SlideShare a Scribd company logo
1 of 13
Download to read offline
O RENACER DO CASTELO
DE SOUTOMAIOR
ESTE É O NOSO CASTELO, UN DOS
MÁIS FERMOSOS DE GALICIA
E HOXE IMOS PERCORRER UN
ANAQUIÑO MÁIS DA SÚA HISTORIA.
COÑECÉDELO, VERDADE?
O CASTELO DE SOUTOMAIOR É UN CASTELO MEDIEVAL DO SÉCULO XII,
LUGAR DUNHA DAS LIÑAXES MÁIS SIGNIFICATIVAS DA GALICIA MEDIEVAL.
A SÚA HISTORIA ESCOMENZA ALÓ POLO ANO 1200,
APROXIMADAMENTE, PERO ESA HISTORIA XA A COÑECEMOS, POLO
QUE, IMOS DAR UN CHIMPO NO TEMPO E POÑÉMONOS NO ANO 1486
CANDO DESAPARECE D. PEDRO ÁLVAREZ DE SOUTOMAIOR DA VIDA
PÚBLICA E POLÍTICA.
QUEN O FIXO DESAPARECER?
ANO 1200
UNHA TRAIZÓN DESHONROSA
NO ANO 1485 D. PEDRO ÁLVAREZ DE SOUTOMAIOR, É TRAIZOADO POLO SEU FILLO
ÁLVARO, QUE LLE ARREBATA COA AXUDA DA SÚA NAI TAREIXA DE TÁVORA, E OS RR.
CC., O SEU CASTELO, XA NUNCA VOLVERÍA A EL.
NON SÓ ISO A SÚA MULLER DONA TAREIXA DE TÁVORA FAI UNHA POLÍTICA
MATRIMONIAL DE CASAR ÁS SÚAS FILLAS COAS FAMILIAS INIMIGAS , COMA OS GARCÍA
SARMIENTO, OS QUIRÓS, MONTENEGROS…, DIFICULTANDO O HERDO DAS PERTENZAS
DOS SOUTOMAIOR.
AXIÑA DON ÁLVARO MORRERÍA DE XEITO ESTRANO EN VALLADOLID.
O NETO DO LENDARIO PEDRO MADRUGA, NON CONFORME CON TODO ISTO, FILLO
DE DON ÁLVARO, QUERE RECUPERAR O SEÑORÍO DO SEU AVÓ MATANDO, A SÚA NAI:
O MATRICIDIO, SÓ LLE QUEDARÍA EN PERTENZA O VELLO CASTELO , PERDENDO
TODAS AS DEMAIS TERRAS.
AS DESAVINZAS FAMILIARES FORON CONSTANTES. O CASTELO ENTRA EN MOMENTOS
TENEBROSOS, NO VAL DO SILENCIO.
A QUEN PERTENCE O CASTELO?
MARQUESES DE MOS E
DONOS DO CASTELO.
Pero ninguén vai vivir
ao Castelo e este
queda durmido
durante …
Señor de
Mos.
Neto de Pedro
Madruga.
O CASTELO DURMINTE
O NOSO CASTELO DE SOUTOMAIOR VAI FICAR DURMIDO DURANTE
300 ANOS.
SÓ UN LIBRO FEITO POR MARÍA VINYALS NO 1904, MARQUESA DE
AYERBE, E UN INVENTARIO FEITO POR FRANCISCO OCHOA
ORCASITAS, ENCARGADO DOS BENS DO DUQUE DE SOUTOMAIOR.
ESTAS DÚAS FONTES CONFIRMAN QUE A FORTALEZA NON SUFRIRA
NOVAS MODIFICACIÓNS. COMENZA A DEGRADACIÓN DO CASTELO,
O CONFLITO POLA PROPIEDADE PROVOCOU O PROGRESIVO
ABANDONO DA FORTALEZA E DA SÚA CONSERVACIÓN.
AO CASTELO ACONTÉCELLE COMA A NOSA
LINGUA CAE NO VAL DOS SÉCULOS ESCUROS
DENDE O S.XVI-XVIII
AS SUCESIVAS DESAVINZAS FAMILIARES LEVARON A UN PREITO QUE SE
INICIOU EN 1589 E QUE DURARÍA MÁIS DE DOUS SÉCULOS.
DO INVENTARIO DE D. FRANCISCO OCHOA ORCASITAS, POR UN TEXTO
TRÁNSCRITO POR JUAN BARREIRO, AMÓSANOS QUE NO EXTERIOR DA
FORTALEZA, HABÍA UNHA PRAZA CON CASAS, UN CÁRCERE, UN LAGAR,
UNHA PALLEIRA, UNHA COCHEIRA DE CARRUAXES E UNHA CORTE.
O INTERIOR DO CASTELO AMEAZABA DESCUIDO.
A RESOLUCIÓN DO PREITO E DA HERDANZA DO CASTELO.
O ano 1795 é máxico, por fin imos saber de quen é o Castelo.
A Chancillería de Valladolid emite unha sentenza a favor de D. Benito
Fernando Correa de Soutomaior, IV marqués de Mos.
Recoñecendo os seus dereitos sobre o castelo de Soutomaior, os novos
propietarios levaron a cabo novas reformas como un novo escudo para a
entrada, e aluga o Castelo para unha escola de Infantil por 500 reais de
vélaro.
O CASTELO PROSEGIU A SÚA RUÍNA.
SÉCULO XIX
ANTONIO AGUILAR E CORREA, NOVO DONO DO CASTELO
NO ANO 1870 DON ANTONIO DE AGUILAR Y CORREA, MARQUÉS DE LA VEGA DE ARMIJO,
FAISE DONO DO CASTELO TRANSFORMÁNDOO EN RESIDENCIA DE VERÁN.
O MARQUÉS ERA UN DOS GRANDES DE ESPAÑA. FOI UN GRAN POLÍTICO, PRESIDENTE DO
GOBERNO. TAMÉN PRESIDIU AS REAIS ACADEMIAS DE HISTORIA, CIENCIAS MORAIS E
POLÍTICAS…
O CASTELO COMEZA O SEU REXURDIR, NOVAS REMODELACIÓNS, AMPLIACIÓNS,
ACTUACIÓNS…
QUE O LEVAN A SER UN PAZO RESIDENCIAL DE CATEGORIA SUPERIOR.
OS PERSOEIROS DA ÉPOCA PASAN POR SOUTOMAIOR. ATA O REI AFONSO XII, PERNOCTA
TRES NOITES NO CASTELO.
SÉCULO XX. MARÍA VINYALS

NO SÉCULO XX HERDA O CASTELO MARÍA VINYALS, SOBRIÑA DO
MARQUÉS DE VEGA DE ARMIJO.
ERA SUFRAXISTA, ESCRITORA, FEMINISTA E DO PARTIDO SOCIALISTA, ISTO
ACARREOULLE MOITOS PROBLEMAS. CHAMÁBANA A MARQUESA VERMELLA,
POLA SÚA CONDICIÓN ESQUERDOSA E SOCIALISTA.
NUNHAS PRIMEIRAS NUPCIAS CASOU CO MARQUÉS DE AYERBE E DE
SEGUNDAS NUPCIAS CO DOUTOR LLURIA.
DECIDEN FACER NO CASTELO UN SANATORIO, O “SANATORIO LLURIA”
QUE NON RESULTOU TODO O BENEFICIOSO QUE ELES ESPERABAN, POLO
QUE TIVERON QUE SUBASTAR O CASTELO POR 20000 PESETAS.
HOSPITAL LLURIA
INAGUROUSE EN 1913, ERA UN DOS MELLORES HOSPITAIS DE ESPAÑA.
TIÑA AUGA QUENTE, CALEFACCIÓN CENTRAL E TELÉFONO EN TODOS
OS CUARTOS. ESTABA ESPECIALIZADO NO TRATAMENTO DAS
ENFERMEDADES DE ARTRITISMO E ORINA. MAIS A CRISE DA PRIMEIRA
GUERRA MUNDIAL E O SEU COMPROMISO POLÍTICO FIXO QUE
CAERÁN EN DESGRAZA.
PASANDO POR VARIOS PROPIETARIOS O CASTELO NO 1982 PASOU
A SER PATRIMONIO DE TODAS E TODOS, XA QUE FOI MERCADO
POLA DEPUTACIÓN DE PONTEVEDRA E ABERTO AO PÚBLICO EN 1987
E ATA HOXE.
ESTÁ MUSEALIZADO E COLLENDO NOVOS PULOS.


E neste punto damos fin á nosa presentación, desexamos
que fose do voso agrado e que vos servirá para lembrar
e aprender cousas sobre o “Castelo de Soutomaior”
Presentación realizada polo alumnado de 6º de Educación
Primaria.
Traballando sempre en equipo.
Fontes para a realización do traballo:
• https://shelly.es/blog/05003-carolina_y_sotomayor.php?ancho=1536&alto=864&reload=1&
m=

More Related Content

Similar to De quen foi e que foi o Castelo.pptx.pdf

A crise da Baixa Idade Media
A crise da Baixa Idade MediaA crise da Baixa Idade Media
A crise da Baixa Idade Mediaxosea
 
Narrativa medieval 1 ppt
Narrativa medieval 1 pptNarrativa medieval 1 ppt
Narrativa medieval 1 pptMrc558688
 
A Literatura Galega Nos Ssee (Ana BeléN)
A Literatura Galega Nos Ssee (Ana BeléN)A Literatura Galega Nos Ssee (Ana BeléN)
A Literatura Galega Nos Ssee (Ana BeléN)Ana Moreda
 
Proxecto estrada
Proxecto  estradaProxecto  estrada
Proxecto estradaPlastilina3
 
A revolta dos irmandiños
A revolta dos irmandiñosA revolta dos irmandiños
A revolta dos irmandiñosEncarna Lago
 
Monarquía Borbónica
Monarquía BorbónicaMonarquía Borbónica
Monarquía Borbónicacamposseijo
 
Do esplendor medieval á decadencia dos Séculos Escuros. Rianxo na Idade Media
Do esplendor medieval á decadencia dos Séculos Escuros. Rianxo na Idade MediaDo esplendor medieval á decadencia dos Séculos Escuros. Rianxo na Idade Media
Do esplendor medieval á decadencia dos Séculos Escuros. Rianxo na Idade MediaMarlou
 
Contexto HistóRico
Contexto HistóRicoContexto HistóRico
Contexto HistóRicoManulourenzo
 
Presentación do calendario 2016
Presentación do calendario 2016Presentación do calendario 2016
Presentación do calendario 2016bibliolois
 
O reino de galiza
O reino de galizaO reino de galiza
O reino de galizaMarlou
 
Viaxe de islas cerdeñas hasta varsovia
Viaxe de islas cerdeñas hasta varsoviaViaxe de islas cerdeñas hasta varsovia
Viaxe de islas cerdeñas hasta varsovialosblancosijms
 
Viaxe de islas cerdeñas hasta varsovia
Viaxe de islas cerdeñas hasta varsoviaViaxe de islas cerdeñas hasta varsovia
Viaxe de islas cerdeñas hasta varsoviatraballogrupo
 
A revolta dos irmandiños
A revolta dos irmandiñosA revolta dos irmandiños
A revolta dos irmandiñosEncarna Lago
 

Similar to De quen foi e que foi o Castelo.pptx.pdf (20)

A crise da Baixa Idade Media
A crise da Baixa Idade MediaA crise da Baixa Idade Media
A crise da Baixa Idade Media
 
Narrativa medieval 1 ppt
Narrativa medieval 1 pptNarrativa medieval 1 ppt
Narrativa medieval 1 ppt
 
santa uxia
santa uxiasanta uxia
santa uxia
 
A Literatura Galega Nos Ssee (Ana BeléN)
A Literatura Galega Nos Ssee (Ana BeléN)A Literatura Galega Nos Ssee (Ana BeléN)
A Literatura Galega Nos Ssee (Ana BeléN)
 
Proxecto estrada
Proxecto  estradaProxecto  estrada
Proxecto estrada
 
A historia de Caldelas
A historia de CaldelasA historia de Caldelas
A historia de Caldelas
 
Historia de ares
Historia de aresHistoria de ares
Historia de ares
 
A revolta dos irmandiños
A revolta dos irmandiñosA revolta dos irmandiños
A revolta dos irmandiños
 
Ascenso e caída do Mariscal Pardo de Cela (Galicia, século XV)
Ascenso e caída do Mariscal Pardo de Cela (Galicia, século XV)Ascenso e caída do Mariscal Pardo de Cela (Galicia, século XV)
Ascenso e caída do Mariscal Pardo de Cela (Galicia, século XV)
 
Monarquía Borbónica
Monarquía BorbónicaMonarquía Borbónica
Monarquía Borbónica
 
Do esplendor medieval á decadencia dos Séculos Escuros. Rianxo na Idade Media
Do esplendor medieval á decadencia dos Séculos Escuros. Rianxo na Idade MediaDo esplendor medieval á decadencia dos Séculos Escuros. Rianxo na Idade Media
Do esplendor medieval á decadencia dos Séculos Escuros. Rianxo na Idade Media
 
Contexto HistóRico
Contexto HistóRicoContexto HistóRico
Contexto HistóRico
 
Presentación do calendario 2016
Presentación do calendario 2016Presentación do calendario 2016
Presentación do calendario 2016
 
O reino de galiza
O reino de galizaO reino de galiza
O reino de galiza
 
Viaxe de islas cerdeñas hasta varsovia
Viaxe de islas cerdeñas hasta varsoviaViaxe de islas cerdeñas hasta varsovia
Viaxe de islas cerdeñas hasta varsovia
 
Viaxe de islas cerdeñas hasta varsovia
Viaxe de islas cerdeñas hasta varsoviaViaxe de islas cerdeñas hasta varsovia
Viaxe de islas cerdeñas hasta varsovia
 
A cultura castrexa
A cultura castrexaA cultura castrexa
A cultura castrexa
 
Cultura castrexa
Cultura castrexaCultura castrexa
Cultura castrexa
 
A revolta dos irmandiños
A revolta dos irmandiñosA revolta dos irmandiños
A revolta dos irmandiños
 
A revolta dos irmandiños
A revolta dos irmandiñosA revolta dos irmandiños
A revolta dos irmandiños
 

More from Berta Campos

NON MÁIS MATILDES. POE MÁIS MULLERES NA CIENCIA 1.pdf
NON MÁIS MATILDES. POE MÁIS MULLERES NA CIENCIA 1.pdfNON MÁIS MATILDES. POE MÁIS MULLERES NA CIENCIA 1.pdf
NON MÁIS MATILDES. POE MÁIS MULLERES NA CIENCIA 1.pdfBerta Campos
 
DÚAS ILLAS E UNHA HISTORIA DE CORSARIOS.pdf
DÚAS ILLAS E UNHA HISTORIA DE CORSARIOS.pdfDÚAS ILLAS E UNHA HISTORIA DE CORSARIOS.pdf
DÚAS ILLAS E UNHA HISTORIA DE CORSARIOS.pdfBerta Campos
 
Apuntamentos nen@s Idade Moderna.pdf
Apuntamentos nen@s Idade Moderna.pdfApuntamentos nen@s Idade Moderna.pdf
Apuntamentos nen@s Idade Moderna.pdfBerta Campos
 
O NOSO MAR DE ADENTRO.pptx
O NOSO MAR DE ADENTRO.pptxO NOSO MAR DE ADENTRO.pptx
O NOSO MAR DE ADENTRO.pptxBerta Campos
 
Dossier transporte.pdf
Dossier transporte.pdfDossier transporte.pdf
Dossier transporte.pdfBerta Campos
 
Dossier Saúde.pdf
Dossier Saúde.pdfDossier Saúde.pdf
Dossier Saúde.pdfBerta Campos
 
Dossier enerxía.pdf
Dossier enerxía.pdfDossier enerxía.pdf
Dossier enerxía.pdfBerta Campos
 
Dossier Residuos.pdf
Dossier Residuos.pdfDossier Residuos.pdf
Dossier Residuos.pdfBerta Campos
 
A AUGA. SOSTIBILIDADE..pptx.pdf
A AUGA. SOSTIBILIDADE..pptx.pdfA AUGA. SOSTIBILIDADE..pptx.pdf
A AUGA. SOSTIBILIDADE..pptx.pdfBerta Campos
 
As escolas nos anos 50, 60 e 70 .pdf
As escolas nos anos 50, 60 e 70 .pdfAs escolas nos anos 50, 60 e 70 .pdf
As escolas nos anos 50, 60 e 70 .pdfBerta Campos
 
O aparato circulatorio. A circulación..pdf
O aparato circulatorio. A circulación..pdfO aparato circulatorio. A circulación..pdf
O aparato circulatorio. A circulación..pdfBerta Campos
 
ACTIVIDADES ECONÓMICAS. SECTOR TERCIARIO.pdf
ACTIVIDADES ECONÓMICAS. SECTOR TERCIARIO.pdfACTIVIDADES ECONÓMICAS. SECTOR TERCIARIO.pdf
ACTIVIDADES ECONÓMICAS. SECTOR TERCIARIO.pdfBerta Campos
 
ACTIVIDADES ECONÓMICAS SECTOR SECUNDARIO.pdf
ACTIVIDADES ECONÓMICAS SECTOR SECUNDARIO.pdfACTIVIDADES ECONÓMICAS SECTOR SECUNDARIO.pdf
ACTIVIDADES ECONÓMICAS SECTOR SECUNDARIO.pdfBerta Campos
 
Sectores económicos. Sector primario..pdf
Sectores económicos. Sector primario..pdfSectores económicos. Sector primario..pdf
Sectores económicos. Sector primario..pdfBerta Campos
 
A UNIÓN EUROPEA.pdf
A UNIÓN EUROPEA.pdfA UNIÓN EUROPEA.pdf
A UNIÓN EUROPEA.pdfBerta Campos
 
O xénero dramático. O teatro..pdf
O xénero dramático. O teatro..pdfO xénero dramático. O teatro..pdf
O xénero dramático. O teatro..pdfBerta Campos
 
A nutrición. A dixestión e a excrección..pdf
A nutrición. A dixestión e a excrección..pdfA nutrición. A dixestión e a excrección..pdf
A nutrición. A dixestión e a excrección..pdfBerta Campos
 
A RESPIRACIÓN.pdf
A RESPIRACIÓN.pdfA RESPIRACIÓN.pdf
A RESPIRACIÓN.pdfBerta Campos
 
A poboación en Europa.pdf
A poboación en Europa.pdfA poboación en Europa.pdf
A poboación en Europa.pdfBerta Campos
 
Tipos de palabras segundo a súa estrutura.
Tipos de palabras segundo a súa estrutura.Tipos de palabras segundo a súa estrutura.
Tipos de palabras segundo a súa estrutura.Berta Campos
 

More from Berta Campos (20)

NON MÁIS MATILDES. POE MÁIS MULLERES NA CIENCIA 1.pdf
NON MÁIS MATILDES. POE MÁIS MULLERES NA CIENCIA 1.pdfNON MÁIS MATILDES. POE MÁIS MULLERES NA CIENCIA 1.pdf
NON MÁIS MATILDES. POE MÁIS MULLERES NA CIENCIA 1.pdf
 
DÚAS ILLAS E UNHA HISTORIA DE CORSARIOS.pdf
DÚAS ILLAS E UNHA HISTORIA DE CORSARIOS.pdfDÚAS ILLAS E UNHA HISTORIA DE CORSARIOS.pdf
DÚAS ILLAS E UNHA HISTORIA DE CORSARIOS.pdf
 
Apuntamentos nen@s Idade Moderna.pdf
Apuntamentos nen@s Idade Moderna.pdfApuntamentos nen@s Idade Moderna.pdf
Apuntamentos nen@s Idade Moderna.pdf
 
O NOSO MAR DE ADENTRO.pptx
O NOSO MAR DE ADENTRO.pptxO NOSO MAR DE ADENTRO.pptx
O NOSO MAR DE ADENTRO.pptx
 
Dossier transporte.pdf
Dossier transporte.pdfDossier transporte.pdf
Dossier transporte.pdf
 
Dossier Saúde.pdf
Dossier Saúde.pdfDossier Saúde.pdf
Dossier Saúde.pdf
 
Dossier enerxía.pdf
Dossier enerxía.pdfDossier enerxía.pdf
Dossier enerxía.pdf
 
Dossier Residuos.pdf
Dossier Residuos.pdfDossier Residuos.pdf
Dossier Residuos.pdf
 
A AUGA. SOSTIBILIDADE..pptx.pdf
A AUGA. SOSTIBILIDADE..pptx.pdfA AUGA. SOSTIBILIDADE..pptx.pdf
A AUGA. SOSTIBILIDADE..pptx.pdf
 
As escolas nos anos 50, 60 e 70 .pdf
As escolas nos anos 50, 60 e 70 .pdfAs escolas nos anos 50, 60 e 70 .pdf
As escolas nos anos 50, 60 e 70 .pdf
 
O aparato circulatorio. A circulación..pdf
O aparato circulatorio. A circulación..pdfO aparato circulatorio. A circulación..pdf
O aparato circulatorio. A circulación..pdf
 
ACTIVIDADES ECONÓMICAS. SECTOR TERCIARIO.pdf
ACTIVIDADES ECONÓMICAS. SECTOR TERCIARIO.pdfACTIVIDADES ECONÓMICAS. SECTOR TERCIARIO.pdf
ACTIVIDADES ECONÓMICAS. SECTOR TERCIARIO.pdf
 
ACTIVIDADES ECONÓMICAS SECTOR SECUNDARIO.pdf
ACTIVIDADES ECONÓMICAS SECTOR SECUNDARIO.pdfACTIVIDADES ECONÓMICAS SECTOR SECUNDARIO.pdf
ACTIVIDADES ECONÓMICAS SECTOR SECUNDARIO.pdf
 
Sectores económicos. Sector primario..pdf
Sectores económicos. Sector primario..pdfSectores económicos. Sector primario..pdf
Sectores económicos. Sector primario..pdf
 
A UNIÓN EUROPEA.pdf
A UNIÓN EUROPEA.pdfA UNIÓN EUROPEA.pdf
A UNIÓN EUROPEA.pdf
 
O xénero dramático. O teatro..pdf
O xénero dramático. O teatro..pdfO xénero dramático. O teatro..pdf
O xénero dramático. O teatro..pdf
 
A nutrición. A dixestión e a excrección..pdf
A nutrición. A dixestión e a excrección..pdfA nutrición. A dixestión e a excrección..pdf
A nutrición. A dixestión e a excrección..pdf
 
A RESPIRACIÓN.pdf
A RESPIRACIÓN.pdfA RESPIRACIÓN.pdf
A RESPIRACIÓN.pdf
 
A poboación en Europa.pdf
A poboación en Europa.pdfA poboación en Europa.pdf
A poboación en Europa.pdf
 
Tipos de palabras segundo a súa estrutura.
Tipos de palabras segundo a súa estrutura.Tipos de palabras segundo a súa estrutura.
Tipos de palabras segundo a súa estrutura.
 

De quen foi e que foi o Castelo.pptx.pdf

  • 1. O RENACER DO CASTELO DE SOUTOMAIOR
  • 2. ESTE É O NOSO CASTELO, UN DOS MÁIS FERMOSOS DE GALICIA E HOXE IMOS PERCORRER UN ANAQUIÑO MÁIS DA SÚA HISTORIA. COÑECÉDELO, VERDADE? O CASTELO DE SOUTOMAIOR É UN CASTELO MEDIEVAL DO SÉCULO XII, LUGAR DUNHA DAS LIÑAXES MÁIS SIGNIFICATIVAS DA GALICIA MEDIEVAL.
  • 3. A SÚA HISTORIA ESCOMENZA ALÓ POLO ANO 1200, APROXIMADAMENTE, PERO ESA HISTORIA XA A COÑECEMOS, POLO QUE, IMOS DAR UN CHIMPO NO TEMPO E POÑÉMONOS NO ANO 1486 CANDO DESAPARECE D. PEDRO ÁLVAREZ DE SOUTOMAIOR DA VIDA PÚBLICA E POLÍTICA. QUEN O FIXO DESAPARECER? ANO 1200
  • 4. UNHA TRAIZÓN DESHONROSA NO ANO 1485 D. PEDRO ÁLVAREZ DE SOUTOMAIOR, É TRAIZOADO POLO SEU FILLO ÁLVARO, QUE LLE ARREBATA COA AXUDA DA SÚA NAI TAREIXA DE TÁVORA, E OS RR. CC., O SEU CASTELO, XA NUNCA VOLVERÍA A EL. NON SÓ ISO A SÚA MULLER DONA TAREIXA DE TÁVORA FAI UNHA POLÍTICA MATRIMONIAL DE CASAR ÁS SÚAS FILLAS COAS FAMILIAS INIMIGAS , COMA OS GARCÍA SARMIENTO, OS QUIRÓS, MONTENEGROS…, DIFICULTANDO O HERDO DAS PERTENZAS DOS SOUTOMAIOR. AXIÑA DON ÁLVARO MORRERÍA DE XEITO ESTRANO EN VALLADOLID. O NETO DO LENDARIO PEDRO MADRUGA, NON CONFORME CON TODO ISTO, FILLO DE DON ÁLVARO, QUERE RECUPERAR O SEÑORÍO DO SEU AVÓ MATANDO, A SÚA NAI: O MATRICIDIO, SÓ LLE QUEDARÍA EN PERTENZA O VELLO CASTELO , PERDENDO TODAS AS DEMAIS TERRAS. AS DESAVINZAS FAMILIARES FORON CONSTANTES. O CASTELO ENTRA EN MOMENTOS TENEBROSOS, NO VAL DO SILENCIO. A QUEN PERTENCE O CASTELO?
  • 5. MARQUESES DE MOS E DONOS DO CASTELO. Pero ninguén vai vivir ao Castelo e este queda durmido durante … Señor de Mos. Neto de Pedro Madruga.
  • 6. O CASTELO DURMINTE O NOSO CASTELO DE SOUTOMAIOR VAI FICAR DURMIDO DURANTE 300 ANOS. SÓ UN LIBRO FEITO POR MARÍA VINYALS NO 1904, MARQUESA DE AYERBE, E UN INVENTARIO FEITO POR FRANCISCO OCHOA ORCASITAS, ENCARGADO DOS BENS DO DUQUE DE SOUTOMAIOR. ESTAS DÚAS FONTES CONFIRMAN QUE A FORTALEZA NON SUFRIRA NOVAS MODIFICACIÓNS. COMENZA A DEGRADACIÓN DO CASTELO, O CONFLITO POLA PROPIEDADE PROVOCOU O PROGRESIVO ABANDONO DA FORTALEZA E DA SÚA CONSERVACIÓN.
  • 7. AO CASTELO ACONTÉCELLE COMA A NOSA LINGUA CAE NO VAL DOS SÉCULOS ESCUROS DENDE O S.XVI-XVIII AS SUCESIVAS DESAVINZAS FAMILIARES LEVARON A UN PREITO QUE SE INICIOU EN 1589 E QUE DURARÍA MÁIS DE DOUS SÉCULOS. DO INVENTARIO DE D. FRANCISCO OCHOA ORCASITAS, POR UN TEXTO TRÁNSCRITO POR JUAN BARREIRO, AMÓSANOS QUE NO EXTERIOR DA FORTALEZA, HABÍA UNHA PRAZA CON CASAS, UN CÁRCERE, UN LAGAR, UNHA PALLEIRA, UNHA COCHEIRA DE CARRUAXES E UNHA CORTE. O INTERIOR DO CASTELO AMEAZABA DESCUIDO.
  • 8. A RESOLUCIÓN DO PREITO E DA HERDANZA DO CASTELO. O ano 1795 é máxico, por fin imos saber de quen é o Castelo. A Chancillería de Valladolid emite unha sentenza a favor de D. Benito Fernando Correa de Soutomaior, IV marqués de Mos. Recoñecendo os seus dereitos sobre o castelo de Soutomaior, os novos propietarios levaron a cabo novas reformas como un novo escudo para a entrada, e aluga o Castelo para unha escola de Infantil por 500 reais de vélaro. O CASTELO PROSEGIU A SÚA RUÍNA.
  • 9. SÉCULO XIX ANTONIO AGUILAR E CORREA, NOVO DONO DO CASTELO NO ANO 1870 DON ANTONIO DE AGUILAR Y CORREA, MARQUÉS DE LA VEGA DE ARMIJO, FAISE DONO DO CASTELO TRANSFORMÁNDOO EN RESIDENCIA DE VERÁN. O MARQUÉS ERA UN DOS GRANDES DE ESPAÑA. FOI UN GRAN POLÍTICO, PRESIDENTE DO GOBERNO. TAMÉN PRESIDIU AS REAIS ACADEMIAS DE HISTORIA, CIENCIAS MORAIS E POLÍTICAS… O CASTELO COMEZA O SEU REXURDIR, NOVAS REMODELACIÓNS, AMPLIACIÓNS, ACTUACIÓNS… QUE O LEVAN A SER UN PAZO RESIDENCIAL DE CATEGORIA SUPERIOR. OS PERSOEIROS DA ÉPOCA PASAN POR SOUTOMAIOR. ATA O REI AFONSO XII, PERNOCTA TRES NOITES NO CASTELO.
  • 10. SÉCULO XX. MARÍA VINYALS
 NO SÉCULO XX HERDA O CASTELO MARÍA VINYALS, SOBRIÑA DO MARQUÉS DE VEGA DE ARMIJO. ERA SUFRAXISTA, ESCRITORA, FEMINISTA E DO PARTIDO SOCIALISTA, ISTO ACARREOULLE MOITOS PROBLEMAS. CHAMÁBANA A MARQUESA VERMELLA, POLA SÚA CONDICIÓN ESQUERDOSA E SOCIALISTA. NUNHAS PRIMEIRAS NUPCIAS CASOU CO MARQUÉS DE AYERBE E DE SEGUNDAS NUPCIAS CO DOUTOR LLURIA. DECIDEN FACER NO CASTELO UN SANATORIO, O “SANATORIO LLURIA” QUE NON RESULTOU TODO O BENEFICIOSO QUE ELES ESPERABAN, POLO QUE TIVERON QUE SUBASTAR O CASTELO POR 20000 PESETAS.
  • 11. HOSPITAL LLURIA INAGUROUSE EN 1913, ERA UN DOS MELLORES HOSPITAIS DE ESPAÑA. TIÑA AUGA QUENTE, CALEFACCIÓN CENTRAL E TELÉFONO EN TODOS OS CUARTOS. ESTABA ESPECIALIZADO NO TRATAMENTO DAS ENFERMEDADES DE ARTRITISMO E ORINA. MAIS A CRISE DA PRIMEIRA GUERRA MUNDIAL E O SEU COMPROMISO POLÍTICO FIXO QUE CAERÁN EN DESGRAZA.
  • 12. PASANDO POR VARIOS PROPIETARIOS O CASTELO NO 1982 PASOU A SER PATRIMONIO DE TODAS E TODOS, XA QUE FOI MERCADO POLA DEPUTACIÓN DE PONTEVEDRA E ABERTO AO PÚBLICO EN 1987 E ATA HOXE. ESTÁ MUSEALIZADO E COLLENDO NOVOS PULOS. 

  • 13. E neste punto damos fin á nosa presentación, desexamos que fose do voso agrado e que vos servirá para lembrar e aprender cousas sobre o “Castelo de Soutomaior” Presentación realizada polo alumnado de 6º de Educación Primaria. Traballando sempre en equipo. Fontes para a realización do traballo: • https://shelly.es/blog/05003-carolina_y_sotomayor.php?ancho=1536&alto=864&reload=1& m=