5 michelangelo a falzum

1. „Kopíroval také kresby z rukou různých starých mistrů, ale tak věrně, že to nikdo
nepoznal; dával jim totiž pomocí kouře nebo různých jiných věcí patinu, takže
vypadaly špinavé a staré, a když se pak položily vedle pravých, nebyly k rozeznání.
Nedělal to pro nic jiného než proto, aby je mohl vrátit místo původních kreseb
těm, kterým se obdivoval pro jejich vynikající umění a které se snažil
předstihnout, což mu vyneslo proslulé jméno.“
Giorgio Vasari

2. Kauza Láokoón
• Na téma Michelangelo a falzum reaguje americká historička a popisuje pozdně antické dílo „Laookon a synové“ jako Michelangelovu práci –
tedy falzum. Proč?
• Michelangelo měl sklony k fazifikování a vydávání své práce za práci starší, nebo jako práci někoho jiného – viz Madona della Scala, Spící
Kupid a falzifikování grafik a kreseb ve studentském věku.
• Protože to bylo objeveno v únoru 1506 na Esquilinu na vinici a hned se o tom dozví papež Julius II. della Rovere a posílá tam experty
Giuliano da Sangallo a Michelangelo (cca 31 let)
• Sangallo pronese slavnou větu že „to je ten Laookon, o kterém píše Plinius“ – tedy toto dílo stotožnil s dílem, které popisuje Plinius v
Historia naturalis.
• Dílo je ze sedmi bloků mramoru, ale Plinius popisuje, že by mělo být jednoho bloku.
• Víme kde měl Michelangelo peníze a máme jeho přesné účty z banky (vyšla také o tom monografie jenom o jeho penězích: „Michelangelovi
peníze“) a v této době se na jeho účtu dějí podivné machinace – proto je zde domněnka, že dílo vytesal a domluvil se s majitelem vinice, že
se podělí o výdělek.
• Je zde také dopis z roku 1506, kde Michelangelo píše da Sangallovi, poté co prchl z Říma před papežem Juliem II., protože se nemohli
dohodnout na náhrobku.
Roku 1505 je pozván, aby udělal papeži náhrobek, ale současně papež iniciuje přestavbu chrámu sv. Petra a náhrobek je odsouván stranou.
Michelangelo se snaží, dostane peníze a naláme v lomu mramor, ale papež se mu vyhýbá a nepřijímá ho – Michelangelo se urazí a prchne z
Říma do Florencie (byl zaměstnancem papeže a nemohl odejít); papež za ním pošle vojáky, ale Michelangelo stihne dojít na území
Florentské republiky, kam vojsko papeže nesmí.
Dopis líčí volně asi toto: Že pokud odjel proto že se s papežem nedohodl, „ale také ještě kvůli něčemu jinému, o čem nemůže mluvit“.
Jsou proto právě doměnky, že Michelangelo prchl z Říma hlavně proto, že se obával toho že papež má podezření, že Laookont není antickým
dílem.

3. „Je však ještě přemnoho slavných výtvorů, neboť výborných umělců byl velký počet a většina jich
nemůže být ani jmenována. Tak v Láokoóntovi, který je v domě císaře Tita, máme mistrovské dílo,
předčící práce malířské i kovolitecké. Podle společného námětu v jednom bloku kamene vytvořily
jej i jeho děti v podivuhodné spleti s hady umělci Agesander, Polydóros a Athénodóros z Rhodu.“
Gaius Plinius Secundus (the Elder)
Naturalis Historia / Kapitoly o přírodě
77 - 79 n. l.
Kniha XXXVI, s. 295

4. Hagésandros,
Polydóros
a Athénodóros
z Rhodu
Láokoón
2.–1. století
př. n. l.