6 David 1501-1504

1. DAVID
(srpen 1501– leden 1504; 2,5 roku)

2. Giorgio Vasari

3. Před Michelangelem
„Poté napsalo Michelangelovi několik přátel z Florencie, aby přijel, protože není vyloučeno, že
by mohl dostat onen pokažený kámen, jenž byl ve stavební huti dómu a z něhož chtěl už
kdysi vytesat sochu. Piero Soderini, zvolený na doživotí florentskýcm gonfaloniérem,
uvažoval už mnohokrát o tom, že by ho dal Leonardovi da Vinci, ale nyní se zase jednalo o
tom, že by jej přenechali vynikajícímu sochaři mistru Andreovi Contuccimu, který o něj
usiloval. Po svém příchodu do Florencie se jej pokusil získat i Michelangelo, který po něm
toužil už před řadou let, i když bylo obtížné vytvořit z něho celou postavu bez přidávání
dalších kusů. Nikdo jiný si na to také netroufal. Mramor měřil devět loktů a jiný mistr
Simone da Fiesole z něho naneštěsní kdysi začal obra, ale přitesal ho tak špatně, že ho
úplně zkazil a znehodnotil, protože ho prorazil mezi nohama; proto ho také správci stavební
hutě chrámu Santa Maria del Fiore, kteří o tom rozhodovali, nechali stát a nestarali se o
jeho dokončení; tak tam stál už řadu let a byl by tam stál ještě dlouho.

4. Michelangelo si však mramor znovu přeměřil , a když vyzkoušel, jak by se z něho dala udělat
slušná figura a jak by se musel její postoj přizpůsobit kameni, znehodnocenému mistrem
Simonem, rozhodl se požádat o něj správce hutě a Soderiniho, kteří mu ho také jako
nepotřebný přenechali; říkali si totiž, že ať už z něho bude cokoli, vždycky to bude lepší než
ho nechávat, jak je, protože pro huť neměl rozbitý ani takto přitesaný žádnou cenu.
Na to si Michelangelo udělal voskový model představující mladého Davida s prakem v ruce
jako symbol paláce, aby ti, kteří Florencii vládnou, udatně hájili a spravedlivě řídili město
tak, jako kdysi David bránil a spravedlivě spravoval svůj lid.
Potom začal na soše pracovat v huti chrámu Santa Maria del Fiore, kde si mezi zdí a plotem
udělal kolem mramoru ohradu a kde na něm bez ustání pracoval, aniž ho kdo spatřil, až ho
dovedl k naprosté dokonalosti. Protože však mramor znehodnocený a zničený mistrem
Simonem, na několika místech Michelangelovým záměrům nestačil, zůstaly na krajích
kamene porůznu stopy prvních úderů Simonova dláta a některé z nich lze vidět ještě teď.
Tak probudil Michelangelo mrtvého znovu k životu, což byl jistě zázrak.
Michelangelova práce

5. Jakmile byla socha hotová, nastaly potíže, protože začaly spory o to, jak ji dopravit na
náměstí Signorie. Giuliano da Sangallo s bratrem Antoniem postavili za tím účelem
neobyčejně pevné dřevěné lešení, na něž pak sochu zavěsili pomocí provazů tak, aby se
nárazy neotloukla, ale jen pohupovala; na to položili na zem rovné trámy a po nich ji
pomocí rumpálu dotáhli na místo a osadili.
Na konopném laně, na němž byla socha zavěšena, udělal Giuliano smyčku, která se při
zatížení stáhla, ale jinak se dala docela snadno povolit; je to velice pěkné a důmyslné
zařízení, jak je vidět z Giulianovy kresby, kterou mám ve své knize, protože s jeho pomocí se
dají tímto podivuhodným, bezpečným a pevným způsobem upoutat jakákoli břemena.
Přeprava

6. Objednavatel a umělec

7. • Objednavatel – už Vasari v tom dělá zmatek a uvádí, že
objednavatelem byla vláda (Signoria), ale není tomu tak. Jednalo se o
operai (správci Opery del Duomo) – tedy stavební huť florentského
dómu a to většinou z řad konzulů Arte della Lana (tedy cechu
obchodníků z vlnou – nejbohatší ve Florencii) – socha je určena pro
stavbu dómu.
• Průčelí dómu nebylo - Emilio de Fabris. Byla jenom gotická spodní
část fasády od stavitele Arnolfo di Cambio
• Volili mezi:
- Andrea Sansovino (žák Jacopa Sansovina) – nechtěl to tesat z
jednoho kusu a chtěl sochu nadstavovat
- Leonardo da Vinci – s ním neměl nikdo zkušenost jako se sochařem
je jenom jeden hliněný model jezdeckého pomníku Francesca Sforzi
jinak nic.
- Micheangelo je slavný umělec s obrovským renomé. Už existuje
jeho pieta (?prověřit?)
• Smlouva se baví o přisekané soše ne bloku – Michelangelo tedy dostal
už z části hrubě opracovanou sochu.
Augustin Velký provedl přisekání a ve smlouvě se také píše, že to
špatně přitesal.
Nakonec zaplatí 400 florénů – tedy 3x víc než je ve smlouvě.

8. •Z jara roku 1501 se vrátil do Florencie
•V červeneci 1501 přijal zakázku na 15 soch pro oltář rodu Piccolomini v Sieně –
vytvořil nakonec pouze 4 sochy v podživotní velikosti. (Condivi ani Vasari se o
tomto kontraktu s rodem Piccolomini nezmiňují)
•16. Srpna 1501 podepsal smlouvu – 15. srpna je svátek Panny Marie – vše zavřeno
•Sochu tesal to 2,5 roku, i když se zavázal ke 2 rokům.
•Až v roce 2010 restaurována a byly dány přesné rozměry výška 516 cm – L. B.
Alberti napsal traktát O soše – píše o konstrukci kolosální sochy kde popisuje že
ideál je trojnásobek životní velikosti. Možná že se tím řídil.
•Socha byla zlacená tedy strom o který se opírá a měl také zlacený věnec

9. SMLOUVA

10. • Smlouva se baví o přisekané soše ne o bloku – Michelangelo
tedy dostal už z části hrubě opracovanou sochu.
• 1464 zadáno Augustinovi Velkému (– tedy Agostino di
Duccio), aby vytesal Davida. Měli s ním zkušenost – dělal
monumentální sochu Herkula bojujícího na cestě ctnosti pro
gotickou stavbu dómu. Jeho socha se nedochovala (asi
terakotová). Ve smlouvě stojí, že to špatně přisekal – on
patrně neprovedl osobně, ale jeden z jeho tovarišů. Bylo
odebráno příliš materiálu z oblasti nohou a byly obavy o
tektonickou
• Nakonec zaplatí 400 florénů – tedy 3x víc než je ve smlouvě.
• Pracuje výhradně sám – nesnese s nikým okolo.
• Před Michelangelem - Antonio Roselino přebral sochu
Davida od Agostino di Duccio, který na tom už odmítl
pracovat, protože se obával o tektoniku sochy. Ale i ten s ní
už nic neudělal.

11. Už 1409 byly vytvořeny sochy pro florentský dóm (exterier) ale byly
moc malé.
Donatello David 1408-1409 (191 cm) Nani di Banco Izajáš 1409 (193 cm)

12. Zde měl původně David od počátku stát a stát tam měly také sochy od Donatella a
di Banca z roku 1409

13. Podobné práce
Donatello a Antonio Rosselini
David (martelli)
60. Léta 15. století
Andrea del Verrocchio
David
Pro Medici
1473-75
Většinou oblečený, mladý jako pastýř, který vítězí – předobraz Florencie, která se brání proti nepřátelům – to je
symbol vlasti a křesťanství

14. Vasari: „Michelangelo si však mramor znovu přeměřil , a
když vyzkoušel, jak by se z něho dala udělat slušná figura
a jak by se musel její postoj přizpůsobit kameni…“
• Je sporné autorství Michelangela – není jasné nakolik byl
ovlivněn Agostino di Duccio, tím jak mu upravil mramor a
nakolik se mohl vůbec někde inspirovat.
• Mramor byl velice mělký – musel se vlézt do určité formy.
Je možné že socha měla být tradičně oblečená a
Michelangelo ji udělal jako akt. Je totiž dochována
zpráva, že jako první odsekal výčnělek na hrudi (což je
možné, že měla být část pláště).
• Sídlo florentské stavební hutě dómu – tam bylo dílo
umístěno a tam taky Michelangelo pracoval na této soše.

15. • Není z anfasu, je z tříčtvrtečního pohledu. Nevíme jak moc byl ovlivněn už danou formou připravenou
Agostino di Duccio.
• Tektonickou nohu podpírá strom, který jej vyztuží. Dokonce se odváží zvednout levou nohu a položí ji jenom
na špičce – na to že se báli o tektoniku nohou, aby socha nepopraskala, je Michelangelo machr, nebo hodně
odvážný.

16. Inspirace

17. palazzo quirinale statue
Obrové z monte cavallo

18. Campo di Santo, Pisa
Sarkofág a zobrazení Herkula

19. Nicolo Pisano
baptisterium v Pise
Křtitelnice
1206

20. Donatello
Orsanmichel
Sv. Jiří.

21. Bertoldo di Giovanni
(učitel Michelangela)
Herkules

22. Nicolo di Arco a Michelangelo
1494-5
Bologna sarkofág
Michelangelo dodělával po di Arcovi práci -
soška Prokula jako 1 známí kriptoportrét
Michelagela.

23. „Co David prakem, já lukem. Michelangelo“ napsal Michelangelo na
papír se tudií
– myslí tím možná vrtačku, která mela formu malého luku. Golíášem
na uměleckém poli může být Da Vinci, jako jeho pomyslný protivník.

24. David jako akt

25. 1 kniha Samuelova, kapitola 17 verš 38, 39:
„38 I dal Saul obléci Davida v šaty své a vstavil lebku celistvou
na hlavu jeho a oblékl ho v pancíř. 39 Připásal také David meč
jeho na ty šaty jeho a chtěl jíti, ale že tomu nezvykl, protož řekl
David Saulovi: Nemohuť v tom jíti, nebo jsem nepřivykl. I složil
to David s sebe. 40 A vzav hůl svou do ruky své, vybral sobě pět
kamenů hladkých z potoku a vložil je do mošničky pastýřské,
kterou měl, totiž do pytlíku, a prak svůj v ruce nesl…“
• David měl dostat zbroj ale odmítl ji (– vadila mu v pohybu –),
proto zde můžeme chápat nahotu jako symbol jeho
bezbrannosti. Jinak díla na podobné téma do této doby jsou
oblečená stejně jako následné díla.
• 1563 Tridentský koncil končí – 25. zasedání a jednání o
správnosti zobrazení umění – popudem k jednání byla freska od
Michelangela posledního soudu v Sixtinské kapli. Proto je socha
Davida od Berniniho zahalená – nebylo vhodné zobrazovat ho
nahého.
Gianlorenzo Bernini
David
1623–1624

26. Obličeje Davidů

27. Davidova
zbraň
Co má David v ruce? Rukojeť praku?
o
Sixtinská
kaple
David a
Goliáš
1508-1512

28. Umístění sochy

29. • Víme že, Michelangelo dílo dokončil téměř v temínu jemu zadaném. Protože před
dokončením se konala prohlídka díla.
• 25. ledna 1504 se sešla komise, která se bavila o tom kde by měla socha stát – byla příliš
pěkná než, aby ji dali na střechu dómu. Zasedání rady se účastnili:
- Givanni Celiny (otec Benvenuta),
- Polailolo,
- Sandro Botticeli,
- Da Sagallo,
- Sansovíno,
- Luca della Robia a také čelenem je Leonardo da Vinci a mnoho dalších.
• 1. skupina umělců chtěla, aby socha byla i nadále při dómu a to na průčelí (nároží)
• 2. skupina komise chce dílo umístit ke vchodu do Signorie
• 3. skupina vedená Giulianem da Sangallem ji chce umístit do Loggie dei Lanzi – tehdy byla
prázdná a sloužila k vítání významných hostů do Florencie. Da Sangallo chtěl v loggii udělat
renesanční niku (edikulu) z černého mramoru, kde by socha stála.
Michelangelo měl jedinou podmínku na umístění tohoto díla – a to pevné a bezpečné místo,
aby se socha nezhroutila.
Velice záhy se začalo řešit jaký bude protějšek Davida.
V května 1504 se prováděl převoz sochy, který trval 3 dny.
8. června to provizorně vztyčili (patrně postavili na zem)
11. června objednávali sokl – zajímavé, proč je nenapadlo dříve, že budou potřebovat sokl.
Sokl měli dělat Giulliano da Sangollo a Simone del Pollaiuolo (Cronaca)
8. září 1504 je slavnostní odhalení (3 roky po započetí práce Michalengelem). Skyca Leonarda da Vinci 1504

30. Vasari:
„… představující mladého Davida s prakem v ruce jako symbol paláce, aby ti, kteří Florencii
vládnou, udatně hájili a spravedlivě řídili město tak, jako kdysi David bránil a spravedlivě
spravoval svůj lid.“
• David je symbolem Palazzo della Signoria, tedy jako symbol vlády Florentské republiky.
Goliášem je potom rodina Medici, která je ve vyhnanství. Proto byla také možná socha hned při
odhalování napadena skupinkou lidí, která po ní házela kamení – jako po symbolu Florentské
vlády (Signorie). Historikové se domnívají, že se jednalo o příslušníky šlechtických rodin.
• Vasari přehlíží fakt, že se jedná o zakázku pro dóm, nikoli pro Signorii, i když podrobně popisuje
celé započetí práce a to co jí předcházelo. Také popisuje celou přepravu a částečně i stroj,
který pro tuto úlohu sloužil. Giuliano a jeho bratr Antonio da Sangallo vymysleli tento stroj na
přepravu.
• Cosimo I. de Medici je sponzorem Vasariho životopisů – nemohl tam napsat nic proti Medici.
• 1873 je originál umístěn do Galleria dell´Accademia (galerie florentské akademie) a vznikla
kopi, která byla osazena až 1910 (40 let tam tedy nebylo nic).

31. Kopie vznikaly jako symbol republiky. Byl také
výrazným symbolem pro vznikající spojené státy –
jako symbol republiky.

32. Pro sochu davida byla vytvořena samostatná budova v accademii, jednolodí s apsidou, kde v
apsidě je David a v jedno-lodí jsou potom ostatní Michelangovi díla. Je zde narušena původnost
sochy, který byla určena na jiné místo a k jinému druhu adjustace. Přístup až k soše zdeformuje
náhled na ni tak jak byl původně zamýšlen.
Restaurování v poslední době se zabývalo čištěním patiny ze sochy, která byla nakonec
odstraněna, ale živě se o tom diskutovalo. Našli také stopy po věnci na hlavě a také objevili
mikrotrhliny v úrovni kotníků – socha si sedá. V současné době se řeší jak tento problém vyřešit
a aliminovat otřesy.

33. Protějšek Davida

34. • 8. září 1504 slavnostní odhalení
• 1506 se vyskytuje myšlenka o vytvoření protějšku k této soše.
• Rozhodli se o protějšek z antické mytologie - Herkules a Cacus. Cacus byl obr chrlící
oheň, syn medusy. Herkules ho potkal po plnění 10 úkolu a zardousil ho.
• Počítají s tím, že to bude dělat Michelangelo a 1508 mu dodají mramor. Ale
Michalengelo je v Římě a nevrátí se dalších deset let. Po Davidovi 1505 odchází do za
Iuliem II. dela Rovere, aby pracoval na jeho náhrobku. Pohádají se a Michelangelo prchne
z Říma. Pak se usmíří a v letech 1507 dělá portrétní papežovu sochu v Bologni. 1508 –
1512 maluje strop v Sixtinské kapli a potom je stále vázán na náhrobek Julia II.
• 1515 přijede Lev X. (Medici) na návštěvu do Florencie a chce, aby to dělal Bacco
Bandinelli. Vasari zachitil na obraze příjezd tohoto papeže do Florencie. A na něm je
vidět efemerní (dočasná) výzdoba od Bandinelliho, která se mu moc líbila.

35. Vasari
Příjezd Lva X. na Piazza della Signoria roku 1515
The Procession of Leo Xi n the Piazza della Signoria 1515

36. engraving by Sebald Beham (1545)
Cacus byl obr (syn Hefaista a Gorgony Medusy), kterého potkal Herkules při svém 10. úkolu - Přihnat dobytek obra Géryona.

37. Baccio Bandinelli, Herkules a Kakus
1525–1534