Závěrečný úkol pro KPI

1. Julia Khalisova
Sociální pedagogika a poradenství
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Ročník 1., semestr 1.
Typ studia: bakalářský
Imatrikulační ročník: 2012/2013
Počet znaků: 5231
PROJEKT ŘEŠENÍ PŘÍPADU
Hledání smysluplnosti života. Logoterapeutický přístup.
Termín odevzdání práce: 6. ledna 2013
1

2. 1. Argumentace vyběru tématu
Výběr daného tématu souvisí s předmětem mého studia, neboli oborem Sociální
pedagogika a poradenství. Pro závěrečný úkol k předmětu Kurz práce s infomacemi přepracovala
jsem jednu část ze své práce k předmětu Sociální práce. Jedná se o metodě řešení případu klienta
v sociální práci. Jednou z nich je logoterapeutický přístup, který mě zajímá nejvíc.
Zvolila jsem tento text pravě proto, že hodně souvisí s tím, čemu bych chtěla věnovat ve
své budoucí profesi.
2. Anotace
Ve své práci bych se ráda zaměřila na klientku, která ztratila smysl života. Jedná se o paní
Martu, která v důsledku autonehody ochrnula na spodní část těla a téměř dva roky si nemůže
najít práci, nemá žádné přátele, partnera, ani životní cíle. Táto kapitola obsahuje návrh postupu
řešení případu klienta podle logoterapeutického přístupu. Jeho zakladatelem je V. E. Frankl a
hlavním naplní je hledání smysluplnosti života. Je to velmi důležitá a možná i hlavní složka
našeho bytí - vědět, proč žíjeme. Hlavním úkolem přístupu je pomoc najít smysl a cíle v životě.
Můžeme zřetelně vidět, jak postupuje sociální prácovnik v souladu s logoterapeutickým
přístupem v sezeních s klientem, popis kterých jsem zvolila pro danou práce.
Klíčova slova: pomoc, sociální pracovník, klient, smysl života, cíle, sebevědomí
10 sezení s klientem
2

3. 3. Logoterapie. Návrh postupu řešení případu (jedná kapitola).
Prvním krokem je navázání kontaktu sociálního pracovníka s klientem a následné
vybudování důvěrného vztahu. Sociální pracovník ukáže možná východiska ze situace paní
Marty, obeznámí ji s možnostmi sociální pomoci pro lidi se zdravotním postižením a motivuje ji
k řešení své situace, což je první nezbytný krok ke změně jejího života.
Dle mého názoru by se mělo konat zhruba 10 sezení, spíše více než méně. Za hlavní cíl
jsem stanovila celkovou resocializaci klienta.
Zhruba během prvních dvou sezení je nejdůležitější udržet a upevnit důvěrný vztah mezi
klientem a sociálním pracovníkem, aby paní Marta byla schopna se sociálním pracovníkem
otevřeně mluvit o problémech, svých názorech apod. Důležité je podle mě také podporovat
klienta v jeho rozhodnutí ke změně. Neméně podstatnou součástí prvního sezení by mělo být
rovněž stanovení společného plánu, základních cílů, určení průběhu dalších sezení a priorit.
Během dalších dvou až tří sezení bych zaměřila pozornost na osobu paní Marty. Sociální
pracovník by měl na základě vhodné metody definovat pro sebe problémy klienta, aby věděl, jak
postupovat dál. Například to může být metoda SLM, kterou představil Prager, jež je zaměřená na
zjišťování zdrojů smysluplnosti. S její pomocí se můžeme dozvědět o pocitech paní Marty a
jejím náhledu na věci podle 8 základních klastrů. Během následujících sezení by se soustavně
pracovalo na změnách, kterých si paní Marta přeje docílit. Sociální pracovník by se měl do
klientova života vcítit a tuto empatii také vyslovit.
Od pátého sezení bych začala uplatňovat přístup logoterapie. Začala bych hledat cestu
a úkoly, které by začaly vracet paní Martě sebedůvěru a zmírnily by její pocit méněcennosti,
v důsledku čehož by přijala svůj nový zdravotní stav a nabyla sebevědomí. Je to zaměřené na
určení cílů, a to jak krátkodobých, v rámci společné terapie, tak i dlouhodobých pro její další
život. Jedná se o zabezpečení zaměstnání a také hledání koníčků. Je velmi důležité, aby člověk
měl něco, co ho baví a uklidňuje, čehož je možné dosáhnout prostřednictvím zálib a navazování
nových kontaktů. Jak píše Křivohlavý ve své knize „Já a ty“, „Svou roli při zrodu zdravého
sebevědomí i při jeho růstu mají přátelé, skuteční, důvěryhodní přátelé, kteří pomáhají člověku
pravdivě se vidět a stabilizovat vlastní obraz i své hodnocení“ [Křivohlavý, 1977, s. 216].
Poté, co si bude sociální pracovník jistý pokrokem v sebevědomí a sebehodnocení Marty,
přešla bych k napravování rodinných vztahů. Je velmi důležité rozvíjet dobré vztahy mezi paní
Martou a jejími rodiči, stejně tak jako zlepšit vztah mezi paní Martou a její sestrou Janou. Paní
Marta by měla uvěřit tomu, že paní Jana je pro ni blízký člověk, který jí přeje jen to nejlepší.
Časem by byl přínosný i kontakt sociálního pracovníka s rodiči a sestrou – to záleží na
rozhodnutí klienta.
3

4. Sociální pracovník by měl klienta směřovat k hledání zaměstnání a nabídnout mu
speciální možnosti pro lidi se zdravotním postižením. Také by měl paní Martě předložit nabídku
různých aktivit pro handicapované lidi na vozíku. Určitě by bylo pro paní Martu přínosné stýkat
se s lidmi, kteří mají podobné problémy.
Interval mezi jednotlivými sezeními by měl být zhruba týden.
POUŽITÁ LITERATURA
1. KŘIVOHLAVY, J., Psychologie smysluplnosti existence. Praha: GRADA, 2007, 204 s.
a) Autor je znamý v daném oboru a erudovan v ramci tématu
b) Autor má ještě několik jiných znamých knih k danému tématu
c) Kniha obsahuje odbornou terminologii
d) Kniha je kvalitně strukturovana a odborně vysvetluje princip logoterapie
e) Šíře a hloubka pokrytí dané problematiky v knize je obsáhlá
2. MUDr. Margaréta Černáková, Terapie:Logoterapie – Lékařská péče o duši (online),
prosinec 2009-únor2010, Svět Grálu: Copyright © 2010–2011, Integrál Brno s.r.o.,
1.12.2009, č.22/2009, dostupné na http://www.svetgralu.cz/clanky/Logoterapie
a) Je uveden znamý autor, který má MUDr.
b) Článek obsahuje odbornou terminologii
c) Material není komerčně zaměřen
d) Dostatečná šířka a hloubka obsažené tematiky
e) Článek obsahuje rozhovor s zakladatelem logoterapie
f) Text má obsahuje velmi kvalitné příklady k danému tématu
3. http://terapie.zdrave.cz/logoterapie-nalezeni-smyslu/
a) Stručné, ale přehledně popsaná definice logoterapie
b) Uveděn autor
c) Materiál není komerčně zaměřený
d) Obsahuje odborné termíny
e) Informace jsou přesné, objektivní a přiměřené záměru stránek
4