Recommended
More Related Content
Similar to Nm tydenik kvety_20180301_30
Nm tydenik kvety_20180301_30
- 1. ROZHOVOR V Liga otevřených mužů organizuje již několik let akci Suchý únor, která vy- zývá všechny, kdo pijí alkohol, aby si od něj na měsíc odpočinuli. Má měsíč- ní abstinence smysl? Nehrozí, že člo- věk, který si v únoru alkohol odpustí, začne pít pod vlivem sebeuspokojení v březnu více než předtím? Smysl to určitě má. Nejedná se o preventivní projekt v pravém slo- va smyslu, jde spíše o prostředek, jak vyvolat na toto téma veřejnou diskusi. Těžiště tématu je totiž u nás mediálně trochu posunuté směrem, který bagatelizuje spotřebu alkoholu a bagatelizuje veškeré aspekty do- padu jejích následků na jednotlivce i jejich rodiny. Česká společnost obecně je na tom ohledně zdravotní gramotnosti dlouhodobě velice špat- ně… V Každý Čech starší 15 let vypije roč- ně průměrně 16,5 litru čistého alko- holu, což z nás činí v tomto ohledu přeborníky v Evropě. Kdo ale občas zavítá na Slovensko, do Polska nebo na Ukrajinu, má pocit, že se tam pije ještě daleko víc než u nás. Je to jen iluze? Iluze to tak úplně není, spotřeba na Slovensku je velká, na Ukrajině a v Polsku obrovská, ale čím více jdeme na východ Evropy, tím pro- blematičtější sběr dat je. To je také dobrý důvod, proč se srovnávat se zeměmi na západ od nás. Je faktem, že země bývalého Sovětského svazu a střední a východní Evropy jsou součástí alkoholové kultury s koře- ny starými dva až tři tisíce let. Za- jímavé je, že kdybychom šli do naší vlastní hlubší historie, nebývali jsme typicky alkoholovou kulturou, ale v našich geografických pod- Ondřej Mrázek Snímky Profimedia.cz a 1. lékařská fakulta UK O lékařích „Zatímco u vnímání kouření jako rizika nastal ve společnosti značný posun, alkohol je stále vnímán jako cosi normálního, protože přece pijí všichni. Je přirozené, že pak i lékaři podléhají těmto dobovým společenským názorům a postojům.“ O výchově „Výchova nerespektující potřebu a nutnost hranic rozhodně nevede k dobrým výsledkům. V jejím důsledku vyrůstá obrovské množství dětí, které nejsou schopny ve společnosti odpovídajícím způsobem pracovat a existovat soběstačně tak, aby nebyly závislé na nikom a ničem dalším.“ JEDNO PI A DOST! „Závisl papírke říká pro přednos f Uni
- 2. VV „Mnoho lidí se ze závislosti na alkoholu neléčí zcela dobrovolně.“ NO PIVO, T! mínkách hrály významnou kulturní roli halucinogeny, ať už lysohlávky, nebo muchomůrky, které tu jsou vel- mi rozšířené. S příchodem Slovanů a znalostí zkvašování ovoce, výroby medoviny a později vaření piva jsme se posunuli jednoznačně k alkoholu. V Je vůbec realistické pokoušet se závislost na alkoholu vymýtit, když o pivu se hovoří jako o národním ná- poji a téměř žádná rodinná oslava se neobejde bez popíjení „ve velkém“? Bylo by nereálné uvažovat o vy- mýcení alkoholu, ale my se bavíme o vysoké spotřebě a důsledcích, jaké pro zdraví má. Jedna věc je, co jsme připustili, aby se etablovalo jako společenský a kulturní fenomén, druhá je uvědomit si, co jako společ- nost uneseme. Je například politicky zcela nereálná jakákoli změna pod- mínek zdravotního pojištění a spo- luúčasti pacienta. Na tom vyhořelo několik ministrů a celé vlády. Je ale třeba otevírat diskusi o tom, že na to dlouhodobě nemáme peníze. Na jed- nu stranu si můžeme povídat a sdí- let různé bajky o tom, co všechno pro nás alkohol kulturně znamená, ale v určité chvíli nastupuje realita, kdy se jde někdo z našeho okolí léčit kvůli alkoholu, a to zdaleka nikoli pouze se závislostí. Mnohem častěji jsou to jiné související diagnózy, je- jichž léčba je velmi drahá a které se právě díky alkoholu mohou objevit v mnohem nižším věku a výrazněji. Bavíme se o čtyřicátnících až pa- desátnících, což jsou lidé v produk- tivním věku, kteří mají (bez ohledu na trendy vidět všechno prizmatem mladých a energických lidí) vysokou hodnotu na pracovním trhu, proto- že mají nejvíce zkušeností. A stále více těchto lidí není schopno praco- vat, což znamená kromě rodinných a osobních tragédií také ohromnou ztrátu pro ekonomiku. Alkohol je například spojen se sedmi typy ra- koviny. Nejde tedy zdaleka pouze o cirhózu jater, jak se mnozí mylně domnívají. Tyto náklady se prohlu- bují a dá se říct už nyní, že na ně ne- máme peníze. V Kolik lidí má u nás problémy s al- koholem? Pokud se bavíme o nejtvrdším já- dru vysoce rizikových pijáků, kde se často již též rozvíjí či rozvinula závislost, jde o přibližně 600 tisíc lidí. Těch, kteří se dříve či později k těmto problémům zákonitě propijí, je přibližně milion a 200 tisíc. V Před třemi lety vydalo ministerstvo zdravotnictví příručky pro lékaře, jak mají při vyhledávání rizikových pa- cientů s možnou závislostí postupo- vat. Jsou na to ale reálně připraveni? Bohužel často ne. Uvedu příklad, na němž je tento problém vidět v plné nahotě ve Spojených státech, trpících opiátovou krizí. Upozaďová- ní tohoto tématu a jeho vytlačování z curricula medicíny tam způsobilo, že mladí lékaři jsou na řešení závis- lostí špatně vybaveni. Dlouhodobým problémem i u nás je, že adiktologie je hrubě podceňována. Medici a mla- dí lékaři jsou tím v důsledku téměř nezasaženi a pacienti se závislostmi jsou navíc stigmatizováni. Zkuste otevřít téma pijících těhotných žen nebo mladých matek, což není žádná raritní záležitost, a se zlou se potáže- te. Zatímco u vnímání kouření jako rizika nastal ve společnosti značný posun, alkohol je stále vnímán jako cosi normálního, protože přece pijí všichni. Je přirozené, že pak i lékaři podléhají těmto dobovým společen- ským názorům a postojům. Navíc jim chybí systémová podpora, která by jejich další vzdělávání a praktic- ké výkony v tomto směru motivovala body, proplácenými pojišťovnami. V Pojišťovny to nezajímá? Ne, a to je právě fatální problém. U komerčních pojišťoven vidíme pro- gresi,třebanavýšeníspoluúčastičisní- žené plnění pojistné částky pro řidiče, kteří nabourají pod vlivem. V zahrani- čí tak postupují i zdravotní pojišťovny, například znevýhodněním v pořadí na čekacích listinách na transplantace orgánů. Tato motivace nejen pro zdra- votníky, ale i pro pacienty v českém systému zatím výrazně chybí. V Existují studie, které tvrdí, že malé množství alkoholu může být při urči- tých nemocích prospěšné… To je téma, na kterém dlouhodobě pracujeme a snažíme se ta vodítka sjednotit. Hodnotit za jednotlivé lékař- ské odbornosti riziko alkoholu je pro- blematické. Skutečně totiž existují ně- které dílčí diagnózy, na něž může mít malé množství alkoholu za určitých okolností pozitivní vliv. To hodnoce- ní je ale třeba vždy dát do celkového kontextu. Stejné množství, které může mít pozitivní efekt např. u některých srdečních onemocnění, má současně negativní vliv na játra. V Jaká je hranice rizikového pití? Hranice, do které můžeme hovořit o nízkém riziku, se u mužů pohybuje kolem 15 až 20 gramů alkoholu den- ně, což obsahuje přibližně deci a půl až dvě deci vína nebo jedno pivo. U žen je hranici vždy třeba snížit při- bližně o třetinu. I u tohoto stříd- „Závislosti jsou lakmusovým papírkem naší společnosti,“ říká profesor PhDr. Michal Miovský, Ph.D., přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice Univerzity Karlovy v Praze.
- 3. losti na alkoholu neléčí zcela dob- rovolně. Přicházejí, až když na ně začíná tlačit manželka nebo manžel, rodiče, děti, v nějaké fázi zaměstna- vatel, nebo se dostanou do konfliktu se zákonem. Ten tlak může být vel- mi různorodý od vyhození z práce, z domu, přes rozvody až k zamezení kontaktu s dětmi. K nám se málo- kdy chodí lidé léčit proto, že by si uvědomili, co se s nimi děje, že mají problém a rozhodli se ho racionálně řešit a vstoupili do léčby. ¼¼ Není ale paradoxně konzumní spo- lečnost, v níž žijeme, právě do znač- né míry tím, co v nás živí nejrůznější závislosti, třeba na zážitcích, zboží, zábavě nebo dokonce na penězích? Do značné míry ano. Nepřimě- řeně v nás posiluje naši přirozenou touhu po dosažení libosti, vyvolává extrémní tlak na zvyšování potře- by dosahování jen samých hezkých a příjemných zážitků. Současně ze všech stran slyšíte, že není v pořádku být smutný a mračit se, mít zlost, být frustrovaný a podobně. Ale i to jsou normální stavy a celek je složen také z nich. Většina základních lidských a kulturních hodnot naší společnos- ti je přitom tradičně spojena s urči- tou formou sebeovládání, ústupků, solidarity, soucitu a různých forem obětování. S tím je také spojeno to, co společnost i jiný člověk oceňuje. Manželství nebo péče o děti, to jsou možná dobré příklady těchto kom- promisů a hledání rovnováhy. To vše je ale dnes, kdy se preferují rychlé a bezbolestné zkratky, zpochybněno a někdy i zesměšněno. ¼¼ Co má tedy člověk dělat, aby nepod- lehl nástrahám závislostí, a přitom dosáhl přirozené radosti ze života? Klíčové je obnovení vnitřních hranic i hranic s vnějším světem a převzetí odpovědnosti, což zname- ná znovunalezení rovnováhy mezi vlastními potřebami a tím, co je reálné a možné v jejich uplatnění vůči okolí. Člověk buď dosáhne toho, že je schopný zvládnout sám sebe a najít rovnováhu mezi sebou a tím, co mu umožňuje svět kolem něj, ane- bo ne. K tomu mu nepomůže ani pi- lulka, ani sebemodernější léčba. ¼¼ A už vůbec ne alkohol… A už vůbec ne alkohol. ■ rovské množství dětí, které nejsou schopny ve společnosti odpovídají- cím způsobem pracovat a existovat soběstačně tak, aby nebyly závislé na nikom a ničem dalším. Nejde jen o individualitu, kreativitu, uspokoje- ní potřeb atd. Jde také o nějaký pocit sounáležitosti s okolní společnos- tí a jinými lidmi, o pocit solidarity s nimi a také o pocit zodpovědnosti k sobě i právě k jiným lidem a svě- tu okolo. Nejsme tu sami a sami pro sebe. A já bych si dovolil jít ještě o kousíček dál, protože se domní- vám, že závislosti jsou vlastně jen takovým lakmusovým papírkem, na kterém se to zobrazuje, ale záro- veň jsou ohromnou výzvou celé naší euro-americké civilizaci, představují důvod, proč se na nás asijské země tak rychle dotahují a v některých aspektech nás začínají předhánět… Upozadění faktu, že společnost sto- jí na kompromisu mezi právy a potře- bami jednotlivce, a právy a potřebami společnosti, narušení této rovnováhy a důraz na individuální rovinu je přes- ně to, za co teď platíme, ať už se to v kontextu Evropy týká témat těžko zvladatelné migrace a slabé integrač- ní politiky, nebo jiných problémů, kterým čelíme. Těžko můžete mít ne- omezenou a super kvalitní zdravotní péči zdarma a kdykoli k dispozici, když do systému přicházejí nízké platby a neexistuje vazba mezi vaším chováním, péčí o vlastní zdraví a zod- povědností za ně, a náklady, které s tím jsou spojené. Jinými slovy, že kromě práv máte také zodpovědnost a čelíte důsledkům své případné ne- zodpovědnosti. ¼¼ Jak se narušení rovnováhy podílí na riziku vzniku závislostí? V našem oboru se to projevuje např. tím, že mnoho lidí se ze závis- mého pití ale platí, že spotřeba by měla být jednou nebo dvakrát týdně přerušena. Pokud tam ta přestávka není, tak i v tomto případě rizika narůstají. Důležité ale je, že rizika spojená s alkoholem nelze oddělit od obecnějšího tématu zdravého ži- votního stylu. Člověk, který je vysta- ven velmi nízké úrovni stresu, pravi- delně spí, jí stravu obsahující velké množství zeleniny, má nízkou spo- třebu cukru i soli a dostatek pohybu, nečelí při střídmém pití tak velkému riziku jako ten, kdo jí spoustu uzenin, je ve stresu, nehýbe se a kouří. ¼¼ Dokázal byste vystihnout mechanis- mus vzniku jakékoli závislosti? Vypůjčil bych si paralelu, za kte- rou mě možná hodně rodičů nebude mít rádo, ale používám ji, protože jsem přesvědčen, že je v ní tak trochu krvavá pravda. Na vlastních dětech si ji totiž můžete ověřovat dnes a denně. V naší společnosti je hluboce zako- řeněn mýtus, že extrémně liberální výchova dětí, při níž jim prakticky nestanovujete žádné hranice, je ná- ramně prospěšná a umožňuje jim svobodněji se rozvíjet. Skutečnost je přitom taková, že klíčovým momen- tem zdravé výchovy dětí jsou právě hranice. Slabé, narušené, málo srozu- mitelné nebo špatně nastavené hrani- ce jsou pro ně velmi nebezpečné a ničí je, což poznáte až v dospívání a později v dospělém věku. A podob- né je to s léčbou závislostí. Náš obor je také především o hranicích. Řeší- me totiž podobné téma, a sice téma seberegulace, to znamená schopnos- ti sebeovládání a další dovednosti přiměřeného uspokojování svých potřeb. To se navíc děje v reálném kontextu potřeb ostatních lidí a celé- ho společenství, protože nejsme indi- vidua žijící ve vzduchoprázdnu. Ži- jeme ve společnosti vedle jiných lidí, majících také svá přání a potřeby. To celé je vlastně něco, na čem lze ná- zorně ukázat a jednoduše vysvětlit klíčové téma našeho oboru, protože tím je právě porucha seberegulace. ¼¼ Takže rozmazlováním dětem zadě- láváme na možné problémy se závis- lostí… Řekněme to tak, že výchova nere- spektující potřebu a nutnost hranic rozhodně nevede k dobrým výsled- kům. V jejím důsledku vyrůstá ob- Narodil se 9. září v Tišnově. 1975 Absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. 1998 Získal doktorát z klinické psychologie na Palackého univerzitě v Olomouci. 2002 Vyšla mu kniha Vězeňství a nelegální drogy. 2003 Získal vědeckou hodnost profesora. 2005 Vydává knihu Konopí a konopné drogy. 2008 „Nejtvrdší jádro vysoce rizikových pijáků tvoří přibližně 600 tisíc lidí,“ říká Michal Miovský