1. Martináková 1
Argumentace výběru tématu
Téma: Vitráže katedrály v Chartres
Toto téma jsem si vybrala jako ukončení předmětu Gotika, na který jsem se zapsala
v rámci svého oboru Dějiny umění. Téma mne velmi zaujalo, protože se o vitráže hluboce
zajímám a považuji je za zajímavý prvek výtvarného umění. Dalším důvodem pro výběr
tématu byl fakt, že lze k němu dohledat informace ve francouzštině, kterou ovládám a tudíž se
nemusím spoléhat pouze na české a anglické texty. Název jsem pojala jednoduše, ale
výstižně, protože esej se zabývá všemi aspekty umění vitrají katedrály v Chartres.
Anotace: Tato esej pojednává o problematice gotických vitráží katedrály v Chartres.
Zabývá se datací vitrají, jejich vývojem v průběhu stavebních úprav, které většinou byly nutné
po požárech, jež chrám zasáhly. Dále se zabývá donátory, jež štědře přispívali ke vzniku
vitráží. Důležitá jsou také témata vyskytující se na vitrajích, které umožňují bližší pochopení
fungování středověké sklářské dílny. Na závěr práce uvádí význam a důležitost vitráží
v katedrále Chartres .
Klíčová slova: vitráže, katedrála, Chartres, sklenářská dílna, náměty, gotika
Vitráže katedrály v Chartres
Katedrála v Chartres byla vysvěcena roku 1037, poté co ji nechali zrekonstruovat
biskupové Fulbert a Thierry1. V této době, kdy francouzské románské umění bylo velmi
strohé, se jednalo o stavbu rozsáhlou a impozantní a přitom jednoduchou. Autoři vitráží
nejsou skoro vůbec známí, zůstávají v anonymitě. Je ale jisté, že se nejednalo o nové
umělecké odvětví, spíše bylo málo rozšířené. V nekrologu biskupa Thierryho2, který nechal
opravit vrchní části stavby po požáru z roku 1030, se hovoří o mozaikovém okně. Umění
vitrají bylo v té době velkou raritou. Autor nekrologu kapituly nezapomněl připsat informace
zádušních mších za dárce vitráží, bez nich bychom nevěděli skoro nic o původu vitráží ze 12.
a 13. století. Do doby, kdy katedrála znovu vyhořela, roku 1194, je v nekrologu zaznamenáno
jedenáct darů, dávajících dohromady osmnáct vitráží.
1
Delaporte, Yves. Katedrála v Chartre: francouzské umění rané a vrcholné gotiky., s. 21. V historii katedrály se
objevuje další postava se jménem Thierry. Jedná se o kanovníka a profesora práva Guillauma Thierryho, který
roku 1328 daroval katedrále vitráž do kapitulní síně.
2
McInerny, Ralph. Chapter IV – The School of Chartres. Biskup Thierry zemřel před rokem 1155.

2. Martináková 2
Sklenářské práce na katedrále nebyly vykonány naráz, okna byla často opravována,
pozměňována a nová byla také vytvářena. Yvese Delaport uvádí možnost, že sklenářská dílna,
ve které byly zhotoveny tři nejstarší vitráže ze západní fasády, nebyla ničím jiným než
filiálkou opatství v Saint-Denis. Jedná se o vitráže Kmen, neboli kořen Jesse, Život Krista od
Narození do Vjezdu do Jeruzaléma a Pašije a Zmrtvýchvstání Krista 3. Nicméně katedrála
v Chartres měla zdobená okna již padesát let před prací Sugéra4 a jedno století mohlo
uplynout mezi dary proděkana Goslina a arcijáhena Ernauda. Stejně tak jako opatství, mohla
být i Chartres kolébkou umění francouzských vitráží.
Do výstavby katedrály zasáhl v roce 1194 požár, který zničil téměř vše. Od této
katastrofy byla katedrála znovu zbudována za relativně krátkou dobu. Přibližně třicet let
uběhlo než bylo dílo dokončeno. Nový architekt se nesnažil otrocky napodobit dříve známé
stavby tohoto typu. Odstranil tribuny, což byl v tomto případě zvláštní krok, protože katedrála
měla sloužit i jako poutní místo, díky šatu Panny Marie, který vlastnila a tribuny se tak
příležitostně stávaly noclehárnou pro poutníky. Odstranění však bylo přičítáno vlivu
cisterciáků, kteří tribuny v kostelech odmítali, protože pak by byl věřící stojící na nich výše
než hostie5. Díky zrušení tribun získala okna mnohem více prostoru než bylo obvyklé. Ze 13.
století tak pochází největší množství vitráží. Tři velké rosety, sto třicet lancet, třicet čtyři
průměrně velkých roset a šest malých. Celkem tedy sto sedmdesát tři okenních otvorů jejichž
plocha přesahuje 2000 m2. Prostředky, na toto ohromné množství vitráží pocházely především
od štědrých věřících. Na vitrajích lze spatřit i samotné dárce, skromně klečící, nebo na koni a
ozbrojené od hlavy až k patě, jak jsou na dalekých cestách v zemích za mořem. Dohromady
se na vitrážích vyskytuje dvacet dva povolání. Jejich znázornění je tím nejcennějším
historickým pramenem z té doby. Díky těmto vitrážím lze pochopit například postup prací na
stavbě ve středověku.
Témata vitráži hodně souvisela s donátory a byla jimi ovlivňována, jak je uvedeno
výše. Ve středověku samozřejmě existovala pravidla pro znázorňování určitých křesťanských
scén6. Většina námětů je tradičních a převzatých z minulosti, a tak známí světci a osobnosti
3
Kováč, Peter. Katedrála v Chartres: francouzské umění rané a vrcholné gotiky., s. 51.
4
Opat Sugére nechal vystavět nový chór, který obsahoval gotické prvky. Stavba trvala od roku 1140 do roku
1143. Ullman, Ernst. Svět gotické katedrály., s.72.
5
Ibid., s. 27-28.
6
Delaporte, Yves. Katedrála v Chartre: francouzské umění rané a vrcholné gotiky, s. 12. Námět smrti Panny
Marie, je popsán Philippem de Boulogne v roce 1230. Jde o tradiční ztvárnění, kdy Marie leží na posteli a
vydává poslední vzdech. Okolo ní stojí vpravo a vlevo dvě skupinky lidí. Jsou to apoštolové, kterým se zračí ve
tváři smutek a Ježíš, který přijímá duši své matky v podobě lidské figury připomínající zavinuté dítě. Tento popis
lze bez jediné změny slova aplikovat i například na mozaiku v kostele De la Martorana v Palermu z roku 1145.

3. Martináková 3
byli lehce rozpoznatelní podle atributů. Ale docházelo i k obměnám námětů7. Stranou čistě
náboženských výjevů jsou na vitrážích ztvárněna i témata naprosto jiného charakteru. Tyto
práce ovlivňovali převážně sami donátoři a jejich svět. Náměty je možno rozdělit do dvou
skupin. Jsou to vitráže s portréty, které darovalo převážně duchovenstvo a šlechta, a pak jsou
to vitráže s žánrovými tématy zachycující řemeslníky a kupce, kteří se na okna složili
hromadně. Portrétované osoby jsou rozpoznatelné hlavně díky jejich oblečení či insigniím.
Umění ve 13. století obtížně zachycovalo individuální rysy člověka. Díky znakům, které měly
přiblížit ztvárněnou osobu, známe mnoho informací o heraldice, o módě civilní nebo vojenské
z doby vlády Filipa II. Augusta a Ludvíka VIII. Také mnohá povolání jsou na vitrážích
zachycena, a tak se dozvídáme informace o středověkém nářadí či zvycích obyčejných lidí.
Přestože lze z malovaných oken vyčíst mnoho informací o dárcích, o samotných
sklářích se neví nic. Nezmiňují se o nich žádné písemné prameny a ani jejich jméno není na
dílech zanecháno8. Při množství vitráží, které byly zhotoveny pro Chartres, je jasné, že okna
pochází přímo z hutě u katedrály. Přemísťování nářadí či souborů skic by bylo velmi náročné
i nákladné. Ve středověku také neexistovala jednotná míra a každý architekt měl svá zavedená
měřítka.V 19. století zkoumal Viollet-le-Duc působení světla na barevná skla a zjistil, že
nejdůležitější barvou je modrá, díky které se katedrála proslavila, neboť dotváří harmonii a
bez ní by bylo dílo nezajímavé a působilo by nečistě9. Vitráže vznikaly tak, že se kousky
barevného skla spojily dohromady olověným páskem s profilem ve tvaru písmene H. Předtím
se sklo nařezalo a jednotlivé kousky se položily na dřevěnou desku, která byla pokryta bílým
křídovým podkladem, na němž byla nakreslená scéna10. Bohužel technika výroby barevných
skel byla většinou zapomenuta, a tak dnes nemohou vzniknout stejně barevná skla jaká uměli
vytvořit sklářští mistři ve středověku. Ale i v tom spočívá jedinečné kouzlo vitráží v Chartres,
protože kdyby tomu bylo jinak, může mít dnes každý kostel onu magickou modř francouzské
katedrály.
7
Delaporte, Yves. Katedrála v Chartre: francouzské umění rané a vrcholné gotiky., s. 13. Scéna s Klaněním tří
králů se okolo roku 1200 začala měnit a přibyly nové prvky, kdy místo, aby se jeden z králů díval při korunovaci
Ježíška přímo na něj, obrací se ke králi, jež jej následuje a ukazuje mu hvězdu svítící nad stájí. Yves Delaporte
cituje M.E. Mâla a jeho dílo Art religieux du XIIIe siècle.
8
Ibid., s. 16. Pouze v katedrále v Rouenu je signováno jedno okno, nápis zní: „Clemens vitrearius carnotensis“.
Delaporte se domnívá, že se jedná o sklářského mistra, který působil i v Chartres.
9
Adams, Henry. Mont-Saint-Michel and Chartres., s. 130.
10
Kováč, Peter. Katedrála v Chartres: francouzské umění rané a vrcholné gotiky., s. 39.

4. Martináková 4
Použitá literatura
ADAMS, Henry. Mont-Saint-Michel and Chartres. New York: New American Library, 1961,
383 s.
DELAPORTE, Yves. Les Vitraux de la Cathédrale de Chartres [Texte]. Chartres: E.Houvet,
1926, 525 s.
• V textu jsou uvedena důležitá data, jež nejsou uvedena v žádné jiné publikaci,
která napomáhají určit dataci vitráží
• Jedná se o práci, která není kompilací jiné předchozí
• Text se do hloubky zabývá tématem, které je relevantní pro tuto esej
• Autor se problematikou katedrály zabývá i v jiných publikacích a je
odborníkem na francouzské středověké umění
• I přes starší rok vydání je publikace tou, ze které čerpají novější zdroje
JOHNSON, James R. “The Tree of Jesse window of Chartres: Laudes Regiae.” Speculum – a
Journal of Mediaeval Studies. [online]. [JSTOR] 1961, roč. 57, č. 1, 1-22 [vid. 2013-
01-4] Dostupné z:
http://http://www.jstor.org/stable/pdfplus/2849841.pdf?acceptTC=true
• Text je důležitý, jelikož dopodrobna pojednává o jedné z nejstarších vitráží
katedrály – o stromu Jesse
• Jedná se o publikaci dostupnou na JSTORu, která schraňuje kvalitní odborné
texty
• Článek vyšel v Medieval Academy of America, což je časopis významné
americké organizace soustředící se na středověk, tudíž je zaručena odbornost
textu
• Autor je univerzitním profesorem zabývající se problematikou katedrály v
Chartres
• Práce přináší nové poznatky ve výzkumu vitráží katedrály
KOVÁČ, Peter. Katedrála v Chartres: francouzské umění rané a vrcholné gotiky. Praha:
Eminent, 2007, 355 s. Stavitelé katedrál. ISBN 978-80-7281-286-8
McINERNY, Ralph. “Chapter IV – The School of Chartres.” A History of Western
Philosophy Vol. II - Part III: The Twelfth Century. [online]. The Jacques Maritian
Center, University of Notre Dame. [vid. 2013-01-4] Dostupné z:
http://www2.nd.edu/Departments/Maritain/etext/hwp212.htm
• Článek pojednává o významných osobnostech spjatých s katedrálou v Chartres

5. Martináková 5
• Text napomáhá v nalezení klíčových dat důležitých pro správnou dataci vitráží
• Text obsahuje výňatky latinských textů, jež svědčí o hloubce studované
problematiky
• Jedná se o článek dostupný na stránkách univerzity Notre Dame, což svědčí o
odbornosti textu
• Autor je významný univerzitní profesor
ULLMANN, Ernst. Svět gotické katedrály. Praha: Vyšehrad, 1987, 169 s.
Myšlenková mapa