Současní myslitelé zabývající se moderními technologiemi potvrzují, že je naše myšlení novými technologiemi výrazně ovlivňováno. Je potřeba si uvědomit, že technologický pokrok nelze zastavit. Bylo by chybou přehlédnout výhody, které moderní technologie přinášejí, a to překvapivě i pokud jde o naše kreativní myšlení.

1. 8
reference
reference
Moderní technologie a kreativní
manažeři?
Idea, že moderní technologie, které používáme, ovlivňují způsob našeho myšlení, se
objevila již v roce 1882, kdy se německý filozof Friedrich Nietzsche stal jedním z prvních
majitelů nejnovějšího vynálezu – tzv. psací koule, předchůdkyně psacího stroje.
významně ovlivňují nasazené a efektivně využívané
moderní technologie.
Možná lze namítat, že moderní komunikační technologie nejsou ani špatné, ani dobré, ale takové, jak
s nimi daný uživatel naloží. Dějiny technologií však
ukazují, že natolik snadné to není. Samotná technologie je určena pro konkrétní formu sdělení a forma
sdělení určuje způsoby našeho myšlení.
Zatímco obsah je pomíjivý a nahodilý, forma sdělení
má dostatek času právě proto, že působí nepozorovaně. Technologie nám totiž prostřednictvím vlastní
disciplinovanosti mohou nabídnout nové formy kreativního myšlení.
Kreativita a zapojení díky moderním technologiím
Současní myslitelé zabývající se moderními technologiemi potvrzují, že je naše myšlení novými technologiemi
výrazně ovlivňováno. Je potřeba si uvědomit, že technologický pokrok nelze zastavit. Bylo by chybou přehlédnout výhody, které moderní technologie přinášejí,
a to překvapivě i pokud jde o naše kreativní myšlení.
Buď vypadneme ze hry, anebo se naučíme s technologiemi efektivně spolupracovat. Pod „spoluprací“
si však nepředstavujme spuštění počítače, práci
s Wordem či vyhledávání na internetu. V dnešním
digitálním století jde o spolupráci, jež je založená
na našem rozlišení situací, kdy nám moderní technologie pomáhají dosáhnout lepších výsledků. Kouzlo
kreativní spolupráce spočívá v tom, že všechny členy
Kreativní nápady a interaktivní technologie se doplňují
týmu zapojíme a zaujmeme rovnoměrně odkudkoliv
a kdykoliv a využijeme v maximální míře jejich individuálního potenciálu a výkonu.
Oproti tomu ostatní manažeři pracují tak, aby se neodchylovali od pracovního postupu a dosahovali maximální přesnosti, která se od nich standardně očekává.
Lidstvo počátkem 21. století vstoupilo do éry kreativity – tedy do doby konceptuální, a tím se vše
kolem nás začalo rychle měnit. Poptávka po nových
konceptech, výrobcích a službách zvyšuje nároky
na kreativitu lidí. Podle experta na kreativní ekonomiku profesora Richarda Floridy, je kreativita největší
konkurenční výhodou dneška.
Kreativní manažeři jsou ve své práci mnohem svobodnější a při realizaci pracovního zadání se těší velké
míře autonomie a flexibility. Jak se lidstvo posunuje
více a více do doby koncepční, kreativních manažerů
je potřeba stále více a více. Bohužel kreativních manažerů na trhu práce mnoho není. A zde je prostor
pro otázku. Proč tomu tak je, kde je příčina? Problém
je v pracovním přístupu nás všech. Moderní technologie, které podporují kreativní myšlení, se stále
přizpůsobují koncepční době, ale současný firemní
management se moderním technologiím brání.
Rozdíl mezi manažerem a kreativním manažerem je,
že kreativní manažer musí věci dělat jinak a musí neustále vymýšlet změny a přicházet s novými inovacemi.
Myšlenky lze jednoduše zanášet do vytvořených podkladů
Myšlenkové mapy patří k vizuální formě komunikace
Možná proto je podle Garyho Hamela, autora bestselleru Na čem dnes záleží, nutné znovu objevit
tzv. management 2.0. Aktuální situace je paradoxní,
protože pro dnešní firemní prostředí je bezpodmínečně nutný rychlý rozvoj zaměstnanců a celková
globální konkurenceschopnost. A právě tyto aspekty
Historie výzkumu kreativity
Mezi nejstarší výzkumy patří tzv. mystická kreativita.
Kreativita je spojována s tajemnými mystickými silami, které umožňují hledání nových myšlenek. Např.
Platón se domníval, že básník píše to, co mu diktuje
Múza. Další pohled se nazývá pragmatický. Na prvním
místě je samotný rozvoj tvořivosti a až poté se zaměřujeme na samotné porozumění kreativitě. Tento
přístup zpopularizoval v podnikové sféře Edward
de Bono. Další přístup tzv. psychometrický, je zaměřený na poznávání a měření kreativity jednotlivce.
Posledním přístupem ke kreativnímu myšlení je tzv.
kognitivní kreativita, která si klade za cíl porozumět
tvůrčímu procesu myšlenek.
Jiří Plátek
Kreativita souvisí s každou úspěšnou prezentací, poradou, operativním brainstormingem nebo týmovým workshopem
KREATIVNÍ SPOLUPRÁCE NA DÁLKU?
Kreativní myšlení lze využít i při vzdálené komunikaci mezi
jednotlivými manažery. Díky interaktivním technologiím lze
do sdílených digitálních dokumentů, např. do PowerPointu,
Wordu, Excelu či elektronického flipchartu, doplňovat
smysluplné vizuální informace v podobě textu, symbolu,
grafu, myšlenkových map nebo jednoduchých schémat.
Vizuální informace se stávají součástí jmenovaných
dokumentů a lze se k nim kdykoliv vrátit. Ptáte se, jak
lze spojit kretivní myšlení s moderními technologiemi
a současně lépe zapojit účastníky vašich porad, operativních
brainstormingů nebo týmových workshopů? Inspirujte se
na Inspired Collaboration setkání – inspirujícím setkání
www.avmedia.cz/setkanifirmy – nebo se zařaďte mezi
kreativní manažery na www.uspesnaprezentace.cz.
9