Pozdně románská architektura v Čechách a na Moravě v 1. polovině 13. Století

1. Pozdně románská architektura
v Čechách a na Moravě v 1.
polovině 13. Století
Od konce 12. Století do poloviny století 13. Se jedná o přechod mezi romanikou a
gotickým slohem. Gotika se objevuje u nás pomalu a jen po částech – na konci 12.
Století jsou první záchvěvy gotické architektury a od 1230 se začíná objevovat ve
větší míře.
Dobroslav Líbal pro tuto přechodnou fázi se používá termín BURGUNDSKO-
CISTERCKÝ SLOH. Domnívá se, že cisterciácké kláštery v Burgundsku ovlivnily
tuzemskou architekturu. Cisterciáci měli v porovnání s ostatními řády dokonalý
systém, kdy opat kláštera měl vizitační pravomoc a musel cestovat. Měli mezi sebou
dokonalou informovanost, co se kde staví a co je moderní. Opat má pravomoc nad
kláštera i nad jejich vzniklými odnožemi.
Pořádali každoroční shromáždění opatů v Citeaux (Citó) v Burgundsku, kde byl řád
založen – to znamenalo stálý a těsný kontakt klášterů mezi sebou. Byli
nejprogresivnějším řádem v recipaci a rozvoji gotické architektury.
PhDr. Dalibor Prix se domnívá, že se nejednalo jenom o cisterciáky, ale také
premonstráty a šlechtu, proto volí termín PŘECHODNÝ SLOH

2. Premonstrátský klášter v Teplé

3. Premonstrátský klášter v Teplé
- jsou zde oba prvky přechodného slohu
- na západních věžích je románský obloučkový vlys
- románský portál
- uvnitř je gotická žebrová klenba na polygonálních pilířích
- z východu má gotické opěráky a okna se záklenkem

5. Bazilika sv. Prokopa v Třebíči

6. Bazilika sv. Prokopa v Třebíči, pol. 13. století
- památka UNESCO
- velmi málo pramenů - nevíme, kdo byl stavitelem
- z východu je zdobení románským obloučkovým vlysem a trpasličí galerií, která je
nejhonosnější v českých zemích a podobná katedrále ve Wormsu
- severní předsíň – jsou zde použity polokruhové záklenky vchodů do presbytáře
- 1240 severní portál je nejkvalitněji zpracovaný románský portál na našem území –
hluboko vybraný a bohatě zdobený, umístěný v předsíni
- v interiéru lomený oblouk a částečně žebrová klenba

12. Bazilika Nanebevzetí PM, Klášterní
kostel Velehrad

13. • Bazilika Nanebevzetí PM, Klášterní kostel
Velehrad, stavba od počátku 13. století
- nejstarší cisterciácký klášter na Moravě
- nejdelší kostel na Moravě
- pravidlem cisterciáků je stavět mimo zástavbu – v lesích a odlehlých
místech
- iniciátoři stavby byli olomoucký biskup Robert a Přemysl Otakar I.
- 1228 vysvěceno a před rokem 1260 dokončení kostela
- dnes převažuje barokizace
- románské prvky – 3 apsidy s obloučkovým vlysem, původně měl 5 apsid
- stavbou se zabýval prof. Miroslav Poisl a Dalibor Prox, který hledal
analogie
- byla zde velká a kvalitní velehradská kamenická huť
- v lapidáriu jsou pozůstatky sochařsko architektonických prvků – největší
lapidárium v ˇ4R na počet kusů, které jsou vystaveny v chodbách ambitu
- portál z ambitu do refektáře - pozdně románský portál, který má po
obvodu „diamantování“
- z křížové chodby zbyly poze fragmenty jako dvojsloup – analogicky
podobný s podklášteřím u Tišnova, Zwettlu a Heiligenkreuz

16. Klášter Oslavany

17. • Klášter Oslavany, cisterciačky, 30. léta 13. století,
možná počátek 40. let
- dochován chór kostela
- objevují se zde románská rezidua jako tvary oken
- z gotických prvků jsou zde paprsčité klenby -
polygonální závěr s 6 paprsky – typické pro 13.
století (Tišnov, Jihlava)

20. Porta Coeli, Předklášteří u Tišnova

21. Porta Coeli, Předklášteří u Tišnova, 1233-1241
• Chrám je kamenný, ale byla zde zřízena stavební huť a vyráběli se zde
speciální odlehčené klenební cihly
• Jedná se o nejlépe dochovaný raně gotický klášter v ČR.
• Je to kostel bazilikálního typu s výrazným transeptem, který vybočuje
• Východní závěr kostela je zde řešen jako v Oslavanech – polygonální s 6
paprsky
• Celý areál byl postaven za 8 let – nevídaně rychle
• Je zde patrná přechodný styl mezi romanikou a gotikou – jsou zde románská
rezidua – kostel je stlačený s výraznou horizontální linkou a silnými zdmi,
oproti tomu jsou zde gotické rozety a gotický portál.
• Analogií je potom chrám v Dijon – to ale nejsou cisterciáci
• Uvnitř jsou zalomené záklenky a tektonický systém a pilíři a příporami, kdy
z přípor vyráží žebra, která vrcholí svorníkem
• Ambit (klenutá chodba) má paralelu ve Zwetlu a Heiligenkreuz

23. • Dominikánský klášter sv. Michala, Olomouc, na
konci 30. let už se stavěl

24. JIHLAVA

25. • Sv. Jakub, Farní chrám Jihlava, 1243-1257
- ve 30. letech velký boom stavební v Jihlavě
- významná stavba svojí funkcí – farní kostel – první gotická farní
kostel v českých zemích
- jsou zde rozpoznávány vlivy tisovské huti
- halový (síňový) kostel
- má typický polygonální závěr s 6 paprsky (Oslavany, Tišnov), ale je to
první farní kostel s tímto závěrem

27. • Kostel Nanebevzetí Panny Marie, minorité, Jihlava
40. léta 13. století
- Fasáda je barokní, ale jinak je kostel velice dobře
dochován
- je to gotický stavba s románskými rezidui –
stlačenost, masivní zdivo, masivní opěráky, ale i
přípory a žebra

29. • Dominikánský kostel, Jihlava, okolo 1260
- z Jihlavy nejmladší kostel
- kostel halového (síňového) typu

30. Anežský klášter
Praha

33. Kostel sv. Salvátora
Kostel sv. Františka

34. Kostel sv. Františka, 1232-34
• Dvoulodí sv. Františka je nejstarší částí je nejstarší gotická
architektura v Praze - z roku 1232-34, bez chóru – ten je pozdější
• Z tohoto kostela se dochovalo pouze jedno dvojité okno z jižní
boční lodi – je to nejstarší okno v Praze
• Chór je z roku 1238-45 - je bohatě zdoben architektonickou
skulpturou – rané košovité hlavice – analogické k předklášterní huti

35. Kaple Panny Marie, okolo 1248
• Je vedle chóru sv. Františka z roku okolo 1248, dnes označená jako
kaple PM, původně soukromý palác Anežky – později přestavěno na
kapli
• Její součástí je hrobka sv. Anežky – je rámována nikou s hrotitým
záklenkem – je v jižní zdi kaple PM
• Nika má profilované ostění - jedná se o pohřební niku, která nemá
tradici v ČR, ale ve Francii ji má hlubokou
• Na hlavicích má vegetabilní dekor, který je už „stuhlý“ tím je datován
okolo roku 1270
• Analogií je náhrobek Blanky 1243 Saint Chapel – také forma niky

36. Kostel sv. Salvátora
• Nejvýznamnější architektura v našich zemích z tohoto období
• Kostel sloužil jako pohřebiště přemyslovců – souzeno podle vysoké kvality skulptur,
architektury a ikonografie
• Kostel sv. Františka je menší – stlačený oproti kostelu sv. Salvátora
• Korunované hlavy na hlavicích při triumfálním oblouku – navazuje na tradici ve
Francii – galerie korunovaných panovníků na průčelí francouzských katedrál
v galerii.
• Jedná se o poukázání na dlouhý rod Přemyslovců
• Jedná se o unikum v našem prostředí a to i kvalitou provedení
• Datace hlav je 60. Léta 13. století

37. Kaple chebské falce
Cheb
1190-1213

38. Chebská falce, Cheb 1190-1213
• falce je nejvýznamnější – sídlo císaře Svaté Říše Římské (vedle Chebu
také falce v Norimberku)
• tuto falci stavěli císařové – zajimavé pro badatele a především
dvoupatrová kaple
• badatel Petr Kováč (Pohled na sever, Fridrich II. a císařská kaple
v Chebu)
• Fridrich II. Štaufský, částečně vládl také v Italii (Sicilie) – opakovaně
jezdil do Chebu, vše zdokumentováno (1213,1214,1215,1219) – Cheb
byl pro něj důležitý
• roku 1213 zde hostil českého krále
• 1213 Zlatá bula chebská – svobodná volba papežů, podepsáno zde.
• Syn Fridricha II. Štaufského Jindřich VII. měl také Cheb v oblibě

39. KAPLE
• Jedná se o kompletní těleso – přísná geometrie, kamenný kvádr -
zvenku není zdobená
• je z poloviny:
románská (spodní část) – stísněný prostor s románským
architektonickým členěním
gotická (horní část) – vertikální prosvětlený prostor, subtilní podpůrné
nosné prvky, žebrová klenba
• ve střední Evropě je málo staveb takto kombinovaných
• zabýval se Oskar Schurer, 1929 Die Doppelhapell Der Kai… - dodnes
platné závěry, analogie:
- kostel Saint Foy – zde byl mecenát od Fridricha I. Štaufského
Barbarossy
- Norimberk,hradní kaple - kaple je zde integrovaná do komplexu,
není samostatně stojící
- Lagopesole, císařský hrad – analogie kaple, ale ta je zvenku zcela
nenápadná
• nahoře jsou v hlavicích vytesány cnosti, neřesti, dobro, zlo, onanující
muž, prostitutka svlečená,…
• Komplexnost exterieru a zdobnost interieru – taková kombinace
nemá ve střední Evropě paralelu, jenom v Italii

40. DATACE
• Anežka Merhautová a Marion Titz Stodel – poslední čtvrtina 12. stol.
• H. Soukupová a Menclová – horní patro mladší (1213 Fridrich II.
Štaufský vydal listinu, kde píše „in capela in castro egre“ = vydáno
v kapli v Chebu)
• Fritz Areus domnívá se že horní patro bylo postaveno až po 1213
• Dobroslav Líbal – Průzkum chebské kaple 1990 – myslí si že rozdíl
pater není časově vymezen a že byla tesána současně
• Tomáš Kincl provedl dendronochronologii trámů v horní části – dřevo
bylo skáceno 1186-1187
POKUD BY I HORNÍ ČÁST STÁLA, UŽ V ROCE 1213 BYL BY TO
NEJRANĚJŠÍ ŘÍKLAD GOTIKY VE STŘEDNÍ EVROPĚ ANALOGIE