Závěrečný úkol KPI

1. Válka o republiku
Dvojbitva u Filipp
Tomáš Michálek
6.1.2013

2. Anotace
Práce se zabývá dvěma bitvami u města Filippy 3. a 23. října roku 42 př. n. l. ve kterých
vojska Octaviana a Antonia porazila vojáky vedené Cassiem a Brutem. Práce uvádí i přípravy
obou stran a jejich cestu na místo bitev.
Klíčová slova: Filippy, 42 př. n. l., Cassius, Brutus, antika, antický Řím, Octavian, Marcus
Antonius, Antonius

3. 1. Úvod
Toto období jsem si vybral pro svůj dlouhodobý zájem o dějiny antického Říma a pro jeho
důležitost v rámci těchto dějin. O občanské válce mezi přívrženci republiky a triumvirátu se
moc nepíše, přesto je ale toto období pro dějiny antiky důležité. Po vítězství triumvirů totiž
definitivně zaniká možnost znovunastolení republiky a po vítězství Octaviana nad Antoniem
vzniká předchůdce císařství, principát.
2. Časové rozmezí
Zdroj: Sheppard, 2010
3. Republikánské přípravy
Cassius a Brutus museli při postupu Evropou dávat pozor na předsunuté oddíly
triumvirů, kterým se podařilo obsadit průsmyky Korpili a Sapaei. Decida Saxu, který držel
průsmyk Korpili se Brutovi s Cassiem povedlo pomocí loďstva přesvědčit, že mu hrozí
obklíčení. Saxa se proto z průsmyku stáhl a nechal republikánským silám volnou cestu.
Když dorazili k průsmyku Sapaei, dostalo se republikánům nečekané pomoci od
thráckého kmenu, který vládl části tohoto území. S pomocí těchto nových spojenců se
Brutovi s Cassiem podařilo vojska triumvirů obejít a dostat se tak k Filippám první. Zde

4. vybudovali Brutus s Cassiem dva tábory, každý na jedné straně Via Egnatia, přes kterou
vybudovali opevnění. Takto, s možností zásobování loďstvem z ostrova Thasos, si zvolili
umístění, na kterém čekali na vojska triumvirů.
4. Přípravy triumvirů
I vojska triumvirů musela při cestě vstříc Brutovi s Cassiem překonat vojenský odpor.
Sicílii totiž ovládal Sextus Pompeius, jeden z neprávem odsouzených zákonem lex Pedia.
Octavianus se pokusil Sexta porazit v námořní bitvě u ostrohu Scylly, ale i přes svou početní
převahu byl poražen. Sextus Pompeius tak pro triumviry znamenal jednak ztrátu lodí, jednak
ztrátu času, když Octavianus musel při cestě na pomoc Antoniovi Sicílii objíždět.
Další překážkou byl Murcus, který se snažil zabránit, či alespoň znepříjemnit
triumvirům překonání Jaderského moře, a který držel Brundisium.1 Triumvirům se ale
podařilo Jaderské moře překonat bez větších obtíží a připojili se ke svým předsunutým
oddílům.
Nyní, obě strany připraveny, mohly začít první manévry bitvy, které se účastnilo
bezmála 200 000 legionářů2 a blíže neurčený počet pomocných sborů, a která znamenala
konec jakékoliv naděje na obnovení římské republiky.
5. První bitva u Filipp
Antonius, hůře zásobovaný, ale vojensky silnější, se snažil vyvolat otevřenou bitvu,
jenže Cassius i Brutus byli rozhodnutí přečkat na svých pozicích do začátku zimy, kdy by byli
triumvirové nuceni ustoupit, a republikáni by měli šanci ustupující armádě způsobit značné
ztráty.
Po neúspěchu této taktiky se Antonius rozhodl pro riskantnější krok, a to pokusit se
vybudovat cestu přes bažiny chránící jižní stranu Cassiova tábora a toho tak odříznout od
zásobování po moři. Když Cassius po několika dnech tento plán objevil, rozkázal vybudovat
příčný val, který měl přerušit cestu bažinami vybudovanou Antoniem a odříznout jeho
vojáky.
Jakmile Antonius rozpoznal Cassiův plán, zaútočil se svým pravým křídlem proti
Cassiovu valu. Antoniovi se podařilo probít si cestu až do nepřátelského tábora. Zatímco
Antoniovi se dařilo a jeho vojáci vítězili, Brutovy legie využily příležitosti a vyrazily proti
1
Dnešní Brindisi
2
Republikánské síly disponovali 17 legiemi, triumvirové 20

5. táboru triumvirů. Dvěma legiím se podařilo obejít Octaviana a zaútočit přímo na tábor,
zbytek Brutových jednotek se utkal s Octavianovými, které snadno porazil. Po obsazení
tábora se Brutus vydal směrem ke Cassiovu táboru, aby pomohl svému příteli.
Cassius, který byl donucen stáhnout se do akropole, uviděl z vyvýšeného místa Brutovu
jízdu, ale nebyl si jist, zda se jedná o přítele či nepřítele. Vyslal tedy jednoho ze svých vojáků
jízdě vstříc. Pozdravy jízdy si ale Cassius vyložil jako zajetí, uchýlil se do ústraní a Brutus už
pouze nalezl jeho tělo bez hlavy.
Tak skončila první bitva u Filipp, když se jak Antoniva, tak i Brutova armáda stáhly
z dobytých táborů zpět do vlastních. Obě strany dobyly a vyplenily jeden nepřátelský tábor a
jeden jejich tábor byl dobyt a vypleněn. Na rozdíl od Cassia, který spáchal sebevraždu, ale
Octavianus z tábora uprchl a tak první bitvu přežil.
6. Druhá bitva u Filipp
Poté, co se Brutovi podařilo alespoň částečně obnovit kázeň svých jednotek, i jednotek,
které převzal po Cassiovi, přesunul se do Cassiova tábora. Brutus se hodlal stále držet
vyčkávací strategie a přimět nepřítele k ústupu. Tato strategie by mu možná vynesla
vítězství, jelikož situace triumvirů byla kritická – vázlo zásobování, kvůli nedostatku
prostředků nebyli schopni nahradit vojákům ztráty utrpěné při vyplenění tábora Brutovými
vojáky a kvůli pozici tábora v nížině byli také notně sužováni deštěm.
Z výše zmíněných důvodů se také triumvirové zoufale pokoušeli Bruta vyprovokovat
k bitvě. Ten, navzdory nespokojenosti svých vojáků, odolával. Po třech týdnech neustálých
provokací ale nakonec k bitvě došlo.
Brutovi se zprvu dařilo a zatlačil levé křídlo triumvirů, jenže jeho střed nevydržel nápor
a triumvirům se podařilo Brutův střed prorazit. Tím se jim otevřela cesta k napadení Brutova
týlu a obklíčení jeho pravého křídla. Brutovi vojáci pod tlakem zpanikařili a to znamenalo
konec organizovaného odporu. Zatímco Antonius pronásledoval přeživší na bitevním poli a
Octavianus pobíjel ty, kteří se snažili najít bezpečí za hradbami tábora, podařilo se Brutovi
s necelými čtyřmi legiemi ukrýt. Když druhý den ráno pochopil bezvýchodnost své situace,
spáchal i Brutus sebevraždu.
Tak smrtí obou velitelů republikánských sil skončila dvojbitva u Filipp.

6. Zdroje
1. OSGOOD, Josiah. Caesar's legacy: civil war and the emergence of the Roman Empire.
New York: Cambridge University Press, 2006, xii, 440 p. ISBN 05-216-7177-9.
1.1. Kniha se věnuje danému období
1.2. Autor se dlouhodobě věnuje antickému Římu
1.3. Autor získal doktorát na Yale University, historii antického Říma přednáší na
Georgetown Universitiy
1.4. Autor uvádí dostatečný počet zdrojů na podporu svého textu
1.5. Autor text zpracoval dostatečně obsáhle a do dostatečné hloubky
2. SHEPPARD, Si. Bitva u Filipp 42 př.n.l.: konec římské republiky. 1. vyd. Ilustrace Steve
Noon. Praha: emporius, 2010, 96 s. Válečná tažení. ISBN 978-80-247-2873-5.
2.1. Kniha se věnuje danému období
2.2. Kniha je součástí trilogie věnující se pádu Republiky a vzniku císařství
2.3. Osprey Publishing, které vydalo původní knihu, se zaměřuje na vojenskou historii
2.4. Autor uvádí dostatečný počet zdrojů na podporu svého textu
2.5. Text je vhodně strukturován, doplněn vhodnými fotografiemi a grafikou
3. SEDLEY, David. The Ethics of Brutus and Cassius. The Journal of Roman Studies [online].
1997, č. 87, s. 41-53 [cit. 2013-01-04]. ISSN 00754358. DOI: 10.2307/301367. Dostupné z:
http://www.jstor.org/stable/301367?origin=crossref
3.1. Článek se věnuje vůdcům republikánských sil
3.2. Autor se dlouhodobě věnuje antické filozofii
3.3. Autor uvádí dostatečný počet zdrojů na podporu svého textu
3.4. Autor přednáší antickou filozofii na univerzitě Cambridge
3.5. Autor dlouhodobě publikuje