Závěrečný úkol do KPI

1. Anotace:
V následujícím textu je rozebírána historie Spojených stát amerických, jsou
zvýraz ovány n které d le ité aspekty a rysy, je p ímo i nep ímo ovlivnily d le itost této
zem a její mocenský vzestup. V co mo ná nejp esn j ích asových souslednostech je letmo
nazna eno objevení Ameriky, následn zalo ení Jamestownu, vzniku Spojených stát
amerických, otroctvím a následné ob anské války. V záv ru je shrnut obsah v ech témat,
které byly v textu probrány.
Klí ová slova:
Spojené státy americké, historie, Jamestown, otroctví, milníky
Argumentace:
Toto téma jsem si vybral, proto e m historie Spojených stát zajímá. Nejprve jsem
nev d l, jak téma uchopit, pak m napadlo, e by bylo mo né ud lat historický exkurz, díky
kterému bych nastínil d le ité aspekty americké historie, které m ly dopad na postavení USA
v sou asné dob .Vzhledem k tomu, e studuji Anglický jazyk a literaturu na Kated e
anglistiky a amerikanistiky, byla tato práce pro m navíc i p ípravou na nadcházející zkou ku.
Název práce vyplývá z toho, jak jsem pojal tento historický exkurz, tedy co stálo za
tím, e se USA dostaly a tam, kde jsou nyní. V e za alo zalo ením osady Jamestownu a p es
r zná p íko í byly Spojené státy odm n ny statusem velmoci.

2. Od osady k velmoci
1. Úvod
Spojené státy americké si b hem své relativn krátké existence pro ly n kolika
unikátními milníky, je nemají v evropských kon inách obdoby. Ty tvo í velice d le itou
sou ást historie Spojených stát a bez nich by se tato zem nemohla vypracovat a tam, kde je
nyní. A koli n kte í k ní mají výhrady, je t eba si uv domit, e Amerika má v moderní
spole nosti velmi silný globální vliv. Co ale zap í inilo její mocenský vzestup?
Odpov di je mo né naleznout u u samotného po átku. pan lé byli první osadníci, kte í
v roce 1565 zalo ili v dne ní Florid první evropskou, trvale osídlenou osadu. Angli ané,
kte í budou pro tuto práci st ejní, se ke slovu dostali a o n kolik desítek let pozd ji.
2. Zalo ení Jamestownu
P vodní trvalé anglické osady byly hlavn obchodními podniky, naprosto
1
nep ipravené pro t kosti, kterým m ly elit. V místech, kde se vylodili Angli ané, ji ale
obyvatelé byli. lo o velice rozmanitou skupinu indiánských kmen a kolonizátor , kterým se
poda ilo p edstihnout Brity. Ne lo v ak pouze o p vodní obyvatele a mo eplavce,
ale také o lidi, pro n v Evrop u nebylo místo politicky nepohodlní jedinci, nábo enské
skupiny a jiní. Území, kam dorazili Angli ané, se tak na dlouhou dobu stalo místem, které se
2
ozna uje spojením middle grounds , místem, kde vedle sebe ilo n kolik r zných kultur
a etnik.
V roce 1607 vysílá Londýnská spole nost t i lod s celkem 144 pasa éry k pob e í
Ameriky. Cestu 40 lidí nep e ilo. Lod se dostávají do zátoky Chesapeake a zakládají
osadu Jamestown. B hem n kolika m síc byla v t ina anglických kolonist zdecimována
r znými p íko ími a v lednu 1608 zbývá z celkového po tu 104 p e iv ích jen 38 osadník .
Do Jamestownu p iplouvají v tu dobu lod se zásobami. Pozd ji p iplouvá i lo Mayflower
se známými Pilgrim Fathers, kv li kterým se slaví Thanksgiving Day3.
U zde je patrné, e úpln základy Ameriky se li í od t ch evropských. Zatímco vývoj
v Evrop byl pozvolný, v t ina moderních evropských stát byla zalo ena na ji fungujících
1
Chapter 2: Transplantations and Borderlands. BRINKLEY, Alan. The Unfinished Nation: A Concise History of
the American People. 6th ed. New York: McGraw-Hill, c2010, p. 28 - 29. ISBN 9780073385525.
2
Tamté .
3
KLINKENBORG, Verlyn. Why Was Life So Hard for the Pilgrims?. American History. 2011, Vol. 46, Issue 5,
p. 32 - 37. Dostupné z:
http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=66520583&lang=cs&site=ehost-live

3. základech (Británie byla nejprve obývána Kelty, poté okupována ímany, pak vznikají
anglosaská království; Francie byla vybudována na zbytcích Francké í e), v Americe dochází
k tomu, e za ít se musí úpln od nuly v nové, neprobádané krajin , která k britským
kolonist m nebyla zrovna p ív tivá. Britové v ak nem li na výb r. Pokud by se vydali zp t do
Evropy, pravd podobn by cestu nep e ili. Lep í ance tedy m li v nehostinné krajin , ne na
irém mo i.
3. Vznik Spojených stát
Vznik samostatných Spojených stát je bezpochyby nejd le it j ím okam ikem v celé
americké historii. Pro k n mu ale do lo, kdy jde vlastn o britské kolonisty? Pro se cht li
odtrhnout od své metropole, která jim poskytuje zásoby? Zjednodu en by se dalo íci, e
Británie p istupovala ke vznikajícím stát m jako ke koloniím a jediný jejich zájem, byly zisky
z kolonií nestarají se o d ní za Atlantikem, naopak se zaobírají pouze problémy spojené
s Evropou a k jejím e ením vyu ívají pen z z kolonií. Kdy dojde k zatí ení kolonií Británií,
rozhodnou se k razantnímu kroku. Po sérii bojkotových akcí (nap íklad Bostonské pití aje),
p ijali 4. ervence 1776 ve Philadelphii rezoluci o vyhlá ení nezávislosti. Anglie si toto
samoz ejm nenechala líbit a proti USA tvrd zakro ila4. Po n kolika bitvách, kdy je Británie
pora ena, nakonec v roce 1783 p ijímá samostatnost a nezávislost Spojených stát
podepsáním mírové dohody5.
Samostatné uznání existence Spojených stát a jejich odtr ení od metropole je vedle
zalo ení Jamestownu nejd le it j í akt, který Ameri ané podnikli. Kdyby z stávali pod
vlivem Brit i v sou asnosti, t ko íci, jak velký dopad by to m lo nejen na Evropu,
ale i na celý sv t.
4
RICKARD. American War of Independence (1775-1782). HistoryOfWar.org: Military History Encyclopedia
on the Web [online]. 25 May 2003 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z:
http://www.historyofwar.org/articles/wars_american_independence.html#1776
5
Chapter 05: The American Revolution. BRINKLEY, Alan. The Unfinished Nation: A Concise History of the
American People. 6th ed. New York: McGraw-Hill, c2010, p. 116 - 117. ISBN 9780073385525.

4. 4. Otroctví
Do pop edí se dostává obchod s otroky. Na severu USA dominuje pr myslová
výroba, zatímco na jihu jsou rozsáhlé plantá e, na kterých pracují krom chudých kolonist
také otroci. Ti nemají ádná práva a je na n nahlí eno jako na v ci.
Na severu se za ínají prosazovat zákony o zru ení otroctví. V t chto státech nebylo
problém takový velký krok ud lat, proto e otrok zde pracovalo v porovnání s jihem
minimum. Naproti tomu na jihu by n co takového znamenalo úplný rozklad ekonomiky.
Proto mezi jednotlivými státy dochází k silnému nap tí, je v roce 1861 vyvrcholí
v ob anskou válku. Mezi se sebou se st etávají síly ji ní Konfederace a armáda severní Unie.
Ta také v roce 1865 vít zí, jih musí p ijmout zru ení otroctví skrz 13. dodatek ústavy
a nastává období rekonstrukce jihu, kdy se hledají cesty, jak pomoci plantá ník m, kte í byli
závislí na otrocké práci6.
Spory o otroctví mezi jednotlivými státy a jeho úpln zru ení nasm rovalo Spojené
státy na cestu k demokracii. Amerika se stala symbolem svobody a nového za átku.
5. Záv r
T chto n kolik historických událostí bylo základem pro to, aby se Spojené státy
americké staly jednou ze sv tových velmocí. Kdyby jakýkoli z t chto milník dopadl jinak,
prominentní místo, by mohlo být USA nav dy odep eno, p ípadn by do lo k úplné zm n
lidské spole nosti. Jako p íklad si sta í p edstavit kolika konflikt se Amerika za posledních
sto let zú astnila. Kdyby byla stále pod vlivem Anglie, spousta z nich by dopadla úpln jinak.
asová osa zobrazující historii USA
6
Chapter 14: The Civil War. BRINKLEY, Alan. The Unfinished Nation: A Concise History of the American
People. 6th ed. New York: McGraw-Hill, c2010, p. 338, 344 - 345. ISBN 9780073385525.

5. Seznam pou ité literatury
BRINKLEY, Alan. The Unfinished Nation: A Concise History of the American People.
6th ed. New York: McGraw-Hill, c2010. ISBN 9780073385525
- u ebnice pro studenty Katedry anglistiky a amerikanistiky
- doporu ená vyu ujícím
- p ehledná
- zkontrolovaná editorem
- jednoduchá, ale p esná
KLINKENBORG, Verlyn. Why Was Life So Hard for the Pilgrims?. American History. 2011,
Vol. 46, Issue 5, p. 32 - 37. Dostupné z:
http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=66520583&lang=cs&site=
ehost-live
- zabývá se zvoleným tématem
- vychází v periodiku zam eném na historii USA
- známý editor The New York Times
- publikoval ve spoust známých asopis (The New Yorker, National Geographic aj.)
- vyu oval literaturu na Harvardu
RICKARD. American War of Independence (1775-1782). HistoryOfWar.org: Military
History Encyclopedia on the Web [online]. 25 May 2003 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z:
http://www.historyofwar.org/articles/wars_american_independence.html#1776
- stránka s enormním vále ným obsahem
- autor je podepsaný pod sv j lánek
- zajímá se o historii (vydal knihu o st edov ké Anglii a Walesu)
- odkazuje na doporu enou literaturu pravd podobn se vyzná v problematice
- lánek m l n kolik desítek doporu ení