obnova lesa prováděná výhradně maloplošnými způsoby
 důraz na bezpečnost: průběžné odstraňování poškozených stromů, včasné odstraňování vytěženého dřeva včetně
klestu
 doporučeno prodloužení doby obmýtí u těch dřevin, kde to jejich přirozený potenciál dovoluje (dlouhověké dřeviny
- např. duby, buky ve zdravých porostech)
 podle podmínek stanoviště druhová pestrost, věková pestrost
 možnost ponechat malé nezalesněné mýtiny (tzv. bezlesí), které les prosvětlí a oživí

25. struktura stávajících porostů

26. jedna z nejcennějších
částí lesa – dubový
porost v severovýchodní
části (směrem ke
Spojilu)

27. přirozeně čistá, příjemná
část lesa (dubohabrový
porost ve východní části)

28. zjara tato část lesa přímo
láká k návštěvě

29. jarní aspekt v bylinném
patru

30. jarní bylinný podrost v
prosvětlených partiích

31. smrčiny nejsou v této
lokalitě původní, v malé
skupině jsou ale v lese
zpestřením a oživením

32. borovice jsou zde
naopak vhodným
druhem na chudém
písčitém stanovišti

33. nově zalesněná plocha u
hájovny (borovice)
působí příjemně

34. probírkou stávajících lip
u cesty může být
vytvořen základ aleje

35. ….a takhle by porosty v
rekreačním lese vypadat
neměly

36. vybavenost
 současnou vybavenost ve Studáneckém lese tvoří prakticky jen jedno dětské hřiště a
několik laviček
 proti instalaci další vybavenosti se občas ozývají argumenty typu – „nemá to smysl,
vandalové to stejně zničí“
 zřízení vybavenosti proto má smysl jen v případě, že bude prováděna její kontrola a
údržba, to znamená zejména pravidelný úklid a drobné opravy
 bez vybavenosti les ztrácí část významných rekreačních funkcí

37. dětské hřiště

38. hřiště na okraji lesa u
rodinných domků (není
přímou součástí lesa)

39. cykloareál – oblíbená a
hojně využívaná aktivita
vznikla spontánně v
místě s členitým
terénem. Aktivita nijak
nekoliduje s ostatním
rekreačním využitím
lesa, jediným
problémem je zajistit
pravidelný úklid

40. ale nejen v cykloareálu si
někteří lidé les pletou se
skládkou

41. Návrh koncepce rekreačního
využití Studáneckého lesa
• obnova a úprava cestní sítě
• zlepšení vodního režimu
• úpravy porostů
• doplnění vybavenosti

42. Tabule naučné stezky

43. Orientační běh – areál pevných kontrol
 AREÁL PEVNÝCH KONTROL- netradiční program na celé odpoledne
 Areál pevných kontrol je místo, kde si kdokoliv se zájmem o orientační běh
může tento sport vyzkoušet, kde je možné poměrně jednoduchým
způsobem uspořádat soutěž pro skupinu, připravit program na odpoledne
pro celou rodinu. Náročnost tratí je nastavena jak pro úplné začátečníky a
děti, tak pro pokročilé. Mapy s vyznačenými tratěmi je možné získat na
internetu nebo na určených kontaktních místech.
 Méně sportovní typy mohou pojmou jednotlivé tratě jako netradiční
procházku v přírodě s mapou, která je vhodná pro naprosto všechny věkové
kategorie a to třeba i se psem.
 Areál je sestaven z pevných kontrol a informační tabule s mapou (umístěna
na startu), na které jsou zachyceny kontroly, legenda a stručné informace,
kde jsou k vyzvednutí či ke stažení mapy s kontrolami, a zároveň
jednoduché instrukce o označení kontrol, startu a cíle.

45. nápady z Hradce Králové a Chrudimi

58. Těšíme se na viděnou ve Studáneckém lese.