1. • Neapol do této doby prostoupena manýrismem, tvoří se zde příznivá atmosféra pro rozvoj
umění - velmi koncentrovaná církev (desítky klášterů a kostelů)
• Neapol byla po staletí pod nadvládou Španělska pomocí místokrálů (asi podobně jako
Portugalsko od roku 1580). Rakousko Neapol ovládalo v letech 1707-1734.
• Před polovinou století Neapol největší metropolí Itálie, ale i v rámci Evropy něco málo pod
půl milionu obyvatel (400 000).
• Bylo to místo střetu s orientálním světem (Turecko, Afrika, Střední východ, Španělsko,..) a
přitahovalo značnou pozornost evropských mocností. Byla jedním z nejdůležitějších bodů na
světových mapách seicenta.
• V průběhu seicenta se stala také významným kulturním centrem, kam se pořádali tzv.
kavalírské cesty „la Grand tour“ ze zaalpí.
Malířství
• 1606 sem poprvé přijíždí Caravaggio (Michelangelo Merisi) a s tím se také rodí umělecká
perspektiva města. Před jeho příjezdem a namalování prvních děl neměla neapolská malba
specifické nebo unikátní kvality.
• Tvořilo se zde ve slohu doznívajícího manýrismu,ale i zde se objevovali výjímečná díla –
Kristus mezi Pannou Parií sv. J. Křtitelem a apoštoly od Giovanniho Balducciho zv. Cosci
Neapol 1606–1631: Caravaggio, Caracciolo,
Ribera
2. Caravaggio
1606 – 1607, 1609
• 29. května 1606 podle policejního protokolu, zabije Caravaggio v Římě jistého Tommasoniho údajně protože jej
podvedl při hře. Je stíhán a dán do klatby – každý příslušník zákona, pokud jej identifikuje smí jej na místě
popravit. Caravaggio tedy musí urychleně odjet z Říma. Prchá na statky knížete Colonny, kde se ukrývá a poté na
konci roku do Neapole.
• Caravaggio Neapolitánce ohromil používáním světla rovnoměrně dopadajícího v rovině plátna a ponoření části
výjevu do tmy, otevřel nové kompoziční možnosti.
• Jeho zobrazovací prostředky museli působit jako kouzlo. Využil tmavé prostory kostelů, které byly špatně
osvětleny a jejich rohy zůstávaly tmavé a na ně rovnou navazovalo plátno, které mělo také tmavé okraje – nebyl
patrný rozdíl kde končí realita. Použitý naturalismus v místech kde bylo dílo osvětleno musel působit jako
realita.
• Caravaggio ovlivnil především umělce jako Carlo Sellitto (1581 – 1614) a Giovanni Battista Caraciolo zv.
Battistello (1578-1635). Ti se přizpůsobili tomuto novému stylu nazývanému Šerosvitový naturalismus.
• Caravaggio ale svůj styl neustále rozvíjel .
• NÁSLEDOVÁNÍ ŘÍMA
Neapolští objednavatelé z řad církevních , šlechtických a dvorských měli velice v oblibě umění římských umělců
a tuzemští umělci jim při svěřování zakázek mohli jen těžko konkurovat. Jednalo se tradiční vzhlížení k jiným
provinčním centrům tak typické pro Italii (tak jako si Medici pro Palazzo Pitti objednali Collonu a Mitelliho a da
Cortonu namísto toho, aby využili domácí umělce). Tato hypnotizace římským uměním vedla v Neapoli k
následování těchto vzorů z řad místních umělců.
• Nepobude zde dlouho, je uznávaným malířem, ale bohužel papežské omilostnění nepřichází a proto v roce 1607
opouští Neapol a odchází na Maltu, kde se snaží přidat k Maltézským rytířům (1607-1608). To se mu povede a
oni jej údajně příjmou, dostává od nich zakázky, ale potom se projeví jeho opilecká a výbušná nálada, patrně
pod vlivem alkoholu dojde k roztržce s jedním (nebo několika) rytířů a on musí opět prchnou. Prchá do Messyny
a Palerma.
• Do Neapole se vrátí opět na konci roku 1609 a vydrží, zde až do atentátu na svou osobu, potom opět prchá po
moři směrem podel pobřeží na sever a poblíž poblýž Říma je nalezen na pobřeží mrtev.
3. První neapolské období:
• Bičování
• Vzkříšení Krista
• Krista připoutaného ke stolu
• Sedm skutků milosrdenství
• Růžencovou madonu
5. Caravaggio
Bičování
okolo 1607
pro kostel San Domenico Maggiore, Neapol
Římský Herkules Farnese
Dílo ovlivnilo řadu umělců jako je Rubensovo
Umučení sv. Tomáše v kostele sv. Tomáše na Malé
Straně v Praze
6. Caravaggio
Nostra Signora della Misericordia /Naše milosrdná paní
známé jako Skutky milosrdenství
pro Pio Monte della Misericordia (nově zbudovaný kostel)
Jedná se o dílo zastoupené 7 skutky milosrdenství na jednom
obraze vytvořeném na přelomu roku 1606 a 1607.
https://it.wikipedia.org/wiki/Sette_opere_di_Misericordia
pohřbít mrtvého
nakrmit hladové (– Valerius Maximu odsouzen do hladomorně)
navštívit vězně
obléci nahé
uzdravit nemocné
dát napít žíznivým
ubytovat poutníky
a celou scénu korunuje PM s dítětem v doprovodu andělů
7. Růžencová Madona,
1607
Olej na platně,
364.5x249.5 cm
Videň, Kunsthistorisches
Museum, Gemaldegalerie
Díky tomuto dílu se pohádal s
řádem dominikánů.
8. Odjezd Caravaggia na Maltu 1607-
1608 a poté na konci roku 1609 návrat
zpět do Neapole
9. Na konci roku 1609 vrací do Neapole. Po patáliích v Palermu a Messině,
exilu a nemoci, maluje Vzkříšení Lazara, Narození Krista a Ecce Homo;
Ecce Homo,
1608
Olej na platně,
Janov, Galleria Municipale, Palazzo Rosso
10. Caravaggio vytvořil ve městě velký odkaz i za svého druhého pobytu, byl uznávaný po
několik generací. Andrea Vaccaro použil hlavu Jana Křtitele a téměř jako kopii ji
vložil do svého obrazu.
CARAVAGGIO
Salome with the Head of St John the Baptist
1609-10
Oil on canvas, 91 x 167 cm
National Gallery, London
Andrea Vaccaro (1604-1670)
Judita s hlavou Holofernovou
Zámek Hradec nad Moravicí
11. V Neapoli je na něj spáchán atentát (jako snad asi na každýho
cizince!) a rozšíří se zpráva o jeho smrti (falešná), on prchá z
Neapole a naloďuje se na pobřežní loď, pluje podel pobřeží na
sever kolem oblasti Říma a nedaleko od Říma vystoupí na
břeh a je nalezen mrtev.
12. Giovanni Battista Caracciolo
(Neapol 1578–1635)
• Měl léta praxe manýrismu,jeho přítelem byl - Belisario Corenzio, zavedl nový obrazový jazyk,
založený na podstatě příběhu, (drama scény a záblesky jasného světla, a přitom zachoval
určitou opatrnost při definování obrysů.
• V roce 1598, ve dvaceti letech si vzal Beatrici de Maria, měli deset dětí, z nichž osm přežilo do
dospělosti.
• Studoval v Římě od roku 1612, v roce 1615 se vrátil do Neapole.
• Po roce 1618 navštívil Janov , Řím a Florencii . V Římě se byl pod vlivem Carracciů a Boloňské
školy ( Cupid, vliv Carracci).
• Snaží se o nové experimenty,aby zprostředkovával Caravaggiovské poučení.
• Vytváří velké kompozice monumentálního charakteru s velkou péčí o prostorové vyjádření s
dominancí bronzového světla.
• Narozdíl od Caravaggia se zaměřuje také na fresky (San Martino v Santa Maria la Nova, Santa
Teresa, studiolo v San Diegu all'Ospedaletto).
• Jeho činnost byla zaměřena především na výrobu náboženských obrazů, s výjimkou některých
obrazů světských, jako chlapec spící. Byl pohřben podle vůle u kostela sv Tomáše Akvinského v
Neapoli, (nyní je kostel zničen).
Kristus u sloupu — scéna inspirovaná Caravagiem.
Vysvobození sv. Petra— u ležící postavy je velká inspirace ze Sedmi skutků milosrdenství -> tato
scéna je velmi působivá ve svém naturalismu
Salome
13. Jusepe de Ribera
od 1616 – umírá 1652 v Neapoli
• Pro svůj původ byl zván Lo Spagnoletto. Hned po vyučení odjel Itali, kde chvíli pobíval v
Lombardii a Emili Romani a pak roku 1615 odešel do Říma. Tam nasál onu „manfrediana
methodus“ tedy metodický styl tvorby patřičný pro caravaggisty v Říme zosobněný
Bartholomeem Manfredim.
• roku 1616 Přijíždí z Říma do Neapole. Tedy Římský malíř Španělského původu, jeho osobitý
styl a původ mu přinesli velkou oblibu u dvora i mezi domácími malíři.
• Pro jeho styl je typická dokonalá kresba, pečlivé studium lidských typů, šerosvit, lesky na
povrchu inkarnátů a látek a jiných materiálů, ale především psychologická introspekce
modelů a důraz na fyzický a emoční prožitek situací. S jeho temnosvitem se potom hovoří o
něčem jako hnětení temnoty („tremendo impasto del colore“). Rozvinul styl, který se také
označuje jako temnosvitný naturalismus v němž klade důraz na ostrý rukopisný detail a
přesné zobrazení hmot a vnitřního života modelů.
• Velice brzo si zde zařídí dílnu, která splňuje velký potenciál a zaujal pozornost místokrále.
• V jeho dílně se také objevují prvky nazývané jako manfrediánské metody „manfrediana
methodus“ – ovlivněné caravaggisty z Říma pracujících podle Bartholomea Manfrediho, dále
prvky severské a severoitalské malby.
• Ve 30. letech se jeho tvorba projevuje projasněním koloritu a přijetí prosvětlenějšího a
barevnějšího klasicismu, které obratně kombinuje se svým stylem.
temnosvitný naturalismus
14. Ribera ovlivňuje, jak starší generaci malířů, tak i jeho následovníky z mladší generace:
- Filippo Vitale (ze starší generace)
- Cesara Fracanzana
- Francesca Fracanzana
- Juana (Giovanniho) Do
- Aniella Falconeho
- Hendricka Van Somer
- Domenica Garguila zv. Micco Spadaro
- Salvatora Rosu
- Lucu Giordanu (později), ten potom přenese vyznívání jeho vlivu přes práh 18. století.
- Giovanni Battista Lengetti
- Antonio Zancchi
Ve 40. letech onemocněl a jeho tvorba je poznamenána návratem k jeho začátků – anuluje se
jeho živá tvorba z 30. let a opět se vracejí ponuré obrazy. ( poslední info. je podle wiki ověřit
z maleb na web art of gallery).
Získal nejlepší zakázky ve Městě:
- Pieta
- Cyklus proroků (1637-1638)
- Sv. Januárius (Dženáro) vychází nedotčen z ohnivé pece (1646) do kaple Sant Genaro města v
Dómu.
- Přijímání apoštolů (1651) v kartouze S. Martino
15. Ribera v roce 1636 dostal zakázku od Prince
Liechtenstein na vytvoření series 6 obrazů
(portrétů) antických filozofů
Jusepe de RIBERA,
Aristotle
1637
Oil on canvas, 124 x 99 cm
Museum of Art, Indianapolis
16. Další příchozí do Neapole v první čtvrtině 17. století:
Guido Reni (v 1612 a v 1621)
Caravaggio vzbudil velký zájem o mistry jiných proveniencí a proto je pozván roku 1621 do
Neapole také Guido Reni.
1621 Přijíždí do Neapole, kam předtím jel už v roce 1612, aby zhotovil malbu v kupoli
dómské kaple sv. biskupa Januária (Sant Genaro). Bohužel je zde na něj veden vražedný útok
a zraní jednoho jeho pomocníka- proto je nucen odjet z města. Jeho díla se však do města
dostanou a ovlivní místní klima. Do tohoto města dodá díla jako Setkání Krista s Janem
Křtitelem, Extáze sv. Františka a útěk do Egypta.
Domenico Zampieri zv. Domenichino (od 1630-34)
1622 – 1628 tvoří výzdobu San Andrea della Valle, kde vymaloval loď, presbytář a
pendentivy, ale roku 1628 byl vytlačen Lanfrancem a kupoli už mu nesvěřili. Proto roku 1630
odchází do Neapole, má zde zakázku na výzdobu kaple sv. Januaria (Dženáro) v Neapolském
Dómu. Je ale také vytlačován a ohrožován místními umělci, stejně jako Gido Reni a
Caravaggio) a proto 1634 prchá z Neapole, ale je donucen pod výhružkou ohrožení své
rodiny se vrátit a svou práci dokončit.
Giovanni Lanfranco od roku 1634 - ?
1625-1628 maluje kupoli pro San Andrea della Valle / sv. Ondřej. 1634 odchází do Neapole
na pozvání Jezuitů aby vyzdobil kupoli Dómu San Genaro 1641-43.
Velasquéz v roce 1630 se potkávají v Neapoli s Riberou.
17. Historické pozadí v následujícím období:
Neapol do této doby prostoupena manýrismem, tvoří se zde příznivá atmosféra pro rozvoj umění - velmi koncentrovaná církev (desítky klášterů a
kostelů)
1. - 1631 vybuchl Vesuv, město nebylo zalito lávou, ale bylo velké zemětřesení (bylo zbořeno mnoho staveb a zemřelo několik tisíc obyvatel), v
několika nejbližších měsících byly opraveny kostely pro duchovní útěchu postižených, poté byly opraveny obytné domy
2. - v roce 1647 vypuklo tzv. Massaniellovo povstání — Thomaso Massaniello byl rybář, který se v místní vzpouře trhovců stává vůdcem rebelů,
magistrát vypisuje nové daně na prodej ovoce, což je velká rána pro prodejce -> z toho vzniká celoměstské povstání chudiny proti městským
představitelům, poté i proti šlechtě -> povstalci byli veřejně popravováni a pronásledování — povstání bylo brzy postaveno do nového světla po
Massaniellově vidění v kostele Panny Marie, kde mu Panna Marie říká, co má dělat -> poté se stává vůdcem povstání (je potlačeno
Massaniellovou vraždou)
3. - pod vedením Markýze de Guise je Neapol obnovena a bouří se proti Španělům -› Giovanni D'Austria je vyslán do Neapole, kde poráží vůdce
Markýze de Guis -> důsledkem je nelidské vykořisťování, kdy lidé trpí hladomorem a nedostatkem, prohlubuje se i sociální neklid ve městě ->
následkem toho je jistá úleva od daní, v roce 1648 končí Třicetiletá válka -> Španělsko přestává z Neapole čerpat peníz na válečné výdaje - po
konci Třicetileté války se město znovu obnovuje a vzkvétá -> stává se centrem úrodné země, které je svou krásou známé po celé Evropě - město
je prostoupeno šlechtickými zahradami a příznivým podnebím, pro mnohé se stává rájem (říká se, že Neapol je ráj obydlen ďáblem) - žije zde
plno zbídačených lidí, kteří se živí kriminalitou, a mnoho normálních chudých lidi živících se dělnictvím, čelednictvím a zemědělstvím nad nimi
jsou lidi střední vrstvy: řemeslnické vrstvy — sem patří malíři, sochaři, kameníci řezníci, pekaři, obchodníci... -> následuje patriciát — bohatí
kupci, zlatníci a jiná vznešená řemesla (patřili sem i uznávaní umělci, často jmenování do vysokého stav -> nad nimi jsou šlechtici, Španělští
šlechtici, král biskup a příslušníci církve , - Neapol byla rozdělena do několika čtvrtí, nejdůležitější částí bylo okolí dvora — Pallazzo Capo di Monte,
Pallazo Vecchio, Santo Elmo (hrad na skále), Kartouza San Martino (klášter s nejkrásnějším kostelem v Neapoli) - největším centrem byl Dóm
zasvěcený patronu Neapole (sv. Januarius — neapolský biskup ze 3. století, byl umučen a hozen lvům) -> kaple v tomto kostele je každoročně
místem vyzvednutí ampulí Januariovy krve, která se před zraky věřících mění v tekutou - Neapol je silně katolická, proto zde mají velký vliv
náboženské oltářní obrazy -> objednavateli se stávají bohatí měšťané, kteří dotují jednotlivé kaple nebo kláštery - druhorozené děti odchází do
kláštera s bohatšími věny (bohatí jsou společensky povinni investovat do církevních statků), proto byla Neapol bohatá uměleckým dění - v 17.
století je Neapol rájem malířů -> byla zde velká konkurence (hostující malíři, jsou často utlačováni -> Quido Renni přichází malovat do Neapole,
avšak jeho pomocník je těžce zraněn, proto odchází) - Domenicino a Giovanni Lanfranco významně působí na neapolské malířství, ale oba zemřeli
záhadnou smrtí, která není dodnes objasněna - charakter malířství v Neapoli je poznamenán děsivou atmosférou neapolských událostí, zároveň
je zde i krása prostředí Neapole -> vyvinul se zde naturalismus s využitím temnosvitu, projevuje se zde barokní klasicismus - v jarních měsících
roku 1656 se zde objevuje mor, do podzimu téhož roku vymřela asi polovina města -> v letních měsících byla úmrtnost tak velká, že denně
zemřelo až 10 000 obyvatel, byl velký problém s pohřbíváním - při morové epidemii umírá několik významných malířů, mnohdy i přirozenou smrtí
-> zůstalo jich příliš málo na to, aby mohli pokračovat v započaté epoše malby -> nová doba malby je již barokní, jejími prvními průkopníky jsou
Lucca Giordano a Mattia Preti