1. Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Studijní obor: Ekonomie
PŘIROZENÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI A INFLACE
Autor:
Viktor Pecha
Brno, 2012

2. Anotace
Tato práce si klade za cíl přiblížit laické veřejnosti makroekonomické pojmy, jako jsou
inflace a přirozená míra nezaměstnanosti. V práci se prolínají části teoretické a části
demonstrační. Teoretická část se zaměřuje na definování základních pojmů. Ve druhé,
demonstrační části jsou uvedeny ukázkové příklady, které by měly napomoct k lepšímu
pochopení daného tématu.
Klíčová slova
Přirozená míra nezaměstnanosti, inflace, index spotřebitelských cen, CPI, deflátor HDP
Argumentace
Vybral jsem si toto téma, jelikož ideálně zapadá do oboru mého studia. Pojednává o
makroekonomických nástrojích, jež jsou základním stavebním kamenem každého ekonoma.
Dalším důvodem pro výběr tohoto tématu je dle mého názoru jeho zajímavost a snadná
pochopitelnost i pro osoby neerudované v této tématice.

3. 1 Přirozená míra nezaměstnanosti
Přirozená míra nezaměstnanosti je bezesporu jedna z mnoha ukazatelů ekonomického stavu
a potažmo i vývoje státu. V této kapitole vysvětlím kým je měřena a jak se vypočítá. Na konci
kapitoly uvedu příklad výpočtu.
1.1 Evidence a výpočet přirozené míry nezaměstnanosti
Míra nezaměstnanosti je definována jako poměr počtu nezaměstnaných a ekonomicky
aktivních lidí. V České republice je počet nezaměstnaných evidován na úřadech práce. Se
získanými daty dále pracuje Úřad pro statistiku práce, který je součástí Ministerstva práce.
Úřad zařadí každého občana do jedné z těchto kategorií – ekonomicky aktivní nebo
ekonomicky neaktivní. Členění na ekonomicky aktivní a neaktivní není však dodnes zcela
jednoznačné a v různých zemích se liší. Obyvatelstvo ekonomicky neaktivní bývá často
členěno na osoby nezávislé a závislé na živiteli. Nezávislé osoby jsou především důchodci
s různou formou důchodu. Mezi závislé osoby řadíme zvláště děti do 15 let, ženy
v domácnosti, které nemají žádný zdroj příjmu a také učně a studenty. Za ekonomicky aktivní
jsou považovány všechny osoby zaměstnané nebo hospodářsky činné, v současnosti
nezaměstnané hledající práci, dále ženy na mateřské dovolené, pracující důchodci a tzv.
osoby zdržené od povolání (např. vojáci základní služby či osoby ve výkonu trestu).
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo bývá dále strukturováno podle různých hledisek, z nichž za
nejdůležitější lze považovat členění na zaměstnané a nezaměstnané Zaměstnaný člověk by
se dal definovat jako osoba starší 15ti let, jež ve sledovaném období docházela do placeného
zaměstnání, pobírala mzdu a odváděla z ní daň. Aby mohl být člověk evidován jako
nezaměstnaný, musí také být starší 15ti let a zároveň splňovat ve sledovaném období tyto tři
podmínky:
1. Nebyl v placeném zaměstnání ani nebyl sebezaměstnán;
2. Aktivně hledal práci (např. registrace u úřadu práce);
3. Byl připraven nastoupit do práce do dvou týdnů.
Kdo nesplňuje alespoň jednu z těchto podmínek je buď zaměstnaný, nebo je veden jako
ekonomicky neaktivní.
1
MARYÁŠ, Jaroslav a Jiří VYSTOUPIL a A KOL. Ekonomická geografie I. 2. vyd. Brno: Masarykova
univerzita v Brně, 2001. 156 s. ISBN 80-210-2595-6.

4. 1.2 Ukázkový příklad výpočtu přirozené míry nezaměstnanosti
Ve městě žije 20 000 obyvatel v rozmezí 0-15 let, 40 000 zaměstnaných, 6 000 bez práce
(z toho 5 000 aktivně hledá práci), 100 rodičů na mateřské dovolené a 8 000 starobních či
invalidních důchodců. Jaká je míra nezaměstnanosti daného města?
Řešení: Celkový počet nezaměstnaných je 5 000, na zbylých 1 000 lidí se nenahlíží jako na
nezaměstnané, neboť nehledají práci aktivně. Celkový počet ekonomicky aktivních osob je
45 000 (5 000 nezaměstnaných + 40 000 zaměstnaných + 100 na rodičovské dovolené).
Celková míra nezaměstnanosti je tedy 11,09 %.
Graf č. 1: Přirozená míra nezaměstnanosti v České republice od roku 1998 do října 2012
Pramen: Eurostat [online]. [cit. 2013-01-05]. Dostupné z WWW: http://1url.cz/UQi8

5. 2 Inflace
Dalším významným ukazatelem ekonomické úrovně státu je inflace. V makroekonomii se
používají tři způsoby, jak inflaci vypočítat – pomocí indexu cen výrobců (PPI), pomocí
indexu spotřebitelských cen (CPI) nebo deflátoru HDP. V této kapitole rozeberu poslední dvě
jmenované metody.
2.1 Co je to inflace
Inflace je růst všeobecné cenové hladiny v čase, tedy snížení kupní síly peněz. Procentuální
změnu této hladiny za určité období udává míra inflace, nejčastěji index spotřebitelských cen.
Cenová hladina vyjadřuje vztah mezi množstvím peněz a objemem statků a služeb, za které
jsou směňovány V České republice míru inflace měří Český statistický úřad, ale o její
stabilitu se stará Česká národní banka, která se svou monetární politikou snaží udržovat míru
inflace v předem naplánovaném rozmezí.
2.2 Index spotřebitelských cen
Index spotřebitelských cen je měřítkem změny cen, které zaplatí průměrný spotřebitel za
pořízení spotřebního koše obsahující zboží a služby Výpočet míry inflace pomocí indexu
spotřebitelských cen se skládá z pěti kroků:
1. Určení spotřebního koše;
vyberou se statky, kterým se přiřadí váha. V ČR každých pět let
dochází k aktualizaci koše a každé tři roky se upravují váhy daných
statků. Počet položek ve spotřebním koši ČR je 775.
2. Nalezení cen pro položky ve spotřebním koši;
3. Spočítání nákladů na pořízení koše pro každý rok;
4. Výběr jednoho roku za základní období a propočet CPI pro každý rok (cenu koše pro
každý rok vydělíme cenou koše pro základní rok a vynásobíme 100);
5. Použití CPI k výpočtu inflace vzhledem k předchozímu roku.
2.3 Ukázkový příklad výpočtu inflace pomocí CPI
1. Spotřební koš = 20 rohlíků a 5 chlebů 4
2. V roce 2011 stál rohlík 1,50 Kč a chléb 25 Kč
V roce 2012 stál rohlík 2 Kč a chléb 30 Kč
3. V roce 2011 bychom za spotřební koš zaplatili 20 1,50 + 5 25 = 155 Kč
Zatímco v roce 2012 bychom zaplatili 20 2 + 5 30 = 190 Kč
2
MAŠEK, Fratišek. Jak se bránit před inflací [online]. 4.5.2011. [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: Anopressu IT
3
Measurement issues in the consumer price index. Statistical Journal of the UN Economic Commission for
Europe. 19980301, roč. 15, č. 1, s. 36. ISSN 01678000. (Vlastní překlad)
4
Pro zjednodušení mějme ekonomiku, ve které se prodává jen chléb a rohlíky a oba statky mají stejnou váhu.

6. 4. Jako základní rok si určím rok 2010, kdy cena spotřebního koše byla 130 Kč.
CPI pro rok 2010 = 130 / 130 100 = 100
CPI pro rok 2011 = 155 / 130 100 = 119,23
CPI pro rok 2012 = 190 / 130 100 = 146,15
5. Inflace pro rok 2011: (119,23 – 100) / 100 100 = 19,23 %
Inflace pro rok 2012: (146,15 – 119,23) / 119,23 100 = 22,58 %
2.4 Deflátor HDP
Abych mohl popsat funkci deflátoru HDP, budu muset definovat pojmy reálný a nominální
hrubý domácí produkt (HDP).
Nominální HDP – současná produkce násobená aktuálními cenami
Reálné HDP – současná produkce násobená cenami základního období
Shrnu-li to, tak nominální HDP používá k ohodnocení produkce běžné (aktuální) ceny,
zatímco reálný HDP používá stálé ceny základního období. Reálný HDP udává pouze změny
objemu produkce, neboť nebere v úvahu změny cenové hladiny.
Podělením nominálního HDP reálným a následným vynásobením stem získáme deflátor HDP.
Ten porovnává současnou cenovou hladinu s cenami základního období.
Deflátor HDP = 100
2.5 Vzorový příklad výpočtu deflátoru HDP
Zadání: Mějme ekonomiku, ve které se vyrábějí pouze chleby a rohlíky
Vyrobené množství [ks] Cena kusu [Kč]
rok Chléb rohlíky chléb rohlík
2010 1 000 3 000 20 1
2011 1 500 5 000 25 1,50
2012 3 000 10 000 30 2
Řešení: Vypočítáme nominální HDP pro jednotlivá období.
2010: 1 000 + 3 000 1 = 23 000 Kč
2011: 1 500 25 + 5 000 1,50 = 45 000 Kč
2012: 3 000 30 + 10 000 2 = 110 000 Kč

7. Vypočítáme reálný HDP pro jednotlivá období, za základní rok považujme rok 2010.
2010: 1 000 + 3 000 1 = 23 000 Kč
2011: 1 500 20 + 5 000 1 = 35 000 Kč
2012: 3 000 20 + 10 000 1 = 70 000 Kč
V tuto chvíli máme všechny potřebné hodnoty a můžeme dosadit do vzorce. Deflátory
HDP pro jednotlivá období tedy budou mít hodnotu:
2010: 23 000 / 23 000 100 = 100
2011: 45 000 / 35 000 100 = 128,57
2012: 110 000 / 70 000 100 = 157,14
Graf č. 2: Vývoj inflace v České republice od roku 1997 do srpna 2012
Pramen: Eurostat [online]. [cit. 2013-01-05]. Dostupné z WWW: http://1url.cz/RQoL

8. Seznam použité literatury
1. MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha: Grada, 2000. 763 s. ISBN 80-7169-891-1.
2. MARYÁŠ, Jaroslav a Jiří VYSTOUPIL a A KOL. Ekonomická geografie I. 2. vyd. Brno:
Masarykova univerzita v Brně, 2001. 156 s. ISBN 80-210-2595-6.
Odůvodnění výběru zdrojů
MARYÁŠ, Jaroslav a Jiří VYSTOUPIL a A KOL. Ekonomická geografie I. 2. vyd. Brno: Masarykova
univerzita v Brně, 2001. 156 s. ISBN 80-210-2595-6.
s touto knihou jsem se už seznámil dříve;
kvalitní zdroj napsaný odborníky oboru;
dostupnost v knihovně ESF MU;
použil jsem ji při tvorbě textu, protože byla po ruce;
je tištěná, ne jen elektronická verze.
MAŠEK, Fratišek. Jak se bránit před inflací [online]. 4.5.2011. [cit. 2013-01-05]. Dostupné z:
Anopressu IT
publikováno na webu zabývajícím se ekonomickou problematikou
snadná dohledatelnost přes Anopress IT;
citovaný obsah se výrazně neliší od ostatních důvěryhodných
zdrojů;
autor textu se v problematice orientuje;
gramatická korektnost přidala na důvěryhodnosti.
Measurement issues in the consumer price index. Statistical Journal of the UN Economic
Commission for Europe. 19980301, roč. 15, č. 1, s. 36. ISSN 01678000
citovaná pasáž, byť je psána anglicky, se informační hodnotou
shoduje s ekonomickými učebnicemi;
vytvořeno důvěryhodným zdrojem;
dostupnost online v databázích;
uvedený zdroj obsahoval správnou definici, kterou jsem hledal.