architektura katedrály sv. víta v praze v letech 1344 1385

1. Období vlády
Karla IV. Lucemburského
5.4.2017

2. • Nejslavnější období českých dějin
• Architektura v Čechách a v Praze byla na Evropské úrovni –
král byl vychován na francouzském královském dvoře a znal
fr. gotickou architekturu, která byla nejlepší v Evropě.
• Od 7 let pobývá na dvoře ve Francii
• 1333 se po svém Italském pobytu vrací do Čech a musí být
zklamán ze stavu české architektury
• Zahy po ujmutí vlády v českých zemích povolá do čech pro
stavební podniky výborné architekty, ale nikoli z Čech
• První stavitel katedrály sv. Víta v Praze je Matyáš z Arasu a
druhý je Peter Parler (Parléř)

3. Parléřovské stavby v Evropě

4. • Byl synem Jindřicha (Hainricha) – významného architekta, u
kterého se také školil.
• V roce 1356 (23 let) přichází do Čech a je špičkový architekt a
také sochař
• Měl dva bratry (Michal a Jan), kteří byli také architekti
• Synové starší Václav v 90. letech odešel do Vídně na stavbu sv.
Štěpána a druhý syn Jan
• Rodokmen Parléřů je v publikaci Lucemburkové, 2000
Petr Parler zvaný z Gmündu

5. Münster ve Gmündu
(od 1310 stavěný trojlodí; od 1351 chór)
• Původně trojlodí jako bazilikální, ale nakonec je to halová
dispizice – změna souvisela s novým magister operis, patrně otec
Petra Parléře, který by mohl prosadit tento halový systém
• Pocházel z Kolína n. Rýnem a potom se přesouvá do Gmündu
• Tato architektura v Gmündu souvisí s porýnskou architekturou
• Východní závěr chóru je dílo Jindřicha Parléře – patrně nechtěl
navrhnout klasický fr. Katedrální chór, ale navrhuje situaci kdy
kaple nejsou samostatné a vystupují z chóru, ale navrh vsunuté
kaple a jednolitý vnější plášť chóru.
• Opět Petr Parléř tuto stavbu znal a později ji použil při svch
realizacích
• Klenba v tomto kostele je síťová, ale je z roku 1491 a nesouvisí s
Parléři.

7. Dóm Augšpurk
60. léta 14. století
• Dochován krásný portál, ale u nás nemá analogii (nebo alespoň
né dochovanou plně všetně soch, máme třeba zlatou bránu na
katedrále sv. Víta, ale bez soch)
• Protože jsou tyto památky ze stejné doby, lze předpokládat, že na
sebe navazovali.

8. Císařský kostel PM – Fraumkirche
Nürnberg (Norimberg)
(50. let 14. století)
• Situováno na straně čtvercového náměstí mezi dvěma čtvrti Norimberka,
které byly tvořeny dvěma farními kostela Normberka sv. Sebalda a
Lorenzkirche (viz níže)
• 1323 byly tyto městské části rozšířeny a sjednoceny zdí
• Potom vznikalo náměstí, které mělo spojit tyto čtvrti
• 1349 Karel IV. vydal listinu, že za účelem vzniku tohoto náměstí padne
židovská čtvrť – zničení synagogy a na jejím místě byl položen základ
tohoto kostela
• Datová do 50. let 14. století
• Stavba pokračovala rychle – zájem měl na tom sám král Karel IV.
• Trojlodní čtvercová hala a protáhlý presbytýř; 6-ti paprsek na východě
• Před fasádou je předsíň, která je přebohatě zdobená; je zde prvek „trimó“
– dělící sloupek mezi portály podle francouzské gotiky; porály jsou také z
boků předsíně a jsou přebohatě zdoběny (jedny z nejbohatě ve střední
evropě)
• 1356 přišel do prahy Parléř a Fraunkirche je vnímáno jako jedno z jeho
raných děl – nemáme pro to doklady, ale víme že musel pracovat někde
před prahou a proto je mu připisována tato kamenosochařská výzdoba
• Půdorysná dispozice je jednoduchá, ale vzhledem k regionu je to nejstarší
halový kostel – v regionu je to tedy progresivní architektura.

9. • V interiéru je další portál, polychromovaný.
V jeho tympanonu je scéna narození páně
a klanění králů; nad tím potom představení
páně (to je oblíbené téma panovníků)
• K reprezentaci císařské vlády je na
„poprsni“ erby císaře a kurfiřtů ( souvisí s
bulou z roku 1356)

11. Farní kostel sv. Sebalda Norimberk
• trojlodí je starší 1240-73; chór potom z let 1361-1379
• Je to přebohatě zdobená architektura
• V průběhu stavby chóru byl sebald svatořečen (1370)
• Je zde také nápis, který datuje dokončení chóru a je zde zmíněn Václav
IV.
• Na půdorysu je preferovaná opět jednolitý uzavřený plášť.
Farní kostel Lorenzkirche (sv. Vavřince) Norimberk
• Bazilikální trojlodí stavěno 1353-1390; boční lodě okolo 1400; chór je z
let 1439-77
• Půdorys kostela sv. Vavřince navazuje na kostel sv. Sebalda
• S trojlodím byly budovány dvě západní věže 1353-1362 – datování na
základě dochovaných erbů
• Je to příklad francouzského katedrálního průčelí (mohutná rozeta,
trimo, …); odlišuje se pouze mohutným vimperkem (štítem) mezi
věžemi

13. Chór přiléhajécí na kapli
Aachen (Cáchy)
(1355-1414)
• Okolo roku 800 byly nej centrem v celé Evropě
• Karel Veliký realizoval palácovou kapli oktogonální
• Karel IV. chtěl přistavět k falcké kapli chór prodlouženy z doby 1355-
1414
• Vrorem byla Karli IV. kaple Sant Chapel v Paříži, kterou znal z autopsie.

14. České země

15. • Po svém pobytu 1333 se vrací Karel IV. do Čech a králem byl jeho otec Jan
Lucemburský (do bitvy u Kresčaku) a ten mu zajistil titul markraběte – měl alespoň
nějaký vliv v českém státě
• Zpočátku jistě pomýšlel jak vyzdvihnout české země.
• Bulou papeže klimenta VI. 1344 se podařilo povýšit pražské biskupství na arci –
větší nezávislost Prahy
• 1344 Jan Lucemburský se svými syny Karlem a Janem Jindřichem (má dvě jména!)
a arcibiskupem pokládají základní kámen k novostvbě chrámu sv. Víta
• Plán nahradit baziliku z 11. století souvisí tušením povýšení na arcibiskupství a
tento chrám měl být stavěn jako arcibiskupský chrám
• Za ideou osamostatnění prahy a vybudování katedrály byl Karel a to i za jeho
ikonografickým programem
• Karel IV. vycházel s pražskými arcibiskupy (jan Vočko z vlašimi), to se nedá říct o
jeho synovi – kostel je jak královský, tak i arcibiskupský a stavitelé musí být ve
shodě jinak jde stavba velice pomalu
• Zdrojem příjmů byly sbírky, církevní majetky,
• Je to královský kostel, proto ho můžeme nazývat Karlova katedrála
• Stane se chrámem korunovačním, pohřebním, symbolem české koruny
• Touto novostavbou se měli České země postavit po boku špiček Evropy. A pokud se
tomu mělo tak stát musela to být katedrála francouzského typu, která v českých
zemích chyběla.
• Pro oba Lucemburky to bylo také spojení s luxusem a vzděláním pařížského dvora.

16. • Stavba opět respektuje hrob sv. Václava, který do sebe musí zaintegrovat

17. • 1344-1352 vede stavbu francouzs Matyáš z Arasu
• Nápis nad jeho bustou hlásá že si ho přivedl Karel z jihofrancouského Avignonu
• Nemáme o něm informace, ale jeho jméno z Arasu napovídá o jeho původu a kde
se školil a co jej inspirovalo.
• Není dochovaný jeho původní plán, ale on předložil patrně půdorys klasické
francouzské katedrály – trojlodí s vyčnívajícím transeptem, chórem okolo hlavního
oltáře, zakončeným polygonálně s věncem kaplí
• za lucemburské době se zrealizovalo pouze chór.
(obrázek tohoto co se stohlo v publikacích -Dějiny českého výtvarného umění a
Katedrála sv. víta (benešovská))
• Sakristie je ze dvou polý a je odlišné rozpoznat co kdo dělal – jedno Matyáš a jedno
Parléř.
• Matyáš postavil chór zhruba do půlky jeho výšky, ale věnec kaplí na něm stihl celý.
• Styl Matyáše a Parléře je zcela odlišný – Matyáš byl konzervativní – jeho styl
vertikalizované a lineární a také rajonantní; také vůbec nepočítá s
kamenosochařskou výzdobou.
Matyáš z Arasu
1344-1352

18. Matyáš z ArasuPetr Parléř

19. Inspiroval se ve Francii
Narbonne, katedrála
• Převzal základní uspořádání chóru

20. • 1352 zemřel Matyáš z Arasu a huť byla 4 roky bez magistra operis a nevíme proč to tak dlouho trvalo; patrně chtěl
inovativního špičkového architekta
• Pozval mladého, špičkově vyškoleného a inovativního umělce (bylo mu 23 let)
1 .Sakristie
• První částí, kterou dokončuje je sakristie – tedy západní pole
• Matyáš ho zaklenul hvězdovým vzorcem a Parléř ho zaklenul jednoduchým čtvercovým vzorcem. Na Matyáše navázal v
tom, že v obou částech jsou sforníky, ale Parléř jeho funkci estetizoval – je krásně kamenosochařsky dekorován
2 . Kaple sv. Václava
• Francouzské katedrály jsou symetrické v longitudální ose, zde je to také až na svatováclavskou kapli a chór už nemůže byt
symetrický podle podelné osy
• Karel IV. byl vyznavačem sv. Václava -1358 nechal zhotovit zlatou bustu sv. Václava a zlatou tumbu; také sepsal svou verzi
svatováclavské legendy, kde jeho roly vyzdvihuje.
• Z exteriéru ji nemůžeme nalézt – je „nezdobená“, všechna pompa je vevnitř
• Vnitřní uspořádání sleduje Januv (janovo evangelium) obraz božího města – dlouhé jako široké a stěny jsou samý
drahokam.
• Parléř koncipoval ji jako samostatnou do sebe uzavřenou architekturu a to včetně oken a opěrných pilířů
• Charakter kaple bývá popisová jako meditativní a je to dáno plynulým přechodem architektury od podlahy směrem ke
stropu. Působý uzavřeným dojmem.
• Klenební obrazec má charakter osmicípé sferycké hvězdy
2. Hlavní vstup (Zlatá brána, budována přibližně ve stejné době jako kaple)
• V Karlově době byl vstup na jihu – to bylo kodifikováno i v korunovačním řádu. Je označovaný jako zlatá brána
• 9.7. 1368 byl tento vstup vysvědce janem vočkem z vlašimi
• 1370-71 byla ośazena mozajka s námětem posledního soudu
• Je hned vedle svatováclavské kaple a byly stavěny ve stejné době
• Byl už limitovaný pilýři jižního čela transeptu a vznikl mu nepravidelný prostor, který musel zaklenout – přišel na inovativní
řešení – trimó (sloupek mezi portály) vysunul do prostoru a použil ho jako podporu pro klenbu a tím mohl použít klenbu
typu trojpaprsčitého
• Sochy z portálu se nedochovaly (Karel IV. s manželka a apoštolové)
Petr Parléř
1356-

21. Chór
• Stavěl se v 70. a 80. letech
• Matyáš nestihl tzv. vysoký chór, který byl dokončen až 1385 a sloužila se mše.
• 1385 byla sloužena slavnostní mše
• V klenbě vysokého chóru (chór v hlavní lodi) Parléř použil síťovou klenbu (– žebrová klenba síťového typu) – je založená na
nekonečném běhu a eliminuje použití pasů! Tím sjednocuje prostor – ta byla nesmírně inovativní pro celou Evropu.
• Typ klenebního vzorce je síťová klenba (velká inovace na tu dobu) jejímž základem je dvojice paralelních diagonálně
běžívích žeber. Tím dosáhl SJEDNOCENÍ PROSTORU! Tím nejsou oddělená jednotlivá klenební pole pomocí pasů – je to síť
bez přerušení. Je to geniální nápad, který se vyskytl poprvé takto ve Střední Evropě. Aby byla síťová klenba byla použita v
takovém měřítku na takovém místě.
• Na tutuo klenbu navazovali architekti hluboko do 15. století, většinou ji přímo zkopírovali.
• Tato klenba mění funkci svorníku. Diagonální žebra se nesetkávají s výběhem středního žebra ve svorníku, protnou se
navzájem a běží dál do prostoru. Funkce svorníku zastupují listy přidané k diagonálním žebrům a jsou posazeny do
prázdného pole (kosočtverce) aby byla podrhnuta její dekorativní funkci. Jedná se o estetizaci klenby, což je typické pro
další gotiku spolu s popřením tektoniky.
Opěrný systém
• V 70. letech Parléř pracuje na vnějším op. systému chóru.
• Jedná se o otevřený opěrný systém, formou několika na sebe navazujících oblouků.
• je krásně zdobený kamenosochařským dekorem.
Schodiště
• Realizoval zde dvě unikátní schoďiště, jsou středověká šnekovitá, proto na půdorysu nejsou patrná. Jedno je na čele
sevrního transeptu (kdyby byl realizován)
• Severní je na pudorysu oktogonu, nahoře je jako otevřená točitá galerie. Schodiště je otevřené, nemá zdi. Je vidět skelet
nosné kostry schodiště. Podobná schodiště byla dosud jen v interiéru a parléř je vynesl do experiéru a zabudoval je do
opěrného systému.
• Jižní strana byla slavnostní a byla více dekorována. Stejně tak schodiště, které je dekorováno kamenými štíty a znaky koruny
české a byly dekorovány mistrem Osfaldem (nej malíř Karlova ateliéru v čechách)
• 1372 – 1378 je po 6 let je dochovaná kniha účtu katedrální hutě, takže je doloženo co bylo kdy a jak polychromováno.