Hříšné české děti

1. S
tudenti, kteří těch pár hodin bez ci-
garety „nedali“, z ní měli hrůzu. Ří-
kali ji Nikotinová Xena. O velké pře-
stávce pročesávala školní dvůr, okolní par-
koviště i několik nedalekých křovisek. Hříš-
níky, jimž stoupal od úst kouř, odváděla do
své kanceláře, kde následovala přednáška
o škodlivosti nikotinu a v případě recidivy
nemilosrdná důtka.
Řeč je o ředitelce čtyřletého gymnázia,
které zhruba před 15 lety navštěvoval jeden
z autorů tohoto textu. „V sedmnácti mně
tady čadit nebudete,“ opakovala razantně
žena, jež se rozhodla vzít protikuřácký boj
do vlastních rukou a popsaný hon na gym-
nazijní provinilce prováděla důsledně každý
den. Věřila, že tím chuť na cigaretu nejed-
nomu studentovi zkazí. Možná napořád.
„Smrdíte a jednou na to umřete,“ zakončo-
vala své osvětové seance v ředitelně.
Mozek v pokušení
Dnes by něco podobného mohli
klidně dělat i její kolegyně a kole-
gové na základních školách. Podle Ev-
ropské školní studie o alkoholu a ji-
ných drogách (ESPAD) z roku 2016
začínají české děti s kouřením v průměru
už v necelých dvanácti letech. Ze závěrů
mezinárodního výzkumu GYTS, který
nedávno zveřejnil Státní zdravotní ústav,
pak vyplývá, že 21,2 procenta tuzemských
žáků mladších 15 let v současné době pra-
videlně kouří nebo užívá šňupací tabák.
„V porovnání se zeměmi jako USA, Ka-
nada či Austrálie je to více než dvojná-
sobek,“ podotýká lékařka Eva Králíková
z Centra pro závislé na tabáku III. in-
terní kliniky 1. lékařské fakulty Univer-
zity Karlovy a Všeobecné fakultní nemoc-
nice v Praze.
Brzké zkušenosti českých dětí s kouře-
ním potvrzuje také výzkum, který provedli
minulý rok vědci z katedry psychologie
Filozofické fakulty Univerzity Palackého
v Olomouci. „V roce 2017 jde minimálně
o devět tisíc denních kuřáků ve věku jede-
náct až patnáct let v populaci Česka,“ říká
vedoucí výzkumu Martin Dolejš.
Přestože u nás podle odborníků počet
dětských kuřáků v posledních letech ne-
patrně poklesl, nízký věk, v němž pubes-
centi první zkušenosti s tabákem získá-
vají, je vážným problémem. „Čím je mozek
Cigarety, alkohol, hazard. Neřesti, ve kterých jsou české
děti evropskými přeborníky. Podle poslední studie u nás
kouří více než pětina mladých do patnácti let. Návykových
zálib, jimž propadají, je ale daleko více.
Téma
Hříšné
české děti

2. Kouření (13–15 let, v procentech)
Kolik dětí pravidelně užívá tabák
Snaží se přestat kouřit
(v procentech z celkového počtu kuřáků)
21,3
Chlapci
21,1
Dívky
Chlapci Dívky
55,7 62,2
Zdroj: Studie Global Youth Tobacco Survey (GYTS) zaměřená na ČR, Státní zdravotní ústav
mladší, tím méně je vyvinutý. A tím snad-
něji vzniká závislost,“ vysvětluje Králíková
a dodává, že pouze jeden z deseti pravidel-
ných kuřáků si poprvé zapálí až po svých
osmnáctých narozeninách. Riziko vytvo-
ření závislosti je přitom u dětí do 15 let až
sedmkrát vyšší.
Největší pijani v Evropě
Kouření však není jediným nešvarem české
mládeže. V podobném věku, kdy české děti
ochutnají první cigaretu – tedy zhruba ve
12 letech –, učiní podle studie ESPAD také
premiérovou zkušenost s alkoholem. Vět-
šinou k tomu dojde v rodinném prostředí,
například na oslavě narozenin či svatbě ně-
koho z blízkých. Pro mnohé z nich je to sig-
nál, že alkohol k životu prostě patří. Níz-
kému věku navzdory. „Situace se zlepšuje,
i když absolutní čísla v evropském měřítku
jsou v případě Česka stále vysoce nadprů-
měrná. V tomto ohledu bohužel vedeme
žebříčky pití dětí v Evropě,“ říká národní
protidrogový koordinátor Jindřich Vobo-
řil. Naše děti jsou v konzumaci alkoholu
na špici před vrstevníky z Dánska, Maďar-
ska, Slovinska a Polska.
Nezletilým „pijanům“ podle Vobořila
nahrává fakt, že obstarat si alkohol není
nijak složité; 86 procent mladistvých prý
vnímá jeho dostupnost jako velmi snad-
nou. A pokud nastanou komplikace s jeho
sháněním v kamenných obchodech, po-
dobně jako třeba tabák si ho bez větších
problémů opatří na internetu. „Ale v zá-
sadě není potřeba vyvíjet žádné velké úsilí,
znám v okolí pár hospod, kde nám bez pro-
blémů pivo nalijí,“ říká šestnáctiletý Honza
z Chomutova.
Neplatí přitom předsudek, že žáci výbě-
rových víceletých gymnázií jsou v porov-
nání s vrstevníky na základních školách
výrazně ukázněnější. Na otázku olomouc-
kých psychologů, zda požili v posledních
30 dnech alkohol, odpověděl v kategorii
dvanáctiletých kladně každý pátý dotá-
zaný student. „Klesá ale počet těch, kdo za
posledních třicet dní zažili stav opilosti,“
zmiňuje změnu k lepšímu Dolejš. Jedním
dechem však upozorňuje na rostoucí po-
čet dětí, které mají zkušenosti s krádežemi
v obchodech nebo s odcizením peněz vlast-
ním rodičům či někomu jinému.
Domácí hazard
V loňském roce provedli policisté ve spolu-
práci s dalšími úředními osobami v rámci
akce HAD 2017 (Hazard, alkohol a děti)
rozsáhlou kontrolu téměř 2500 podniků
a devíti tisíc osob. Zaměřili se na dodržo-
vání zákazu prodeje alkoholu nezletilým
a zároveň sledovali, zda majitelé restau-
rací, barů, klubů či heren neumožňují dě-
tem a mladistvým hazardní hraní. „Cel-
kově jsme řešili sto padesát dva případů
dětí, které požily alkohol, což je méně než
v uplynulých letech,“ uvedl první náměstek
policejního prezidenta Martin Vondrášek.
Odborníci však poukazují na to, že část ne-
kalých aktivit se v posledních letech přesu-
nula do domácího prostředí. I díky častěj-
ším kontrolám prodeje alkoholu či zákon-
nému omezení kouření a hazardu.
„Co nám může dělat vrásky, je poměrně
nové téma spojené s takzvanými nelátko-
vými závislostmi, tedy gambling, on-line
hry a hraní počítačových her obecně. Kon-
tinuálně dochází k nárůstu tohoto pro-
blému a je možné, že se to postupně za-
čne promítat do oblasti těch tradičních zá-
vislostí,“ říká Michal Miovský, přednosta
Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Uni-
verzity Karlovy a Všeobecné fakultní ne-
mocnice v Praze.
Podle Dolejše z Univerzity Palackého
vše často začíná obyčejnými počítačovými
hrami. Někteří adolescenti jim propadnou,
a k on-line hazardu to pak mají jenom krů-
ček. „Jde o poměrně nový fenomén, který
je nutné zkoumat a sledovat. Náš tým se
nyní například snaží vytvořit nástroj, který
by odhaloval závislost na počítačových
hrách u českých adolescentů,“ říká psy-
cholog. Národní protidrogový koordiná-
tor Vobořil dodává, že až 28 procent stu-
dentů ve věku 11 až 19 let u nás má téměř
každodenní zkušenost s on-line hrami.
Více než devět procent patnáctiletých za
poslední rok vyzkoušelo hazard a 17 pro-
cent mladých hráčů takto prohrálo peníze.
Podle Výroční zprávy o hazard-
ním hraní, kterou vydává Národní

3. Téma
Alkohol (15–16 let, v procentech) Hazard (15–16 let, v procentech)
Zdroj: Validizační studie Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách, Výroční zpráva o stavu ve věcech drog za rok 2016 Zdroj: Výroční zpráva o hazardním hraní v ČR za rok 2016
Někdy ho pilo
48,2
Chlapci
37,1
Dívky
Za poslední rok hrálo o peníze
Dvakrát týdně a častěji hraje o peníze
Podíl hráčů mezi studenty škol
18,2
Chlapci
4,1
Chlapci
2,4
0,4
Dívky
Dívky
Pět a více sklenic najednou za poslední měsíc
42,8
Chlapci
36,7
Dívky
Časté pití nadměrných dávek
14,9
Chlapci
8,4
Dívky
Odborná učiliště
Střední odborné školy
s maturitou
Gymnázia
monitorovací středisko pro drogy a zá-
vislosti při Úřadu vlády, navíc roste po-
čet dětí a mladistvých, kteří jsou na hraní
závislí. Zatímco v roce 2015 se to týkalo
2,7 procenta osob mezi patnácti a deva-
tenácti roky, o rok později jich byla už té-
měř čtyři procenta. „Což v přepočtu činí
téměř třináct tisíc osob,“ konstatuje zpráva.
Marihuana, extáze, LSD
Českým dětem se nevyhýbají ani drogy,
v životě je někdy vyzkoušely téměř dvě
pětiny patnáctiletých a šestnáctiletých.
Většinou jde o marihuanu, ale výjimkou
nejsou ani extáze, pervitin či droga známá
hlavně z filmů osmdesátých let – ředidla.
Marihuanu vyzkoušela třetina dětí, LSD
3,5 procenta, těkavé látky sedm procent.
A už dávno neplatí, že by v tomto směru
udávaly trend jenom „drsní“ kluci, dívky
za nimi moc nezaostávají. „Je pozorován
trend postupného vyrovnávání rozdílů
v užívání návykových látek mezi pohla-
vími. V evropském kontextu jsou zkuše-
nosti českých šestnáctiletých s návyko-
vými látkami nadprůměrné,“ konstatuje
Národní monitorovací středisko. Užívání
konopných drog u dětí je podle něho stejně
rozšířené jako pití alkoholu.
Ne vždy ale jde o klasické drogy. Na-
příklad sedativa vyzkoušela desetina
chlapců a více než pětina dívek. „Dívky
hůře než chlapci snášejí stresovou zátěž
ze školy či vztahů a potřebují snížit úz-
kost,“ vysvětluje psycholog Jan Kulhánek
z pražské psychoterapie Anděl. Často jim
tyto léky podávají sami rodiče. Třeba jen
proto, aby děti lépe usnuly. „Problém je, že
to dělají bez požehnání lékaře a sedativa
jsou silně návyková,“ varuje psycholog.
Mezi středoškoláky „frčí“ i tabletky po-
máhající k soustředění. Například Rita-
lin, určený pro hyperaktivní děti, s nímž
se čile kšeftuje (viz TÝDEN č. 39/17).
„Je to bomba,“ napsal TÝDNU o léku Petr
z Brna. „Mám ADHD, takže to mám na
předpis. Ty, co ADHD nemají, to prej úplně
nastřelí. Mně to nikdy moc nenastřelilo,
ale bylo to dobrý na soustředění, líp fun-
goval mozek. Teď mě zrovna vyhodili ze
školy, takže to neberu, dávám si pauzu.
V lékárně nafasuju čtyři krabky a dvě roz-
prodám – v Brně plato pro kámoše za pět
stovek, pro nekámoše za sedm. Teď, když
byly reparáty, mi pořád někdo volal,“ svě-
řil se sedmnáctiletý středoškolák.
Kdo za to může?
Čím si mravní poklesky českých dětí vysvět-
lit? Může za to špatná výchova, nevhodné
KOUŘENÍ MARIHUANY v Česku holduje téměř třetina mladých. Většina osvětových kampa-
ní se podle odborníků míjí účinkem.
14,6
12,2
7,1

4. Drogy (15–16 let, v procentech)
Zdroj: Validizační studie Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách, Výroční zpráva o stavu ve věcech drog za rok 2016
Pozn.: Údaje se týkají dětí ve věku 15–16 let. V údaji o sedativech nejsou zahrnuty léky na předpis.
Někdy je vyzkoušelo
36,7
Chlapci
38,1
Dívky
Marihuana
Extáze
Sedativa
Kokain
Těkavé látky
Pervitin
LSD
Heroin
32,7
Chlapci
31,1
Dívky
3,7
Chlapci
2,9
Dívky
10,5
Chlapci
20,7
Dívky
1,5
Chlapci
1,5
Dívky
7,1
Chlapci
6,4
Dívky
1,1
Chlapci
1,4
Dívky
3,6
Chlapci
3,1
Dívky
1,2
Chlapci
0,9
Dívky
vzory, společnost, stát? Psycholog Martin
Dolejš vidí za každou rizikovou aktivitou
vždy souhrn několika faktorů. Zmiňuje na-
příklad osobnostní rysy (impulsivitu, agre-
sivitu, depresivitu, emoční labilitu), charak-
ter či morálku, dále biologické proměnné
(pohlaví, tělesnou konstituci, hormony) či
sociální prostředí (vyloučené lokality, ri-
zikové vrstevnické skupiny, normy a pra-
vidla rodiny).
Většina odborníků se shoduje, že na
úrovni státu selhává systematická prevence.
„Tady obecně převládá v podstatě od stolu
dělaná politika nezohledňující základní
principy účinné a bezpečné prevence. Pro-
sazují se populistická a neefektivní opat-
ření, která stojí často spoustu peněz a ne-
přinášejí podstatný efekt,“ tvrdí adiktolog
Miovský. „Programy by na sebe měly nava-
zovat a vzájemně se doplňovat. Do prevence
by měly být zapojeny všechny zúčastněné
skupiny: děti, adolescenti, rodiče, pedago-
gové, odborníci z praxe, ale i odborníci přes
výzkum, kteří mohou sledovat vývoj rizi-
kových aktivit či efektivnost preventivních
programů,“ vypočítává Dolejš.
Profesorka Králíková z Centra pro zá-
vislé na tabáku vše ilustruje na proble-
matice kouření. Tvrdí, že pokud by to
stát s jeho potíráním myslel vážně, zvýší
daň z cigaret, zavede jejich jednotná ba-
lení, ukončí mnohaletou diskusi o neku-
řáckých veřejných prostorách a cigarety
umožní prodávat pouze v samostatných
obchodech se speciální licencí. „Školní
přednášky a soutěže o nejlepší plakát
jsou sice fajn, ale účinnou prevencí ne-
jsou,“ uzavírá lékařka.
Lukáš Seidl, Pavel Cechl
Foto:RadekCihla,iStockphoto,ProfimediaPodle údajů Policejního prezidia ČR se mla-
diství loni dopustili 2140 trestných činů.
Oproti předchozímu roku došlo k mírnému
nárůstu. U kriminality dětí jsou k dispozici
poslední souhrnné údaje za rok 2016, kdy
spáchaly více než tři tisíce trestných činů.
Podle odborníků přibývá dětských gangů.
„Velmi často je to otázkou ‚chlapáctví‘, do-
kazování si něčeho a podobně,“ říká adik-
tolog Michal Miovský. Pedagogové na střed-
ních, ale také v posledních ročnících základ-
ních škol, mají zkušenost s žáky, kteří nosí
i do třídy nejrůznější zbraně – nože či bo-
xery. Podle Miovského jsou největší pro-
blémy v sociálně vyloučených oblastech
s vysokou dlouhodobou nezaměstnaností.
„Začíná to být velikým tématem, pro-
tože v některých lokalitách a v někte-
rých školách se učitelé bojí chodit do
třídy a bojí se s dětmi pracovat,“ kon-
statuje. Není sám, kdo na tento pro-
blém upozorňuje. Dětské gangy se loni
objevily například na Mostecku, kde vý-
razně vzrostla kriminalita nezletilých. Tý-
kala se 89 dětí, což je dvakrát více než
rok předtím. „Dětské gangy se zaměřo-
valy především na jiné děti a přestárlé
osoby,“ uvedl ředitel mostecké policie
Jiří Volprecht. Gangy působí podle poli-
cie nejčastěji v centru Mostu, dopouš-
tějí se krádeží, ale i loupeží a hřeší na
to, že jejich členové nejsou trestně od-
povědní. Jejich činy pak řeší většinou od-
bor sociálních věcí a opatrovnické soudy.
„Dětské gangy byly i v dobách minu-
lých. Ale v takovéto míře se objevily až
v loňském roce, hlavně na jeho konci.
Jde o nárazově vzniklý problém,“ podotkl
Jaroslav Hotový, vrchní komisař mostecké
policie. -pcl-
Dětských gangů přibývá
Michal Miovský