Znaky a symboly

Proč toto téma?

Toto téma jsem si nevybrala náhodně. Prvním rokem studuji dějiny umění a k umění neodmyslitelně
patří znak a symbol. Proto jsem se chtěla na tyhle pojmy podívat více zblízka a zasvětit vás do tajů
těchto dvou témat. Nejdříve bych ráda vysvětlila, co tato slova vlastně znamenají a poté bych ke
každému z nich ukázala názorné příklady.

Anotace

Tento text by měl všem, co si ho přečtou, více přiblížit co to vlastně takový znak, nebo symbol je, a
kde všude se můžeme s těmito pojmy setkat.
Poté se tu blíže seznámíte se symboly s uměním a jeho rozdělením. Po rozdělení si symbolu v umění
se zaměříme na jeho čtení na určitém díle, kde si názorně ukážeme ikonografický popis na „Sixtínské
Madoně“ od Raffaela Santiho a poté si tuto techniku čtenáři mohou sami vyzkoušet na obraze
„Zrození Venuše“ od Sandra Botticelliho. Poté se zaměříme na erb a ukážu vám jeho hlavní znaky a
opět příklad, na kterém všechny předchozí body budeme demonstrovat. Text by měl více divákovi
přiblížit problematiku, jak vlastně zkoumat obraz a měl by trochu nakouknout do tajů heraldiky.

Klíčové pojmy:

Znak – je trvalé znamení na štítě, vytvořené podle příslušných heraldických pravidel, charakterizující
zpravidla nějakou územní jednotku (obec, město, kraj, zemi, stát či jiné územní společenství),
případně právnickou osobu

Symbol – To je pak smysly vnímatelná skutečnost, která poukazuje na něco, co takto vnímatelné není.

Ikonografie – „obrazopis“, popisuje a klasifikuje (snaží se to dát do škatulek, místo a čas) umělecká
díla



Původ

Kdybychom chtěli přesně datovat, kdy se poprvé setkáváme se
znakem a symbolem, museli bychom jít až na počátek lidstva.
Tedy předřevším u symbolu. Když si totiž vybavíme jeskyní
malířství, tak uvidíme, že se na stěnách často vyskytovala i
zvířata, která se nelovila a tudíž tyto kresby nesloužily jen jako
jakési motivační ikony k lovu. Tato zvířata mohly sloužit jako
jakási média mezi šamanem a duchovním světem a díky těmto
malbám se tito léčitelé mohli dostávat do transu.

A poté tu máme znak, který se vyvíjel od středověku do různých
podob. Znak se v umění objevuje v pomocné vědě historické zvané heraldika. Toto odvětví, které
nezabývá studiem souhrnu pravidel a zvyklostí, podle nichž se znaky tvoří, popisují, určují a kreslí, se
rozšířilo hlavně ve středověku, kde se šlechtické rodiny mimo jiné odlišovaly právě i erby. Díky tomu
můžeme heraldiku a zkoumání znaků rozdělit do šesti skupin:




    1) cechovní heraldika – popisuje erby, erboví znamení cechů, či cechovní společenství
    2) církevní heraldika – zabývá se znaky členů církve, institucí, či úřadů a převážně se týká
       římskokatolické církve. Dále můžeme najít heraldiky anglikánské a luteránské
    3) městská heraldika – nejběžněji se setkáváme se znakem města
    4) zemská heraldika – státní znak (např. v České Republice malý a velký státní znak)
    5) logo – označení organizace, nebo společnosti, snáze se identifikuje
    6) erb – (z něm. Der Erbe – dědic) znak, kterým se určitá rodina prezentuje




Velký státní znak České republiky                                Ukázka církevní heraldiky



Symbol v umění

S nadsázkou mohu říct, že umění bylo vždy tvořeno symboly. A symboly jako takové, aby nabývaly na
smyslu, kterého se autor snažil dosáhnout, musíme umět číst. A k tomu nám pomáhá ikonografie. Asi
nejzákladnější rozdělení ikonografie je následující:

Křesťanská ikonografie – náboženská ikonografie

Profánní ikonografie – světská ikonografie

Abychom snáze poznali, co je na uměleckém díle znázorněno, musíme mít aspoň základní přehled o
daném tématu. Nikdo po nás nechce, abychom znali všechno, ale díky asociacím a naučení se čtení
obrazu pro nás po chvíli bude jednoduché rozeznat, co před sebou vidíme.
A k tomu nám může pomoct i metoda od Erwina Panofskyho:

    1) Předikonografický popis – popíšeme přesně to, co na daném obraze vidíme
    2) Ikonografická analýza – při ní musíme mít již jakési kulturní podvědomí, co přesně znamenají
       věci, které jsme si určili při předikonografickém popisu
3) Ikonologická syntéza – zde se snažíme zachytit vnitřní význam a popsání symboliky díla.
         V této poslední fázi musíme mít již hlubší znalosti o dějinách umění, abychom mohli nalézt
         všechny i skryté symboly

      Vezměme si například obraz od Raffaela Santiho
      „Sixtínská Madona“ a popišme si tento postup přímo na
      něm:

      1. Vidíme na obrázku postavu ženy, která drží
         miminko, po její levici klečí další žena, zatímco po
         pravici klečí muž. A pod oblaky, na kterých žena
         stojí, vidíme dvě malé děti s křídly
      2. Když popíšeme všechny postavy, tak díky svému
         kulturnímu přehledu rozpoznáme na obraze
         Madonu s malým Ježíšem v náručí a dva malé
         andílky. Žena, která klečí je svatá Barbora a
         poznáme jí podle atributů, které jsou jí
         přisuzovány. A muž na druhé straně je papež a
         poznáme jej díky oblečení, co má na sobě.
      3. A poté zde máme syntézu, ve které můžeme vyčíst
         symboliku obrazu. Např. poloha Ježíše a držení
         rukou Madony, nebo v rozhrnuté oponě.


      Interaktivní okénko: Schválně zkuste na tomto obrazu sami určit, co je na něm vyobrazeno

          http://www.italian-renaissance-art.com/Birth-of-Venus.html

Erb

Původ tohoto slova hledejme v němčině, kde das Erbe znamená dědictví. Hlavním znakem erbu je
jeho stálost a to, že se dědí z generace na generaci. Erby a různé znaky můžeme ale také nalézt ve
středověku například u rytířů, nebo bojovníků, kteří takto měli vyzdobené štíty, oblečení, nebo přilby
a lépe se tak při bojích rozeznávali od nepřítele. Takovéto typy erbů se objevily během křižáckých
výprav, ale podobné rozeznávání zaznamenáváme již ve starověkých Aténách.

          Základní části erbu

      -   Štít – jediná povinná část erbu; bývá umístěna přímo
          veprostřed celého erbu a je umístěna buď kolmo, nebo
          mírně šikmo
      -   Přilba – lze podle ní na erbu vyčíst, z jaké vrstvy držitel
          erbu pocházel a bylo pravidlo, že přilbu na erbech a
          znacích nenosily žena, neboť v běžném životě si také na
          hlavu nic podobného nenasazovaly
      -   Točetnice – byly využívány na erbech pro praktické
          účely, především pro zakrytí uchycení vsazeného
klenotu. U vyšších a šlechtických vrstev se používala
          korunka
    -     Klenot – sloužil výhradně jako ozdoba

          Původní erb hrabat z Habsburku

Můžeme zde vidět, že štít je mírně nakloněný a to proto, že
mírná nakloněnost působila přirozeněji a byla více podobná
reálnému nošení štítů u rytířů a držitelů erbu. Nad štítem se
nalézá přilba. Pak zde nalezneme nahoře korunku, která
spojuje štít s klenotem, kde v tomto případě nelézáme lva
s korunou a pavím peřím.




Ve svém odborném textu jsem se vám snažila podat základní informace o pojmech symbol a znak.
Dozvěděli jste se, kde je vlastně původ těchto dvou věcí a jak se s nimi v umění pracuje a jak s nimi
můžete pracovat i vy sami. Děkuji za pozornost.



Jana Míšková



Zdroje:

Ernst H. Gombrich, Icones Symbolicae: Philosophies of Symbolism and their Bearing on Art. in:
Symbolic Images. Studies in the Art of the Renaissance II. Oxford 1978, s. 123–195.

    -     Přehledný
    -     Věnuje se přímo problematice mého tématu
    -     Dobře napsaný
    -     Kvalitní recenze na autora
    -     Kladné hodnocení knížky

Panofsky, E. Význam ve výtvarném umění. Praha 1981

    -     Zabývá se ikonografií
    -     Velmi kladné hodnocení knížky
    -     Autor byl umělecký historik
    -     Doporučovaná knížka profesory mého oboru
    -     Přehledné
BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Praha : Libri, 2003. 505 s. ISBN 80-7277-135-3. Kapitola úvod
a hesla Erb, s. 14–18, 130.

   -   Přehledně napsané
   -   Logické řazení knížky
   -   Vizuální příklady
   -   Použit odborný jazyk
   -   Psáno celými větami

VANČÁT, J. Tvorba vizuálního zobrazení (gnozeologický a komunikační aspekt výtvarného umění ve
výtvarné výchově). Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakl. Karolinum 2000, 167 s., ISBN 80-7184-
975-8

   -   Vysvětlivky ve spodní části stránky
   -   Stručná, ale výstižná knížka
   -   Přehledná
   -   Napsána tak, aby jí rozuměl každý
   -   Dobře vysvětlená problematika, kterou jsme se zabývala

Jan Slavík, Znak, symbol a výraz - stavební kameny řeči o výtvarné výchov ě
http://casopis.eduart.cz/articles_print.asp?idk=84&ida=63

   -   Stručný
   -   Krátký
   -   Výstižný
   -   Odkazy na další literaturu, kterou bych si mohla nastudovat
   -   Přímo k mému tématu


Stránka http://www.italian-renaissance-art.com/

   -   Plná názorných ukázek
   -   Přehledná
   -   Stručná biografie ke každému umělci
   -   Popsání uměleckých děl umělce
   -   Zajímavé řešení rozložení stránky a hledání na ní

Znaky a symboly

  • 1.
    Znaky a symboly Pročtoto téma? Toto téma jsem si nevybrala náhodně. Prvním rokem studuji dějiny umění a k umění neodmyslitelně patří znak a symbol. Proto jsem se chtěla na tyhle pojmy podívat více zblízka a zasvětit vás do tajů těchto dvou témat. Nejdříve bych ráda vysvětlila, co tato slova vlastně znamenají a poté bych ke každému z nich ukázala názorné příklady. Anotace Tento text by měl všem, co si ho přečtou, více přiblížit co to vlastně takový znak, nebo symbol je, a kde všude se můžeme s těmito pojmy setkat. Poté se tu blíže seznámíte se symboly s uměním a jeho rozdělením. Po rozdělení si symbolu v umění se zaměříme na jeho čtení na určitém díle, kde si názorně ukážeme ikonografický popis na „Sixtínské Madoně“ od Raffaela Santiho a poté si tuto techniku čtenáři mohou sami vyzkoušet na obraze „Zrození Venuše“ od Sandra Botticelliho. Poté se zaměříme na erb a ukážu vám jeho hlavní znaky a opět příklad, na kterém všechny předchozí body budeme demonstrovat. Text by měl více divákovi přiblížit problematiku, jak vlastně zkoumat obraz a měl by trochu nakouknout do tajů heraldiky. Klíčové pojmy: Znak – je trvalé znamení na štítě, vytvořené podle příslušných heraldických pravidel, charakterizující zpravidla nějakou územní jednotku (obec, město, kraj, zemi, stát či jiné územní společenství), případně právnickou osobu Symbol – To je pak smysly vnímatelná skutečnost, která poukazuje na něco, co takto vnímatelné není. Ikonografie – „obrazopis“, popisuje a klasifikuje (snaží se to dát do škatulek, místo a čas) umělecká díla Původ Kdybychom chtěli přesně datovat, kdy se poprvé setkáváme se znakem a symbolem, museli bychom jít až na počátek lidstva. Tedy předřevším u symbolu. Když si totiž vybavíme jeskyní malířství, tak uvidíme, že se na stěnách často vyskytovala i zvířata, která se nelovila a tudíž tyto kresby nesloužily jen jako jakési motivační ikony k lovu. Tato zvířata mohly sloužit jako jakási média mezi šamanem a duchovním světem a díky těmto malbám se tito léčitelé mohli dostávat do transu. A poté tu máme znak, který se vyvíjel od středověku do různých podob. Znak se v umění objevuje v pomocné vědě historické zvané heraldika. Toto odvětví, které nezabývá studiem souhrnu pravidel a zvyklostí, podle nichž se znaky tvoří, popisují, určují a kreslí, se
  • 2.
    rozšířilo hlavně vestředověku, kde se šlechtické rodiny mimo jiné odlišovaly právě i erby. Díky tomu můžeme heraldiku a zkoumání znaků rozdělit do šesti skupin: 1) cechovní heraldika – popisuje erby, erboví znamení cechů, či cechovní společenství 2) církevní heraldika – zabývá se znaky členů církve, institucí, či úřadů a převážně se týká římskokatolické církve. Dále můžeme najít heraldiky anglikánské a luteránské 3) městská heraldika – nejběžněji se setkáváme se znakem města 4) zemská heraldika – státní znak (např. v České Republice malý a velký státní znak) 5) logo – označení organizace, nebo společnosti, snáze se identifikuje 6) erb – (z něm. Der Erbe – dědic) znak, kterým se určitá rodina prezentuje Velký státní znak České republiky Ukázka církevní heraldiky Symbol v umění S nadsázkou mohu říct, že umění bylo vždy tvořeno symboly. A symboly jako takové, aby nabývaly na smyslu, kterého se autor snažil dosáhnout, musíme umět číst. A k tomu nám pomáhá ikonografie. Asi nejzákladnější rozdělení ikonografie je následující: Křesťanská ikonografie – náboženská ikonografie Profánní ikonografie – světská ikonografie Abychom snáze poznali, co je na uměleckém díle znázorněno, musíme mít aspoň základní přehled o daném tématu. Nikdo po nás nechce, abychom znali všechno, ale díky asociacím a naučení se čtení obrazu pro nás po chvíli bude jednoduché rozeznat, co před sebou vidíme. A k tomu nám může pomoct i metoda od Erwina Panofskyho: 1) Předikonografický popis – popíšeme přesně to, co na daném obraze vidíme 2) Ikonografická analýza – při ní musíme mít již jakési kulturní podvědomí, co přesně znamenají věci, které jsme si určili při předikonografickém popisu
  • 3.
    3) Ikonologická syntéza– zde se snažíme zachytit vnitřní význam a popsání symboliky díla. V této poslední fázi musíme mít již hlubší znalosti o dějinách umění, abychom mohli nalézt všechny i skryté symboly Vezměme si například obraz od Raffaela Santiho „Sixtínská Madona“ a popišme si tento postup přímo na něm: 1. Vidíme na obrázku postavu ženy, která drží miminko, po její levici klečí další žena, zatímco po pravici klečí muž. A pod oblaky, na kterých žena stojí, vidíme dvě malé děti s křídly 2. Když popíšeme všechny postavy, tak díky svému kulturnímu přehledu rozpoznáme na obraze Madonu s malým Ježíšem v náručí a dva malé andílky. Žena, která klečí je svatá Barbora a poznáme jí podle atributů, které jsou jí přisuzovány. A muž na druhé straně je papež a poznáme jej díky oblečení, co má na sobě. 3. A poté zde máme syntézu, ve které můžeme vyčíst symboliku obrazu. Např. poloha Ježíše a držení rukou Madony, nebo v rozhrnuté oponě. Interaktivní okénko: Schválně zkuste na tomto obrazu sami určit, co je na něm vyobrazeno http://www.italian-renaissance-art.com/Birth-of-Venus.html Erb Původ tohoto slova hledejme v němčině, kde das Erbe znamená dědictví. Hlavním znakem erbu je jeho stálost a to, že se dědí z generace na generaci. Erby a různé znaky můžeme ale také nalézt ve středověku například u rytířů, nebo bojovníků, kteří takto měli vyzdobené štíty, oblečení, nebo přilby a lépe se tak při bojích rozeznávali od nepřítele. Takovéto typy erbů se objevily během křižáckých výprav, ale podobné rozeznávání zaznamenáváme již ve starověkých Aténách. Základní části erbu - Štít – jediná povinná část erbu; bývá umístěna přímo veprostřed celého erbu a je umístěna buď kolmo, nebo mírně šikmo - Přilba – lze podle ní na erbu vyčíst, z jaké vrstvy držitel erbu pocházel a bylo pravidlo, že přilbu na erbech a znacích nenosily žena, neboť v běžném životě si také na hlavu nic podobného nenasazovaly - Točetnice – byly využívány na erbech pro praktické účely, především pro zakrytí uchycení vsazeného
  • 4.
    klenotu. U vyššícha šlechtických vrstev se používala korunka - Klenot – sloužil výhradně jako ozdoba Původní erb hrabat z Habsburku Můžeme zde vidět, že štít je mírně nakloněný a to proto, že mírná nakloněnost působila přirozeněji a byla více podobná reálnému nošení štítů u rytířů a držitelů erbu. Nad štítem se nalézá přilba. Pak zde nalezneme nahoře korunku, která spojuje štít s klenotem, kde v tomto případě nelézáme lva s korunou a pavím peřím. Ve svém odborném textu jsem se vám snažila podat základní informace o pojmech symbol a znak. Dozvěděli jste se, kde je vlastně původ těchto dvou věcí a jak se s nimi v umění pracuje a jak s nimi můžete pracovat i vy sami. Děkuji za pozornost. Jana Míšková Zdroje: Ernst H. Gombrich, Icones Symbolicae: Philosophies of Symbolism and their Bearing on Art. in: Symbolic Images. Studies in the Art of the Renaissance II. Oxford 1978, s. 123–195. - Přehledný - Věnuje se přímo problematice mého tématu - Dobře napsaný - Kvalitní recenze na autora - Kladné hodnocení knížky Panofsky, E. Význam ve výtvarném umění. Praha 1981 - Zabývá se ikonografií - Velmi kladné hodnocení knížky - Autor byl umělecký historik - Doporučovaná knížka profesory mého oboru - Přehledné
  • 5.
    BUBEN, Milan. Encyklopedieheraldiky. Praha : Libri, 2003. 505 s. ISBN 80-7277-135-3. Kapitola úvod a hesla Erb, s. 14–18, 130. - Přehledně napsané - Logické řazení knížky - Vizuální příklady - Použit odborný jazyk - Psáno celými větami VANČÁT, J. Tvorba vizuálního zobrazení (gnozeologický a komunikační aspekt výtvarného umění ve výtvarné výchově). Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakl. Karolinum 2000, 167 s., ISBN 80-7184- 975-8 - Vysvětlivky ve spodní části stránky - Stručná, ale výstižná knížka - Přehledná - Napsána tak, aby jí rozuměl každý - Dobře vysvětlená problematika, kterou jsme se zabývala Jan Slavík, Znak, symbol a výraz - stavební kameny řeči o výtvarné výchov ě http://casopis.eduart.cz/articles_print.asp?idk=84&ida=63 - Stručný - Krátký - Výstižný - Odkazy na další literaturu, kterou bych si mohla nastudovat - Přímo k mému tématu Stránka http://www.italian-renaissance-art.com/ - Plná názorných ukázek - Přehledná - Stručná biografie ke každému umělci - Popsání uměleckých děl umělce - Zajímavé řešení rozložení stránky a hledání na ní