1. Anglický jazyk jako nástroj mezinárodní komunikace
Argumentace:
Anglický jazyk jsem jako téma své závěrečné práce zvolila především proto, že jej studuji na
filosofické fakultě a proto mám o této problematice větší přehled než o jiných oborech. Díky tomu, že
je angličtina předmětem mého studia, mohla jsem zvolit kvalitní zdroje (především literaturu), které mi
poskytly relevantní informace. Název práce jsem zvolila až po jejím dopsání, aby co nejvíce vystihoval
hlavní myšlenku obsaženou v textu.
Anotace:
Následující článek stručně shrnuje několik důvodů, proč je anglický jazyk tak rozšířený a
populární. Uvádí některá základní fakta o anglickém jazyce a na základě komparace s mandarínskou
čínštinou ukazuje, že ačkoliv angličtina není nejpoužívanějším světovým jazykem, je rozhodně
jazykem nejvýznamnějším. V závěru článek poukazuje na možné stinné stránky přílišné globalizace
v oblasti lingvistiky.
Klíčová slova: angličtina, jazyk, lingvistika, globalizace, rodilý mluvčí, lingua franca
Úvod
Angličtina je v dnešním světě považována za naprostý základ jazykové kompetence. Bez její
alespoň pasivní znalosti je velice obtížné v dnešním světě žít, jelikož naprostá většina informací je
dnes k dispozici především v anglickém jazyce. Následující článek by měl v krátkosti objasnit, proč je
dnes anglický jazyk tak žádaný a proč se bez něj nelze obejít.
Obecné informace o anglickém jazyce
Anglický jazyk je oficiálním jazykem 54 zemí světa a naprosté většiny mezinárodních
organizací (např. EU, OSN, NATO, NAFTA, OECD, G8 atd.). Celkový počet lidí, kteří hovoří anglicky,
dosahuje 760 milionů. Jde o 11% z celkové populace a toto číslo staví angličtinu na pomyslném
žebříčku světových jazyků na druhé místo za čínskou mandarínštinu. Nutno však podotknout, že do
tohoto čísla nejsou zahrnuti lidé, kteří angličtinu ovládají jen částečně. Kdyby ano, celkové číslo by
dosahovalo jedné miliardy.
Komparace angličtiny a mandarínštiny
Jelikož je čínská mandarínština oficiálně nejrozšířenějším jazykem světa, mohlo by se tedy
zdát, že je výhodnější učit se mandarínsky nežli anglicky. Podle statistik totiž množství lidí, kteří
hovoří mandarínsky, dosahuje 1.1 miliardy lidí. Je však třeba zdůraznit jeden významný rozdíl mezi
angličtinou a mandarínštinou, který by měl explicitně dokázat, že angličtina je ze světového hlediska
významnější než čínština.

2. Angličtina
Lidé, kteří
nejsou rodilí
Rodilý mluvčí
mluvčí
371 000 000
389 000 000
Mandarínská čínština
Lidé, kteří
nejsou rodlí
mluvčí
225 000 000
Rodilý mluvčí
875 000 000
Z výše uvedené infografiky, obsahující údaje z webu http://www.wolframalpha.com, je
zřejmé, že většina z celkového počtu lidí mluvících mandarínsky patří zároveň do skupiny rodilých
mluvčích. V případě angličtiny však počet rodilých mluvčích dosahuje méně než poloviny celkového
počtu lidí, schopných se anglicky dohovořit. Z toho jasně plyne, že angličtina je velmi rozšířená i za
hranicemi zemí, jejichž oficiálním jazykem je.
Dalším argumentem podporujícím význam angličtiny oproti mandarínštině je ten, že 99% lidí
hovořících mandarínsky žije na území Číny. V případě čínštiny tedy lze jen stěží hovořit o
mezinárodním komunikačním prostředku, neboť většina lidí schopných tímto jazykem komunikovat
žije v jedné zemi.
Dialekty anglického jazyka
Anglicky se hovoří napříč celým světem. Samozřejmě nemluvíme o jednolitém jazyce, který
by byl ve všech zemích naprosto identický. Zatímco lidé, pro které je angličtina lingua franca (tzn. cizí
jazyk), se učí a používají především standardizovanou angličtinu (tzv. RP – Received Pronunciation),
mezi rodilými mluvčími se vyskytuje nepřeberné množství dialektů a akcentů, které ostatním ztěžují

3. či někdy dokonce znemožňují porozumění. Lingvisté mapují území, kde se anglicky mluví, pomocí
speciálních metod, které jim umožňují rozlišit, kde přesně se jednotlivé dialekty vyskytují.
Některé dialekty již dosáhly oficiálního statusu. Původní britská angličtina (BrE) již dnes není
jedinou oficiálně uznávanou formou angličtiny. Svůj standard si na poli lingvistiky vydobyla i Americká
angličtina (AmE), Australská angličtina (AuE), Kanadská angličtina (CanE) a Indická angličtina. Tyto
součásti jednoho jazyka se od sebe liší jak slovní zásobou, tak výslovností a některé drobné odlišnosti
se vyskytují i v gramatice. Například v klasické britské angličtině je v kontextu hovoru o minulosti
mnohem častěji využíván předpřítomný čas, kdyžto v americké angličtině se ve stejném kontextu
spíše setkáte s klasickým minulým časem.
Angličtina v multilingvální společnosti
Jak uvádí Gai Harrison ve svém článku Broadening the Conceptual Lens on Language in Social
Work: Difference, Diversity and English as a Global Language, je dnes angličtina využívána nejen jako
prostředek k dorozumívání se s rodilými mluvčími, ale spíše jako jazykový nástroj v multilingvální
společnosti (Harrison 409). Na úrovni mezinárodní komunikace je angličtina nejčastěji využívaným
jazykem, a ačkoliv mezinárodní organizace disponují obvykle více než jedním oficiálním jazykem, je
angličtina využívána v naprosté většině případů. I například mezinárodní smlouvy se vyhotovují jak ve
všech jazycích zúčastněných stran, tak v anglickém jazyce.
Globální jazyk a jeho stinné stránky
Způsob, jakým se z jazyka stává mezinárodní jazyk, popisuje známý lingvista David Crystal ve
své knize English as a Global Language (Crystal 9). Uvádí, že jazyk se stává světovým na základě moci
jeho rodilých mluvčích. Jedná se samozřejmě především o vojenskou a ekonomickou moc. Jako
příklad nabízí Crystal řečtinu, rozšířenou na středním východě před 2000 lety díky militární moci
řeckých vojáků. Angličtina se začala dostávat do světového lingvistického popředí v průběhu
průmyslové revoluce, kdy se z Británie stala světová ekonomická velmoc. Díky množství kolonií a
rozšířenosti Commonwealthu infiltrovala angličtina celý svět.
V dnešní době již není Velká Británie největší ekonomickou velmocí, jejíž obyvatelé hovoří
anglicky. Daleko větší význam má v dnešním světě USA. Svou ekonomickou i militární silou splňuje
Crystalova kritéria a tudíž vysvětluje, proč se angličtina stále drží na pomyslném lingvistickém
vrcholu. Se vzrůstající ekonomickou silou Číny a Ruska však může být v budoucnu pozice angličtiny
ohrožena.
Stinnou stránkou globálního rozšíření anglického jazyka je fakt, že méně významné jazyky se
dostávají do pozadí. Podle Crystala v příštích 10 letech navždy vymizí až 100 jazyků. Je tudíž jen
otázkou času, než podobný osud potká i český jazyk.
Použité zdroje:
1. Wolframalpha [online]. [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: www.wolframalpha.com
 důvěryhodný zdroj
 zdroj využívající aktuální data
 doporučen přímo v předmětu KPI
 není snaha o reklamu
 stránka neobsahuje gramatické a typografické chyby

4. 2. HARRISON, G. Broadening the Conceptual Lens on Language in Social Work: Difference, Diversity
and English as a Global Language. British Journal of Social Work. 2006-04-01, roč. 36, č. 3, s. 401-
418. ISSN 0045-3102. DOI: 10.1093/bjsw/bch271. Dostupné z:
http://bjsw.oxfordjournals.org/cgi/doi/10.1093/bjsw/bch271
 článek zveřejněný v důvěryhodném časopisu
 uveden autor, datum, ISSN, všechny údaje potřebné pro identifikaci
 informace v textu jsem přesné a objektivní
 text obsahuje relevantní odkazy na další literaturu
 Oxford Journals je jedním z nedoporučovanějších a nejdůvěryhodnějších zdrojů v oblasti
humanitních věd
3. CRYSTAL, David. English as a Global language. Cambridge University Press, 2012. 2. ISBN
1107611806.
 autor je erudovaný a známý lingvista
 kniha nám byla doporučována při výuce na Masarykově Univerzitě
 autor vydal několik dalších publikací na podobné téma
 kniha komplexně shrnuje problematiku globálního jazyka
 dobrá reputace vydavatele