Clanek se zabyva motivaci v pristupu otevrena inovace. Rozdily mezi outsourcingem reseni a otevrenou inovaci. Clanek neni uplnym vyctem, ale pouze nahlednutim pod poklicku moznych souvislosti.

1. MOTIVACE A OTEVŘENÁ INOVACE
MOTIVATION IN OPEN INNOVATION
Milan Muška
Abstrakt
Záměrem tohoto příspěvku je na základě příkladů poodkrýt motivy v přístupu otevřené
inovace a to jak na straně zadavatelů výzev (podniky, neziskové organizace, státní sféra), tak
na straně potenciálních zájemců o tyto výzvy. Tento příspěvek si neklade za cíl, co
nejdetailněji popsat stimuly, které vedou k realizaci přístupu otevřené inovace, je pouhým
náčrtkem možných souvislostí. Za účelem detailnější studie je plánováno druhé rozšířené
vydání knihy Otevřená inovace přístup překračující známé meze, napsané v autorském
kolektivu Muška, Králík, Hálek. Plánovaná kniha bude vycházet z reálných příkladů, jejím
cílem je ukázat jakým způsobem lze přistoupit ke změnám v modelech podnikání a začít tak
využívat potenciálu přístupu otevřená inovace.
Autor tohoto příspěvku je nakloněn rozšíření autorského kolektivu o odborníky, kteří se chtějí
aktivně zapojit do iniciativy zpřístupnění a popularizace otevřené inovace.
Klíčová slova: otevřená inovace, otevřené modely podnikání, motivace, stimuly, zadavatelé
výzev, inovační soutěž, příležitost, zájemce o projekt, řešitel
Abstract
The aim of this paper is to little uncover motives in open innovation. It´s build on the base of
two examples from practice. On one side there are challenge submitters on the other side there
are potential applicants. The detail account isn´t the objective of this paper. This paper is jus
an outline of a possible context. In order to make detail study will our team prepare the
second extensive release of the book – Open innovation, approach that crosses the known
borders written by the collective Muska, Kralik, Halek. Our target is to go to the practice as
much as possible. We want to show how the company may work with open innovation and
what such a company needs to change in the current business model to make open innovation
work.
The author of this paper is open to extension the author´s collective. These experts could than
contribute to the initiative of retrieval and popularization of the open innovation.
Key words: open innovation, open business models, motivation, incentive, challenge
submitters, innovation competition, opportunity, applicant, solver
1 PŘÍSTUPY K INOVACÍM
Otevřená inovace je "novým" přístupem v hledání řešení problémů, efektivních a neortoxních
myšlenek, nápadů a invencí, vně hranic společnosti. Zároveň správná aplikace tohoto přístupu
umožňuje organizacím, ale i jednotlivcům využít ekonomický potenciál svých vlastních
řešení, myšlenek, projektů, invencí a inovací, tím že jsou tyto vlastní výstupy komerčně
nabízeny k využití dalším subjektům. Tento přístup předpokládá, že společnosti by měly být
ve své podstatě otevřenými systémy. Takové společnosti a organizace jsou nakloněny a
schopny pracovat s alternativami, které jsou vně jejich hranic.

2. Co bude dělat společnost:
1) pokud se potýká s problémem:
• který je vlastními zdroji neřešitelný,
• který je v daném čase znám, ale není prioritou zabývat se v daném čase jeho řešením,
• o kterém je již dopředu známo, že hledání jeho řešení bude pravděpodobně spojeno s
neefektivním využitím vlastních zdrojů (počet vyčleněných odborníků, strávený čas na
hledání, vynaložené finanční prostředky, naproti možnostem využití těchto zdrojů
alternativním, efektivnějším způsobem),
• jehož určité řešení je známo, ale toto řešení není ideální.
2) pokud společnost hledá nový produkt, novou službu, nové uplatnění svých stávajících
produktů nebo služeb.
V těchto případech může:
a) hledat řešení nebo nový nápad prostřednictvím vlastních zdrojů, vlastních
zaměstnanců, vlastních znalostí,
b) oslovit potenciální řešitele, kteří jsou jí známy a dohodnout se s vybraným řešitelem
na outsourcingu požadovaného řešení,
c) využít služeb technologického skauta, který pracuje především s kontakty na
výzkumná a akademická pracoviště.
Jestliže se odkloníme od první možnosti, ve které jsou využívány pouze vlastní zdroje a
vlastní znalosti, zbývají možnosti číslo b) a číslo c). Cílem těchto dvou přístupů je
outsourcing řešení - tedy nalezení potenciálního řešitele, se kterým je podepsán kontrakt na
dodávku řešení. Na základě toho řešitel začíná pracovat na hledání řešení. Řešení hledané
tímto způsobem nemusí však vždy odpovídat požadavkům zadavatele, popřípadě ne vždy se
musí jednat o řešení, které je v době hledání řešení nejlepší možné.
Vyvstává však otázka, zda existuje ještě jiná cesta, která by pracovala ve více vágním
prostředí, ale s možností daleko efektivnějších výsledků. Tato cesta vede za hranice vymezené
outsourcingem a je dalším stupněm ve vývoji modelů podnikání směrem k jejich otevřenosti.
1.1 Rozdíl mezi outsourcingem řešení a přístupem otevřená inovace
Řešení je outsourcováno tím, že je osloven potenciální dodavatel řešení (popřípadě je
oslovena transferová kancelář, která disponuje seznamem pravděpodobných řešitelů z daného
oboru a oslovuje sama jí vybraného dodavatele řešení), ten začíná pracovat na řešení a snaží
se splnit podmínky vypsané zadavatelem výzvy. Takový subjekt se omezuje v tomto případě
na svoji znalostní síť (popř. znalostní síť transferové kanceláře), tedy na obory, ve kterých je
sám kován - v těchto také oslovuje a vyhledává řešitele, který s největší pravděpodobností
může nalézt řešení problému. Výběr dodavatele je dle uvážení zadavatele nebo jeho zástupce.
Přístup otevřené inovace je založen na zcela jiných pilířích - velmi závisí na správném
nadefinování zadání výzvy, přesná specifika v zadání, požadované vlastnosti řešení, které
musí být splněny.

3. Platí zde pravidlo, že výzvou se zpravidla potenciální zájemci nezabývají v tom smyslu, že by
řešení zcela nově začali hledat a vymýšlet (byť toto tvrzení nelze považovat za pravido) –
řešitelům jsou řešení často známa již před vypsáním výzvy (řešení však mohlo být použito v
jiném případě, nebo pro jiný účel). Díky zadání výzvy a motivaci řešitele - v podobě
finančního ohodnocení, realizace vlastních znalostí, seberealizace, uznání, ale také osobní
výzvy je možné očekávat, že s určitou pravděpodobností přijde řešení. To však může být ze
zcela jiného oboru, než ve kterém se pohybuje sám zadavatel. Takové řešení může být
dokonce jednodušší a finančně méně náročné než to, které by bylo vyvinuto v oboru
zadavatele, nebo řešitelem, který byl zadavatelem vybrán. To je jeden z hlavních přínosů
otevřené inovace - možnost interdisciplinarity, kdy zadavatel dopředu nepředjímá to, kdo
bude dodavatelem řešení a z jakého oboru dodavatel má být.
V otevřené inovaci nezáleží dokonce ani na dosaženém vzdělání, praxi, věku
potenciálního řešitele. Za každého hovoří pouze výsledky, tedy návrhy řešení - které
jsou obrazem jeho znalostí, schopností, talentu, kreativity, zkušeností. Roli zde nehraje
ani to, kým řešitel je. Tímto přístupem se otevírá prostor pro všechny motivované
potenciální dodavatele řešení, kteří disponují požadovanými, nebo žádoucími znalostmi,
schopnostmi nebo talentem.
Na začátku tohoto příspěvku byla otevřená inovace označena „novým“ přístupem. Toto
spojení však není přesné, i když se poměrně často objevuje. Novost tohoto přístupu je možné
chápat pouze v tom směru, že se v současné době tímto přístupem začíná zabývat čím dál více
společností a také na akademické půdě je tento přístup a související oblasti hlouběji
studovány.
2 POVĚSTNÁ ZEMĚMĚŘIČSKÁ ODMĚNA - LONGITUDE PRIZE
Rok 1707 byl jedním z nejčernějších dnů britského královského námořnictva. Pod velením
admirála Cloudesleye Shovella ztroskotala téměř celá jeho flotila, která měla být dle jeho
mylného předpokladu někde ve středu hlubokého oceánu. Zemřelo na 2000 mužů. Příčinou
byla špatná navigace, která neumožňovala námořníkům přesné určení jejich polohy. Tato
událost v roce 1714 vedla britskou vládu k vypsání výzvy, jejímž zadáním byla hledána
jednoduchá a praktická metoda pro přesné určení zeměpisné délky, tolik nutné pro základní
orientaci námořníků na moři. Odměna za nejlepší řešení představovala neuvěřitelných 20.000
₤, což by v dnešní době představovalo částku okolo 20.000.000 ₤.
Problémy související s měřením délky: Nemožnost zjištění přesné polohy na moři
představovalo významný problém, ke kterému byla upírána pozornost tím větší, čím delší
námořní zaoceánské výpravy se konaly. Měření zeměpisné šířky je relativně snadné. Stačí (na
severní polokouli) změřit úhel pod kterým vidíme Polárku. K tomu se používala řada
pomůcek od těch nejjednodušších (kamal, Jakubova hůl), až po ty přesnější (astrolab,
kvadrant, oktant, sextant). Použití otočných zrcadel a barevných filtrů u sextantu umožnilo
pozorování Slunce, a tím zpřesnit navigaci během dne.V případě zeměpisné délky se však
navigátoři museli spoléhat pouze na hrubý odhad stanovení polohy. Ten byl však velice
nepřesný, zvláště pak u dlouhých plaveb, které byly z dohledu země. Z tohoto důvodu tyto
výpravy často končily tragicky. Nalezení adekvátního řešení pro určení délky bylo proto
považováno za úkol nejvyšší důležitosti.
Průlom byl učiněn až konstrukcí přesných hodin. O to se zasloužil v roce 1715 John Harrison,
který zkonstruoval přesný námořní chronometr. První jeho hodiny (H1) vážily 250 kg a pro
navigaci na moři se příliš nehodily. Jeho čtvrtý model (H4, rok 1759) již představoval

4. použitelné hodiny (jejich průměr byl 12 cm). Jsou označovány za nejslavnější hodiny na světě
(alespoň pro námořní navigaci). Bylo to celoživotní dílo, které dokončil až jeho syn William.
Hodiny byly testovány až do roku 1764. Za 5 měsíců se zpozdily o pouhých 15 sekund. Bylo
tak možno plně rozvinout námořní navigaci, kde se k určování polohy využívalo Slunce,
Měsíce, planet a 57 navigačních hvězd. V průběhu vývoje obdržel Harrison několik
"drobných" odměn v celkové výši 4.315 ₤, v roce 1765 po odsouhlasení jeho řešení britskou
admiralitou obdržel vypsanou odměnu ve výši 10.000 ₤. Následně obdržel ještě dodatečně
zcela výjimečnou odměnu 8.750 ₤ od Britského parlamentu jako poděkování za jeho práci.
Longitude Prize není pouze poutavým příběhem o objevu techniky pro měření zeměpisné
délky, je ale také příběhem o úspěšném využití zcela otevřeného přístupu na principu
otevřených inovací použitého při hledání nejlepšího řešení problémů, který je významnou
výzvou jejich majitelů.
Ačkoli britský parlament mohl za účelem nalezení řešení oslovit cíleně některého z
významných fyziků tehdejší doby, jako byli Newton, Franklin, Boerhaave, Newcomen či
DuFay, byl pro nalezení skutečně nejlepšího řešení zvolen naprosto jiný přístup, a to zcela
otevřený, který neomezoval osobu řešitele žádným způsobem. Jediným omezením, nebo spíše
podmínkami, byly jasně definované vlastnosti, které mělo hledané řešení zcela splňovat, aby
mohlo být britskou admiralitou akceptováno. Na základě vlastní volby se John Harrison
rozhodl, že se této výzvě plně oddá, s cílem tento v té době obtížný problém vyřešit.
Jak je tomu dnes? Existují také v dnešní době příklady a výzvy, které by podobně jako
tomu bylo v příkladu Longitude Prize ze 17. století, plně využívaly potenciál otevřeného
přístupu?
3 VYUŽITÍ OTEVŘENÝCH INOVACÍ PŘI HLEDÁNÍ LEVNÉHO
ŘEŠENÍ PRO BOJ S MALÁRIÍ
Dne 28.1.2009 InnoCentive spolu se společností Sun Night Solar, která se věnuje produkci
výrobků, pomáhající lidem v rozvojových zemích, oznámily výsledky výzvy, která byla
zveřejněna na stránkách InnoCentive. Sun Night Solar v této výzvě poptávala co nejvíce
jednoduché řešení, pomocí kterého by došlo výrazně ke snížení rizika nákazy malárií
prostřednictvím solární energie.
Světová zdravotnická organizace odhaduje, že každý rok se na světě objeví 300 – 500 milionů
případů malárie, které podlehne více jak 1,5 milionu lidí. Nejvíce jsou touto nemocí postiženy
nejmenší děti v subsaharské Africe. Dodnes byly největší preventivní ochranou sítě, které
byly čistě mechanickou bariérou mezi infikovaným hmyzem a lidmi. Dalšími prostředky na
boj s malárií byly například reziduální insekticidy. Ačkoli jsou tato řešení efektivní v redukci
šíření malárie, mají také své nevýhody. V případě sítí je nevýhoda v tom, že populace komárů
není jejich použitím likvidována. Mezi hlavní nevýhody insekticidů patří především možnost
zamoření životního prostředí jejich používáním a také fakt, že za několik málo generací si
mohou komáři vytvořit resistenci na účinné látky, čímž se náklady na jejich likvidaci neustále
zvyšují.
Vítězné řešení této výzvy bylo vybráno z 18 vysoce kvalitních návrhů, které nabízely zcela
odlišné přístupy ve využití solární energie v prevenci nebo úplné eliminaci šíření malárie.
Úspěšný řešitel Tom Kruer obdržel odměnu 40.000 USD za svůj návrh. Jeho low-tech řešení
elegantně řeší problém, ke kterému bylo v ostatních případech přistupováno daleko více
sofistikovanějšími metodami.

5. Jeho řešení se skládá z malé kuželovité pasti na komáry, která v sobě obsahuje levný tuhý
parafin
s výtažkem na bázi lidského potu, který je hlavní ingrediencí a lákadlem pro tento hmyz.
Během dne je nádoba s voskem umístěna na slunci a díky teplotě taje. Tímto postupem se
eliminuje potřeba drahých fotovoltaických článků a akumulátorů. Večer je tato past přenesena
do domu postupně začíná pomalu tuhnout. V kombinaci vodní lázně s atraktantem založeným
na lidském potu, který je zcela jednoduše koncentrován v potním proužku látky umístěné na
zápěstí (podobně jako v případě tenistů), napodobuje tato důmyslná past vůni, vlhkost a
teplotu spícího člověka. Tato kombinace je pro komáry zcela neodolatelná, ti jsou přitahováni
a následně uvězněni v kuželu. Jejich následná likvidace je zcela jednoduchá.
Tento produkt je navržený tak, aby jeho výroba nebyla dražší jak 10 USD na kus, což z něho
dělá značně cenově dostupný prostředek na hubení moskytů především v rozvojových
zemích, kam může být doručen jak prostřednictvím komerčních a nekomerčních kanálů, tak
vládních a nevládních organizací.
Pilotní produkce tohoto řešení začala v únoru roku 2009 s cílem, aby jeho distribuce mohla
začít od května téhož roku, aby mohlo být docíleno slibných výsledků také v reálu na počátku
inkriminované doby a právě u těch, kteří jsou touto nemocí nejvíce ohroženi.
Základní testování bylo provedeno v univerzitních laboratořích, které se touto problematikou
zabývají. Cílem je distribuce do všech míst náchylnějších na tuto nemoc, kde je vysoké a
zvýšené riziko onemocnění. Jako startovní místo pro distribuci byla zvolena Konžská
demokratická republika.
Výzva k nalezení řešení pro prevenci malárie byla rovněž podpořená Rockefellerovou nadací,
která je partnerem společnosti InnoCentive v návaznosti na svoji iniciativu pro akceleraci
inovačního potenciálu v rozvojovém světě. Tato iniciativa podporuje využití nových
inovačních modelů a přístupů, kterými lze řešit výzvy, jimž čelí ti nejchudší a nejzranitelnější
po celém světě.
4 MOTIVACE V PŘÍSTUPU OTEVŘENÁ INOVACE
Pro realizaci přístupu otevřené inovace je nezbytně nutné, aby všechny strany vstupující na
trh otevřených inovací ať v roli zadavatele výzvy nebo potenciálního zájemce (řešitele) byli
dostatečně motivováni.
4.1 Motivace na straně zadavatele výzvy
Jaké motivy vedly k využití otevřeného přístupu při řešení výzev v příkladech Longitude
Prize a malárie? V čem spočívá silná stránka přístupu otevřená inovace?
Pozitivní efekty a motivy v přístupu otevřené inovace
Zadavatel výzvy může získat jím vybraný nejlepší návrh řešení výzvy, zatímco:
• Vlastní zaměstnanci a zdroje pracují na problému s větší prioritou,
• řešení problému nebylo prostřednictvím vlastních zdrojů nalezeno - hledání řešení
bylo neúspěšné,
• z jakéhokoli důvodu je hledání řešení příliš nákladné a výsledek vykazuje vysoký
stupeň nepravděpodobnosti nalezení požadovaného řešení,
• z jakéhokoli jiného důvodu je rozhodnuto, že problém není vhodný pro interní řešení.

6. Otevřený přístup přináší úsporu nákladů
• Úspora nákladů, které by byly jinak spotřebovávány při hledání řešení. Zlomek těchto
nákladů je využit k motivace a je jasně zacílen - platí se pouze za prezentaci projektu
na trhu otevřených inovací, za řešení, které odpovídá požadavkům zadavatele a za
úspěšnou realizaci cíle projektu (success fee pro znalostního zprostředkovatele).
Další zdroj řešení
• Přístup k řešením, která by nebylo možné vygenerovat prostřednictvím vlastních
zdrojů. Řešení tak může být ze zcela jiného oboru. Oproštěním se od zaběhnutých
procesů a znalostí, vzniká příležitost a možnost nalézt efektivní řešení (často ve své
podstatě jednoduché).
Nový zdroj nápadů, invence
• Díky otevřenému přístupu se externí nápady (nové produkty, služby, design), invence,
myšlenky stávají dostupné, jinak by zůstaly nevyužité za hranicemi dané společnosti.
Příležitost pro nové uchopení CSR
• Pro organizace mohou být tímto způsobem generovány návrhy, které napomůžou nebo
budou samy o sobě řešením sociálních, společenských, zdravotnických, ekologických
problémů, nebo problémů zemí třetího světa. Tento efekt vzniká začleněním přístupu
otevřené inovace do strategie podniku a jeho CSR.
4.2 Motivy na straně zájemce (potenciálního řešitele)
Co vede, nebo lépe řečeno, co by mělo vést zájemce k tomu, aby se aktivně zabývali projekty
na trhu otevřených inovací?
Je to především příležitost pro využití vlastních znalostí, znalosti řešení, schopností,
invence, nadání a zkušeností v projektech zadavatelů s cílem získání finančního
prospěchu, uznání, seberealizace a rozlišení v komunitě.
Přístup otevřené inovace umožňuje na základě vlastní volby vstoupit a ovlivnit průběh
soutěže o předložení nejlepšího návrhu řešení. Každý jedinec s odpovídajícím potenciálem má
možnost svůj potenciál nabídnout a prodat tomu, kdo o něj projeví zájem.
Předpokladem pro realizaci střetu nabídky s poptávkou je trh otevřených inovací, v němž
budou koncentrovány projekty, zadavatelé, zájemci, poradenské společnosti, zahraniční
znalostní zprostředkovatelé.
5 OTEVŘENÁ INOVACE
Otevřená inovace v tomto svém pojetí je v ČR na samém začátku. Ukázky úspěšných příkladů
z praxe a přístup k otevřené inovaci v zahraničí naznačují, že se nejedná pouze o přechodnou
záležitost, ale z pohledu top managementu se bude jednat o naprosto klíčovou oblast, jejíž
opomíjení může mít naprosto fatální důsledky. Otevřený přístup v hledání řešení a otevřené
modely podnikání jsou trendem v mnoha oborech a přináší nové příležitosti jak pro
zadavatele výzev, tak pro potenciální zájemce.
Jaké společnosti tedy půjdou cestou otevřené inovace?
Tento přístup je především pro inovativní společnosti se sebevědomou značkou. Hlavním
předpokladem úspěchu je reálný pohled a správné uchopení faktu, že většina odpovídajících
či žádoucích znalostí je vně hranic společnosti a zároveň vně hranic společnosti je daleko více
příležitostí pro využití vlastních invencí, inovací, řešení, patentů a technologií. Až společnosti

7. pochopí, že jejich hodnota leží v jejich značce, spíše než ve schopnosti být sám inovátorem
nebo výrobcem – potom otevřený přístup k inovacím bude logickým vyústěním ve zcela nový
trend. Společnosti, které nejsou nyní schopny dostatečně často a rychle inovovat, tak dostávají
v otevřené inovaci do ruky nástroj, prostřednictvím kterého budou schopny zvýšit efektivitu
transformace invence v inovaci.
Nástup nového trendu se projevuje markantním posunem v chápání vnějšího prostředí
organizace nikoli jako hrozbu a odbytiště, ale jako místo, které je zdrojem kreativních řešení,
nových myšlenek a příležitostí. Společnosti jako Google, Nestlé, StarBucks, IBM, INTEL,
Pirelli již rozeznaly tuto příležitost. Před pár měsíci byl publikován rozhovor mezi
viceprezidentem společnosti Google - Bradley Horowitz a zástupci serveru Slashdot. Hlavní
myšlenka byla: „není efektivní zaměstnávat všechny nejchytřejší lidi, dokonce ani Google si
to nemůže dovolit a tento přístup (mít všechny nejchytřejší pod jednou střechou) není
udržitelný také z hlediska rozvoje inovačního ekosystému v daném oboru. Daleko lepší se jeví
využít potenciál znalostí z vnějšku, než znalosti koncentrovat na jednom místě a nevědět co
s nimi.“
Uzavřený inovační model, jehož záměrem je koncentrovat co nejvíce expertů a odborníků
z oboru na jednom místě, není dlouhodobě udržitelný ať z důvodu neefektivnosti inovací nebo
vysoké nákladovosti vzhledem k těmto zaměstnancům atd. Tyto dva důvody nejsou jediné,
ale jsou jasnou odpovědí na to, proč by se společnosti měly obracet se svými výzvami na
externí odborníky, zákazníky a další subjekty, které jsou vně jejich hranic, ale mají potenciál
být pro tyto společnosti přínosné. Tato inovační strategie je ze své podstaty WIN-WIN a je
proto žádoucí vytvořit a dále rozvíjet prostředí, jehož běžnou součástí bude přístup otevřené
inovace a další formy související s otevřeností v podnikání.
6 PLATFORMA NAUTILLUS
Nautillus je platformou pro realizaci přístupu otevřené inovace. Za jeden z primárních cílů
považuje Nautillus vytvoření a další rozvoj kvalitní znalostní sítě (univerzity, technologická
centra, klastry, oborová uskupení, společnosti a neziskové organizace a další partneři), ve
které budou na jednom místě koncentrovány projekty, jejich zadavatelé, potenciální zájemci a
partnerské organizace. V současné době jsou veškeré činnosti zaměřeny právě na rozvoj
znalostní sítě Nautillus.
Autor tohoto příspěvku, Vás tímto, jako zakladatel platformy Nautillus, zve k zapojení do
iniciativy na poli otevřené inovace. Nautillus je v této věci nakloněn oboustranně prospěšné
spolupráci.
Použitá literatura
1. MUŠKA, M., KRÁLÍK, J., HÁLEK, J., Otevřená inovace – přístup překračující
známé meze 1. vydání. Bratislava: Donau Media, s.r.o., 2009. ISBN
978-80-89364-08-4.
2. Facebook - Nautillus open innovation 2010, Muška, M., Rozdíl mezi outsourcingem
řešení a přístupem otevřená inovace [On-line]. Duben 2010.
http://www.facebook.com/pages/Nautillus-open-innovation/174132548955?
v=app_2373072738&ref=ts#!/topic.php?uid=174132548955&topic=13807
3. MOTZEK, R., Motivation in open innovation 1. vydání., VDM Verlag Dr. Mueller
e.K. (March 22, 2007), ISBN 978-3836409926.
4. Open Frameworks 2009. Open innovation: Story. Slashdot [On-line]. December
2009. http://www.openframeworks.com/tag/open-innovation/.

8. Kontaktní údaje
Ing. Milan Muška
Nautillus® platforma pro otevřené inovace
Ak. Heyrovského 1178, 500 03, Hradec Králové
Tel: +420 777 997 909
email: muska@nautillus.cz