1. Jedná se o období po „Krizi manýrismu“ a před rokem 1630 (mor v Benátkách).
V tomto období se řada umělců odprostila od manýrismu Jacopa Negrettiho zv.
Palma il Giovane a to díky pobytu v Římě - inspirují se caravaggiovským
naturalismem a přinášejí nové prvky do Benátek.
Nejprve přichází Saraceni a spolu s Le Clercem přináší do Benátek barevným
pojetím barokní cítění.
Benátky 1618–1650: "Novobenátčané": Domenico Fetti, Johann Liss, Carlo Saraceni,
Bernardo Strozzi, Pietro Della Vecchia, Sebastiano Mazzoni
2. Carlo Saraceni
Benátky 1579 – 1620
• Původem Benátčan ale po 20 let pracuje v Říme, kde se nechává silně
ovlivnit Caravaggiem a nechává proniknout jeho vliv do vlastního umění
• Za jeho pobytu v Benátkách ho hostil Pietro Contarini
• Do Benátek se vrací v posledním roce svého života, aby zhotovil cyklus
maleb pro sál Velké rady v Dóžecím paláci. Jeho prací, kterou sice
nedokončí a je dokončena spolupracovníkem Jeanem Le Clercem je
demonstrováno barevným pojetím barokní cítění. (obraz Projev dóžete
Dandola ke křižákům)
• V jeho dílech užíval také caravaggiovský šero-svit a objemovost kresby –
Extáze sv. Františka; dílo pro řádové bratry u chrámu Il Redetore a
umístěné v jeho sakristii – jistě zapůsonilo na současníky z Benátek
• Předčasně zde umírá na mor
SARACENI, Carlo
Ecstasy of St Francis
1620
Oil on canvas
Il Redentore, Venice
1620 přichází do Benátek
5. Nicolas Renier
zv. Nicoló Renieri
(1591-1667)
• Franko- flámský malíř, přichází do Benátek na konci roku 1625, před tím působil
v Římě
• Pro jeho styl je příznačný caravaggismus zprostředkovaný skrze jeho mistra
Bartholomea Manfrediho kombinovaný s vlivem Voueta
• V kontaktu s Benátky potom dochází ke sklidnění caravaggismu a větší
dekorativnost (především v ženských alegoriích a starozákonních postavách)
• Také dochází k pročištění jeho „benátských“ barev a dostávají emailový nádech
• Kompozice jsou operní (ve výpravnosti) a podobné G. Reniho
• Jako modely často používal své 4 krásné dcery (dvě z nich si vzaly umělce –
Clorinda a Pietro della Vecchio; Lucrezia a Daniel van den Dyck tyto se staly také
malířkami a pomáhali otci při malbě)
na konci roku 1625
8. Benátky nebyly izolované papežským interdiktem (z roku 1606) ve smyslu
uměleckém a umělci do této metropole stále cestovali:
• P. P. Rubens 1600
• Il Guercino 1618
• Van Dyck 1622-1623
• Puossin 1623
• Velazquéz 1629-1649
• Pietro da Cortona 1637
Do této doby, zde však chybí silná umělecká osobnost.
9. K tvorbě nové scény přispěl příchod skupiny umělců:
• Domenico Fetti (1621)
• Johann Liss (asi 1622)
• Bernard Strozzi (asi 1633)
Přicházejí za díly benátských umělců a nakonec se zde také usazují. Dochází k mísení
místní tonální barevnosti a neo-caravaggiské zkušenosti z Říma – to je způsobeno, tím že
už je nezaujala tintorettovská tradice zneuctěná pozdním manýrismem a inspirují se
novým pojetím veronesovské barevnosti – z toho se rodí velké dekorativní malířství 18.
st.
Jejich působení však nemělo bezprostřední důsledky na soudobou
benátskou uměleckou produkci.
10. Domenico Fetti
Řím 1588/90 – 1623 Benátky
• Podobně jako Saraceni je v první desetiletí v Římě
• Také musel znát dílo Saraceniho a Rubensovo, který v té době v Římě byli
• 1613-1621 doprovází kard. Gonzagy do Mantovy – zde jsou ve vévodských sbírkách díla
benátských mistrů (Bassano, Tintoretto, Veronese,…) – maluje především maloformátové
intimní náměty
• 1621 přichází do Benátek, vybaven o atmosférickou barevnost a veristickou kresbu (útěk do
Egypta, 1621)
1621 přichází do Benátek
21. Johann Liss
(1595-1631)
• Německý barokní malíř, činný hlavně v Benátkách.
• Studovat začal v rodném Šlesvicku-Holštýnsku, pokračoval v Nizozemí u HendrickaGoltziuse.
• Kolem roku 1620 cestoval do Paříže, poté do Říma, kde jeho první díla byla ovlivněna
Caravaggiovým šerosvitem.
• Jeho tvorbu v Římě ovlivnili především styky s umělci z nizozemské a neocaravaggiovské
komunity – zjemnění palety a barevnost podobná benátskému cinquecentu
• Kolem roku 1622 se přesunul do Benátek, i když zde pobýval už dříve. Zde pomohl uvést
barokní styl a kde jeho malba získala na barevnosti a vzletu.
• Roku 1627 zde vytvořil své hlavní dílo, oltářní obraz Vidění sv. Jeronýma v kostele San Nicolò
da Tolentino.
• Během morové epidemie 1629–1630 se snažil utéci před nákazou, ale smrti neunikl.
před 1625 (cca 1622)
22. Johnn Liss
Vidění sv. Jeronýma
Arcibiskupství olomoucké, Kroměříž
• Dílo je první zcela barokní malbou banátského seicenta. Původní
vlastnoruční kompozice byla vytvořena pro kostel San Nicoló dei
Tolentino. Mistrovství tohoto pláta je stále zkoumáno.
• Sv. Jeroným, jeden ze čtyř církevních otců se stal oblíbeným
tématem protireformační ikonografie a v Benátkách byl obzvlášť
ctěn. Lev kterému podle legendy Jeroným vytrhl trn z tlapy se stal
jeho atribute, symbolizujícím kromě jiného taky Kristovu sílu a
moc. Lebka je připomínkou vanitas vanitatum, pomíjejícnosti těla
a světa, ale také Posledního soudu, jehož se týká Jeronýmova
dramatická vize, sen který měl v Antiochii.
23. Venus in front of the Mirror
1625-26
Oil on canvas, 83 x 69 cm
Galleria degli Uffizi, Florence
Tyto díla (Venušina toaleta a sv. Jeroným) jsou díla
bohatá na měkce modelované tvary.
24. Judith in the Tent of Holofernes
1624-25
Oil on canvas, 129 x 104 cm
Szépmûvészeti Múzeum, Budapest
25. Apollo and Marsyas
c. 1627
Oil on canvas, 58 x 48 cm
Gallerie dell'Accademia, Venice
26. The Death of Cleopatra
1622-24
Oil on canvas, 97,5 x 85,5 cm
Alte Pinakothek, Munich
27. Bernard Strozzi
(1581 Janov – 1644 Benátky)
• V Janově vstoupil ke kapucínům, kde byl omezován a musel prchnout
• Má složitý a kombinovaný styl, který v sobě pojí:
- zkušenosti s flámským malířstvím (Rubens, van Dyck)
- toskánský a lombardský manýrismus
- naturalismus caravaggiovský.
• V Benátkách dostal řadu veřejných zakázek (Libreria Marciana, Alegorie
Sochařství) a také pro kostely (Ospedali degli Incurabili, San Niciló dei Tolentini a
San Benedeto)
• Jako nejvýznamnější tvorba ve 40-tých letech je považována Sv. Vavřinec
rozděluje stříbro chudým a Sv. Šebestián ošetřovaný zbožnými ženami
• Získal věhlas také jako portrétista – díky kreslířské schopnosti a vlastnosti
empatie a vcítění do portrétovaných osob – jejich zchycení
Asi 1633
28. St Sebastian Cared for by the Pious Women
kolem 1640
Oil on canvas
San Benedetto, Venice
29. St Vavřinec rozděluje stříbro chudým
The Charity of St Lawrence
Benátky , kostel San Nicoló dei Tolentini
okolo 1640
30. Sv. Cecilie
Brno, Moravská Galerie
Stylem má mnoho společného obraz s obrazem
sv. Šebestiána – uvolněný rukopis a svobodná
tvorba, také pootevřená ústa.
31. Allegory of Arts
c. 1640
Oil on canvas, 152 x 140 cm
The Hermitage, St. Petersburg
32. Portrait of a Knight
c. 1640
Oil on canvas, 277 x 147 cm
Gallerie dell'Accademia, Venice
Portrait of a Maltese Knight
c. 1640
Oil on canvas, 129 x 98 cm
Pinacoteca di Brera, Milan
Portrait of Cardinal Federico Cornaro
c. 1640
Oil on canvas
Museo del Settecento Veneziano,
Ca' Rezzonico, Venice
Považováno za nejvýznamnější portrét
34. Závěrem je že ti kdo se ujali výchovy
nových benátských umělců s ohledem na
nashromážděné malířské výdobytky a
bohatství předchozího století byli cizinci.
35. Pietro della Vecchia
(Benátky 1603 – 1678)
• Nebyl jen malířem, ale také filozofem a literátem a matematikem napojený na
okruh Gian Fracesca Loredana (1630 založil Accademia degli Incogniti /
akademie nepoznaných)
• Byl vyzván Loredanem k ilustrování jeho rukopisu a to spolu s Danielem van den
Dyckem a Francescem Ruschihim
• Měl za ženu dceru Nicoló Renieriho - Clorindu
• Byl také známí svou schopností imitovat až falzifikovat mistry 16. století – to ho
proslavilo především v soudobé kritice. Umělec, kterého nejvíce kopíroval byl
Giorgione.
• V pozdní období jeho tvorby je patrný sklon k silným temnosvitovým efektům po
vzoru Sarana a Le Clercova v kombinaci se zobrazováním vypjatých duševních
stavů aktérů
39. Jeho podměty (??) vycházejí z jeho velkých religiózních pláten – Ukřižování v kostele Všech
svatých Ognisanti, Benátky, objednané v roce 1637.
Scéna jako divadelní kulisa; v prvním lánu popisuje jednotlivé žánrové epizody, nalevo skupina
kavaliéru s třpytivými oděvy nebo živá skupina vojáků losující o Kristovo roucho.
40. 1) Girolamo Forabosco
(1604-1679)
• žák Padovaninuv byl v této době schopným portrétistou disponuje schopností
zachytit nejen osobnosti portrétovaného, ale také zachycení okamžiku v němž
portrétované zachycoval. Pro styl malby jsou typické jemné až neurčité tahy
štětce a vzedmuté třpitivé oděvy malovaných postav
• Jeho žákem byl Pietro Bellotti (1625-1700) – jeho díla jsou výlučně polo-figury
a poprsí stařen a starců ve stylu „hyperrealistickou typizací fyziognomie“.
ODKAZ PADOVANINA
Girolamo Forabosco, Pietro Liberi, Giulio Carpioni
41. 2) Pietro Liberi
1605 – 1687
• také významný žák Padovanina
• původem z Padova, v Benátkách se trvale usadil 1643, předtím prošel Maltou, Tunisem,
Španělskem, Sicilií a 3 roky v Říme.
• V Říme působil v okruhu caravaggiovském a také se stýkal s Pietrem da Cortonou.
• Také proslul veřejnými zakázkami s církevními náměty. Je v nich patrný vzrůst barokního
dynamismu a ovlivnění Cortonou a také prosvětlení barev po vzoru Veronesově.
- Ukřižování se sv. Máří Magdalenou, kos. Santi Giovanni e Paolo
- Ukřižování se sv. Antonínem přimlouvajícím se za Benátky, kos. S. M. della Salute
- Bronzový had, San Pietro di Castello
• Měl honosný palác podle projektu Sebastiana Mazzoniho na Canal Grande – měl velké
ekonomické možnosti.
• V Benátkách byl ceněn cizími i tuzemskými sběrateli za své eroticko-mythologické
obrazy – typické měkkými barevnými postavami , poučenými Tizianem
• Jeho následovníkem a žákem byl syn Marco Liberi, který tvořil podobné témata, a
také se u něj učil Paolo Pagani
43. 3) Giulio Carpioni
(1613 Benátky – 1679 Vicenza)
• Benátčan, ale převážně žil ve Vicenze.
• Měl také přízvisko „malý Pousin“ Benátska – díky zalibě v klasicistní tématice,
na rozdíl Pousina jeho náměty nejsou herojidské, ale spíš blouznivě
melancholické. Jeho škála je potom chromatická a navazuje na některé
postupy Saraceniho.
- Silénův Triuph, Benátky, Gallerie dell´Accademia
• Také maluje profánní témata v nichž převládá žánrové epické líčení nebo
klasicizující uměřenost
- Příběhy sv. Sabiny pro Palazzo Trissino
- Čtiři svatí mučedníci – olt. Obraz pro SS. Felice e Fortunati, Vicenza
• 1646 realizoval také výzdobu Villy Caldogno, Caldogno
48. Francesco Maffei
(1605 Vicenza – 1660 Padova)
• V druhé třetině století možná nejpůvodnější malíř benátska
• Vyrostl z pozdního manýrismu Vicenzy a osobitým způsobem přepracoval práci
malířů Jacopa Bassana, Jacopa Tintoretta a Paola Veroneseho.
• 1638 se odprostil od pozdního manýrismu i od Padovaninovi klasicistní výzvy a
nachází si svébytnou pozici – protikladnou Carponimu!
• V jeho díle hraje zásadní roli především znalost „cizinců“ jako Strozziho – Klanění
pastýřů z počátku 50- let – předvádí barokní myšlení
• Odkaz ke Strozziho barevnosti je potom nalézána v pozdním díle
- Občanské alegoreie, 1644-1656
• 1657 se natrvalo usazuje v Padově, kde je jeho malba impulsem pro Padovské
malířství
• Jeho pozdní tvorba se projevuje především v prudkosti kompozičního myšlení a také
v soudobě nepochopené rukopisné technice, která je základem pro ranné umění 18.
stol.
Typické jsou nástropní malby dnes v Ca´Rezzonico, původně asi pro vilu rodu Nani
1655-1660.
49. Sight (zrak)
1657-58
Oil on canvas, 230 x 170 cm
Museo del Settecento Veneziano, Ca' Rezzonico, Venice
Malby z palazzo Nani, kde je líčeno 5 smyslů
50. MAFFEI, Francesco
Perseus Liberating Andromeda
1657-58
Oil on canvas, 200 x 145 cm
Museo del Settecento Veneziano, Ca' Rezzonico, Venice
Také z palazzo Nani, je zde patrný Tintorettovský odkaz
ale také odvaha ve zobrazení v perspektivná zkratce
51. MAFFEI, Francesco
Madonna and Child with Sts
Dominic and Catherine
1650s
Oil on canvas, 39 x 44 cm
Private collection
52. Sebastiano Mazzoni
(1611 Firenza – 1678 Venice)
• Do Benátek přihází kolem 1640
• Byl žákem Francesca Furiniho a Cristofa Alloriho
• Měl podobnou cestu k baroku jako Francesco Maffei
• 1648-49 maluje výjevy ze života sv. Benedikta pro jemu zasvěcený kostel. Používá zde
Trozziho prvky jako je portrétní zaměření a užití proměnlivé barevnosti.
Originálním prvkem je rozložení figur v obrazu, které se rosplívají v prostoru.
• V pozdějších dílech, jako Kleopatřina smrt, má osobitou malířskou techniku - lehké ale
plastické tahy a hra se světlem, která předjímá práci Sebastiana Ricciho.
53. MAZZONI, Sebastiano
St Benedict Presents Pasqualino Daneli to the Virgin
1648
Oil on canvas, 400 x 269 cm
San Beneto, Venice