• Share
  • Email
  • Embed
  • Like
  • Save
  • Private Content
Motivace a otevřená inovace mek2010
 

Motivace a otevřená inovace mek2010

on

  • 1,804 views

Clanek se zabyva motivaci v pristupu otevrena inovace. Rozdily mezi outsourcingem reseni a otevrenou inovaci. Clanek neni uplnym vyctem, ale pouze nahlednutim pod poklicku moznych souvislosti.

Clanek se zabyva motivaci v pristupu otevrena inovace. Rozdily mezi outsourcingem reseni a otevrenou inovaci. Clanek neni uplnym vyctem, ale pouze nahlednutim pod poklicku moznych souvislosti.

Statistics

Views

Total Views
1,804
Views on SlideShare
1,803
Embed Views
1

Actions

Likes
0
Downloads
8
Comments
0

1 Embed 1

http://www.slideshare.net 1

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Microsoft Word

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

    Motivace a otevřená inovace mek2010 Motivace a otevřená inovace mek2010 Document Transcript

    • MOTIVACE A OTEVŘENÁ INOVACE MOTIVATION IN OPEN INNOVATION Milan Muška Abstrakt Záměrem tohoto příspěvku je na základě příkladů poodkrýt motivy v přístupu otevřené inovace a to jak na straně zadavatelů výzev (podniky, neziskové organizace, státní sféra), tak na straně potenciálních zájemců o tyto výzvy. Tento příspěvek si neklade za cíl, co nejdetailněji popsat stimuly, které vedou k realizaci přístupu otevřené inovace, je pouhým náčrtkem možných souvislostí. Za účelem detailnější studie je plánováno druhé rozšířené vydání knihy Otevřená inovace přístup překračující známé meze, napsané v autorském kolektivu Muška, Králík, Hálek. Plánovaná kniha bude vycházet z reálných příkladů, jejím cílem je ukázat jakým způsobem lze přistoupit ke změnám v modelech podnikání a začít tak využívat potenciálu přístupu otevřená inovace. Autor tohoto příspěvku je nakloněn rozšíření autorského kolektivu o odborníky, kteří se chtějí aktivně zapojit do iniciativy zpřístupnění a popularizace otevřené inovace. Klíčová slova: otevřená inovace, otevřené modely podnikání, motivace, stimuly, zadavatelé výzev, inovační soutěž, příležitost, zájemce o projekt, řešitel Abstract The aim of this paper is to little uncover motives in open innovation. It´s build on the base of two examples from practice. On one side there are challenge submitters on the other side there are potential applicants. The detail account isn´t the objective of this paper. This paper is jus an outline of a possible context. In order to make detail study will our team prepare the second extensive release of the book – Open innovation, approach that crosses the known borders written by the collective Muska, Kralik, Halek. Our target is to go to the practice as much as possible. We want to show how the company may work with open innovation and what such a company needs to change in the current business model to make open innovation work. The author of this paper is open to extension the author´s collective. These experts could than contribute to the initiative of retrieval and popularization of the open innovation. Key words: open innovation, open business models, motivation, incentive, challenge submitters, innovation competition, opportunity, applicant, solver 1 PŘÍSTUPY K INOVACÍM Otevřená inovace je "novým" přístupem v hledání řešení problémů, efektivních a neortoxních myšlenek, nápadů a invencí, vně hranic společnosti. Zároveň správná aplikace tohoto přístupu umožňuje organizacím, ale i jednotlivcům využít ekonomický potenciál svých vlastních řešení, myšlenek, projektů, invencí a inovací, tím že jsou tyto vlastní výstupy komerčně nabízeny k využití dalším subjektům. Tento přístup předpokládá, že společnosti by měly být ve své podstatě otevřenými systémy. Takové společnosti a organizace jsou nakloněny a schopny pracovat s alternativami, které jsou vně jejich hranic.
    • Co bude dělat společnost: 1) pokud se potýká s problémem: • který je vlastními zdroji neřešitelný, • který je v daném čase znám, ale není prioritou zabývat se v daném čase jeho řešením, • o kterém je již dopředu známo, že hledání jeho řešení bude pravděpodobně spojeno s neefektivním využitím vlastních zdrojů (počet vyčleněných odborníků, strávený čas na hledání, vynaložené finanční prostředky, naproti možnostem využití těchto zdrojů alternativním, efektivnějším způsobem), • jehož určité řešení je známo, ale toto řešení není ideální. 2) pokud společnost hledá nový produkt, novou službu, nové uplatnění svých stávajících produktů nebo služeb. V těchto případech může: a) hledat řešení nebo nový nápad prostřednictvím vlastních zdrojů, vlastních zaměstnanců, vlastních znalostí, b) oslovit potenciální řešitele, kteří jsou jí známy a dohodnout se s vybraným řešitelem na outsourcingu požadovaného řešení, c) využít služeb technologického skauta, který pracuje především s kontakty na výzkumná a akademická pracoviště. Jestliže se odkloníme od první možnosti, ve které jsou využívány pouze vlastní zdroje a vlastní znalosti, zbývají možnosti číslo b) a číslo c). Cílem těchto dvou přístupů je outsourcing řešení - tedy nalezení potenciálního řešitele, se kterým je podepsán kontrakt na dodávku řešení. Na základě toho řešitel začíná pracovat na hledání řešení. Řešení hledané tímto způsobem nemusí však vždy odpovídat požadavkům zadavatele, popřípadě ne vždy se musí jednat o řešení, které je v době hledání řešení nejlepší možné. Vyvstává však otázka, zda existuje ještě jiná cesta, která by pracovala ve více vágním prostředí, ale s možností daleko efektivnějších výsledků. Tato cesta vede za hranice vymezené outsourcingem a je dalším stupněm ve vývoji modelů podnikání směrem k jejich otevřenosti. 1.1 Rozdíl mezi outsourcingem řešení a přístupem otevřená inovace Řešení je outsourcováno tím, že je osloven potenciální dodavatel řešení (popřípadě je oslovena transferová kancelář, která disponuje seznamem pravděpodobných řešitelů z daného oboru a oslovuje sama jí vybraného dodavatele řešení), ten začíná pracovat na řešení a snaží se splnit podmínky vypsané zadavatelem výzvy. Takový subjekt se omezuje v tomto případě na svoji znalostní síť (popř. znalostní síť transferové kanceláře), tedy na obory, ve kterých je sám kován - v těchto také oslovuje a vyhledává řešitele, který s největší pravděpodobností může nalézt řešení problému. Výběr dodavatele je dle uvážení zadavatele nebo jeho zástupce. Přístup otevřené inovace je založen na zcela jiných pilířích - velmi závisí na správném nadefinování zadání výzvy, přesná specifika v zadání, požadované vlastnosti řešení, které musí být splněny.
    • Platí zde pravidlo, že výzvou se zpravidla potenciální zájemci nezabývají v tom smyslu, že by řešení zcela nově začali hledat a vymýšlet (byť toto tvrzení nelze považovat za pravido) – řešitelům jsou řešení často známa již před vypsáním výzvy (řešení však mohlo být použito v jiném případě, nebo pro jiný účel). Díky zadání výzvy a motivaci řešitele - v podobě finančního ohodnocení, realizace vlastních znalostí, seberealizace, uznání, ale také osobní výzvy je možné očekávat, že s určitou pravděpodobností přijde řešení. To však může být ze zcela jiného oboru, než ve kterém se pohybuje sám zadavatel. Takové řešení může být dokonce jednodušší a finančně méně náročné než to, které by bylo vyvinuto v oboru zadavatele, nebo řešitelem, který byl zadavatelem vybrán. To je jeden z hlavních přínosů otevřené inovace - možnost interdisciplinarity, kdy zadavatel dopředu nepředjímá to, kdo bude dodavatelem řešení a z jakého oboru dodavatel má být. V otevřené inovaci nezáleží dokonce ani na dosaženém vzdělání, praxi, věku potenciálního řešitele. Za každého hovoří pouze výsledky, tedy návrhy řešení - které jsou obrazem jeho znalostí, schopností, talentu, kreativity, zkušeností. Roli zde nehraje ani to, kým řešitel je. Tímto přístupem se otevírá prostor pro všechny motivované potenciální dodavatele řešení, kteří disponují požadovanými, nebo žádoucími znalostmi, schopnostmi nebo talentem. Na začátku tohoto příspěvku byla otevřená inovace označena „novým“ přístupem. Toto spojení však není přesné, i když se poměrně často objevuje. Novost tohoto přístupu je možné chápat pouze v tom směru, že se v současné době tímto přístupem začíná zabývat čím dál více společností a také na akademické půdě je tento přístup a související oblasti hlouběji studovány. 2 POVĚSTNÁ ZEMĚMĚŘIČSKÁ ODMĚNA - LONGITUDE PRIZE Rok 1707 byl jedním z nejčernějších dnů britského královského námořnictva. Pod velením admirála Cloudesleye Shovella ztroskotala téměř celá jeho flotila, která měla být dle jeho mylného předpokladu někde ve středu hlubokého oceánu. Zemřelo na 2000 mužů. Příčinou byla špatná navigace, která neumožňovala námořníkům přesné určení jejich polohy. Tato událost v roce 1714 vedla britskou vládu k vypsání výzvy, jejímž zadáním byla hledána jednoduchá a praktická metoda pro přesné určení zeměpisné délky, tolik nutné pro základní orientaci námořníků na moři. Odměna za nejlepší řešení představovala neuvěřitelných 20.000 ₤, což by v dnešní době představovalo částku okolo 20.000.000 ₤. Problémy související s měřením délky: Nemožnost zjištění přesné polohy na moři představovalo významný problém, ke kterému byla upírána pozornost tím větší, čím delší námořní zaoceánské výpravy se konaly. Měření zeměpisné šířky je relativně snadné. Stačí (na severní polokouli) změřit úhel pod kterým vidíme Polárku. K tomu se používala řada pomůcek od těch nejjednodušších (kamal, Jakubova hůl), až po ty přesnější (astrolab, kvadrant, oktant, sextant). Použití otočných zrcadel a barevných filtrů u sextantu umožnilo pozorování Slunce, a tím zpřesnit navigaci během dne.V případě zeměpisné délky se však navigátoři museli spoléhat pouze na hrubý odhad stanovení polohy. Ten byl však velice nepřesný, zvláště pak u dlouhých plaveb, které byly z dohledu země. Z tohoto důvodu tyto výpravy často končily tragicky. Nalezení adekvátního řešení pro určení délky bylo proto považováno za úkol nejvyšší důležitosti. Průlom byl učiněn až konstrukcí přesných hodin. O to se zasloužil v roce 1715 John Harrison, který zkonstruoval přesný námořní chronometr. První jeho hodiny (H1) vážily 250 kg a pro navigaci na moři se příliš nehodily. Jeho čtvrtý model (H4, rok 1759) již představoval
    • použitelné hodiny (jejich průměr byl 12 cm). Jsou označovány za nejslavnější hodiny na světě (alespoň pro námořní navigaci). Bylo to celoživotní dílo, které dokončil až jeho syn William. Hodiny byly testovány až do roku 1764. Za 5 měsíců se zpozdily o pouhých 15 sekund. Bylo tak možno plně rozvinout námořní navigaci, kde se k určování polohy využívalo Slunce, Měsíce, planet a 57 navigačních hvězd. V průběhu vývoje obdržel Harrison několik "drobných" odměn v celkové výši 4.315 ₤, v roce 1765 po odsouhlasení jeho řešení britskou admiralitou obdržel vypsanou odměnu ve výši 10.000 ₤. Následně obdržel ještě dodatečně zcela výjimečnou odměnu 8.750 ₤ od Britského parlamentu jako poděkování za jeho práci. Longitude Prize není pouze poutavým příběhem o objevu techniky pro měření zeměpisné délky, je ale také příběhem o úspěšném využití zcela otevřeného přístupu na principu otevřených inovací použitého při hledání nejlepšího řešení problémů, který je významnou výzvou jejich majitelů. Ačkoli britský parlament mohl za účelem nalezení řešení oslovit cíleně některého z významných fyziků tehdejší doby, jako byli Newton, Franklin, Boerhaave, Newcomen či DuFay, byl pro nalezení skutečně nejlepšího řešení zvolen naprosto jiný přístup, a to zcela otevřený, který neomezoval osobu řešitele žádným způsobem. Jediným omezením, nebo spíše podmínkami, byly jasně definované vlastnosti, které mělo hledané řešení zcela splňovat, aby mohlo být britskou admiralitou akceptováno. Na základě vlastní volby se John Harrison rozhodl, že se této výzvě plně oddá, s cílem tento v té době obtížný problém vyřešit. Jak je tomu dnes? Existují také v dnešní době příklady a výzvy, které by podobně jako tomu bylo v příkladu Longitude Prize ze 17. století, plně využívaly potenciál otevřeného přístupu? 3 VYUŽITÍ OTEVŘENÝCH INOVACÍ PŘI HLEDÁNÍ LEVNÉHO ŘEŠENÍ PRO BOJ S MALÁRIÍ Dne 28.1.2009 InnoCentive spolu se společností Sun Night Solar, která se věnuje produkci výrobků, pomáhající lidem v rozvojových zemích, oznámily výsledky výzvy, která byla zveřejněna na stránkách InnoCentive. Sun Night Solar v této výzvě poptávala co nejvíce jednoduché řešení, pomocí kterého by došlo výrazně ke snížení rizika nákazy malárií prostřednictvím solární energie. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že každý rok se na světě objeví 300 – 500 milionů případů malárie, které podlehne více jak 1,5 milionu lidí. Nejvíce jsou touto nemocí postiženy nejmenší děti v subsaharské Africe. Dodnes byly největší preventivní ochranou sítě, které byly čistě mechanickou bariérou mezi infikovaným hmyzem a lidmi. Dalšími prostředky na boj s malárií byly například reziduální insekticidy. Ačkoli jsou tato řešení efektivní v redukci šíření malárie, mají také své nevýhody. V případě sítí je nevýhoda v tom, že populace komárů není jejich použitím likvidována. Mezi hlavní nevýhody insekticidů patří především možnost zamoření životního prostředí jejich používáním a také fakt, že za několik málo generací si mohou komáři vytvořit resistenci na účinné látky, čímž se náklady na jejich likvidaci neustále zvyšují. Vítězné řešení této výzvy bylo vybráno z 18 vysoce kvalitních návrhů, které nabízely zcela odlišné přístupy ve využití solární energie v prevenci nebo úplné eliminaci šíření malárie. Úspěšný řešitel Tom Kruer obdržel odměnu 40.000 USD za svůj návrh. Jeho low-tech řešení elegantně řeší problém, ke kterému bylo v ostatních případech přistupováno daleko více sofistikovanějšími metodami.
    • Jeho řešení se skládá z malé kuželovité pasti na komáry, která v sobě obsahuje levný tuhý parafin s výtažkem na bázi lidského potu, který je hlavní ingrediencí a lákadlem pro tento hmyz. Během dne je nádoba s voskem umístěna na slunci a díky teplotě taje. Tímto postupem se eliminuje potřeba drahých fotovoltaických článků a akumulátorů. Večer je tato past přenesena do domu postupně začíná pomalu tuhnout. V kombinaci vodní lázně s atraktantem založeným na lidském potu, který je zcela jednoduše koncentrován v potním proužku látky umístěné na zápěstí (podobně jako v případě tenistů), napodobuje tato důmyslná past vůni, vlhkost a teplotu spícího člověka. Tato kombinace je pro komáry zcela neodolatelná, ti jsou přitahováni a následně uvězněni v kuželu. Jejich následná likvidace je zcela jednoduchá. Tento produkt je navržený tak, aby jeho výroba nebyla dražší jak 10 USD na kus, což z něho dělá značně cenově dostupný prostředek na hubení moskytů především v rozvojových zemích, kam může být doručen jak prostřednictvím komerčních a nekomerčních kanálů, tak vládních a nevládních organizací. Pilotní produkce tohoto řešení začala v únoru roku 2009 s cílem, aby jeho distribuce mohla začít od května téhož roku, aby mohlo být docíleno slibných výsledků také v reálu na počátku inkriminované doby a právě u těch, kteří jsou touto nemocí nejvíce ohroženi. Základní testování bylo provedeno v univerzitních laboratořích, které se touto problematikou zabývají. Cílem je distribuce do všech míst náchylnějších na tuto nemoc, kde je vysoké a zvýšené riziko onemocnění. Jako startovní místo pro distribuci byla zvolena Konžská demokratická republika. Výzva k nalezení řešení pro prevenci malárie byla rovněž podpořená Rockefellerovou nadací, která je partnerem společnosti InnoCentive v návaznosti na svoji iniciativu pro akceleraci inovačního potenciálu v rozvojovém světě. Tato iniciativa podporuje využití nových inovačních modelů a přístupů, kterými lze řešit výzvy, jimž čelí ti nejchudší a nejzranitelnější po celém světě. 4 MOTIVACE V PŘÍSTUPU OTEVŘENÁ INOVACE Pro realizaci přístupu otevřené inovace je nezbytně nutné, aby všechny strany vstupující na trh otevřených inovací ať v roli zadavatele výzvy nebo potenciálního zájemce (řešitele) byli dostatečně motivováni. 4.1 Motivace na straně zadavatele výzvy Jaké motivy vedly k využití otevřeného přístupu při řešení výzev v příkladech Longitude Prize a malárie? V čem spočívá silná stránka přístupu otevřená inovace? Pozitivní efekty a motivy v přístupu otevřené inovace Zadavatel výzvy může získat jím vybraný nejlepší návrh řešení výzvy, zatímco: • Vlastní zaměstnanci a zdroje pracují na problému s větší prioritou, • řešení problému nebylo prostřednictvím vlastních zdrojů nalezeno - hledání řešení bylo neúspěšné, • z jakéhokoli důvodu je hledání řešení příliš nákladné a výsledek vykazuje vysoký stupeň nepravděpodobnosti nalezení požadovaného řešení, • z jakéhokoli jiného důvodu je rozhodnuto, že problém není vhodný pro interní řešení.
    • Otevřený přístup přináší úsporu nákladů • Úspora nákladů, které by byly jinak spotřebovávány při hledání řešení. Zlomek těchto nákladů je využit k motivace a je jasně zacílen - platí se pouze za prezentaci projektu na trhu otevřených inovací, za řešení, které odpovídá požadavkům zadavatele a za úspěšnou realizaci cíle projektu (success fee pro znalostního zprostředkovatele). Další zdroj řešení • Přístup k řešením, která by nebylo možné vygenerovat prostřednictvím vlastních zdrojů. Řešení tak může být ze zcela jiného oboru. Oproštěním se od zaběhnutých procesů a znalostí, vzniká příležitost a možnost nalézt efektivní řešení (často ve své podstatě jednoduché). Nový zdroj nápadů, invence • Díky otevřenému přístupu se externí nápady (nové produkty, služby, design), invence, myšlenky stávají dostupné, jinak by zůstaly nevyužité za hranicemi dané společnosti. Příležitost pro nové uchopení CSR • Pro organizace mohou být tímto způsobem generovány návrhy, které napomůžou nebo budou samy o sobě řešením sociálních, společenských, zdravotnických, ekologických problémů, nebo problémů zemí třetího světa. Tento efekt vzniká začleněním přístupu otevřené inovace do strategie podniku a jeho CSR. 4.2 Motivy na straně zájemce (potenciálního řešitele) Co vede, nebo lépe řečeno, co by mělo vést zájemce k tomu, aby se aktivně zabývali projekty na trhu otevřených inovací? Je to především příležitost pro využití vlastních znalostí, znalosti řešení, schopností, invence, nadání a zkušeností v projektech zadavatelů s cílem získání finančního prospěchu, uznání, seberealizace a rozlišení v komunitě. Přístup otevřené inovace umožňuje na základě vlastní volby vstoupit a ovlivnit průběh soutěže o předložení nejlepšího návrhu řešení. Každý jedinec s odpovídajícím potenciálem má možnost svůj potenciál nabídnout a prodat tomu, kdo o něj projeví zájem. Předpokladem pro realizaci střetu nabídky s poptávkou je trh otevřených inovací, v němž budou koncentrovány projekty, zadavatelé, zájemci, poradenské společnosti, zahraniční znalostní zprostředkovatelé. 5 OTEVŘENÁ INOVACE Otevřená inovace v tomto svém pojetí je v ČR na samém začátku. Ukázky úspěšných příkladů z praxe a přístup k otevřené inovaci v zahraničí naznačují, že se nejedná pouze o přechodnou záležitost, ale z pohledu top managementu se bude jednat o naprosto klíčovou oblast, jejíž opomíjení může mít naprosto fatální důsledky. Otevřený přístup v hledání řešení a otevřené modely podnikání jsou trendem v mnoha oborech a přináší nové příležitosti jak pro zadavatele výzev, tak pro potenciální zájemce. Jaké společnosti tedy půjdou cestou otevřené inovace? Tento přístup je především pro inovativní společnosti se sebevědomou značkou. Hlavním předpokladem úspěchu je reálný pohled a správné uchopení faktu, že většina odpovídajících či žádoucích znalostí je vně hranic společnosti a zároveň vně hranic společnosti je daleko více příležitostí pro využití vlastních invencí, inovací, řešení, patentů a technologií. Až společnosti
    • pochopí, že jejich hodnota leží v jejich značce, spíše než ve schopnosti být sám inovátorem nebo výrobcem – potom otevřený přístup k inovacím bude logickým vyústěním ve zcela nový trend. Společnosti, které nejsou nyní schopny dostatečně často a rychle inovovat, tak dostávají v otevřené inovaci do ruky nástroj, prostřednictvím kterého budou schopny zvýšit efektivitu transformace invence v inovaci. Nástup nového trendu se projevuje markantním posunem v chápání vnějšího prostředí organizace nikoli jako hrozbu a odbytiště, ale jako místo, které je zdrojem kreativních řešení, nových myšlenek a příležitostí. Společnosti jako Google, Nestlé, StarBucks, IBM, INTEL, Pirelli již rozeznaly tuto příležitost. Před pár měsíci byl publikován rozhovor mezi viceprezidentem společnosti Google - Bradley Horowitz a zástupci serveru Slashdot. Hlavní myšlenka byla: „není efektivní zaměstnávat všechny nejchytřejší lidi, dokonce ani Google si to nemůže dovolit a tento přístup (mít všechny nejchytřejší pod jednou střechou) není udržitelný také z hlediska rozvoje inovačního ekosystému v daném oboru. Daleko lepší se jeví využít potenciál znalostí z vnějšku, než znalosti koncentrovat na jednom místě a nevědět co s nimi.“ Uzavřený inovační model, jehož záměrem je koncentrovat co nejvíce expertů a odborníků z oboru na jednom místě, není dlouhodobě udržitelný ať z důvodu neefektivnosti inovací nebo vysoké nákladovosti vzhledem k těmto zaměstnancům atd. Tyto dva důvody nejsou jediné, ale jsou jasnou odpovědí na to, proč by se společnosti měly obracet se svými výzvami na externí odborníky, zákazníky a další subjekty, které jsou vně jejich hranic, ale mají potenciál být pro tyto společnosti přínosné. Tato inovační strategie je ze své podstaty WIN-WIN a je proto žádoucí vytvořit a dále rozvíjet prostředí, jehož běžnou součástí bude přístup otevřené inovace a další formy související s otevřeností v podnikání. 6 PLATFORMA NAUTILLUS Nautillus je platformou pro realizaci přístupu otevřené inovace. Za jeden z primárních cílů považuje Nautillus vytvoření a další rozvoj kvalitní znalostní sítě (univerzity, technologická centra, klastry, oborová uskupení, společnosti a neziskové organizace a další partneři), ve které budou na jednom místě koncentrovány projekty, jejich zadavatelé, potenciální zájemci a partnerské organizace. V současné době jsou veškeré činnosti zaměřeny právě na rozvoj znalostní sítě Nautillus. Autor tohoto příspěvku, Vás tímto, jako zakladatel platformy Nautillus, zve k zapojení do iniciativy na poli otevřené inovace. Nautillus je v této věci nakloněn oboustranně prospěšné spolupráci. Použitá literatura 1. MUŠKA, M., KRÁLÍK, J., HÁLEK, J., Otevřená inovace – přístup překračující známé meze 1. vydání. Bratislava: Donau Media, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-89364-08-4. 2. Facebook - Nautillus open innovation 2010, Muška, M., Rozdíl mezi outsourcingem řešení a přístupem otevřená inovace [On-line]. Duben 2010. http://www.facebook.com/pages/Nautillus-open-innovation/174132548955? v=app_2373072738&ref=ts#!/topic.php?uid=174132548955&topic=13807 3. MOTZEK, R., Motivation in open innovation 1. vydání., VDM Verlag Dr. Mueller e.K. (March 22, 2007), ISBN 978-3836409926. 4. Open Frameworks 2009. Open innovation: Story. Slashdot [On-line]. December 2009. http://www.openframeworks.com/tag/open-innovation/.
    • Kontaktní údaje Ing. Milan Muška Nautillus® platforma pro otevřené inovace Ak. Heyrovského 1178, 500 03, Hradec Králové Tel: +420 777 997 909 email: muska@nautillus.cz