1. Argumentace výběru tématu
Evropská unie, jak ji známe dnes, je výsledkem integračního procesu, trvajícího více než půl
století. Otázkou však zůstává, co Evropská unie představuje. Proto je důležitá zkoumat, čím
skutečně EU je. Z pohledu studia evropské integrace se jedná o výchozí bod k dalšímu
zkoumání. Pro naši práci vezmeme v potaz dvě teze, z nichž první nahlíží na EU jako na
politický systém a druhá vychází z pojetí, že EU je státem. Tyto dvě koncepce jsou nejčastěji
skloňovány v souvislosti s EU, proto je práce pojata v rámci těchto tvrzení. V naší práci se
tedy budeme zabývat jednotlivými znaky, které EU vykazuje.
Název práce
Je Evropská unie politickým systémem či státem?
Odborný text
EU jako politický systém?
Pro naše posouzení, zda-li můžeme v případě EU hovořit o politickém systému, nám
poslouží obecný model politického systému a jeho funkce, jak se jimi zabývali David Easton
a Gabriel A. Almond. David Easton definuje politický systém „jako soubor vztahů
vydělených z celku sociálního chování, jehož prostřednictvím jsou ve společnosti
autoritativně přidělovány hodnoty.“ (Říchová 2000: 52) Pokud vezmeme v úvahu strukturně-
funkcionální analýzu G. A. Almonda, tak hlavními funkcemi politiky jsou především potřeba
a nutnost zachovat systém, integrovat jeho členy a to prostřednictvím, resp. pomocí rozvíjení
schopnosti adaptovat se na měnící se podmínky. Politický systém navíc musí prokázat
schopnost dosáhnout cíle. Almond tedy definuje politický systém jako „systém interakcí,
které lze nalézt ve všech nezávislých společnostech, jež jsou prostoupeny funkcemi integrace
a adaptace. Tyto funkce jsou provázány na užití či hrozbu víceméně legitimního fyzického
donucení.“ (Říchová 2000: 63) Unie se vyznačuje tím, že členské státy v průběhu integrace
postupně delegují stále více pravomocí na nadnárodní instituce a systém je nucen adaptovat se
na stále se měnící prostředí. Členské státy na základě smluv přenesly část své suverenity a
některé funkce na evropské instituce. Je zbytečné zde vypisovat jednotlivé pravomoci a
funkce, jež byly přeneseny na unijní úroveň. Pro účel naší práce poslouží fakt, že
v nadnárodní rovině tímto procesem vznikl politický systém, který definuje kauzální vztahy,

2. při kterých jsou autoritativně přidělovány hodnoty. Na unijní úrovni dochází k přijímání řady
rozhodnutí, jež mají regulativní nebo redistributivní charakter. Tohoto procesu se včetně států
účastní nadnárodní instituce reprezentující Unii. Těmito institucemi jsou Komise, Evropský
parlament a ESD. Hlas členských států je zastoupen pouze v rámci Rady ministrů. Touto
skutečností se Evropská unie odlišuje od mezinárodních organizací.
Z jiných subsystémů společnosti dále přicházejí do politického systému impulzy ve
formě vstupů. Následně musí být za účelem zachování stability a funkčnosti daného systému
tyto vstupy zpracovány a přeměněny v politické požadavky. Výstupy jsou vlastním
produktem politického systému. (Říchová 2000: 49) Není pochyb o tom, že v prostoru EU
probíhá politická socializace, jež se zaměřuje na začleňování evropského obyvatelstva (více či
méně úspěšně) do politické kultury dané společnosti. Členové této společnosti dále artikulují
své zájmy prostřednictví nejrůznějších skupin a aktérů na různých úrovních (zájmové
skupiny, NGOs, regiony, odborové organizace atd.) a ty se poté na nadnárodní úrovni
agregují. Na nadnárodní úrovni EU se poté vytváří určitá pravidla či normy, které se dále
aplikují a následně také posuzují. V tomto případě není pochyb o tom, že EU tvoří výstupy.
EU jako stát?
Pokud bychom chtěli nahlížet na EU jako na stát, musíme vzít v potaz jednotlivá
kritéria, která stát tvoří. Jako výchozí bod použijeme kritéria definovaná v Konvenci o
právech a povinnostech států, jež byla podepsána roku 1933 v Montevideu. Dle této
mezinárodní konvence, která se stala obecně uznávána mezinárodním právem, je stát
subjektem mezinárodního práva, jestliže disponuje následujícími kritérii: obyvatelstvo,
teritorium, suverenita (myšleno vnitřní i vnější) a schopnost vstupovat do svazků s jinými
státy. (Council on Foreign Relations 1933)
Pokud uvažujeme o evropském obyvatelstvu, tak nelze říci, že by existoval evropský
démos, ve smyslu politického národa, jež je srozumitelně identifikovatelný v rámci
evropského politického prostoru. (Fiala 2006) Faktem je, že většina obyvatel EU i přesto, že
má jak občanství svého státu, tak občanství evropské, inklinuje k tomu, že se považuje za
příslušníka národa svého, nikoliv evropského.
Zaměříme-li se na teritorium, je v případě EU velmi obtížné definovat, co je možné
identifikovat jako teritorium. V rámci vnitřního trhu je EU skutečně jednotným prostorem bez
vnitřních hranic, avšak pokud nebudeme operovat s vnitřním trhem, tak lze jen těžko říci, že
EU má jednoznačnou teritoriální integritu.

3. Dalším aspektem je tedy suverenita. Evropská unie se v rámci vnější suverenity
pokouší o koordinaci zahraniční politiky členských států prostřednictvím Evropské rady,
v čele se stálým předsedou a dále pak s vysokým představitelem pro SZBP. Je vymezována a
Evropskou radou a Radou na základě konsenzu. Pro stát hovoří fakt, že se vstupem v platnost
Lisabonské smlouvy získala Evropská unie právní subjektivitu. Problém můžeme spatřovat
především v heterogenním přístupu členských států k high policy a low policy. (Laursen 2009:
2) Fakticky tedy výkon této politiky zůstává v rukou jednotlivých národních vlád.
„Sjednocování této oblasti je významně ovlivňováno propojením národních (nezřídka i
regionálních) a mezinárodních politických rovin, odlišným potenciálem a strategickými
koncepcemi nejrůznějších státních a nestátních aktérů a v neposlední řadě i různými modely
utváření zahraniční politiky v jednotlivých členských zemích v závislosti na struktuře a
funkcích konkrétních politických systémů.“ (Fiala, Pitrová 2009: 589) V případě vnitřní
suverenity EU taktéž nedisponuje reálnými donucovacími prostředky, spoléhá spíše na
jednotlivé členské státy, že budou prosazovat její rozhodnutí.
Anotace
Práce se zabývá pohledem na integračním uskupení zvané Evropská unie. Předkládaný text se
zabývá výzkumem, zda-li se v případě EU jedná o politický systém, jak jej definovali David
Easton a Gabriel Almond či zda se jedná o stát jež je určen kritérii definovanými v Konvenci
o právech a povinnostech států. Výzkum samotného subjektu EU je důležitý z toho důvodu,
aby bylo možné tento subjekt uchopit z teoretického hlediska a následně zkoumat jeho funkce
a procesy. Výstupem práce je stanovení a zřetelné znázornění jednotlivých charakteristických
rysů, které EU naplňuje.
Klíčová slova: Evropská unie, politický systém, stát, Gabriel Almond, David Easton,
Konvence z Montevidea

4. Zdroje
FIALA, Petr. Evropská integrace, politická identita a demokracie. Revue politika politicko-
společenská revue Centra pro Studium Demokracie a Kultury [online]. 2006, roč. 4, 6-7 [cit.
2012-12-29]. ISSN 1803-8468. Dostupné z:
http://www.revuepolitika.cz/clanky/455/evropska-integrace-politicka-identita-a-demokracie
- Autorem je první profesor politologie v ČR
- Uznávaný odborník na problematiku EU a člen katedry FSS MUNI
- Styl jazyka vypovídá o odbornosti článku
- Do Revue politika přispívají přední domácí i zahraniční autoři (vědci, publicisté,
politici, spisovatelé), jsou zde pravidelně publikovány aktuální politické analýzy a
úvahy, rozhovory a studie a překlady nejzajímavějších statí ze zahraničních periodik
- Stránky jsou přehledné a transparentní
Montevideo Convention on the Rights and Duties of States. Council on Foreign Relations
[online]. 1933 [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: http://www.cfr.org/sovereignty/montevideo-
convention-rights-duties-states/p15897
- stránky jsou přehledné, transparentní a obsahují zřetelné údaje
- citovaný dokument je kopií originálního dokumentu z roku 1933
- členy organizace jsou přední odborníci na mezinárodní otázky
- má dlouholetou tradici (od roku 1921)
- jedná se o velmi obsáhlou databázi odborných příspěvků
ŘÍCHOVÁ, Blanka. Přehled moderních politologických teorií: Empiricko-analytický přístup
v soudobé politické vědě. 1.vyd. Praha: Portál, 2000, 303 s. ISBN 80-717-8461-3.
- Autorkou je profesorka politologie
- Kniha je recenzovaná
- Jedná se o odbornou monografii pokrývající dané téma
- Kniha je psána v objektivním duchu
- Vydavatelem je zavedené nakladatelství Portál
FIALA, Petr. - PITROVÁ, Markéta. Evropská unie. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Brno : Centrum
pro studium demokracie a kultury, 2009. 803 s ISBN 9788073251802.
- Autory jsou dva přední odborníci na danou problematiku
- Vyučují na FSS MUNI

5. - Jedná se o první ucelenou monografii shrnující dané téma
- Informace jsou přesné a spolehlivé
- Hloubka pokrytí dané problematiky je na vysoké úrovni
- Kniha je recenzovaná
LAURSEN, Finn. The EU as a foreign and security policy actor. St. Louis, MO: R[epublic]
of L[etters], c2009, xx, 362 p. International relations studies series, v.5. ISBN 90-897-9007-1.
- Autorem je politolog působící jako Jean Monnet Chair
- Vydal mnoho publikací týkající se daného tématu
- Obsažené informace mají vysokou kvalitativní hodnotu
- Informace jsou podávány objektivně
- Kvalitní vydavatel