SlideShare a Scribd company logo
1 of 28
 Esta presentación foielaborada seguindo o libro de textoda
Editorial SantillanaObradoiro. Xeografía e Historia. SerieDescubre.
Para 3º da ESO.
 Oseu obxectivo é servir de axuda para o alumnado de 3º ESO
no IES Moncho Valcarce de As Pontes.
 É, por tanto,un complementopara as clases e para o estudo.
Foi elaborada por Teresa Nécega Rodríguez.
 Cada diapositiva leva a referencia ás páxinas do libro de texto
para que cada alumno poida seguir a clase, suliñar, ampliar
contidos.
Ánimo e a estudar!!!
EMPEZAMOS TEMA
NOVO!!!
O SECTOR
SECUNDARIO…
Páxina 105 do libro.
PORQUE VINCULAMOS AACTIVIDADE MINEIRA COSECTORSECUNDARIO?
A minaría éo conxunto deactividades necesarias para extraeros minerais do xacementos.
É unha actividade do sector primario porque obtén produtos da natureza pero vincúlase ao
sector secundario ao ser unha fonte imprescindible de materias primas para a industria e a
construción.
QUE FACTORES INFLÚEN NA EXPLOTACIÓN DOS RECURSOS?
- Odesenvolvemento tecnolóxico.
- Ocusto da súaexplotación.
-Ocomportamento dos mercados.
OS PROBLEMAS DA MINARÍA:
-O gran impacto medioambiental.
-O consumoexcesivoque podeagotar os xacementos.
-Os conflitos armados queprovoca nalgúns países ou os desquilibrios sociais.
Páxinas 104 e 105.
ASFONTESDEENERXÍA RENOVABLES OU ALTERNATIVAS:
-Non se esgotan co uso.
-Poden recuperarse de forma natural.
- Hidráulica, solar, eólica, maremotriz,
xeotérmica e biomasa.
SEGUNDO A
SÚA
DURACIÓN
EN FUNCIÓN
DE ONDE SE
OBTEÑAN
NON RENOVABLES OU TRADICIONAIS:
-Esgótanse co uso.
-Non se poden repoñer.
- Uranio, carbón, gasnatural e petróleo.
PRIMARIAS:
- Obtéñense directamente da natureza: carbón
petróleo, uranio, solar, eólica.
SECUNDARIAS:
Prodúcense a partir dunha enerxía primaria.
Electricidade, gasolina, gasóleo, etc.
Páxinas 106 e 107.
ESTECONSUMO
PROVÉN NUN 80% DOS
COMBUSTIBLES
FÓSILES.
Páxina 107
DESAFÍOS ACTUAIS DO SISTEMA ENERXÉTICO
-Debe atender áscada vez maiores necesidades enerxéticas da poboación
mundial.
-Promover a eficienciaenerxética.
-Apostar polas enerxías renovables.
-Investir en tecnoloxía para superar as súasprincipais limitacións:
desenvolvemento de novas formas de almacenaxee o xeito de transportar a
enerxía.
Se oconsumo segue medrando…e
usamos combustibles fósiles quese
esgotan…
Mmmm…Creo que temos ungran
problema
Páxina 107.
 PETRÓLEO, GAS NATURAL, CARBÓN, URANIO.
 Reservas de petróleo: Golfo Pérsico, Venezuela e Canadá.
 Reservas de gas: Oriente Medio e Federación de Rusia.
 Reservas de carbón: China,Federación rusa, América do Norte.
 Maiores consumidores de petróleo:
países industrializados e os máis
poboados: EEUU,China e Xapón.
 Os países desenvolvidos son os
principais produtores de uranio.
Páxinas 108-109
Aproveita a enerxía dosol
captando a calor oua luz
mediante paneis ou
concentradores solares.
Obtén enerxía do vento a
través dos aeroxeneradores.
China, EEUU, Alemaña e
España.
Aproveita a forza da caída a
auga.
China Brasil e Canadá.
EncoroTres Gargantas en
China.
HIDRÁULICA
EÓLICA
SOLAR
Páxina 111.
 VANTAXES:ESTASENERXÍASESTÁNDISPONIBLESNA MEIRANDEPARTEDOMUNDOETEÑENUN LIXEIRO
IMPACTOAMBIENTAL.
 INCONVINTES:A DESCONTINUIDADENO SUBMINISTROEO DIFÍCIL ALMACENAXEDEENERXÍA
PRODUCIDA.
Usa o descenso e ascenso das
mareas para producir enerxía.
Corea doSur, central Sihwa
Lake.
Transformación da materia
orgánica (residuos) en calor.
Aproveita a calor interna da
Terra.
EEUU líder na produción
mundial.
BIOMASA
MAREMOTRIZ
XEOTÉRMICA
Páxinas 110 -111.
IMOS VER AGORA OS
DIFERENTES TIPOS DE
INDUSTRIAS.
Vale!Segundo o seugrao de innovación e
desenvolvemento tecnolóxico podemos
distinguir: as industrias MADURAS e as de
TECNOLOXÍA PUNTA.
As MADURAS, son
as máis antiguas:
téxtil, siderurxica ou
naval.
Pero cando
comezarontamén
eran avanzadas!!!
As deTECNOLOXÍA
PUNTAson as
relacionadascoa
biotecnoloxía,
microelectrónica,
telcomunicacións,
robótica.
Necesitanmoito I+D+i
Etaménalgún diaserán
MADURAS.
Páxina 115.
TIPOS QUEFABRICAN PRINCIPAISINDUSTRIAS
DEBASE
Tomana súamateriaprimada
naturezaeconvértenaen
produtossemieleborados(aceiro,
aluminio,cobre, fibras…)que
seránasmateriasprimasdeoutras
industrias.
Siderurxica
Metalurxica
Química debase
(Petroquímica)
Cementeira
DEBENSDEEQUIPO
A partirdosprodutos
semielaboradosdasindustriasde
basefabricanprodutosque
utilizaránoutrasempresas.
Maquinariaemotores
Equipose materialde
transporte
Materialdeconstrución
DEBENSDE
CONSUMO
Elaboranprodutosparao
consumoque sepodenadquirir
directamenteentendas.
Alimentaria
Téxtil
Automobilística
Electrónicade consumo
Quimicalixeira
Industriado moble.
Estasson asindustriassegundo odestinodos seus produtos:
Páxina 115.
BENS DE EQUIPO
DEBASE
BENS DE CONSUMOBENS DE EQUIPO
DEBASE
Seredescapaces de
acertar?
BENS DE EQUIPO
BENS DE CONSUMO
DEBASE
BENS DE EQUIPO
E con estas?
Oseguintequeimosver son osTRAZOSOU
CARACTERISTICASDOSISTEMAINDUSTRIAL
ACTUAL
É UN MODELO QUE SE CHAMA POSFORDISTABASEADO EN:
-DESENVOLVEMENTO DE NOVAS TECNOLOXÍAS E
INDUSTRIAS.
- BUSCA SATISFACER OS GUSTOSINDIVIDUAIS DE CADA
CONSUMIDOR.
- TEN UN SISTEMAFLEXIBLE DE PRODUCIÓN,
AUTOMATIZADO E ALTAMENTE ESPECIALIZADO.
-OS PAISES EMERXENTES INCORPORARONSE AO
DESENVOLVEMENTO DA INDUSTRIA.
Páxinas 116 e 117.
Páxinas 116 e 117.
CONSIDERANMOI IMPORTANTE
A INVESTIGACIÓNPOR ISO, AS
EMPRESASDESTINANUNHA
PORCENTAXEIMPORTANTEDE
CAPITALÁINVESTIGACIÓNEN
I+D+i.
ASEMPRESASDESCENTRALIZANA SÚA
PRODUCIÓN:
-LOCALIZANDODETERMINADASFASES
DA PRODUCIÓNNOUTROS
TERRITORIOS.
-SUBCONTRATANDOOUTRAS
EMPRESASESPECIALIZADAS
-ESTABLECENDO ACORDOSDE
COOPERACIÓNCON OUTRAS
EMPRESAS.
MEDRANASEMPRESAS
MULTINACIONAIS
ADQUIERENMÁISPODER E
FANSEMÁISCOMPETITIVAS.
A INDUSTRIAEMPREGA
SISTEMASAUTOMÁTICOSDE
PRODUCIÓN.
Máquinas e robots realizan
tarefas mecánicas
substituíndo a man de obra,
por isto:
-Redúcese o emprego en
industria.
-Mellora a calidade do
emprego industrial que
precisa persoa moi
cualificadas.
OBSERVA BEN AGRÁFICA
PORQUE IMOS FALAR DAS
POTENCIAS INDUSTRIAIS
DO MUNDO.
Mirandoagráficaxatemos
clarocal éaprimeira
potenciamundialen
Industria?
Taméntesquesaberquehai
moitosdesequilibrios
xeográficosxaque uns
poucospaísesconcentrano
85%daproducióntotalda
industria.
Páxinas 122 e 123.
VAMOS CON
CHINA!!!
Conta con abundantes recursosnaturais e
cunha man deobra abundante e barata.
Posúeindustriaestratéxica
como aelectrónica.Un terzoda
produciónelectrónica do
mundofabrícaseen China.
Tamén ten gran peso a industria de
base :aceiro, cemento, química…
Posúetaménindustriasdebensdeconsumo:
téxtil,xoguete,automobil,alimentación.
CONCENTRAA SÚAINDUSTRIANASÁREASCOSTEIRAS:
Xanghai, Beijing, Hong-Kong e Guangzhou.
Páxina 122.
Páxina 123.
OS ESTADOSUNIDOS:
 PRINCIPAIS ÁREAS: EN TORNO AOS GRANDES LAGOS, GOLFO DE MÉXICO E COSTA DO
PACÍFICO.
 PRODUCIÓNMOIDIVERSIFICADA.
INDUSTRIASAUTOMOBILÍSTICA,QUÍMICA,SIDERURXICAE ALIMENTARIA.
TAMÉNDE ALTATECNOLOXÍA:AEROESPACIAL, ELECTRONICAE TELECOMUNICACIÓNS.
XAPÓN
TERCEIRAPOTENCIAINDUSTRIACONTACON POUCOSRECURSOSNATURAIS
DINAMICAPOLÍTICACOMERCIAL UNHAMENTALIDADEPOSITIVASOBREO TRABALLOE
UNGRANDESENVOLVEMENTOTECNOLÓXICO.
SECTORES: AUTOMÓBILES, EQUIPOSELECTRÓNICOS,BARCOSE ACEIRO.
ZONA: EIXE TOQUIO-YOKOHAMA.
AGORA IMOS COAS POTENCIAS INDUSTRIAIS TRADICIONAIS. ASDE
“SEMPRE”. Pax. 123 do libro.
ALEMAÑAE OUTROSPAÍSESEUROPEOS(ReiunoUnido, FranciaeItalia)
IMPORTANTESPOTENCIASINDUSTRIAIS.
MEMBROS DA UNIÓNEUROPEA: UNHADASGRANDESÁREASINDUSTRIAISDOMUNDO.
Disto falaremos logo…
Páxina 123.
AGORATÓCANOSFALARDAS
OUTRASPOTENCIAS,AS
“NOVAS”
A INDIA
 MEDROUMOITODENDE 1990.
 AINDUSTRIAMÁISIMPORTANTEÉ A
TÉXTIL.
 TAMÉNUN DOSPRINCIPAIS
PRODUTORESDE ACEIRO.
 VANMEDRANDOAS INDUSTRIA
PETROQUÍMICA,FARMACÉUTICA,
AUTOMOBILÍSTICAE DESERVIZOSDE
SOFTWARE.
BRASIL
 PRIMEIRAECONOMÍADE IBEROAMÉRICA.
ZONAINDUSTRIAL:SAOPAULO,RÍO DE JANEIROE
BELO HORIZONTE.
INDUSTRIAAUTOMOBILÍSTICA,NAVAL,
AERONÁUTICA,FARMACÉUTICA.
SURÁFRICA
PRINCIPALECONOMÍADE
ÁFRICA.
 DESTACAA SÚA MINERIA.
 ÉLIDERNA FABRICACIÓNDE
COMBUSTIBLESSINTÉTICOSE
MATERIALRODANTEFERROVIARIO.
OUTRASPOTENCIASDESEGUNDO
NIVELGRAZASA DESLOCALIZACIÓN
COMOTURQUÍA,MALAISIA OU
VIETNAM.
OUTRASZONAS:
ÁREADO PACÍFICO OS
“DRAGÓNSASIÁTICOS”:
Singapura,CoreadoSur.
 SUESTEAUSTRALIANO.
Antes derematar. Non
esquezas buscar todos
este lugares no mapa
que tes nas páxinas
120-121.
* BREXIT: sabes que Reino Unido decidíu saír da Unión Europea, en xuño de 2016.
Páxina 124
É UNHA GRAN CONSUMIDORA DE RECURSOS.
MÁISDUNTERZODASSÚASIMPORTACIÓNSSON MATERIASPRIMAS, SOBRE
TODOENERXÉTICAS.
MINERÍAENRETROCESO.
É AUTOSUFICIENTEENPRODUCIÓNDEMINERAISNONMETÁLICOS.
GRANDEPENDENCIA DOEXTERIORNOSRECURSOSENERXÉTICOS.
ASPRINCIPAISRESERVASDE HIDROCARBUROSESTÁN NOMARDONorte.
REINOUNIDOÉ OPRINCIPALPRODUTORDE PETRÓLEO. (BREXIT*)
PAISESBAIXOSE DINAMARCADESTACANNA PRODUCIÓNDEGAS.
POLONIA EALEMAÑA SON OSMAIORESPRODUTORESDE CARBÓN.
OBXECTIVOSENERXÉTICOS
ESTAPOÑENDO EN MARCHAESTRATEXIASQUEIMPULSANAINNOVACIÓNTECNOLÓXICAE A
COOPERACIÓNENTREOS ESTADOS.
É LIDEREN USODEENERXÍASRENOVABLES.
TRABALLAPARAMELLORAR INFRAESTRUTURASDETRANSPORTEE ENERXÍAPARAPODER DIVERSIFICAROS
SEUSPROVEEDORES.
PÁRATE UN POUCO A MIRAR AS GRÁFICAS 23 E 24 DA PÁXINA 124.
É UNHA GRAN POTENCIA INDUSTRIAL
AINDUSTRIAAPORTOUO19 % DO PIB EN2014.
PROPORCIONOUEMPREGO AO22,1%DA POBOACIÓN OCUPADA.
COMOCONSECUENCIADA CRISEE DA DESLOCALIZACIONVAI PERDENDO EMPREGO
NA INDUSTRIA,
HAI DIFERENZASDENTRODA UNIÓNENTREAEUROPAOCCIDENTALCON ALEMAÑA,
FRANCIA,ITALIAÁ CABEZAE EUROPAORIENTALONDE DESTACANA REPÚBLICACHECAE
HUNGRÍA.
Mira o gráfico desectores número25da páxina 125. Páxina 125
OBXECTIVO DA POLÍTICA INDUSTRIAL DA UE:
FORTALECERAINDUSTRIA,FAVORECENDOA INNOVACION,OEMPRENDEMENTO, A COOPERACIÓNENTREAS
EMPRESASE A COMPETITIVIDADE.
PARA ISTO:
ESTIMULAROINVESTIMENTOEN I+D+i
MELLORAR AS OCNDICIÓNSDOMERCADOINTERIORE INTERNACIONAL.
FACILITARO ACCESOAOFIANNCIAMENTOASEMPRESAS.
Páxinas 126-127
ALGÚNS DATOS A TEREN CONTA:
 ESPAÑA ÉUN DESTACADOPRODUTORDEROCHASE MINERAISNON METÁLICOS.
 POSÚE DIVERSOSMINERAISMETÁLICOSPERO A SÚAPRODUCIÓN ÉESCASA, NON COBRE
ASNECESIDADES.
OS MINERAISENERXÉTICOSSON ESCASOS.
 POR TODO ISTO, TEMOSQUE MERCARFORAMÁISDO 80%DA ENERXÍA QUE
PRECISAMOS.
AGORAFÍXATEBEN NO MAPADA PÁXINA127.
 NO 2013,A INDUSTRIAEMPREGABA O 13,7%DA POBOACIÓN OCUPADA. EA CONSTRUCIÓN
O6%.
NO 2013A PARTICIPACIÓNDA INDUSTRIANOPIB FOI DO16,1%EO DA CONSTRUCIÓN5,2%.
 ASRAMASDEACTIVIDADEQUEDESTACARONFORON:
1. ALIMENTACIÓN,BEBIDAS ETABACO: 18%DAPRODUCONE EMPREGO.
2. FABRICACIÓNDEVEHÍCULOSE INDUSTRIAQUÍMICA.
 ENCANTOÁSZONAS, DESTACANASCOMUNIDADESDE CATALUÑA,MADRID, PAÍSVASCO
E COMUNIDADEVALENCIANA.
Páxina 128
A MINARIA:
 ÉUN DOSPRINCIPAISPRODUTORES
DEGRANITOELOUSADOMUNDO.
ZONASDEO PORRIÑOEVALDEORRAS.
 TAMÉNTEMOSARXILAE CAOLÍN
PARACERÁMICA.ROCHASCALCARIAS
PARACEMENTOECAL; SILICIOPARA
PLACASSOLARES;ALUMINIO E FERRO
PARAA CONSTRUCIÓNE CUARZO
PARAA ELECTRÓNICA.
IMPORTAMOSPETRÓLEOQUE
REFINAMOSNA CORUÑAEGAS QUE
CHEGA ATA MUGARDOS.
ENERXÍA
DEPENDEMOS DO EXTERIOR
PERO DESTACAMOSTAMÉNEN
PRODUCIÓNPROPIA, QUESUPÓN
UN10% DOTOTALDEESPAÑA.
HIDROELECTRICA:
EXPORTAMOS AORESTODE
ESPAÑA,PORTUGALE FRANCIA.
TÉRMICA:CENTRAISDE
MEIRAMAE ASPONTES.
EÓLICA:GALICIAUNHADAS
MAIORESPRODUTORASDO
ESTADO.
BIOMASA: PLANTADESOGAMA
ENCERCEDA.
XEOTÉRMICA:LUGO,OURENSE
EPONTEVEDRA.
VEÑAQUETAMOSREMATANDO!!!
XA SO NOSQUEDAGALICIA
En 2014 supoñía o 15,4% da poboación activa e o 16,8% do PIB.
 Localízase nos eixes urbanos Vigo-Pontevedra, A Coruña-Ferrol e
algo menos en Ourense.
 Predominan as pequenas e medianas empresas (PEMES)
PRINCIPAIS SECTORES:
 AUTOMÓBIL E EMPRESAS AUXILIARES: ACITROEN EN VIGO E COMARCA.
 TEXTILE DE CONFECCIÓN: INDITEX EN ARTEIXO.
 NAVAL: FERROL, VIGO E MARÍN.
 AGROALIMENTARIA: LÁCTEAS,CÁRNICAS EVINÍCOLAS.
 PESQUEIRA E CONSERVEIRA: COSTA NORTE E ATLÁNTICA.
 MINERAIS E ROCHAS:PORRIÑO E VALDEORRAS.
 ENERXÉTICA.
 DA MADEIRA.
 NOVAS TECONOLOXÍAS E COMUNICACIÓN. TELEVÉSEN SANTIAGO.
 CONSTRUCIÓN: EN 2014 O 6,7% DA POBOACIÓN ACTIVAE UN 9% DO PIB DE GALICIA.
É MOI IMPORTANTE. CONTA CON GRAN NÚMERO DE EMPRESA.
INDUSTRIA
Páxina 129

More Related Content

Similar to Tema 4. o sector secundario

Traballo de xeografía 3
Traballo de xeografía 3Traballo de xeografía 3
Traballo de xeografía 3camilamorison
 
A actividade industrial
A actividade industrialA actividade industrial
A actividade industrialRosacidgalante
 
Unidade 6 Industria Mac
Unidade 6 Industria MacUnidade 6 Industria Mac
Unidade 6 Industria Maccamposseijo
 
Tema 6 Os Espazos Industriais
Tema 6 Os Espazos IndustriaisTema 6 Os Espazos Industriais
Tema 6 Os Espazos Industriaisluis gomez amoedo
 
Tema 6 os espazos industriais
Tema 6 os espazos industriaisTema 6 os espazos industriais
Tema 6 os espazos industriaisluis gomez amoedo
 
Tema 6 os espazos industriais
Tema 6 os espazos industriaisTema 6 os espazos industriais
Tema 6 os espazos industriaisluis gomez amoedo
 
O sector secundario e terciario
O sector secundario e terciarioO sector secundario e terciario
O sector secundario e terciarioAgrela Elvixeo
 
Xeo2 sector secundario.Contidos
Xeo2 sector secundario.ContidosXeo2 sector secundario.Contidos
Xeo2 sector secundario.Contidosaialo1
 
U N I D A D E 5 Sector Secundario
U N I D A D E 5  Sector SecundarioU N I D A D E 5  Sector Secundario
U N I D A D E 5 Sector Secundariocamposseijo
 
Tema 3. Natureza e Sociedade. Harmonías, crises e impactos
Tema 3. Natureza e Sociedade. Harmonías, crises e impactosTema 3. Natureza e Sociedade. Harmonías, crises e impactos
Tema 3. Natureza e Sociedade. Harmonías, crises e impactosDudas-Historia
 
Sector secundario. A industria. Fontes de enerxía
Sector secundario. A industria. Fontes de enerxíaSector secundario. A industria. Fontes de enerxía
Sector secundario. A industria. Fontes de enerxíaAgrela Elvixeo
 
Tema 9 traballo xeografía
Tema 9 traballo xeografíaTema 9 traballo xeografía
Tema 9 traballo xeografíapablokatt
 
Actividades setembro xeografía e historia 3º eso
Actividades setembro xeografía e historia 3º esoActividades setembro xeografía e historia 3º eso
Actividades setembro xeografía e historia 3º esoEvaPaula
 
Tema 3. Lecciones 3 4
Tema 3. Lecciones 3 4Tema 3. Lecciones 3 4
Tema 3. Lecciones 3 4dudashistoria
 

Similar to Tema 4. o sector secundario (20)

Traballo de xeografía 3
Traballo de xeografía 3Traballo de xeografía 3
Traballo de xeografía 3
 
A actividade industrial
A actividade industrialA actividade industrial
A actividade industrial
 
10. r. mineiros e enerxéticos.
10. r. mineiros e enerxéticos.10. r. mineiros e enerxéticos.
10. r. mineiros e enerxéticos.
 
Unidade 6 Industria Mac
Unidade 6 Industria MacUnidade 6 Industria Mac
Unidade 6 Industria Mac
 
Tema 6 Os Espazos Industriais
Tema 6 Os Espazos IndustriaisTema 6 Os Espazos Industriais
Tema 6 Os Espazos Industriais
 
Tema 6 os espazos industriais
Tema 6 os espazos industriaisTema 6 os espazos industriais
Tema 6 os espazos industriais
 
Tema 6 os espazos industriais
Tema 6 os espazos industriaisTema 6 os espazos industriais
Tema 6 os espazos industriais
 
Tema 9
Tema 9Tema 9
Tema 9
 
O sector secundario e terciario
O sector secundario e terciarioO sector secundario e terciario
O sector secundario e terciario
 
Xeo2 sector secundario.Contidos
Xeo2 sector secundario.ContidosXeo2 sector secundario.Contidos
Xeo2 sector secundario.Contidos
 
Tema 9
Tema 9Tema 9
Tema 9
 
Industria
IndustriaIndustria
Industria
 
U N I D A D E 5 Sector Secundario
U N I D A D E 5  Sector SecundarioU N I D A D E 5  Sector Secundario
U N I D A D E 5 Sector Secundario
 
Tema 3. Natureza e Sociedade. Harmonías, crises e impactos
Tema 3. Natureza e Sociedade. Harmonías, crises e impactosTema 3. Natureza e Sociedade. Harmonías, crises e impactos
Tema 3. Natureza e Sociedade. Harmonías, crises e impactos
 
Xeografia 3
Xeografia 3Xeografia 3
Xeografia 3
 
Sector secundario. A industria. Fontes de enerxía
Sector secundario. A industria. Fontes de enerxíaSector secundario. A industria. Fontes de enerxía
Sector secundario. A industria. Fontes de enerxía
 
Tema 9 traballo xeografía
Tema 9 traballo xeografíaTema 9 traballo xeografía
Tema 9 traballo xeografía
 
Actividades setembro xeografía e historia 3º eso
Actividades setembro xeografía e historia 3º esoActividades setembro xeografía e historia 3º eso
Actividades setembro xeografía e historia 3º eso
 
Os espazos industriais en españa
Os espazos industriais en españaOs espazos industriais en españa
Os espazos industriais en españa
 
Tema 3. Lecciones 3 4
Tema 3. Lecciones 3 4Tema 3. Lecciones 3 4
Tema 3. Lecciones 3 4
 

More from Tere Nécega Rodriguez (14)

Renacemento e Reforma. Tema 10.
Renacemento e Reforma. Tema 10.Renacemento e Reforma. Tema 10.
Renacemento e Reforma. Tema 10.
 
Tema 3. o sector primario
Tema 3. o sector primarioTema 3. o sector primario
Tema 3. o sector primario
 
Tema 1.El antiguo Régimen
Tema 1.El antiguo RégimenTema 1.El antiguo Régimen
Tema 1.El antiguo Régimen
 
A monarquia borbónica no Antigo Réxime
A monarquia borbónica no Antigo RéximeA monarquia borbónica no Antigo Réxime
A monarquia borbónica no Antigo Réxime
 
Arte gótico
Arte góticoArte gótico
Arte gótico
 
Arte románica
Arte románicaArte románica
Arte románica
 
T. 4. mov. obreiro
T. 4. mov. obreiroT. 4. mov. obreiro
T. 4. mov. obreiro
 
Tema 1. antigo réxime
Tema 1. antigo réximeTema 1. antigo réxime
Tema 1. antigo réxime
 
Wwi iin europe
Wwi iin europeWwi iin europe
Wwi iin europe
 
A II Guerra Mundial
A II Guerra MundialA II Guerra Mundial
A II Guerra Mundial
 
T.7. a rev da urss
T.7. a rev da urssT.7. a rev da urss
T.7. a rev da urss
 
T.6 A I Guerra Mundial
T.6 A I Guerra MundialT.6 A I Guerra Mundial
T.6 A I Guerra Mundial
 
Descolonización
DescolonizaciónDescolonización
Descolonización
 
A arte do XVIII
A arte do XVIIIA arte do XVIII
A arte do XVIII
 

Tema 4. o sector secundario

  • 1.
  • 2.  Esta presentación foielaborada seguindo o libro de textoda Editorial SantillanaObradoiro. Xeografía e Historia. SerieDescubre. Para 3º da ESO.  Oseu obxectivo é servir de axuda para o alumnado de 3º ESO no IES Moncho Valcarce de As Pontes.  É, por tanto,un complementopara as clases e para o estudo. Foi elaborada por Teresa Nécega Rodríguez.  Cada diapositiva leva a referencia ás páxinas do libro de texto para que cada alumno poida seguir a clase, suliñar, ampliar contidos. Ánimo e a estudar!!!
  • 4. Páxina 105 do libro.
  • 5. PORQUE VINCULAMOS AACTIVIDADE MINEIRA COSECTORSECUNDARIO? A minaría éo conxunto deactividades necesarias para extraeros minerais do xacementos. É unha actividade do sector primario porque obtén produtos da natureza pero vincúlase ao sector secundario ao ser unha fonte imprescindible de materias primas para a industria e a construción. QUE FACTORES INFLÚEN NA EXPLOTACIÓN DOS RECURSOS? - Odesenvolvemento tecnolóxico. - Ocusto da súaexplotación. -Ocomportamento dos mercados. OS PROBLEMAS DA MINARÍA: -O gran impacto medioambiental. -O consumoexcesivoque podeagotar os xacementos. -Os conflitos armados queprovoca nalgúns países ou os desquilibrios sociais. Páxinas 104 e 105.
  • 6. ASFONTESDEENERXÍA RENOVABLES OU ALTERNATIVAS: -Non se esgotan co uso. -Poden recuperarse de forma natural. - Hidráulica, solar, eólica, maremotriz, xeotérmica e biomasa. SEGUNDO A SÚA DURACIÓN EN FUNCIÓN DE ONDE SE OBTEÑAN NON RENOVABLES OU TRADICIONAIS: -Esgótanse co uso. -Non se poden repoñer. - Uranio, carbón, gasnatural e petróleo. PRIMARIAS: - Obtéñense directamente da natureza: carbón petróleo, uranio, solar, eólica. SECUNDARIAS: Prodúcense a partir dunha enerxía primaria. Electricidade, gasolina, gasóleo, etc. Páxinas 106 e 107.
  • 7. ESTECONSUMO PROVÉN NUN 80% DOS COMBUSTIBLES FÓSILES. Páxina 107
  • 8. DESAFÍOS ACTUAIS DO SISTEMA ENERXÉTICO -Debe atender áscada vez maiores necesidades enerxéticas da poboación mundial. -Promover a eficienciaenerxética. -Apostar polas enerxías renovables. -Investir en tecnoloxía para superar as súasprincipais limitacións: desenvolvemento de novas formas de almacenaxee o xeito de transportar a enerxía. Se oconsumo segue medrando…e usamos combustibles fósiles quese esgotan… Mmmm…Creo que temos ungran problema Páxina 107.
  • 9.  PETRÓLEO, GAS NATURAL, CARBÓN, URANIO.  Reservas de petróleo: Golfo Pérsico, Venezuela e Canadá.  Reservas de gas: Oriente Medio e Federación de Rusia.  Reservas de carbón: China,Federación rusa, América do Norte.  Maiores consumidores de petróleo: países industrializados e os máis poboados: EEUU,China e Xapón.  Os países desenvolvidos son os principais produtores de uranio. Páxinas 108-109
  • 10. Aproveita a enerxía dosol captando a calor oua luz mediante paneis ou concentradores solares. Obtén enerxía do vento a través dos aeroxeneradores. China, EEUU, Alemaña e España. Aproveita a forza da caída a auga. China Brasil e Canadá. EncoroTres Gargantas en China. HIDRÁULICA EÓLICA SOLAR Páxina 111.
  • 11.  VANTAXES:ESTASENERXÍASESTÁNDISPONIBLESNA MEIRANDEPARTEDOMUNDOETEÑENUN LIXEIRO IMPACTOAMBIENTAL.  INCONVINTES:A DESCONTINUIDADENO SUBMINISTROEO DIFÍCIL ALMACENAXEDEENERXÍA PRODUCIDA. Usa o descenso e ascenso das mareas para producir enerxía. Corea doSur, central Sihwa Lake. Transformación da materia orgánica (residuos) en calor. Aproveita a calor interna da Terra. EEUU líder na produción mundial. BIOMASA MAREMOTRIZ XEOTÉRMICA Páxinas 110 -111.
  • 12. IMOS VER AGORA OS DIFERENTES TIPOS DE INDUSTRIAS. Vale!Segundo o seugrao de innovación e desenvolvemento tecnolóxico podemos distinguir: as industrias MADURAS e as de TECNOLOXÍA PUNTA. As MADURAS, son as máis antiguas: téxtil, siderurxica ou naval. Pero cando comezarontamén eran avanzadas!!! As deTECNOLOXÍA PUNTAson as relacionadascoa biotecnoloxía, microelectrónica, telcomunicacións, robótica. Necesitanmoito I+D+i Etaménalgún diaserán MADURAS. Páxina 115.
  • 13. TIPOS QUEFABRICAN PRINCIPAISINDUSTRIAS DEBASE Tomana súamateriaprimada naturezaeconvértenaen produtossemieleborados(aceiro, aluminio,cobre, fibras…)que seránasmateriasprimasdeoutras industrias. Siderurxica Metalurxica Química debase (Petroquímica) Cementeira DEBENSDEEQUIPO A partirdosprodutos semielaboradosdasindustriasde basefabricanprodutosque utilizaránoutrasempresas. Maquinariaemotores Equipose materialde transporte Materialdeconstrución DEBENSDE CONSUMO Elaboranprodutosparao consumoque sepodenadquirir directamenteentendas. Alimentaria Téxtil Automobilística Electrónicade consumo Quimicalixeira Industriado moble. Estasson asindustriassegundo odestinodos seus produtos: Páxina 115.
  • 14. BENS DE EQUIPO DEBASE BENS DE CONSUMOBENS DE EQUIPO DEBASE Seredescapaces de acertar?
  • 15. BENS DE EQUIPO BENS DE CONSUMO DEBASE BENS DE EQUIPO E con estas?
  • 16. Oseguintequeimosver son osTRAZOSOU CARACTERISTICASDOSISTEMAINDUSTRIAL ACTUAL É UN MODELO QUE SE CHAMA POSFORDISTABASEADO EN: -DESENVOLVEMENTO DE NOVAS TECNOLOXÍAS E INDUSTRIAS. - BUSCA SATISFACER OS GUSTOSINDIVIDUAIS DE CADA CONSUMIDOR. - TEN UN SISTEMAFLEXIBLE DE PRODUCIÓN, AUTOMATIZADO E ALTAMENTE ESPECIALIZADO. -OS PAISES EMERXENTES INCORPORARONSE AO DESENVOLVEMENTO DA INDUSTRIA. Páxinas 116 e 117.
  • 17.
  • 18. Páxinas 116 e 117. CONSIDERANMOI IMPORTANTE A INVESTIGACIÓNPOR ISO, AS EMPRESASDESTINANUNHA PORCENTAXEIMPORTANTEDE CAPITALÁINVESTIGACIÓNEN I+D+i. ASEMPRESASDESCENTRALIZANA SÚA PRODUCIÓN: -LOCALIZANDODETERMINADASFASES DA PRODUCIÓNNOUTROS TERRITORIOS. -SUBCONTRATANDOOUTRAS EMPRESASESPECIALIZADAS -ESTABLECENDO ACORDOSDE COOPERACIÓNCON OUTRAS EMPRESAS. MEDRANASEMPRESAS MULTINACIONAIS ADQUIERENMÁISPODER E FANSEMÁISCOMPETITIVAS. A INDUSTRIAEMPREGA SISTEMASAUTOMÁTICOSDE PRODUCIÓN. Máquinas e robots realizan tarefas mecánicas substituíndo a man de obra, por isto: -Redúcese o emprego en industria. -Mellora a calidade do emprego industrial que precisa persoa moi cualificadas.
  • 19. OBSERVA BEN AGRÁFICA PORQUE IMOS FALAR DAS POTENCIAS INDUSTRIAIS DO MUNDO. Mirandoagráficaxatemos clarocal éaprimeira potenciamundialen Industria? Taméntesquesaberquehai moitosdesequilibrios xeográficosxaque uns poucospaísesconcentrano 85%daproducióntotalda industria. Páxinas 122 e 123.
  • 20. VAMOS CON CHINA!!! Conta con abundantes recursosnaturais e cunha man deobra abundante e barata. Posúeindustriaestratéxica como aelectrónica.Un terzoda produciónelectrónica do mundofabrícaseen China. Tamén ten gran peso a industria de base :aceiro, cemento, química… Posúetaménindustriasdebensdeconsumo: téxtil,xoguete,automobil,alimentación. CONCENTRAA SÚAINDUSTRIANASÁREASCOSTEIRAS: Xanghai, Beijing, Hong-Kong e Guangzhou. Páxina 122.
  • 21. Páxina 123. OS ESTADOSUNIDOS:  PRINCIPAIS ÁREAS: EN TORNO AOS GRANDES LAGOS, GOLFO DE MÉXICO E COSTA DO PACÍFICO.  PRODUCIÓNMOIDIVERSIFICADA. INDUSTRIASAUTOMOBILÍSTICA,QUÍMICA,SIDERURXICAE ALIMENTARIA. TAMÉNDE ALTATECNOLOXÍA:AEROESPACIAL, ELECTRONICAE TELECOMUNICACIÓNS. XAPÓN TERCEIRAPOTENCIAINDUSTRIACONTACON POUCOSRECURSOSNATURAIS DINAMICAPOLÍTICACOMERCIAL UNHAMENTALIDADEPOSITIVASOBREO TRABALLOE UNGRANDESENVOLVEMENTOTECNOLÓXICO. SECTORES: AUTOMÓBILES, EQUIPOSELECTRÓNICOS,BARCOSE ACEIRO. ZONA: EIXE TOQUIO-YOKOHAMA. AGORA IMOS COAS POTENCIAS INDUSTRIAIS TRADICIONAIS. ASDE “SEMPRE”. Pax. 123 do libro. ALEMAÑAE OUTROSPAÍSESEUROPEOS(ReiunoUnido, FranciaeItalia) IMPORTANTESPOTENCIASINDUSTRIAIS. MEMBROS DA UNIÓNEUROPEA: UNHADASGRANDESÁREASINDUSTRIAISDOMUNDO. Disto falaremos logo…
  • 22. Páxina 123. AGORATÓCANOSFALARDAS OUTRASPOTENCIAS,AS “NOVAS” A INDIA  MEDROUMOITODENDE 1990.  AINDUSTRIAMÁISIMPORTANTEÉ A TÉXTIL.  TAMÉNUN DOSPRINCIPAIS PRODUTORESDE ACEIRO.  VANMEDRANDOAS INDUSTRIA PETROQUÍMICA,FARMACÉUTICA, AUTOMOBILÍSTICAE DESERVIZOSDE SOFTWARE. BRASIL  PRIMEIRAECONOMÍADE IBEROAMÉRICA. ZONAINDUSTRIAL:SAOPAULO,RÍO DE JANEIROE BELO HORIZONTE. INDUSTRIAAUTOMOBILÍSTICA,NAVAL, AERONÁUTICA,FARMACÉUTICA. SURÁFRICA PRINCIPALECONOMÍADE ÁFRICA.  DESTACAA SÚA MINERIA.  ÉLIDERNA FABRICACIÓNDE COMBUSTIBLESSINTÉTICOSE MATERIALRODANTEFERROVIARIO. OUTRASPOTENCIASDESEGUNDO NIVELGRAZASA DESLOCALIZACIÓN COMOTURQUÍA,MALAISIA OU VIETNAM. OUTRASZONAS: ÁREADO PACÍFICO OS “DRAGÓNSASIÁTICOS”: Singapura,CoreadoSur.  SUESTEAUSTRALIANO. Antes derematar. Non esquezas buscar todos este lugares no mapa que tes nas páxinas 120-121.
  • 23. * BREXIT: sabes que Reino Unido decidíu saír da Unión Europea, en xuño de 2016. Páxina 124 É UNHA GRAN CONSUMIDORA DE RECURSOS. MÁISDUNTERZODASSÚASIMPORTACIÓNSSON MATERIASPRIMAS, SOBRE TODOENERXÉTICAS. MINERÍAENRETROCESO. É AUTOSUFICIENTEENPRODUCIÓNDEMINERAISNONMETÁLICOS. GRANDEPENDENCIA DOEXTERIORNOSRECURSOSENERXÉTICOS. ASPRINCIPAISRESERVASDE HIDROCARBUROSESTÁN NOMARDONorte. REINOUNIDOÉ OPRINCIPALPRODUTORDE PETRÓLEO. (BREXIT*) PAISESBAIXOSE DINAMARCADESTACANNA PRODUCIÓNDEGAS. POLONIA EALEMAÑA SON OSMAIORESPRODUTORESDE CARBÓN. OBXECTIVOSENERXÉTICOS ESTAPOÑENDO EN MARCHAESTRATEXIASQUEIMPULSANAINNOVACIÓNTECNOLÓXICAE A COOPERACIÓNENTREOS ESTADOS. É LIDEREN USODEENERXÍASRENOVABLES. TRABALLAPARAMELLORAR INFRAESTRUTURASDETRANSPORTEE ENERXÍAPARAPODER DIVERSIFICAROS SEUSPROVEEDORES. PÁRATE UN POUCO A MIRAR AS GRÁFICAS 23 E 24 DA PÁXINA 124.
  • 24. É UNHA GRAN POTENCIA INDUSTRIAL AINDUSTRIAAPORTOUO19 % DO PIB EN2014. PROPORCIONOUEMPREGO AO22,1%DA POBOACIÓN OCUPADA. COMOCONSECUENCIADA CRISEE DA DESLOCALIZACIONVAI PERDENDO EMPREGO NA INDUSTRIA, HAI DIFERENZASDENTRODA UNIÓNENTREAEUROPAOCCIDENTALCON ALEMAÑA, FRANCIA,ITALIAÁ CABEZAE EUROPAORIENTALONDE DESTACANA REPÚBLICACHECAE HUNGRÍA. Mira o gráfico desectores número25da páxina 125. Páxina 125 OBXECTIVO DA POLÍTICA INDUSTRIAL DA UE: FORTALECERAINDUSTRIA,FAVORECENDOA INNOVACION,OEMPRENDEMENTO, A COOPERACIÓNENTREAS EMPRESASE A COMPETITIVIDADE. PARA ISTO: ESTIMULAROINVESTIMENTOEN I+D+i MELLORAR AS OCNDICIÓNSDOMERCADOINTERIORE INTERNACIONAL. FACILITARO ACCESOAOFIANNCIAMENTOASEMPRESAS.
  • 25.
  • 26. Páxinas 126-127 ALGÚNS DATOS A TEREN CONTA:  ESPAÑA ÉUN DESTACADOPRODUTORDEROCHASE MINERAISNON METÁLICOS.  POSÚE DIVERSOSMINERAISMETÁLICOSPERO A SÚAPRODUCIÓN ÉESCASA, NON COBRE ASNECESIDADES. OS MINERAISENERXÉTICOSSON ESCASOS.  POR TODO ISTO, TEMOSQUE MERCARFORAMÁISDO 80%DA ENERXÍA QUE PRECISAMOS. AGORAFÍXATEBEN NO MAPADA PÁXINA127.  NO 2013,A INDUSTRIAEMPREGABA O 13,7%DA POBOACIÓN OCUPADA. EA CONSTRUCIÓN O6%. NO 2013A PARTICIPACIÓNDA INDUSTRIANOPIB FOI DO16,1%EO DA CONSTRUCIÓN5,2%.  ASRAMASDEACTIVIDADEQUEDESTACARONFORON: 1. ALIMENTACIÓN,BEBIDAS ETABACO: 18%DAPRODUCONE EMPREGO. 2. FABRICACIÓNDEVEHÍCULOSE INDUSTRIAQUÍMICA.  ENCANTOÁSZONAS, DESTACANASCOMUNIDADESDE CATALUÑA,MADRID, PAÍSVASCO E COMUNIDADEVALENCIANA.
  • 27. Páxina 128 A MINARIA:  ÉUN DOSPRINCIPAISPRODUTORES DEGRANITOELOUSADOMUNDO. ZONASDEO PORRIÑOEVALDEORRAS.  TAMÉNTEMOSARXILAE CAOLÍN PARACERÁMICA.ROCHASCALCARIAS PARACEMENTOECAL; SILICIOPARA PLACASSOLARES;ALUMINIO E FERRO PARAA CONSTRUCIÓNE CUARZO PARAA ELECTRÓNICA. IMPORTAMOSPETRÓLEOQUE REFINAMOSNA CORUÑAEGAS QUE CHEGA ATA MUGARDOS. ENERXÍA DEPENDEMOS DO EXTERIOR PERO DESTACAMOSTAMÉNEN PRODUCIÓNPROPIA, QUESUPÓN UN10% DOTOTALDEESPAÑA. HIDROELECTRICA: EXPORTAMOS AORESTODE ESPAÑA,PORTUGALE FRANCIA. TÉRMICA:CENTRAISDE MEIRAMAE ASPONTES. EÓLICA:GALICIAUNHADAS MAIORESPRODUTORASDO ESTADO. BIOMASA: PLANTADESOGAMA ENCERCEDA. XEOTÉRMICA:LUGO,OURENSE EPONTEVEDRA. VEÑAQUETAMOSREMATANDO!!! XA SO NOSQUEDAGALICIA
  • 28. En 2014 supoñía o 15,4% da poboación activa e o 16,8% do PIB.  Localízase nos eixes urbanos Vigo-Pontevedra, A Coruña-Ferrol e algo menos en Ourense.  Predominan as pequenas e medianas empresas (PEMES) PRINCIPAIS SECTORES:  AUTOMÓBIL E EMPRESAS AUXILIARES: ACITROEN EN VIGO E COMARCA.  TEXTILE DE CONFECCIÓN: INDITEX EN ARTEIXO.  NAVAL: FERROL, VIGO E MARÍN.  AGROALIMENTARIA: LÁCTEAS,CÁRNICAS EVINÍCOLAS.  PESQUEIRA E CONSERVEIRA: COSTA NORTE E ATLÁNTICA.  MINERAIS E ROCHAS:PORRIÑO E VALDEORRAS.  ENERXÉTICA.  DA MADEIRA.  NOVAS TECONOLOXÍAS E COMUNICACIÓN. TELEVÉSEN SANTIAGO.  CONSTRUCIÓN: EN 2014 O 6,7% DA POBOACIÓN ACTIVAE UN 9% DO PIB DE GALICIA. É MOI IMPORTANTE. CONTA CON GRAN NÚMERO DE EMPRESA. INDUSTRIA Páxina 129