2. Obecně
Digitální fotoaparát se skládá z několika základních
součástek, které na následujících stránkách popíšu.
Pro účely této prezentace se budu věnovat jenom
součástkám, které mají co dočinění s tvorbou fotografie.
Pro tuto prezentaci se také budu zabývat fotoaparátem z
hlediska fotografie nejpokročilejším a to digitální
zrcadlovkou na které můžu ukázat všechny důležité
vlastnosti fotoaparátu.
Jsou to: -Objektiv
-Digitální čip
-Hledáček
3. Objektiv
Slouží k usměrňování paprsků světla do digitálního čipu.
Ačkoli jako primitivní objektiv poslouží jakákoli spojná čočka, či dokonce pouhý otvor v neprůsvitném
materiálu (viz camera obscura), v praxi se používají optické soustavy několika různých druhů čoček kvůli
potlačení různých optických vad. Taková optická soustava pak může být schopna i měnit svoji ohniskovou
vzdálenost – takzvaně „zoomovat“. V objektivech fotoaparátů také bývá zabudována clona, která dovoluje
regulovat množství světla, které objektivem prochází. Součástí objektivu může být i závěrka (v případě
velkoformátových nebo některých kompaktních fotoaparátů), ve většině případů však bývá v těle
fotoaparátu.
Mimo „zoomu“ dává objektiv fotografovi možnost manipulovat s fotografii ještě před tím, než ji vyfotí.
Zkušený umělecký fotograf dokáže vytvořit nezapomenutelnou momentku i bez postprodukce.
Světlo se k čipu dostává přes různě barevné filtry.
4. Schéma objektivu
V obrázku je jasně vidět, že objektiv se skládá ze
soustavy čoček(jak jsem již popsal dříve).
5. Digitální čip
Slouží převodu optických informací na informace
digitální. Činí tak díky jevu zvanému fotovoltaika,
který umožní čipu vnímat jednotlivé paprsky světla
jako hodnoty elektrické energie. Čip poté pošle data k
zpracování a fotoaparát je uloží jako nějaký
předdefinovaný formát(jpeg, png…).
Pro pochopení toho, jak fotoaparát zapisuje do
souboru si vytvoříme pseudoformát.
6. Pseudo-formát
Řekněme, že si chceme vytvořit další formát do
kterého budeme ukládat obrazová data.
Nejdříve musíme vědět jak vlastně počítače zapisují
obrazová data.
Možností je několik (RGB, hexadecimálně atd…).
Zvolíme si RGB, protože je nejjednodušší.
RGB funguje tak že za pomocí tří 8 bitových čísel
zapíšeme hodnotu každé barvy. Tedy červená bude
(255,0,0)
7. Pseudo-formát pokračování
Teď když máme zvolený formát můžeme pokročit dále. Prvně bude
třeba definovat rozlišení obrázku to bude tvořit 2 čísla o datovém
typu int.
Poté si určíme oddělovač navrhuji středník.
Náš formát tedy bude vypadat nějak takto:
struct rgb
{
short int R,G,B;
};
struct our
{
int width, height;
vector<rgb> colors;
};
Ps: uznávám, že jsem tvrdil, že rgb bude 8 bitové a short int má 2 bajty ale pro účely této
demonstrace to stačí.
8. Pseudo-formát dodatek
Několik poznámek na závěr: „Formát“ můžeme poté
přečíst klasickým for loopem. A nebo ranged based
for loopem (novinka v c++ 11 (0x)). Ale to už zabíhám
do implementačních detailů.
Zobrazení je také součástí implementace a tím pádem
se jim nebudu zabývat. Tento příklad slouží jenom pro
představu.
9. Hledáček
Slouží k ověření správné pozice fotoaparátu. Při
pohledu do něj může fotograf okamžitě zjistit, kam
fotoaparát míří.
