Recommended
Recommended
More Related Content
Featured
Featured (20)
1. architektura 10. a 11. století v čechách
- 3. • Bazilika sv. Jiří, Pražský hrad (920-925) - 920 zahájení stavby, vysvěceno 925 - první kostel bazilikálního typu, který navazuje na kostel č. 3 z Mikulčic - šířka trojlodí okolo 15 metrů
- 5. • Rotunda sv. Víta, Pražský hrad, 940 - dodnes se badatelé přou o počet apsid – buď jedna nebo symetricky 4 - průměr lodi měla okolo 14 metrů - vysvěcena byla roku 940, tedy po Václavově smrti - badatelé vidí podobnost se západní architekturou Karla Velikého v Achn (Cáchách)
- 6. Boleslav I. kníže v letech 935-972 Boleslav II. knížetem 972 - 999
- 7. • stavby hradů v Mladé Boleslavi a jiné knížecí hrady, opevnění hradu v Mladé Boleslavi novým opevněním • Pražský hrad – trojlodní bazilika sv. Jiří – v této době přistavěná samostatná část, možná westwerk – ty pocházejí z doby Ottonské, jedná se o část před západním průčelím se samostatnou funkcí (soudy, křty, …).
- 8. • Roku 976 vysvěcen první biskup v Praze a Praha povýšena na biskupství a tím se stala nezávislejší pro církve.
- 9. • 973 založila Boleslavova dcera abatyše Marie ženský klášter benediktinek - první český klášter! • Rozvíjení klášterní kultury s velkým zpožděním oproti západu, kde se toto dělo už v 7., 8. a 9. století.
- 10. • Kostel sv. Kosmy a Damiána v Staré Boleslavi (zde byl zavražděn 935 sv. Václav) - stavebníkem byla kněžna Emma, manželka Boleslava II., také objednala Gumpoldovu legendu – kodex propagující české světce včetně sv. Václava - kostel byl vyhotoven nejpozději v roce 1006 - z tohoto kostela se dodnes dochovala krypta - na jeho místě byl později Břetislavem I. vystavěn kostel sv. Václava, který byl vysvěcen biskupem Šebířem 1046
- 11. • Okolo roku 1000 zde bylo jedno z nejvýznamnějších hradišť se strategickou pozicí a obranou; uvnitř byl: - palác s kaplí sv. Vavřince - kostel sv. Kříže - rotunda sv. Petra - ta je jediná dochovaná, sloužila jako velkofarní kostel; vytvořená z řádkového zdiva a uvnitř zbytky dobové omítky a kapes ve zni pro umístění dřevěné konstrukce = patrně tribuna vyhrazená privilegovaným (u nás tento trend od přelomu 10 a 11 století. Starý Plzenec
- 12. • Rotunda sv. Víta, Hradčany - na konci 10 století přestavba – nahrazení 4 apsidy čtvercovou věží, kterou se vstupovalo na dřevěnou tribunu – první tribuna v české architektuře
- 14. Boleslav III. Ryšavý knížetem od roku 999 – 1002 a krátce v roce 1003
- 15. A — západní předhradí B — kostelík Panny Marie C — centrální část hradiště D — rotunda sv. Víta E — knížecí palác F — ženský benediktinský klášter s kostelem sv. Jiří G — východní předhradí H — rokle před dnešním 1. nádvořím (zhruba na hranici mezi Hradčanským náměstím a 1. nádvořím). Rokle se táhla od dnešního Arcibiskupského paláce
- 16. • Vyšehrad – na konci 10 století už zde existoval komplex staveb - okolo roku 1000 už zde existoval předchůdce kostela sv. Vavřince – prostá stavba
- 17. • Palác pražského biskupa - nejstarší zděná stavba na Pražském Hradě - byla stavěná rovnou s kaplí sv. Mořice
- 19. • Břevnov u Prahy, 993 - druhý nejstarší klášter, řád benediktinu - nejstarší mužský klášter u nás
- 20. • Ostrov u Davle, 999 (benediktini) - dochováno pouze v základech - založeno Boleslavem II. jako konvent, který mu byl oddán (když jej založil) - dokončeno za Boleslava III. – kláštery byly budovány dlouho po svém založení – nejprve se postavili dřevěné stavby a až později se začali budovat kamenné - stavba byla roku 1278 vypleněna Branibory, Klášter byl v 80. letech 13. století benediktiny obnoven a 1403 znovu vydrancován
- 21. Oldřich († 1034) byl český kníže (1012– 1033 a 1034)
- 22. • Sázavský klášter, 1032, benediktini - založen Oldřichem a Břetislavem - jediný klášter 11. století s liturgiemi ve staročeštině, ale jenom do konce 11. století – potom opět nahrazeno latinou - prvním opatem byl sv. Prokop, který založil slovanskou liturgii – navazuje na něj Karel IV., který roku 1347 zakládá klášter na Slovanech a navazuje na slovanskou liturgii tohoto kláštera.
- 23. Břetislav I. Morava - asi od roku 1029 Čechy - v letech 1034–1055
- 24. • V letech 1038–1039 obsadil Hnězdno, v hnězdenské katedrále nad hrobem sv. Vojtěcha vyhlásil vydání prvního známého českého zákoníku (tzv. Břetislavova dekreta). Vojtěchovy ostatky (i ostatky Svatého Radima) následně odvezl do Čech. Doufal zřejmě, že když pomohly zajistit arcibiskupství v Hnězdně, prokážou stejnou službu i Praze. Proto také jeden z kodexů vytvořených Vratislavem II. byl Hnězdenský kodex – jako ten nejkvalitnější, jako odpustek za otcovo tažení. • Za manželku měl Jitku ze Svinibrodu (Schweinfurtu) se kterou měl syny, kteří utvořily velice plodné kulturně sociální prostředí. - Spytihněva II. - Vratislava II. - biskupa Jaromíra - Konráda Brněnského - Oty I. Olomouckého • Spytihněv založil roku 1060 baziliku sv. Víta Vojtěcha a Václava, kvůli sporu jeho bratrů Vratislava II. s bratrem biskupem Jaromírem, který byl biskupem po Šebířovi od roku 1067 založil Vratislav II. residenční sídlo na Vyšehradě. A je možné, že po usmíření sporu mezi Vratislavem II. a Konzádem Breněnským vznikly fresky v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Pro svou korunovaci Vratislav II. nechal v zahraničí vyhotovit Cyklus rokopisů kodexu Vyšehradského. Tato rodová linie, která vznikla z Jitky ze Svinibrodu a Břetislava I. byla nesmírně přínosná Břetislav I. Morava - asi od roku 1029 Čechy - v letech 1034–1055
- 25. • Břevnov u Prahy, 1039, (benediktini) - stavba byla původně dřevěná - od roku 1039 se stavěla kamenná stavba - trojlodní bazilika se třemi apsidami v pyramidálním seskupení - pod chórem je trojlodní krypta halového typu, dnes je pod barokním kostelem Dietzenhofera - 12 půlkruhově překlenutých krypt – odlehčení - posíleno masivními polosloupy a čtvrtsloupy - prostor měl být zaklenut křížovými klenbami - po roce 1089 byl plán přepracován a hlavice byly opatřeny kubickými hlavicemi
- 26. • Rotunda sv. Jiří, Hora Říp, po 1039 - spojené s úctou ke sv. Vojtěchu, ale zasvěceno sv. Jiří - z této doby je pouze hlavní loď a apsida – věž je pozdější - záměrně je volená jednoduchá rotunda, která se stavěla už od 9 století a v této době musela působit zastarale – to byl záměr - 1126 vysvěcuje kapli sv. Jiří na Řípu Jindřich Zdík
- 27. • Kostel sv. Václava, Stará Boleslav - ve 40. letech (1046) se kostel dostavěl - roku 935 zde byl zavražděn sv. Václav - kostel vystavěl údajně jako odpustek za svoje tažení do Polska odkud přivezl ostatky sv. Vojtěcha - podle Kosmovi kroniky byl kostel vysvěcen biskupem Šebířem 1046 - jednalo se o moderní stavbu – bazilikální kostel se 3 apsidami - krypta pod chórem je zasvěcená sv. Kosmovi a Damiánovi, je hustě členěná polosloupy a překlenutá křížovou klenbou - samotný kostel je 42 m dlouhý – jedno z nejdelších založení do doby založení kostela na Pražském Hradě - stavitel je neznámí, patrně saského původu
- 29. Spytihněv II. byl český kníže (1055–1061)
- 30. • Druhá polovina 11. století je dobou zralého románského slohu – díky realizacím na Pražském Hradě a Vyšehradě. • Vládl pouhých 6 let, ale stihl tohoto hodně a inicioval jednu z nejdůležitějších staveb. • vycházel dobře s pražským biskupem Šebířem (biskupem 1030- 1067), který byl progresivním duchovním (uvědomoval si nutnost modernizace české církve). • Kooperace těchto dvou elit měla za následek rychlý pokrok rekonstrukcí starých staveb a stavbu nových • Okolo 1039 Šebíř chtěl pražské biskupství povýšit na samostatnou metropoli - arcibiskupství – to se mu nepodařilo. Tento pokus je v dějinách českých zemí zaznamenán opakovaně neúspěšně. Povedlo se to až za Lucemburků 1344. • Šebíř a Spytihněv II. provedli symbolické uložení ostatků sv. Václava do jakéhosi portiku v jižní apsidě rotundy sv. Víta
- 31. • Opevnění Pražského Hradu, jako jeho hlavního sídla - ještě za života svého otce se podílel na výstavbě 3 fáze hliněného tělesa opevnění Pražského Hradu – toto opevnění mělo vnitřní dřevěnou konstrukci s kamennou čelní plentou
- 32. • Rekonstrukce kostela Panny Marie - jedná se o starý Bořivojův jednolodní kostel se segmentovitou apsidou z konce 9. století - celková rekonstrukce
- 33. Bazilika sv. Víta, Václava a Vojtěcha (Spytihněvova bazilika) Pražský Hrad 60. – 90. léta
- 34. • https://stelweb.asu.cas.cz/~slechta/HISTORIE/phrad/sv- vit/faze/faze.html • Předpokládá se, že už onoho roku 1060 se začalo s výstavbou • realizace nového biskupského kostela za Spytihněva II. • rotunda už nestačila kapacitě poutníků – kult sv. Václava a Vojtěcha přerůstal v davové poutě • okolo roku 1060 poutníci zaplavili Pražský Hrad a to je považováno za vyvrcholení situace • záminka pro výstavbu nového biskupského kostela • architekt byl anonymní, ale znal soudobou architekturu sv. říše římské • požadavky: monumentálnost, modernost, a zohlednění kultu sv. Václava – ten byl pohřben v jedné z apsid staré rotundy sv. Víta – architekt musel tento hrob integrovat do stavby nové baziliky • z půdorysu je patrné, že bazilika je asi 3x větší něž stará rotunda sv. Víta – monumentalita byla splněna • do jedné z apsid baziliky integroval hrob sv. Václava
- 35. Hrob sv. Václava, integrovaný do nové baziliky
- 36. • jedná se o první dvou-chórový kostel – jeden chór s kryptou na východě a druhý chór s kryptou na západě – toto řešení je velmi moderní v 11. století • tím také ztrácí orientovanost – nevíme kde je hlavní oltář, tudíž není orientovaný! • jak je tomu i v zahraničí, jakmile je kostel dvou-chórový, tak chóry mají také svou specifickou funkci • podobné řešení má katedrála v Mohuči (Mainz), také v Augšpurku, nebo v Hildesheimu • západní chór s kryptou byl vladařský - knížecí, východní chór s kryptou byl duchovní (biskupský)
- 37. Hrob sv. Václava, integrovaný do nové baziliky Západní chór s kryptou (knížecí) dokončený do roku 1067 Východní chór s kryptou (biskupský) dokončený do 1090
- 38. • úrovně podlah východního a západní krypty jsou totožné, stejně jako schéma s půl válcovými nikami (půl válcové výklenky), ale dochované sloupy z krypt a jsou odlišné – to značí velké změny v průběhu stavby • Západní krypta sv. Martina (vladařská) – byla dokončena přibližně do roku 1067 a byla zdobená krásnou skulpturou – je to poprvé kdy na našem území jsou krásně zdobené architektonické články, jedná se o vysloveně italizující dekor- předpokládá se, že za Spytihněva II. ve spolupráci s Šebířem, působili na Pražském Hradě patrně italští kameníci. Tato práce je dobově srovnatelná s pracemi v sousedních zemích. Dekor je typický románský, geometrizující a abstrahovaný – čtyřlístky, pletence, … • Východní krypta sv. Kosmy a Damiána (biskupská) – je mladší a je zdobená hladkými kubizujícími hlavicemi – hladké. Nedá se ani hovořit o architektonické plastice. Hlavice jsou ve velice jednoduchém utilitárním stylu. V provozu byla pravděpodobně už v roce 1074
- 40. • Nástupcem Spytihněva II. byl vůbec nejvýznamnější panovník 11. století kníže a český král Vratislav II. • Po tom co nastoupil na pražský knížecí stolec, po roce 1067 měl Vratislav II. spory se svým bratrem pražským biskupem Jaromír (nebo také Gebhrat, biskupem 1067-1090) a Vratislav II. opouští Pražský Hrad a tvoří panovnickou rezidenci na Vyšehradě. • Předpokládá se, že okolo roku 1067 opouští Prahu a stavbu baziliky italští kameníci • v roce 1074 byla už pravděpodobně v provozu východní krypta a také hlavní východní chór • V této době se nad Prahou objevila nová dominanta • 1091 byl zde požár a bazilika částečně vyhořela • 1094 se opravovali jeho následky požáru, biskup Kosmas vysvětil záhy nově obnovený hlavní oltář sv. Víta a v dubnu roku 1096 se kostel dočkal celkového svěcení • stavba měla výrazný transept a patrně více věží (asi 2) a to v oblasti východní
- 41. Vratislav II. (I. král) český kníže 1061-1085 král 1085 - 1092
- 42. • Byl českým králem, ale bez přenositelného titulu, ten získal až Přemysl Otakar II. Byl také vládcem olomoucka 1054-56. Měl dvě manželky – Adléta Uherská a Svatava (dcera Kazimíra I.). Vratislav II. (I. král) český kníže 1061-1085 král 1085 - 1092
- 43. Privátní rezidence na Vyšehradě • Po roce 1067 měl Vratislav II. spory s pražským biskupem Jaromír (nebo také Gebhrat, biskupem 1067-1090) a Vratislav II. opouští Pražský Hrad a stěhuje se na Vyšehrad. Zřídil zde kapitulu (církevní sbor), která mu byla loajální
- 44. Bazilika sv. Petra a Pavla, Vyšehrad - spolu s kostelem byla založena Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, sbor kněžích oddaných jeho zakladateli - byla dlouhá 50 m a široká 17 m – nejdelší v českých zemích, ale velice štíhlá - na východě 3 apsidy, v hlavní apsidě kvadratický chór - poloha písemně doložené krypty je neznámá - je zde údajně náznak dvou-chórové baziliky - zdivo je z opukových kvádříků - nebyly přítomné žádné lizény nebo jiné prvky, které by stavbu rytmizovali
- 46. Bazilika sv. Vavřince, Přestavba - kvadratický chór se segmentovou apsidou - v křížení pravděpodobně věž - vedlejší lodě měli pravděpodobně křížovou klenbu
- 47. Kostel východního typu nalezený pod podlahou baziliky sv. Vavřince. Červeně objevené základy, růžově předpokládaný půdorys. Starší představa o podobě původního kostela pod basilikou.
- 48. • Rotunda sv. Martina, Vyšehrad - ze sklonku 11. Století - sloužila obyčejným lidem = filiální (farní) - inspirováno staršími stavbami z Čech, dochováno v intaktním stavu
- 49. • Vratislavova soukromá rezidence, Vyšehrad - zděný palác se soukromou kaplí - stal se vzorem pro rezidenční sídla 12. a 13. století – rostoucí skupiny aristokratů a potřeba nového typu stavby – rezidenčního paláce
- 50. Ostatní realizace za Vratislava II.
- 51. • Kostel sv. Kříže, areál Sázavského kláštera, 1070 - dochovaly se pouze základy kostela - stavba je spojována s Vratislavem II. protože podporoval Sázavský klášter - zbudováno na dispozici tetrakonchosu - je to aluze na nejstarší centrální stavby jakou je rotunda božího hrobu v Jeruzalémě