Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy:následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic modelDuisburgu,...
Struktura přednáškyI.    Úvod: vymezení pojmů, cíle přednáškyII.   Postkomunistické plánování městIII. Představení strateg...
I. Úvod: vymezení pojmů, cíle přednášky1.1 Co je revitalizace měst?1.2 Kritika revitalizace v západní Evropě1.3 Plánování ...
1.1 Co je revitalizace měst?Revitalizace měst (urban regeneration)komplexní a integrovaná vize a jednání, které vede k vyř...
London Docklands, 80. léta
London Docklands, současnost
La Piscine, Musée dartet dindustrie, Roubaix
Případová studie:Revitalizace Roubaix, Francie• revitalizace od konce 80. let  zahrnovala:    • napojení na TGV    • polic...
1.2 Kritika revitalizací v západní Evropě• kritika nefunkčnosti “trickle down effect” revitalizačních strategií  započatýc...
1.2 Kritika revitalizací v západní EvropěNávrhy• revitalizace by neměla být chápána jen jako byznys investorů a developerů...
1.3 Co je plánování měst?• v EU neexistuje jednotné názvosloví, i samotný obor může v každé zemi  znamenat něco trochu jin...
1.4 Cíl studie  Zjistiti, zdali jsou systémy plánování měst v  postkomunistických zemích střední Evropy  schopny zaručit, ...
1.4 Cíl studie  EU fondy: čerpání postkom. zemí střední Evropy (CZ, PL, SK, HU, SL), rok 2010  Kohézní fond               ...
1.4 Cíl studieFinanční prostředky alokovány na Dolní oblast Vítkovic (Kč)                                              ERD...
1.5 Specifické cíle studie1.   Identifikovat specifické znaky městského plánování v postkomunistických     městech střední...
1.5 Specifické cíle studie   Teoretický rámec    Theoretical concept A                                               Theor...
II. Postkomunistické plánování měst2.1 Co je postkomunistické město?2.2 Kultura plánování v postkomunistické střední Evrop...
2.1 Co je postkomunistické město?postsocialistické, nebo postkomunistické?• používám postkomunistické, abych zdůraznil pře...
2.1 Co je postkomunistické město?• dvojí paralelní změna po roce 1989:    1. transformace z komunismu směrem ke kapitalism...
2.1 Co je postkomunistické město?A. Transformace z komunismu                                   B. Strukturální změna      ...
2.1 Co je postkomunistické město?Nerovnoměrný ekonomický rozvoj: srovnání HDP per capita v %, (EU průměr = 100%)  200     ...
2.1 Co je postkomunistické město?Nerovnoměrné zapojení do globální ekonomiky• už v roce 1999 Praha, Varšava a Budapešť byl...
2.2 Kultura plánování v postkomunistické stř. Evropě• charakteristiky systému plánování měst jsou zakotvené v modelech  sp...
2.2 Kultura plánování v postkomunistické stř. Evropě• od východoevropského postkomunistického plánování se odlišuje:    – ...
2.3 Znaky postkomun. plánování měst ve stř. Evropěsoučasný systém je výsledkem trojího historického dědictví (Maier, 2012)...
2.3 Znaky postkomun. plánování měst ve stř. EvropěZákladní rysyzaloženo na pracích: (Newman & Thornley, 1996; Maier, 2012;...
2.3 Znaky postkomun. plánování měst ve stř. EvropěZákladní rysy (pokračování)D. Úřady pro územní plánování postrádají odbo...
2.4 Testování znaků na příkladu Ostravysestaveno z výpovědí respondentů a analýzy dostupných dokumentůPředpoklad A: Ad hoc...
2.4 Testování znaků na příkladu OstravyPředpoklad A: Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterýmchybí ukotv...
2.4 Testování znaků na příkladu OstravyPředpoklad A: Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterýmchybí ukotv...
2.4 Testování znaků na příkladu OstravyPředpoklad B: Rozpor mezi národními politikami a místními plánovacímidokumenty. („v...
2.4 Testování znaků na příkladu OstravyPředpoklad C: Profese plánování měst byla zprivatizovaná, úředníci plánynevytváří, ...
2.4 Testování znaků na příkladu OstravyPředpoklad D: Úřady pro územní rozvoj postrádají odborníky sodpovídajícím vzděláním...
2.4 Testování znaků na příkladu OstravyPředpoklad E: Plánování slouží ekonomickému rozvoji vedenému politicko-podnikatelsk...
2.4 Testování znaků na příkladu OstravyPředpoklad F: Chabá schopnost řešit konflikty nalézáním konsensu a nízkázaangažovan...
2.4 Testování znaků na příkladu OstravyA. Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterým chybíukotvení v pevně...
III. Představení strategií revitalizace vDuisburgu, Dortmundu a Ostravě3.1 Duisburg: Landschaftspark Duisburg Nord3.2 Dort...
3.1 Duisburg: Landschaftspark Duisburg Nord• revitalizace začala v roce  1992 na základě  mezinárodní soutěže IBA• navržen...
3.2 DORTMUND: Phoenix• huť Phoenix v provozu 1858 – 1998• rozloha 200 ha, ve dvou částech se  čtvrtí Hörde uprostřed• vých...
3.2 DORTMUND: Phoenix
3.2 DORTMUND: Phoenix
3.2 DORTMUND: Phoenix
3.2 DORTMUND: Phoenix
3.2 DORTMUND: Phoenix
3.2 DORTMUND: Phoenix
3.2 DORTMUND: Phoenix
3.2 DORTMUND: Phoenix
3.2 DORTMUND: Phoenix
3.3 Ostrava: Dolní oblast Vítkovic (DOV)• hutní výroba započala v roce 1828• tzv. DOV zahrnuje Důl Hlubina,  vysokou pec a...
3.3 Ostrava: Dolní oblast Vítkovic (DOV)                                  science world                                   ...
IV. Čtyři okolnosti rozhodující oúspěšnosti revitalizace4.1 Vedoucí role městské samosprávy4.2 Propojení revitalizace s ro...
IV. Okolnosti rozhodující o úspěšnosti revitalizacePosun od tvrdých k měkkým cílům revitalizací• neúspěch revitalizačních ...
IV. Okolnosti rozhodující o úspěšnosti revitalizacemístní ekonomický rozvoj• „výsledek kdy životní úroveň komunity může bý...
4.1 Vedoucí role městské samosprávyProč je důležitá?• hlavní role městské samosprávy koordinaci revitalizace aby se předeš...
4.1 Vedoucí role městské samosprávyDORTMUND a DUISBURG• městská samospráva iniciovala a vedla revitalizaci -> zvláštní org...
4.2 Propojení s integrovanými rozvojovými plány města• revitalizační strategie, které byly vytvořeny v rámci integrovaných...
4.2 Propojení s integrovanými rozvojovými plány městaDORTMUND a DUISBURG• strategie obou revitalizací byly součástí integr...
4.3 Udržitelnost strategie• zachování positivních dopadů revitalizace do budoucnosti musí být  vbudováno do strategie• fin...
4.3 Udržitelnost strategieDUISBURG• revitalizace financovaná z 90% ze zdrojů spolkové země NRW, ale• provoz areálu = € 5 m...
4.4 Zapojení občanů• sousedství, která jsou předmětem revitalizace často trpí mnohočetnou  deprivací – sociálním vyloučení...
4.4 Zapojení občanůDUISBURG• revitalizace začala jako reakce na protestní akce místní komunity (bývalých   zaměstnanců) ->...
V. Závěr a doporučení5.1 Závěry5.2 Doporučení
5.1 Závěry• potvrzeno, že postkomunistické plánování má vliv na podobu revitalizační  strategie    – město hraje sekundárn...
5.2 Doporučení....co myslíte?
Děkuji vám za pozornost!Ing. Petr Návrat, MSc (petr.navrat@gmail.com)
Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model Duisburg...
Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model Duisburg...
Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model Duisburg...
Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model Duisburg...
Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model Duisburg...
Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model Duisburg...
Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model Duisburg...
Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model Duisburg...
Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model Duisburg...
Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model Duisburg...
Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model Duisburg...
Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model Duisburg...
Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model Duisburg...
Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model Duisburg...
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model Duisburgu, Dortmundu, nebo jde svou vlastní, postkomunistickou cestou?

671 views

Published on

Přednáška představila závěry výzkumu, který šetřil jak postkomunistický systém městského plánování ovlivňuje revitalizační strategii Dolní oblasti Vítkovic. Tato je srovnávána se strategiemi revitalizace podobných hutních areálů v Dortmundu a Duisburgu.
Autor se zamýšlel nad charakteristikami městského plánování v postkomunistických městech jako je adaptivní rozhodování bez vazby na zásady, nedostatek odbornosti, služba politicko-podnikatelským zájmovým koalicím a nízká míra hledání konsensu a zapojování občanů do plánování rozvoje města. Platnost těchto charakteristik pak testuje na příkladu územního a rozvojového plánování města Ostravy. 
Zároveň byly na základě přezkumu odborné literatury, která popsala zkušenosti s revitalizačními projekty v různých částech Evropy, shromážděny kritické faktory rozhodující o úspěšnosti revitalizačních strategií.
Výzkumnou metodou rozhovorů s hlavními aktéry revitalizací hutních areálů v Ostravě, Duisburgu a Dortmundu autor porovnal jak tyto strategie reflektují ony kritické faktory. Mohl tak vyhodnotit, jaká je šance, že přispějí k hospodářskému rozvoji a sociální soudržnosti daných měst.

více informací na http://onplanlab.com/research-regeneration-of-defunct-ironwork-germany-czech-republic/

Published in: Design
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
671
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
5
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide
  • kdybychpovidalneconesrozumitelneho, tak se prosimhnedprihlastediskuzebudenakonci, par minut
  • Témarevitalizaceměst by vydalonasamotnousériipřednášek, ukážupárfotek…
  • deindustrializace, posilovánísektoruslužeb v ekonomice
  • takže to neníúzképojetíú.p. takjak je častochápáno v ČRoblasti:vyjednávání, ekonomie, životníprostředí, sociologie, urbanismus (design)
  • dánozaměřenímtěchtofondůnaméněrozvinutéregiony EU, mnohofinancíjdenaprojekty, kterémůžemeoznačitzarevitalizačnítakženastáváotázka
  • = cílepřednáškycíl 2 –hospodářskýrozvoj, pracovnípříležitosti, aby se nerozevíralynůžky, sociálnísmír. totožné s cíli EU fondůokudsiněkdomyslel, žebudumluvit o něčemjiném, takteďmůžeteodejít… takževíme, jakéjsoucíle, takjdemena to
  • = cílepřednáškycíl 2 –hospodářskýrozvoj, pracovnípříležitosti, aby se nerozevíralynůžky, sociálnísmír. totožné s cíli EU fondůokudsiněkdomyslel, žebudumluvit o něčemjiném, takteďmůžeteodejít… takževíme, jakéjsoucíle, takjdemena toČAS = 15 min
  • ja se buduzabývatvýlučněpostkomunistickýmiměstystředníEvropy
  • ad2.nemohloprotozebylyzaželeznouoponou, nebylivystavenitrznímvlivůmkdo by dokázalvysvětlitzměnu od fordismu k post-fordismu? Co to znamená?
  • Institutional:reformy, kt.umožňovalynávrat k dem.politickémusystému. Znovuzavedenítržníhohospodářství, omezenístátníchzásahů do ekoniky, restituce, privatizace. Šokováterapie, otevřeníekonomikymezinárodnímtrhůmVýsledkemreforem v I. transformaci -> poklesprodukce, poklesekonomik, nemůžoukonkurovat, nutnárestrukturalizaceekonomik, ->deindustrializace, tertilisation -> vysocenerovnoměrnýzapojeníměst do globálníhohospodářství PREPNI NA NASLEDUJICI SLIDE
  • Prahaneklesaani v krizich, ekonomickývýstupOstavska se za 15 let nezměnil, Prahastoupla o skoro 50% Podobné v Londýně, krizepostihla City, ale Londýnu HDP nekleslo, mírněroste, zatím co severuAngliekleslo a zvýšila se nezaměstnanost… ukazuje, ženefungujíneoliberálníteorie o komparativníchvýhodách
  • slavnástudie:Stoneovápopsala “urban regime” napříkladuAtlanty,městštípoliticirozhodujíjako by v koalici s podnikateli, tkaovato I kdyžtichákoalicejimzvyšujeschopnostvládnout. Těchto 6 znakůbyloposbíráno z literatury, ale většinaznichnebylapodloženaempirickýmvýzkumem => testoványnapříkladuOstravy
  • To je můjpřínosprvní!
  • To je můjpřínosprvní!
  • zaznamenáno EK
  • zaznamenáno EK
  • zaznamenáno EK
  • zaznamenáno EK
  • zaznamenáno EK
  • zaznamenáno EK
  • atrakce v jednéčástivolněpřístupný
  • propojeníparku a průmyslovýchartefaktů
  • zároveň I výstavníprostory v přírodě
  • plynojemu je potápěčské centrum
  • východníčást, haly
  • velmidobrákniha!definicímůžebýtvíce a nakaždétémabychommohlimítzvláštnípřednášku
  • beneficiaries, analysis,dopadsocialni a ekonomicky
  • zahrnout capacity development
  • Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model Duisburgu, Dortmundu, nebo jde svou vlastní, postkomunistickou cestou?

    1. 1. Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy:následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic modelDuisburgu, Dortmundu, nebo jde svou vlastní, postkomunistickoucestou?Ing. Petr Návrat, MSc (petr.navrat@gmail.com)přednáška na Katedře socialni geografie a regionalniho rozvoje, PF Ostravské Univerzity, 19/11/2012
    2. 2. Struktura přednáškyI. Úvod: vymezení pojmů, cíle přednáškyII. Postkomunistické plánování městIII. Představení strategií revitalizace v Duisburgu, Dortmundu a OstravěIV. Okolnosti rozhodující o úspěšnosti revitalizaceV. Závěr a doporučení
    3. 3. I. Úvod: vymezení pojmů, cíle přednášky1.1 Co je revitalizace měst?1.2 Kritika revitalizace v západní Evropě1.3 Plánování měst – definice1.4 Cíl studie1.5 Specifické cíle studie
    4. 4. 1.1 Co je revitalizace měst?Revitalizace měst (urban regeneration)komplexní a integrovaná vize a jednání, které vede k vyřešení problémů městaa které se snaží dosáhnout trvalých zlepšení ekonomického, hmotného (např.infrastruktura), sociálního a ekologického stavu oblasti, která byla předmětemintervence. (Roberts, 2000, s 17)Jako reakce na degeneraci měst která nastala:• nerovným hosp. vývojem a přirozeností kapitalistického systému• demografickými vlivy (suburbanizace, kontraurbanizace)• konkrétními politikami státu (např. privatizací)
    5. 5. London Docklands, 80. léta
    6. 6. London Docklands, současnost
    7. 7. La Piscine, Musée dartet dindustrie, Roubaix
    8. 8. Případová studie:Revitalizace Roubaix, Francie• revitalizace od konce 80. let zahrnovala: • napojení na TGV • policentrický rozvoj metropolitní oblasti Lille • investice do nejzaostalejších částí tzv. priotiních čtvrtí (Roubaix, Tourcoing) např. nové stranice metra • zkvalitnění veřejného prostoru • přilákání obchodů zpět do centra města • investice města do výzkumu a vývoje v tradičním odvětví: textilním průmyslu
    9. 9. 1.2 Kritika revitalizací v západní Evropě• kritika nefunkčnosti “trickle down effect” revitalizačních strategií započatých za vlády Thatcherové ve VB (Turok, 1992; Minton, 2009)• revitalizační strategie, které se orientují pouze na změnu zastavěného prostředí města neřeší hlavní příčiny strádání jako je např. nesoulad mezi schopnostmi a vzděláním obyvatel a poptávkou na trhu práce• revitalizace = gentrifikace (Smith, 2002)• některé revitalizace sází na magické formule jako je teorie kreativní třídy (Florida, 2002)• revitalizace tažena kulturními projekty (např. Evropské město kultury) může zlepšit pocit identity a sounáležitosti ve městě, ale jeho ekonomické dopady jsou často minimální (Colombe, 2011)
    10. 10. 1.2 Kritika revitalizací v západní EvropěNávrhy• revitalizace by neměla být chápána jen jako byznys investorů a developerů• měla by klást důraz na život lidí v daném místě a na vytváření společenství (Colantonio & Dixon, 2010)• Evans navrhuje organiciký model revitalizace zezdola, která by vystřídala převažující revitalizace tažené soukromým sektorem (Evans et al., 2009)
    11. 11. 1.3 Co je plánování měst?• v EU neexistuje jednotné názvosloví, i samotný obor může v každé zemi znamenat něco trochu jiného: town planning ≠ Raumplannung ≠ aménagement du territoire ≠ územní plánování• současnou definici plánování měst v anglosaském diskurzu dobře vystihnul Peter Hall (2002): – městské plánování je procesně orientovaný obor (nikoliv výroba jednoho územního plánu), řízení složitého městského systému, svým rozsahem multidimensionální, který se snaží dosáhnout současně mnoha cílů a který vyžaduje odborné znalosti v mnoha rozličných oblastech
    12. 12. 1.4 Cíl studie Zjistiti, zdali jsou systémy plánování měst v postkomunistických zemích střední Evropy schopny zaručit, že projekty městské revitalizace přispějí k udržitelnému ekonomickému rozvoji a sociální soudržnosti?
    13. 13. 1.4 Cíl studie EU fondy: čerpání postkom. zemí střední Evropy (CZ, PL, SK, HU, SL), rok 2010 Kohézní fond Strukturální fond € 9,6 mld. postkomun. € 4,1 mld. střednízbytek EU postkom Evropa, 33% 49% střední Evropa 51% Obyvatelstvo zbytek EU, 67% 13% 87% zdroj: (EC, 2011)
    14. 14. 1.4 Cíl studieFinanční prostředky alokovány na Dolní oblast Vítkovic (Kč) ERDF (EU) Veř. rozpočty ČR CelkemDoprovodná infrastruktura cestovního 65,000,000ruchu 102,902,927Zpřístupnění a nové využití NKP Vítkovice 424,947,725 75,049,275 499,997,000Energocentrum 18,330,250Trojhalí 283,655,178 56,027,822 339,683,000Svět techniky 455,760,857 85,699,500 571,330,000Celkem 1,247,694,010 216,776,597 1,513,912,927
    15. 15. 1.5 Specifické cíle studie1. Identifikovat specifické znaky městského plánování v postkomunistických městech střední Evropy2. Prozkoumat klíčové okolnosti, které rozhodují o úspěšnosti revitalizace v přispění k hospodářskému rozvoji a sociální soudržnosti3. Testovat na případu Ostravy specifické znaky postkomunistického plánování4. Analyzovat jak aspekty postkomunistického plánování ovlivňují revitalizační strategii, porovnání se strategiemi Duisburgu a Dortmundu5. Doporučit zlepšení politik, aby revitalizační strategie v postkomunistických městech stř. Evropy více přispívaly k hospodářskému rozvoji a sociální soudržnosti
    16. 16. 1.5 Specifické cíle studie Teoretický rámec Theoretical concept A Theoretical concept testing validity B Ostrava Critical aspects in Characteristics of regeneration strategies leading to post-communist assessing impact economic dev. and planning social cohesion Regeneration of Dortmund defunct ironwork Control cases sites Duisburg
    17. 17. II. Postkomunistické plánování měst2.1 Co je postkomunistické město?2.2 Kultura plánování v postkomunistické střední Evropě2.3 Charakteristiky postkomunistického plánování měst ve střední Evropě2.4 Testování charakteristik na příkladu Ostravy
    18. 18. 2.1 Co je postkomunistické město?postsocialistické, nebo postkomunistické?• používám postkomunistické, abych zdůraznil přechod z totalitárního komunistického režimu• odlišit od měst s dlouhou vládou socialistických, ale demokratických stran• odlišit o čínských měst, kde ke změně režimu ještě nedošlohlavní znaky• transitivní (přechodný) stav, který chápeme jako změnu na úrovni: – institucí – sociální struktury obyvatel – zastavěného prostředí měst• takováto definice je problematická : – není zřejmé kterým směrem by se takovýto přechodný stav měl vyvíjet, směrem ke kapitalismu (idea začátku 90. let) nebo k samostatnému modelu – není zřejmé kdy tento přechodný stav skončí (Hirt, 2012) – kategorizace měst na postkomunistická -> zjednodušení, nutno rozlišovat dle
    19. 19. 2.1 Co je postkomunistické město?• dvojí paralelní změna po roce 1989: 1. transformace z komunismu směrem ke kapitalismu vyjádřen modelem mnohočetných transformací (Sýkora&Bouzarovski, 2012) 2. náhlé vystavení strukturální změny fordismu -> postfordismu, které se v kapitalistických městech projevovalo od konce 70. let, režim flexibilní akumulace (Harvey, 1989)
    20. 20. 2.1 Co je postkomunistické město?A. Transformace z komunismu B. Strukturální změna fordismus -> neo-liberal doctrine, recommendatio postfordismus ns by supranational agencies, entrepreneurial ism economies of scope, flexible accumulation, off- shoring, FDI from transnat. companies, new division of labour, shifts in industrial organization gentrification of labour neighbourhoods, aesth eticized land use intensification, catering to TCC taste, inner city decline
    21. 21. 2.1 Co je postkomunistické město?Nerovnoměrný ekonomický rozvoj: srovnání HDP per capita v %, (EU průměr = 100%) 200 177.0 171.5 171.7 175 161.6 153.6 154.3 158.3 145.1 147.4 150 135.9 136.3 124.8 128.0 130.0 133.0 125 100 75.8 76.9 79.8 80.3 80.3 73.2 75.1 73.0 70.3 70.2 70.3 73.1 74.9 69.6 68.3 75 67.1 67.2 69.3 65.5 50 64.1 63.3 61.4 64.2 64.0 58.2 55.9 53.5 54.8 54.2 56.7 25 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 zdroj: Český statistický úřad, 2011
    22. 22. 2.1 Co je postkomunistické město?Nerovnoměrné zapojení do globální ekonomiky• už v roce 1999 Praha, Varšava a Budapešť byly na základě ekonomiky zahrnuty do 55 světových měst (Beaverstock, Taylor & Smith, 1999)• přítomnost “advanced producer services” – bankovnictví, marketing, právní služby a účetní služby rozhoduje o pozici města v hiearchii měst (Sassen, 1994)• kumulativní kauzality (Myrdal, 1957) – úspory z rozsahu a úspory z agglomerace, úspory z externalit• tradiční centra těžkého průmyslu mají nevhodnou strukturu pracovní síly, rozpadající se areály -> odpuzuje nová odvětví (Hall, 1985)
    23. 23. 2.2 Kultura plánování v postkomunistické stř. Evropě• charakteristiky systému plánování měst jsou zakotvené v modelech společnosti a jejich kultur (Stead & Nadin, 2009)• tři společné rysy středoevropského postkom. plánování (Maier, 2012): – kontinuita z dob habsburské a německé říše („Städtebau”, odnož francouzského „urbanisme“) – společná minulost pod sovětským diktátem – vyšší odhodlání k reformám po roce 1989• doktrína levicového sociálního inženýrství 20. a 30. let (v Čsl. B. Fuchs) byla přijata i komunisty, ale během 60. a 70. let plánování měst degradovalo do pouhé technické disciplíny, která musela poslouchat rozhodnutí státních úřadů plánujících hospodářství celé země -> hlavní úkol byl pouze zaručit soulad s technickými normami, nikoliv stavět místa pro život a poskytovat vize.
    24. 24. 2.2 Kultura plánování v postkomunistické stř. Evropě• od východoevropského postkomunistického plánování se odlišuje: – kontinuitou systému, zachování územních plánů, katastrů během změny režimu – ilegální stavby spíše výjimkou – menší degradace veřejného prostor – menší segregace např. gated communities
    25. 25. 2.3 Znaky postkomun. plánování měst ve stř. Evropěsoučasný systém je výsledkem trojího historického dědictví (Maier, 2012):1. degradace městského plánování jako profese během komunismu2. neoliberální nálady 90. let, kdy každý kolektivní čin byl zpochybňován3. vlivy spojené se vstupem do EUVývoj po roce 1989:• většina směrnic byla zrušena, strnulé plánování měst bylo shledáváno v rozporu s tržním hospodářstvím• ale zároveň systém zdědil silné zakotvení v právu a pevnou hierarchii úřadů
    26. 26. 2.3 Znaky postkomun. plánování měst ve stř. EvropěZákladní rysyzaloženo na pracích: (Newman & Thornley, 1996; Maier, 2012;Kempen, Vermeulen, & Baan, 2005; Sýkora 2006; Sýkora & Bouzarovski, 2012).A. Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterým chybí ukotvení v pevně definovaných zásadách – úřady postrádají doktrínu, komunistická nebyla nahrazena novou – zachovaly si ale nátlakový přístup ze shora – nové zásady udržitelného rozvoje jsou definovány na národní úrovni, ale do rozhodnutí úřadů na místní úrovni se často nepromítajíB. Nesoulad mezi národními politikami a rozhodováním na místní úrovni – jednání, kterým v komunismu úředníci vzdorovali nařízením ze shora, je i v demokratickém zřízení znovu užíváno, aby byly schváleny kontroverzní projekty „vlk se nažral a koza zůstala celá“C. Profese plánování měst byla zprivatizovaná, úředníci plány nevytváří, jen zadávají jejich zpracování a pak dohlíží na jejich naplňování (funkční?) – plánovači (architekti) si navzájem konkurují, musí splnit podmínky obce, které nemusí vždy být v souladu se zájmy občanů – v profesní etice (Kodex ČKA) je nadřazena služba klientovi nad veřejný zájem
    27. 27. 2.3 Znaky postkomun. plánování měst ve stř. EvropěZákladní rysy (pokračování)D. Úřady pro územní plánování postrádají odborníky s odpovídajícím vzděláním – většina urbanistů přešla do soukromé sféry, ale rozhodovací pravomoci zůstaly ve veřejném sektoruE. Plánování slouží ekonomickému rozvoji vedenému koalicemi „městských režimů“ (viz. Stone, 1989) – politicko-podnikatelské koalice – jako důsledek nedostatku odborné nezpůsobilosti úředníků a „ohýbání“ národních nařízení a politikF. Chabá schopnost řešit konflikty nalézáním konsensu a nízká zaangažovanost občanů do plánování měst – úředníci nejsou vyškoleni v budování konsensu, role mediátora konfliktu není přijata – konzultace s veřejností jsou často sníženy na formalitu
    28. 28. 2.4 Testování znaků na příkladu Ostravysestaveno z výpovědí respondentů a analýzy dostupných dokumentůPředpoklad A: Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterýmchybí ukotvení v pevně definovaných zásadách• úředníci Útvaru hlavního architekta Magistrátu přiznali, že neví, jak plánovat rozvoj města v kapitalistickém prostředí, nechtějí omezovat soukromé vlastníky• příklad změny záměru podoby obchodního centra Nová Karolína – „mysleli jsme si, že když můžeme mít ve městě stavbu architekta světového formátu, neměli bychom zasahovat do návrhu obchodního centra....vždy se to dá srovnat se stavbou Eiffelovy věže, která taky vzbuzovala negativní ohlasy...neříkám, že *ten monolitický blok+ bude symbolem města... ale nechme se překvapit, co to udělá s městem v budoucnosti.“ (respondent z ÚHA Magistrátu MO)
    29. 29. 2.4 Testování znaků na příkladu OstravyPředpoklad A: Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterýmchybí ukotvení v pevně definovaných zásadách (pokračování)Příklad územního řízení o Nové KarolíněNávrh Multi Vest, který vyhrál soutěž developerů Realizovaná podoba
    30. 30. 2.4 Testování znaků na příkladu OstravyPředpoklad A: Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterýmchybí ukotvení v pevně definovaných zásadách (pokračování)• ad hoc rozhodování je zapříčiněno: – úředníci nechtějí klást podmínky investorům v obavě před ztrátou investic – následkem lobby investorů a developerů a vytvářením zájmových koalic představitelů města a developerů – nedostatkem zkušeností s plánováním v kapitalistickém systému• Evropská komise: „takto nesystematický rozvoj měst ponese vysoké náklady v budoucnosti“ (EC, 2009).
    31. 31. 2.4 Testování znaků na příkladu OstravyPředpoklad B: Rozpor mezi národními politikami a místními plánovacímidokumenty. („vlk se nažral a koza zůstala celá“)• hlavní aktéři revitalizace DOV nebyli schopni přesně popsat jaký ekonomický a sociální dopad bude revitalizace mít, přestože tyto dva faktory jsou základní cíle fondu, ze kterých je financována a museli na ni odpovědět v projektových návrzích• projektové návrhy jsou brány jako formalita, nezbytná k získání dotace, ne jako vize a akční plán, se kterým se dál pracuje
    32. 32. 2.4 Testování znaků na příkladu OstravyPředpoklad C: Profese plánování měst byla zprivatizovaná, úředníci plánynevytváří, jen zadávají jejich zpracování a pak dohlíží na jejich naplňování• v Ostavě se nepotrvdila, město si nechalo celý plánovací aparát (Útvar hlavního architekta)• sestavuje plánovací podklady a územní plán samo – „Máme všechny informace potřebné k vytvoření územního plánu. Kdybychom to měli poptávat od externistů, museli bychom jim tyto informace poskytnout, a museli bychom jim říct, jak tyto informace analyzovat... takže externí urbanisti by byli práce navíc pro nás.“ (respondent z ÚHA Magistrátu MO).
    33. 33. 2.4 Testování znaků na příkladu OstravyPředpoklad D: Úřady pro územní rozvoj postrádají odborníky sodpovídajícím vzděláním.• v Ostravě je problém s odborností na úrovni městských částí, které si nemohou dovolit zaměstnat urbanisty• zaměstnanci mají často jen středoškolské vzdělání• vysokoškolské vzdělání není požadováno ani podle zákona, stačí několikatýdenní kurz• „máme obavy, že úředníci stavebních úřadů v městských částech nebudou schopni nový územního plán a regulativy interpretovat správně...“(respondent z ÚHA Magistrátu MO).
    34. 34. 2.4 Testování znaků na příkladu OstravyPředpoklad E: Plánování slouží ekonomickému rozvoji vedenému politicko-podnikatelskou koalicí• neoliberální přístup k rozvoji města bez větší regulace – „Podnikatelé ví nejlépe, které území je nejvhodnější pro jejich investice. Město by nemělo podrobně určovat funkce území.... k nám se investoři nehrnou jako do Prahy, nebo do Londýna, takže když jejich záměry jsou rozumné, nechceme jim stát v cestě.“(respondent z ÚHA Magistrátu MO)• pro území DOV město nespecifikovalo funkce území, pouze vyloučilo těžký průmysl a vymezilo infrastrukturu
    35. 35. 2.4 Testování znaků na příkladu OstravyPředpoklad F: Chabá schopnost řešit konflikty nalézáním konsensu a nízkázaangažovanost občanů do plánování měst• současná legislativa stojí na pomezí mezi direktivním komunistickým územním plánování a ideálem participativního plánování – „Zákon nás nezavazuje odpovědět na komentáře k územnímu plánu. Stačí nám napsat, že vaše komentáře namohly být brány v úvahu“ (respondent z ÚHA Magistrátu MO).• od reformy územního plánování z roku 2006 soudy mohou rozhodnout o neplatnosti ú.p. na žádost soukromé osoby• úředníci ÚHA potvrdili, že nejsou vyškoleni na to, aby moderovali veřejné konzultace ú.p. a taky jejich neochotu diskutovat s veřejností, pokud jím to zákon vyloženě nepříkazuje
    36. 36. 2.4 Testování znaků na příkladu OstravyA. Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterým chybíukotvení v pevně definovaných zásadách ✔B. Nesoulad mezi národními politikami a rozhodováním na místní úrovni ✔C. Profese plánování měst byla zprivatizovaná, úředníci plány nevytváří,jen zadávají jejich zpracování a pak dohlíží na jejich naplňování ✗D. Úřady pro územní rozvoj/plánování postrádají odborníky sodpovídajícím vzděláním ✔E. Plánování slouží ekonomickému rozvoji vedenému politicko-podnikatelskou koalicí ✔F. Chabá schopnost řešit konflikty nalézáním konsensu a nízká ✔zaangažovanost občanů do plánování měst
    37. 37. III. Představení strategií revitalizace vDuisburgu, Dortmundu a Ostravě3.1 Duisburg: Landschaftspark Duisburg Nord3.2 Dortmund: Phoenix3.3 Ostrava: Dolní oblast Vítkovic
    38. 38. 3.1 Duisburg: Landschaftspark Duisburg Nord• revitalizace začala v roce 1992 na základě mezinárodní soutěže IBA• navržen jako rozsáhlý městský park (200 ha) s rekreačními možnostmi, který zachováva průmyslové dědictví• sportovní a kulturní vyžití• volně přístupný• stal se symbolem města
    39. 39. 3.2 DORTMUND: Phoenix• huť Phoenix v provozu 1858 – 1998• rozloha 200 ha, ve dvou částech se čtvrtí Hörde uprostřed• východní část: přeměněna na jezero s rekreačním přístavem, a převážně obytnou funkcí• západní část: proměněna na high- tech průmyslovou zónu specializovanou na micro technologie
    40. 40. 3.2 DORTMUND: Phoenix
    41. 41. 3.2 DORTMUND: Phoenix
    42. 42. 3.2 DORTMUND: Phoenix
    43. 43. 3.2 DORTMUND: Phoenix
    44. 44. 3.2 DORTMUND: Phoenix
    45. 45. 3.2 DORTMUND: Phoenix
    46. 46. 3.2 DORTMUND: Phoenix
    47. 47. 3.2 DORTMUND: Phoenix
    48. 48. 3.2 DORTMUND: Phoenix
    49. 49. 3.3 Ostrava: Dolní oblast Vítkovic (DOV)• hutní výroba započala v roce 1828• tzv. DOV zahrnuje Důl Hlubina, vysokou pec a plynojem• prohlášen za národní kulturní památku• vysoká pec přestavěna, naučná trasa o výrobě železa• plynojem: multifunkční hala• Malý a Velký svět techniky
    50. 50. 3.3 Ostrava: Dolní oblast Vítkovic (DOV) science world gasometer conference hall blast furnace
    51. 51. IV. Čtyři okolnosti rozhodující oúspěšnosti revitalizace4.1 Vedoucí role městské samosprávy4.2 Propojení revitalizace s rozvojovými plány města4.3 Udržitelnost strategie4.4 Zapojení občanů
    52. 52. IV. Okolnosti rozhodující o úspěšnosti revitalizacePosun od tvrdých k měkkým cílům revitalizací• neúspěch revitalizačních strategií (“trickle down effect”) v mnohých částech Evropy -> posun od tvrdých cílů (zastavěné prostředí) k měkkým cílům (lidský faktor) revitalizací měst• důraz na řešení příčin sociálního vyloučení obyvatel čtvrtí, které se mají revitalizovat• práce s komunitami a jejich přímé zapojení do realizace revitalizace (Atkinson R, 2003)čtyři okolnosti• shromážděny z několika celoevropských studií, které se zabývaly faktory, které předurčují úspěšnost revitalizací• výběr čtyř klíčových z mnoha
    53. 53. IV. Okolnosti rozhodující o úspěšnosti revitalizacemístní ekonomický rozvoj• „výsledek kdy životní úroveň komunity může být zachována a zvýšena procesem lidského a materiálního rozvoje, který stojí na principech spravedlnosti a trvalé udržitelnosti“ (Fitzgeral & Leigh, 2002)sociální soudržnost – společné morální zásady – absence hrozeb současného zřízení – harmonický ekonomický rozvoj – vysoký stupeň společenské interakce – silný vztah a ztotožnění se (identita) s místem (Forrest & Kearns, 2001)
    54. 54. 4.1 Vedoucí role městské samosprávyProč je důležitá?• hlavní role městské samosprávy koordinaci revitalizace aby se předešlo nesystematickým, kusým intervencím• poskytuje dlouhodobou finanční a institucionální stabilitu• zároveň ale neexistuje jedna administrativní struktura, která by poskytovala lepší výsledky, než jiné (Couch, Fraser & Percy, 2003): – v Německu silná role spolkových zemí -> financují revitalizace – francouzský a holandský systém: silné metropolitní samosprávy, které využívají financování z národních programů (centrální úroveň)• městské regiony si konkurují, proto strategické řízení revitalizací by se mělo odehrávat na této úrovni (Cadell et al. , 2008)
    55. 55. 4.1 Vedoucí role městské samosprávyDORTMUND a DUISBURG• městská samospráva iniciovala a vedla revitalizaci -> zvláštní organizační jednotka zodpovědná přímo městu• V Dortmundu: město vede i když pozemky byly vykoupeny spolkovou zemí• Respondenti: soukromý investor by tak rozsáhlý projekt nemohl vést, jeho návratnost se počítá na desítky let a je nejistáOSTRAVA• Revitalizace DOV není vedená městem• Sdružení právnických osob, Dolní oblast Vítkovice -> hlavní slovo Vítkovice Machinery Group a. s.• Sdružení spolupracuje s řadou organizací, iniciativ a orgánů státní správy• stěžuje si na nedostatečné zapojení města „nedostatek vizí“
    56. 56. 4.2 Propojení s integrovanými rozvojovými plány města• revitalizační strategie, které byly vytvořeny v rámci integrovaných plánů města jsou účinnější -> využívají synergie (Colantonio & Dixon, 2011)• to vyžaduje spolupráci mnoha odborů města a dalších organizací napříč sektory• vyžaduje dlouhodobé odhodlání na různých stupních správy (místní, regionální) ale zároveň mezi různými odborníky (Cadell, Falk, & King, 2008)• Evropská komise doporučuje aby revitalizace byla součástí integrovaného přístupu, který zahrnuje (EC, 2009): – využití území – vytvoření rovných příležitostí – ochranu životního prostředí – zohlednění demografických změn (např. stárnutí populace)• Integrované plány jsou ale i kritizovány (Friedmann, 2005): nepraktické, intelektuální cvičení, navrhuje akční plánování společně napříč sektory
    57. 57. 4.2 Propojení s integrovanými rozvojovými plány městaDORTMUND a DUISBURG• strategie obou revitalizací byly součástí integrovaného plánu rozvoje města• Dusiburg: výsledek mezinárodní soutěže IBA – Internationalle Bauausstellung Emscher Park -> holistický pohled na přeměnu PorůříOSTRAVA• jeden dokument který by specifikoval cíle, ekonomický a sociální přínos celé revitalizace neexistuje• jen jednotlivé projektové žádosti k jednotlivým grantům – „Pro nás to je o možnostech, ideách a možnostech. Je to jako stavba ze stavebnice. Jestliže se naskytne finanční možnost z grantu a příslušné úřady jsou schopny rychle vydat nezbytné souhlasy, my připravíme projekt...“ (respondent z DOV)• nikdo z dotázaných nebyl schopen odpovědět kolik pracovních míst celá revitalizace DOV vytvoří, jaký bude sociální dopad• pohled DOV: strategie = fyzická přeměna areálu + kulturní program
    58. 58. 4.3 Udržitelnost strategie• zachování positivních dopadů revitalizace do budoucnosti musí být vbudováno do strategie• financování veřejných služeb např. kulturních a sportovních zařízení musí být zajištěno i po konci revitalizačního programu• jedna z hlavních výzev revitalizací (EC, 2009)• nutné počítat s tím, že dosažení změny trvá -> zajistit financování strategie na 5 – 10 let• řešení: partnerství – se soukromým sektorem – nevládním sektorem• faktory, které zamezují inovativním partnerstvím s nevládním sektorem: – existující mocenské struktury, které určují pravidla hry – občanský sektor často postrádá nezbytné schopnosti (Taylor, 2003)• finanční krize paradoxně otevřela prostor inovativním partnerstvím (Evans, Jones & Kruger, 2009)
    59. 59. 4.3 Udržitelnost strategieDUISBURG• revitalizace financovaná z 90% ze zdrojů spolkové země NRW, ale• provoz areálu = € 5 mil. ročně, jen € 2 mil. z příjmů, € 3 mil zatěžují městskou kasu – „město si nemůže dovolit, aby další oblast těžkého průmyslu byla revitalizována tímto stylem“ (respondent z MÚ Duisburg)DORTMUND• cesta komerčního využití: bydlení + lehký průmysl a služby• většina zařízení byla zešrotována, vysoká pec -> prodej soukromému subjektu za € 1.OSTRAVA• finanční dohoda není jasná -> DOV: pokryjí z příjmů, Město: řekli si o příspěvek 25 mil Kč ročně.• kdo by se postaral o areál pokud Vítkovice Machinery Group změní vlastníka, nebo se dostane do složité finanční situace?
    60. 60. 4.4 Zapojení občanů• sousedství, která jsou předmětem revitalizace často trpí mnohočetnou deprivací – sociálním vyloučením• trvalého pozitivního dopadu revitalizace je možné dosáhnout jen pokud těmto komunitám budou poskytnuty možnosti rozvoje a zapojení se do revitalizace (Richardson & Le Grand, 2002)• revitalizace by měla zahrnovat opatření, která posílí pocit sousedství a ztotožnění se s místem (EC, 2009)• inkluze minoritních skupin, nalezení nových schopností, uplatnění na trhu práce, podpora kulturní různosti (Colantonio & Dixon, 2011)• pomoc při překonávání překážek na pracovním trhu, školení a counselling - > přispívá k posílení sebeúcty
    61. 61. 4.4 Zapojení občanůDUISBURG• revitalizace začala jako reakce na protestní akce místní komunity (bývalých zaměstnanců) -> areál byl 5 let zavřený, hyzdil město, zátěž životního prostředí• současnost: učňovské kurzy pro místní mládež, park volně přístupný celý rokDORTMUND• jezero Phoenix navrženo bez konzultace, ale poskytuje novou identitu místu – „místo na který může být střední a vyšší třída hrdá, drží jít to ve městě“(respondent z MÚ Dortmund)• bydlení vysoké kvality jen pro majetnější, kvalitní veřejný prostor pro všechnyOSTRAVA• posílení identity s místem, hrdost a vylepšení značky města• šance propojit revitalizaci s programem sociálního začleňování, který probíhá ve Vítkovicích nevyužita, možnost synergického efektu• odbor sociálních služeb se nezapojil do strategie DOV• „nechceme suplovat roli města nebo kraje v řešení sociálního vyloučení, chceme revitalizovat národní kulturní památku“ (respondent DOV)
    62. 62. V. Závěr a doporučení5.1 Závěry5.2 Doporučení
    63. 63. 5.1 Závěry• potvrzeno, že postkomunistické plánování má vliv na podobu revitalizační strategie – město hraje sekundární úlohu – otevírá možnosti inovativního partnerství, financování soukromým subjektem – ale strategie nezohledňuje hlavní problémy lokality – strategie DOV postrádá a ani neaspiruje na to přispět k ekonomickému rozvoji města a sociální soudržnosti (velký rozdíl s Duisburgem a Dortmundem) – nedostatečné zapojení občanů (ale nejen problém postkomunistického sytému, v Dortmundu rovněž) – zapojení filantropa je spíše náhoda, než výsledek práce města -> vystavuje nebezpečí ohledně budoucích nákladů
    64. 64. 5.2 Doporučení....co myslíte?
    65. 65. Děkuji vám za pozornost!Ing. Petr Návrat, MSc (petr.navrat@gmail.com)

    ×