28. Řím, Giovanni Battista Gaulli a malířská výzdoba kostela Il Gesù

1. Il Gesu
1672
• Stavba:
- Giacomo Barozzi da Vignola 1568 -1573
- Giacomo della Porta 1573 -1584 dokončeno vysvěceno
• Výzdoba:
- 1672 podepsaná smlouva
- 1672 – 1675 kupole
- 1676 – 1679 loď
- 1683 dokončen presbitář
- Antonio Raggi – sochy a štuk (z Berniniho okruhu)

2. Úvod
• Jezuitský mateřský kostel
• 1534 Ignac z Loyoly založ jezuity
• 1540 uznáno papežem Pavlem III. Alessandro Farnese
(ten co svolal Tridentský koncil)
• Jezuité potřebovali nový kostel pro svůd řád
• Kostel se stal archetypem stavby – vzorem

3. Giacomo della Porta
Giacomo Barozzi
da Vignola (jeho učitel), průčelí je
už pouze od Porty
Il Gesù,
Řím
1568–1584

5. Stavba

6. • Igac z Loyoly zadal Nanni di Bancciovi aby vypracoval plán v srdci Říma a počítal s
půdorysem latinského kříže – tedy loď a transept
• Stavba byla zrušena krátce po započetí
• 1568 Alessandro Farnese začal podporovat stavbu finančně a chtěl aby stavbu
vedl architekt ve službách Farnese Jacopo Barozi da Vignola
• Farnese si kladl podmínky – chtěl hlavní loď, která bude lemovaná kaplemi
• Kostel reflektoval výsledky tridentského koncilu – byl uzpůsoben pro věřící aby
splňoval akustické potřeby
• Jezuité chtěli aby věřící byli jako stádo pospolu a všichni viděli na hlavní oltář –
proto je kostel formován jako jednolodí a transept je krátká – akustika a osvětlení
• Kostel je orientovaný – původně se mělo vstupovat z transeptu, ale návrh byl
změněn
• Je zde kontrast mezi soukromím a veřejným prostorem – kaple podel boční lodi
jsou soukromé, jakou místo soukromých zádušních mší – komorní kaple (intimita)

7. Návrh Giacomo della Porta Návrh Giacomo Barozzi da Vignola
Fasáda je nakonec dokončena žákem da Vognoli Giacomem della Portou, kdyby byla od Vignoli,
tak je ještě manýristická

8. Výzdoba

9. • Hned po dokončení byl najat malíř na realizaci výzdoby
kostela, ale Farnese došli peníze a práce se zastavily.
• Během 16. století kostel zdobili umělci Scipione Pulzone a
další
• Během 15 let vznikla výzdoba ve všech částech krom kaplí
jedním umělcem (?)
• Polovina 17. století – jezuité opouštějí přísnost a strohost
vyvolanou Tridentským koncile a začnou se inspirovat
Lanfrancem a jeho moderní výzdobou San Andrea della
Valle, 1625-1628) a také iluzivní výzdobou v Římě.

10. Giovanni Paolo Oliva
• generál jezuitského řádu od roku 1664 (blízký přítel Berniniho) převzal Il Gesu, který
neměl výzdobu
• Oslovil francouzského umělce Jacques Courtois (1621-1676?), malíře bitevních scén
a pověřil ho výzdobou presbitáře, ale ten bohužel onemocněl a výzdoba se
nerealizovala
• Podle historiografa Lionela Paseoliho se Oliva rozhodoval mezi:
- Carlo Maratti (klasicista, Palazzo Altieri)
- Ciro Feri (dodělával Palazzo Pitti po Cortonovi)
- Giovanni Battista Gaulli Il Baccicio (ovlivněn van Dyckem a Rubensem)
• Rozhodoval se tedy mezi různými proudy od klasicizujícího přístupu až po modernu.
• Zvolil si Giovanni Battista Gaulli zv. Il Baccicio, i když proti němu hrál jeho věk. Bylo
mu jenom 33 let a ostatní měli kolem 50.
• Lionel Paseoli uvedl, že vybral Gaulliho na základě doporučení od Berniniho

11. Giovanni Battista Gaulli zv.
Il Baccicio
(1639 Janov –1709 Řím)
• Těsně před příchodem do Il Gesu pracoval na výmalbě pendentivů v
kostele Sant Agnese in Agone, Piazza Navona, Řím

12. • 1672 podepsána smlouva na výzdobu Il Gesu, kde se upsal, že v
průběhu 10 let vyzdobí celý kostel:
- Kupoli
- Pendentyv
- Presbytář
- Hlavní loď
- 2 kaple v transeptu
• Kontrakt podepsal i na sochařskou a štukovou výzdobu – tedy
kompletní pokrytí zakázky. Sochařskou a štukovou výzdobu tu
mu dělal Antonio Raggi (sochař a štukatér z okruhu Berniniho)
• Ve smlouvě bylo také zlacení
• Svěřil se Nukodemu Tesimu, že práce je pro něj prodělečná.
Jsou prověřeny účty jezuitů a Gaulího.
SMLOUVA

13. DÍLNA
• Měl velice dobře organizovanou dílnu po vzoru da Cortony
– najíma umělce, kteří tvořili pod jeho jménem.
• On vytvořil návrh a kartony a dál mu pomáhala dílna.
IKONOGRAFIE
• pravděpodobně byla sestavena otci jezuity – teologi.
• Zvoleno ECCLESIA TRIUMPHANS /CÍRKEV TRIUMFUJÍCÍ
• Tedy vítězství církve na herezí.
• Stále je to velkou měrou zaměřeno na věřícího a jeho
vedení ke zbožnosti – zvěstuje to jasné poselství.

14. KUPOLE

15. Úprava kupole
• Zavázal se ji realizovat během 2 let, tedy že do
vánočních svátků 1674 bude hotová
• Nebyla dělaná pro výmalbu – dělená 8 žebry na
segmenty – musel snést žebra a vyhladit kupoli
• Po Lanfrankově kupoli nechtěli jezuité dělat krok
zpět a mít kupoli dělenou štukovými žebry.
• Vznikl spor jestli žebra jsou nebo nejsou nosná
- Gaulí trvrdil, že nejsou
- Carlo Rainaldi že jsou
• To zdrželo práce a kupole byla hotová až roku
1675

16. Výmalba kupole
1672-1675
• Kupole je na vysokém tamburu ve kterém jsou 4
obdelníková okna a 4 niky se sochami 4 kardinálních
ctností
- PRUDENTIA
- SAPIENCA
- FORTITUDO
- JUSTICIA
- TEMPERANCIA
• Tyto ctnosti nesou kupoli fyzicky i metafyzicky
• Kupole je průhledem do raje – uprostřed je postava boha
otce a DUPLEX INTERCESSIO – dvojí zásah (přímluva) u
boha otce – Panna Marie a Kristus jako přímluvci

17. • Kupole je průhledem do ráje – uprostřed je postava boha otce a DUPLEX INTERCESSIO – dvojí
zásah (přímluva) u boha otce – Panna Marie a Kristus jako přímluvci
• Okolo jsou jezuitští světci a katoličtí mučedníci
• Sv. Ignac z Loyoli vedle sv. Petra
jako zakladatel jezuitů vedle
zakladatele církve
• Je zde také sv. František Xaverský a
sv. Pavel
• Jsou zde výdobitky historie:
- Correggio
- Lanfranco
- da Cortona

18. Pendentivy
• Nepoužil jednu skupinu z možných:
- evangeliské
- církevní otcové
- kontinenty
• ale všechny – do každého pendentivu umístil jednu.

19. Pendentivy
• Starozákonní postavy:
- Mojžíš
- Áron
- Jozue
- Samuel
• Izraelští prorokové:
- Ezechiel
- Jeremiaš
- Izajaš
- Daniel

20. Pendentivy
• Evangelisté:
- Lukáš
- Jan
- Marek
- Matouš
• Církevní otcové:
- sv. Augustýn
- sv. Jeroným
- sv. Řehoř
- sv. Ambrož

21. GIOVANNI DA SAN GIOVANNI
Strop Salla degli Argenti
c. 1637
Fresco
Palazzo Pitti, Florence

22. LOĎ
1676 - 1679

24. LOĎ
1676 - 1679
• Nejinovativnější část
• Dobově kladně přijato – oslavováno jako Římský zázrak
• Nemáme „umělecký iter“ – dokumentace cesty a
příprava kresby se nedochovala
• Zachovalo se pouze olejové bocceto a celkový rozkres
• Baccicio byl autorem celkového rozkreslení klenby
včetně štuku – vedl štukatéry a říkal co mají dělat.
• Malba proniká z rámu do prostoru lodi – vše spolu
dokonale koresponduje do jediného unikátního
iluzivního celku

25. • V centru je TRIGRAM IHS jako symbol jezuitů a zkratka
Kristova jména – tedy jako ztotožnění se sluncem,
které dává:
- světlo
- poznání
- život
• Nejsme schopni se dívat přímo do slunce, jako nejsme
schopni spatřit samotného boha přímo, ale schopni ho
uzřít skrze jeho syna jako zprostředkovatele

26. • Na kumulech mraků jsou světci a světice v
gestu adorace – vyzívají k nápodobě a
následování

27. • Opakem trigramu IHS jsou potom spodní partie s kumuly postav, které jsou zastíněné – jsou
to nahé a oslepené postavy, které prchají a padají
• Některé jakoby v bolestech a oslepení – jsou to vyloučení hříšníci (závist s hadem, lakota s
měšci s penězi a šedým šatem, pýcha s pávem,…)
Pýcha
Závist
Lakota

31. Presbitář
dokončen 1683
• Dělal a ž na závěr
• Zobrazena adorace božího beránka
(apokalyptického) podle Janova vidění
• andělský koncert není zobrazen v konše ale nad
presbytářem

33. Boční kaple transeptu
sv. František Xaverský
- Spoluzakladatel řádu
- Nedělal Gaulli ale Andrea Carlone, mistr z Ticina,
obec Rivio, nad dědinou Bisone, z rodiny dvou
bratrů – jeden dělal ve staré vodě a druhý
pracoval s Gaullim
- Gaulli dělal sám návrh a kompozici ale provedení
nechal na Carlonem
- V kapli je svatá trojice, která čeká na duši sv.
františka
sv. Ignác z Loyoly
- Zobrazen v momentu apoteozy
- Vynášen na mraku mezi světce přesně
nad kaplí, kde je pohřben
Jsou zde dva zakladatelé sv. Ignác z Loyoly a sv. František Xaverský

34. Il Baccicio
sv. Ignác z Loyoly

36. Andrea Carlone
sv. František Xaverský