2. 10
20
oxydančí dvojmocné železo sideritu se při pálení oxyduje na vyšší
československáS0CIALISTICKÁ REPUBLIKA
Vydáno 15. srpna 1961 Vyloženo 15. září 1880
PATENTNÍ SPIS č.
100440
Právo k využití vynálezu přísluší státu podle 3 odst. 6 zák. . 34/1957 Sb.
Inž. JAROSLAV NOVÁK a inž. JIŘÍ CHVATÍK, oba PRAHA
Způsob zabránění vzniku kroužků a zvýšení výkonu při magnetisačním pálení sideritů v rotační
troubové peci
Přihlášeno 27. října 1959 (PV 6137-59) Platnost patentu od 27. října 1959
Magnetisační pálení je vhodným způsobem úpravy sideritů. Jako nejvýhodnějšího agregátu pro magnetisační
pálení se používá rotační troubové pece vytápěné v protiproudu, tzn. směr postupu pálené rudy je proti proudu
plynů.
Na rozdíl od oxydických rud je magnetisační pálení sideritů proces
kysličník . Není tedy zapotřebí používat při magnetisačním pálení redukčního paliva a je nutno naopak
dbát, aby při pálení došlo v dostatečné míře k oxydaci, aby mohl vzniknout magnetický kysličník .
Siderity nejsou chemicky čisté uhličitany železa, obsahují vždy větší nebo menší množství
isomorfních příměsí, jako na příklad mangan, vápník, hořčík apod. Při pálení tyto isomorfní příměsi
zůstávají v mřížce magnetitu, kterou stabilisují. Vypálený siderit je tedy obecně podstatně méně náchylný
k oxydaci než na příklad přírodní magnetit nebo magnetit vzniklý magnetisačním pálením oxydických rud,
a proto chlazení magnetisačně vypálené sideritické rudy není : choulostivé a může probíhat v atmosféře
se značně vysokým obsahem volného
kyslíku.
Při pálení v rotačních pecích se pak obvykle postupuje tak, že
pec je vytápěna hořákem na výpadovém konci pece, tedy v místęch
3.
4. 2 100440
nejvyšší teploty rudy a vzduch potřebný pro oxydaci dvojmocného železa sideritu se obvykle
nasává přes pálenou rudu do pece.
Při pálení některé druhy sideritů jsou silně spékavé a při použití paliva, které při spalování dává
horký sálavý plamen, jako na příklad práškové uhlí nebo topný olej, dochází snadno v oblasti plamene k
tvorbě kroužku. Tyto kroužky jsou natavená ruda, která se usazuje na stěně pece a zhoršuje pálení.
Navíc natavenou rudu již pak není možno magneticky rozdružit, takže tvorba kroužků zhoršuje i
technologické výsledky.
Konečně při tomto způsobu pálení dochází i k nedokonalému využití pecního prostoru, neboť s
výjimkou poměrně krátké oblasti plamene je ruda ohřívána převážně vędením tepla a je známo, že právě
tento přestup tepla v rotačních pecích se vyznačuje nejnižší účin
ností. To sę pak projevuje na výkonu pece, neboť do pece je možno
sázet pouze tolik rudy, kolik se jí stačí v peci ohřát a vypálit.
Způsob pálení podle tohoto vynálezu odstraňuje výše uvedené nevýhody pálení v rotační peci, tzn.
odstraňuje nebezpečí tvorby kroužků při současném zvýšení výkonu.
Podle tohoto vynálezu se sideritická ruda magnetisačně pálí s přísadou pevného paliva, nejlépe
paliva s vysokým obsahem prchavých hořlavin. Palivo ve vsázce počne hořet v oblasti před hořákem a
hořením paliva probíhajícím na povrchu vsázky se vsázka intensivně prohřívá, To tedy znamená, že je
možno přivést více tepla do vsázky a tedy zvýšit výkon pece.
Tento způsob však má další výhodu. Celkové množství tepla, potřebné pro vypálení rudy, se
rozděluje mezi teplo přivedené hořákem a teplo přivedené spálením paliva ve vsázce. Přitom veškerý
vzduch potřebný jak pro oxydaci dvojmocného železa sideritu, tak i pro spálení paliva ve vsázce se
přivádí do pece oblastí hořáku. Tím je pec v oblasti hořáku účinně chlazena, čímž se zamezí přehřátí
rudy a odstraní nebezpečí tvorby kroužků.
V četných případech má tento způsob ještě další výhodu, a to ekonomickou. Jednotkové množství
tepla v palivu pro hořák bývá totiž dražší než v pevném palivu přidávaném ke vsázce. Přitom. palivo při-
dávané ke vsázce nemusí být kvalitní, s výhodou se používá méně hodnotných paliv prachových a
zvláště výhodné je použití mladého uhlí s vysokým obsahem prchavých hořlavin. Prchavé hořlaviny se
totiž uvolňují při značně nízké teplotě vsázky a začnou hořet v horkých plynech pecní atmosféry. Přitom
tato uhlí mohou mít vysoký obsah popelovin, neboť popel při magnetické separaci přechází do jaloviny a
nezhoršuje technologické výsledky magnetisačního pálení.
Množství přidaného pevného paliva ve vsázce závisí na jeho druhu a kvalitě, na druhu sideritické
rudy a na ostatních podmínkách pálení. Jako výhodným se jeví takové množství paliva, aby množství
tepla uvolněného spálením tohoto paliva činilo cca 30200 000 kcal na jednu tunu surové rudy.
Jak z popisu vyplývá, je způsob pálení podle tohoto vynálezu výhodný jak po stránce technologické
(odstranění tvorby kroužků, tak i po stránce provozní (zvýšení výkonu pece) a po stránce ekonomické
(nahrazení dražšího paliva levnějším, méně hodnotným palivem).
Předmět patentu
1. Způsob zabránění vzniku kroužků a zvýšení výkonu při magnetisačním pálení sideritů v rotační
7. 3 100440
vzniklé spálením tohoto pevného paliva činí 30 000200 000 kcal na jednu tunu surové rudy.
. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že jako pevného paliva se použije paliva s vysokým obsahem
prchavých hořlavin.
Severografia, n. p, závod 03
