1. V druhé polovině století dochází k vyrovnání se s odkazem
Caravaggia a Ribery, kteří jsou naposledy vyzvednuti a následně v
poslední čtvrtině století (po roce 1676, smrt Giovanni Battisti
Langettiho) opuštěni, stejně jako celá ponurá a těžká malba
tohoto století a začíná se rodit dekorativní kolorismus – rokoko.
1676 umírá Giovanni Battista Langetti a s ním umírá škola
Tenebrismu.
2. Chiaristé
(chiaro – jasný zřejmý)
Jedná se o styl malby projevující se na konci seicenta, který je rozkvětem
obdobného dekorativního proudu jako ve francii rocaille – rokoko. Jedná se
o protipól tenebristm. Jde o
- svěží kompoziční invenci
- kolorismus a jasnou barevnost
- rafinovanou eleganci
- půvabné náměty.
Na počátku inspiračního zdroje stojí příklad Luca Giordani. Tak jako jeho
rané dílo ovlivněné jeho studiem u Ribery ovlivnilo Giovanni Battistu
Langettiho a školu Tenebristů, tak jeho zralé dílo z 80. a 90. let ovlivnilo
Sebastiana Ricciho a jeho styl charistů.
Benátky 1660–1710: LucaGiordano, chiaristé; Benátky mezi 17. a 18. stoletím: SebastianoRicci,
Giovanni Antonio Pellegrini, Antonio Balestra, Pittoni
3. Luca Giordano
zv. Luca Fà Presto
(Neapol 1634 – 1705)
• Neapolský malíř a grafik narozen v rodině malíře Antonia Giordana.
• Je pravděpodobně žákem Ribery (možná i da Cortony)
• Pobýval převážně v Neapoli, ale také Benátkách a Florencii.
• Ve Florencii dělal:
- 1682 Santa Maria dell Carmine (Cappella Corsini)
- 1685 Palazzo medici-ricardi
- Santa Maria Maddalena de' Pazzi (2 oltářní obrazy)
• 1692 – 1702 je povolán na dvůr španělského krále Karla II. (Madrid, sakristie
katedrály v Toledu, El Escorial). Král ho pasoval na rytíře.
• Po smrti krále Karla II. roku 1700 se roku 1702 vrátil do Italie.
• V Benátkách je doložen u několika příležitostí v průběhu 20 let.
• První pobyt byl v letech 1652-1653 z této doby Snímání pro kostel Santa
Maria del Pianto, které patrně sloužilo jako model pro řadu podobných
benátských prací namalovaných „temnými“.
Neapolitánec
4. The Rape of Europa
1675-77
Oil on canvas, 205 x 304 cm
The Hermitage, St. Petersburg
5. The Triumph of Galatea
1675-77
Oil on canvas, 207 x 310 cm
The Hermitage, St. Petersburg
6. Luca Giordano (Fa Presto)
kost. Del Carmine,
Florencie
cca 1682
• Kaple San Andrea Corsini Glory / sv. Ondřej
Corsiny ve slávě
• Znal Coreggia z autopsie – také podnikl
Parmskou cestu
• Bůh otec je zde zobrazen ve zkratce tak jak u
coreggia
7. Ceiling decoration of the Galleria
Riccardiana
1683-85
Palazzo Medici Riccardi, Florence
8. Venus Punishing Psyche with a Task (?)
1692-1702
Oil on copper, 58,1 x 68,9 cm
Royal Collection, Windsor
9. Sebastiano Ricci
(Belluno 1659 – Benátky 1734)
• Je učitelem Giovanni Battisty TIEPOLA
• Vyučen u Federica Cervelliho, po vyučení cestoval
• V jeho tvorbě se opírá o Paola Veroneseho a kopíruje jeho kompozice, jejich práce
jsou mnohdy zaměňované.
• 1685-87 Bologna a Parma – zde je patrné jeho caravaggiovské a carracciovské
počátky
• 1691-94 Řím – poznal velké realizace Il Guercina a da Cortony
• 1702 byl ve Vídni maloval strop Blaue Stiege v Schönbrunnu
• Potom Belluna a výzodba Palazzo Bertholdi a dále návrat do Benátek
– HLAVNÍ OBDOBÍ
21. Sebastiana Ricciho
Triumph of Pax and Abundatia over
Mars
1706-07
Palazzo Marucelli-Fenzi, Florence
• Buduje zde lehkost – i když je to
cesta zpět.
• Opět zasazuje do štukového
rámu, ale maluje i na něj
• Malba je jasně se znalostí
Gaulího (Il Gesu) a Da Coortony
(palazzo Barberini) – protržení
malby skrze štuk.
• Hravost lehkost svěžest
23. ZÁSADNÍ BENÁTKÉ DÍLO
Madonna and Child with Saints
1708
Oil on canvas, 406 x 208 cm
San Giorgio Maggiore, Venice
24. • Od svého zavedeného stylu, který ustálil do roku 1708 se
později už nijak neodkloňuje.
• 1712-1716 cestuje do Anglie – setkání s díly Anthonise van
Dycka a Rubense.
- Chelsea Hospital Chape -Vytvoří velkolepou fresku v
nemocnici Chelsea
- formy maleb pro schodiště Lorda Burlingtona v Londýně
(dnes Royal Academy). Také malby v Chiwick (house?).
• Na cestě zpět se zastaví krátce v Paříži. Vstoupil na akademii
a Seznámil se se zakladatelem rokokového malířství
Jeanem-Antoine Watteau (1684-1721) a kopíroval jeho díla.
• 1716 je zpět v Benátkách, zdobí biskupovu vilu Belvedere u
Belluna
• 1724 – 1733 je v kontaktu se savojským dvorem v Turýně -
maluje pro ně Šalamoun uctívající idoly a Zapuzení Hagar. V
tomto období však hraje hlavní roli jeho „sofistikovaně
předváděný akt Batsabé v lázni z Berlína“ (Daniel) – jako
výrazová senzibilita. Jedná se v tomto období o rozvinuté
rokoko po boku Pellegrinimu.
25. Bathsheba at her Bath
c. 1724
Oil on canvas, 119 x 199 cm
Szépmûvészeti Múzeum, Budapest
27. Od počátku 20 let spolupracoval se svým synovcem
Marcem Rccim (1676 Belluno - 1730 Venezia). A to
také na plátnech, které jsou dnes v Hampton Court
v Anglii - Klanění 3 králů, 1726.
Sebastiano Ricci velmi ovlivnil nastupující generaci
rokokových malířů: Tiepolo (– dovedl Ricciho styl
k vrcholu), Antoine Watteau.
28. Giovanni Antonio PELLEGRINI
(1675-1741)
• Narodil se a zemřel v Benátkách a je nejdůležitějším předchůdcem Tiepola, ale vždy
trošku stál ve stínu Ricciho a to už když podruhé přijel do Anglie.
• Studoval u Paola Paganiho, se kterým také cestoval na Moravu a do Vídně, později
cestuje samostatně.
• Jeho tvorba je paralelní s Riccim, ale méně okázalá.
• Také ovlivněn Veronesem, kterého kombinuje s Cortonou a Giordanem. Především
sledoval pozdní dílo Lucy Giordana
• Není tolik jako Ricci spojen s malířskou tradicí 17. století
• 1708 je povolán lordem z Menchestru do Anglie, pro kterého pracuje jako scénograf.
Jeho díla ve sbírkách anglických sběratelů neuniknou pozornosti francouzských
rokokových malířů jako byl F. Boucher
• 1714-1716 je v Německu a maluje na zámku Bensberg – rokokové veledílo
• 1720 je potom v Paříži, kde maluje strop Banque Royale (později zničen)
29. Antonio BALESTRA
(1666-1740)
• Syn bohatého obchodníka z Verony, je studentem
rétoriky a společenských věd a až potom začal malovat
• Je tradicionalně založený - pozdně barokní klasicista,
kritizoval odklon od akademických zvyků
• 1691 studoval v Římě u Carla Marattiho – zde poznal
dílo A. Carraccioho a Domenicina.
• V benátkách byl činný od počátku století a získal tam
zakázky v Dóžecím paláci – Cornerův sál 1717.
• Prostá kompoziční osnova a příjemná jasná barevnost
(Klanění pastýřů, kostel San Zaccaria)
barokní klasicista
34. Giambattista Pittoni
(1687-1767)
• 1750 - jedním ze zakladatelů Accademia di Belle Arti di Venezia a 1758
se stal jejím prezidentem (po Tiepolovi)
• Mnoho zahraničních zakázek, ale žádná zahraniční cesta není doložena -
má se za to, že nikdy neopustil Itálii, nicméně roku 1720 mohl cestovat
do Francie se strýcem Pittonim, Antoniem Pellegrinim a dalšími - v té
době změna stylu z těžkého baroka k lehčím rokokovým formám. Starší
badatelé změnu připisovali nepřímému francouzskému vlivu skrze
Sebastiana Ricciho nebo Pellegriniho.
Benátské rokoko