1. Gulag ve spojení s dějinami 20. století
Klíčová slova: 1. SV, 2. SV, Stalin, Lenin, Gulag
Anotace:
Tento dokument pojednává o nejznámějších světových dějinách 20. století, specializuje se
na existenci pracovních táborů v Rusku, zvaných Gulagy, od jejich vzniku až po postupný zánik.
Snaží se přiblížit detaily jeho existence v průběhu největšího rozmachu komunismu a také právě
těchto pracovních táborů v Rusku. Uvádí, odkud se v pracovních táborech ocitávali vězňové a kdo
měl největší zásluhy o jejich naplňování, hovoří o Leninovi a Stalinovi, kteří hrají jedny z
nejdůležitějších rolí ve světě v této éře.
Argumentace:
Téma Gulagů jsem si vybrala pro můj zájem v dané problematice a literatuře. Četla jsem
několik svědectví i životních příběhů přeživších vězňů. Navzdory vší krutosti, která provázela celou
historii Gulagů je možné na příbězích pozorovat to, jak se chovají obyčejní lidé v takto vypjatých
situacích. Zároveň je nedílnou součástí historie 20. století. Studuji obchodní ruštinu a pro zabřednutí
do obchodních vztahů Ruska je třeba zorientovat se se všemi slavnými i neslavnými obdobími této
velmoci.
Myšlenková mapa:

2. 1. srpna 1914 vyhlásilo Německo Rusku válku. Začala I. světová válka. Rusko je na
straně tzv. Trojdohody, to znamená na straně Velké Británie, Francie, Japonska, Číny a
Itálie. Na válku bylo připraveno snad nejhůře ze všech – mělo špatnou armádu, zaostalé
hospodářství a problémy se zásobováním, ale obyvatel mělo stále dost a vojáci byli
používáni téměř jako spotřební zboží.
Roku 1917 vystoupilo z války kvůli Bolševické revoluci, která byla iniciována
vůdcem bolševické strany (jedné ze sociálně demokratických stran), Vladimirem Iljičem
Uljanovem neboli notoricky známým Leninem, který je mnohými považován za hlavního
organizátora masového vyvražďování vlastního obyvatelstva. Společně se svým blízkým
spolupracovníkem Felixem Edmundovičem Dzeržinskim, který byl také zakladatelem
obávané ruské Čeky, jsou považováni za první iniciátory zakládání, budování a provozování
nápravně-pracovních táborů.
Po revoluci následuje občanská válka mezi rudými (dělníci, rolníci – bolševici) a
bílými (protirevoluční oddíly). V roce 1920 Lenin zvítězil podle pouček o marxismu, tedy
násilnou cestou. Byl svržen car. Následuje vznik SSSR v roce 1922 a šíření komunismu po
Evropě a dalších částech světa.
V sovětech – tedy v radách vlády – byla diktatura bolševiků a působili zde komisaři s
neomezenými pravomocemi.
Gulagy tedy velmi dobře posoužily pro likvidování všech politických odpůrců, ale i
mužů, kteří si trestání naprosto nezasloužili. Byli to vojáci, kteří byli zajati německými
vojsky a byli tedy podezříváni z vlastizrady, často také ze špionáže pro nekomunisty.
Uvězňováni byli se smyšlenými důkazy, dokonce bez jakýchkoliv dokladů o jejich
provinění. Byli zde však vězněni také kriminálníci, kolaboranti, ale i homosexuálové a jinak
odlišní lidé. V táborech nechyběly ani ženy a děti.
Mohutné zatýkání také probíhalo v Polsku v letech 1920-1921 za války s Polskem,
kdy se Rusko s Polskem přelo o území. Válka byla ukončena určením východní hranice
Polska a znovu zde Rusko působilo až na začátku II. Světové války, kdy si v tajném dodatku
paktu Ribbentrop-Molotov rozdělili území Polska. Tehdy docházelo k masovým deportacím
Poláků do táborů.
Lenin v roce 1924 umírá a po něm následuje neméně známý Josif Vissarionovič

3. Džugašvili, diktátor, kterému Lenin vybral přezdívku Stalin (Muž z oceli). Právě on zastává,
mimo industrializaci, i silný politický útlak, a to metodou systematického vyvražďování
všech podezřelých z nedostatku loajálnosti a často celých jejich rodin - včetně malých dětí,
které měli vykonávat rudoarmějci. Likviduje své odpůrce, možná i své blízké. Záliba ve
vraždění a likvidování mu zůstává po celý život.
Stalin předpokládá napadení SSSR kapitalisty. Proto začíná s různými opatřeními,
která byla velmi tvrdého rázu. Ukončuje politiku NEPu (Nová ekonomická politika, Lenin –
povolení soukromého podnikání, volného obchodu s přebytky) a nastoluje v zemi těžký
průmysl. Potřebuje levnou pracovní sílu, a proto se obrací na tu nejlevnější – otrockou práci.
Hledá co nejvíce nepřátel a posílá je do Gulagů. Zde je s nimi zacházeno všelijak – hlavní a
jediný povel je, aby neklesla výroba.
II. světová válka byla také příčinou nepřetržitého naplňování pracovních táborů. Už v
roce 1940 Rusko, respektive SSSR, obsadilo část Finska, v červnu Estonsko, Lotyšsko a
Litvu a v srpnu části Rumunska. Zde opět probíhají rozsáhle čistky.
V roce 1941 se Německo obrátilo, po neúspěchu ve Velké Británii, proti Sovětskému
svazu. V nejdůležitější bitvě u Stalingradu (1942-1943) Hitler přikázal armádě, s generálem
Paulusem v čele, bojovat i za nepříznivých podmínek a do kapitulace zbytku přeživší
armády bylo povražděno a odvlečeno velké množství Němců. Sovětský svaz začíná
postupovat na západ, partyzánským jednotkám pomáhá osvobozovat Jugoslávii a
Bulharsko. Také obsazuje Maďarsko a na 300 000 práceschopných Maďarů čeká deportace
do táborů. Komunismus se rozpíná po Evropě.
Na Jaltské konferenci v roce 1945 se jasně stanovuje cíl vymýtit nacismus a Stalin
tedy nechává odvézt statisíce Němců do otrockých táborů.
V souvislosti s naším územím, je možné zmínit vojsko generála Vlasova, tzv.
Vlasovce, kteří bojovali po boku Německa, protože chtěli svrhnout komunismus v SSSR.
Při kapitulaci Německa už tuší, co je čeká a proto se snaží ustoupit před osvobozeneckou
Rudou armádou, ze západu je však zajímají Američané a vydávají je Rusům. Jejich osud je
jistý a deportace nevyhnutelná.
Za Stalina počet lidí v Gulazích dosahoval nejvyšších čísel. V roce 1952 dosahovalo
číslo vězňů až třinácti milionů.

4. Stalin zemřel v roce 1953, to však neznamenalo konec Gulagů.
Po celou dobu komunismu byly tábory hojně využívány a oficiální ukončení jejich
funkce a zrušení celé sítě proběhlo v roce 1960, kdy proběhla generální amnestie v strážci a
ostatní pracovníci opustili svoje pracoviště.
Není to ovšem rok ukončení celkového působení Gulagů. Ty fungovaly až do konce
komunistického režimu, který byl v Rusku svržen roku 1991, stejně tak jako v ostatních
evropských státech. Znamená to, že Gulagy mohly fungovat ještě dalších 30 let po jejich
oficiálním zrušení. Byly však už méně drastické a kruté. Často fungovaly na jiných místech
než původně, aby byly utajeny a slovo Gulag už se ve spojení s nimi nepoužívalo.
Zdroje:
KRUPA, Michael. Mělké sibiřské hroby: na útěku z tábora smrti. Vyd. 1. Překlad Jan
Sládek. Brno: JOTA, 2006, 238 s. ISBN 80-721-7385-5
Monografie: APPLEBAUM, Anne. Gulag: dějiny. Vyd. 1. Překlad Petruška Šustrová. Praha:
Beta-Dobrovský, c2004, 604 s. Historie (Beta-Dobrovský). ISBN 80-730-6152-X
 autorka je držitelkou novinářské Pulitzerovy ceny
 autorka se ve svých dílech zabývá především komunismem, je tedy autorkou z oboru
 autorka je také editorkou britského prestižního časopisu The Economist, je tedy
důvěryhodnou autorkou
 autorka vyslechla mnohá svědectví a opravdovou odbornicí v oboru
 text je psán objektivně bez citových zabarvení a shoduje se se známými dějinami 20.
století
Elektronický článek: [online]. [cit. 2012-12-19]. DOI:
http://www.erjournal.ru/journals_n/1309258591.pdf. (via www.doaj.org)
 ruskojazyčný dokument
 byl napsán doktory historie Ilonou V. Yurchuk a Еvgenym F. Krinko
 je psán objektivně

5.  nevyskytují se zde hovorová slova, je psán odborně
 nevyskytují se zde gramatické ani typologické chyby
Webová stránka: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/gulag.php
 jsou zde uváděna pouze fakta, bez emotivního zabarvení
 obsahuje odkazy na články s podobným tématem
 obsahuje odbornou mapu
 autor není anonymní, je zde uveden
 je podložen relevantní literaturou (anglického původu)