2. Nejstarší záznamy našeho původu
pochází z Přáslavic
V matričních knihách byl objeven záznam o narození Georgie (Jiřího)
Kerkozka z roku 1662, který se vztahuje k této obci.
Obec patří mezi nejstarší osady
olomouckého regionu.
Přáslavice se nachází nedaleko
Velké Bystřice na severním okraji
Hané. Za vesnicí se zvedá pohoří
Nízkého Jeseníku a horské vesnice
jsou osídleny převážně německy
mluvícím obyvatelstvem, neboť
tady se už nacházíme v oblasti
Sudet.
Je tedy jisté, že z hor Jiří Kerkozka do Přaslavic nepřišel. Víme, že se narodil
roku 1662.
Oženil se z Margaretou a kolem roku 1707 si koupili v Přáslavicích dům. 2
3. Přáslavice
Matthdus
Datum sňatku není znám
naše větev
3
4. Přáslavice
Matthdus - Johannes
MATTHDUS se 15. 7. 1725 oženil s Barbarou Zdražilovou v Přáslavicích a měl 5 dětí.
naše větev
4
5. Krčmaň
Johannes
Ve věku 26 let roku 1763 se Matthda syn JOHANES oženil s Annou Dostálovou.
Žili v Krčmani v domě č. 34. Johanes byl považován za malého sedláka (colonus)
a všem jeho osmi dětem byl za kmotra František Kolař, větší sedlák (rusticius).
Tento dům sousedí s domem č. 34.
I takto mohl vypadat původní dům
č. 34 místo nynější přestavby.
Dům č. 34
5
6. Krčmaň
Josef, Jiří a Jan
JOHANES se oženil s Annou Dostálovu a měl 8 dětí.
naše větev
6
7. Krčmaňská větev
Josef
Nejstarší Johana syn Josef zůstal v Krčmani a zakládá tzv. krčmaňskou větev.
V průběhu svého života měl tři ženy.
7
8. Tršická větev
Jan
Čtvrtý Johana syn Jan ve věku 21 let odešel do Tršic, kde se v roce 1792 oženil
s Marianou Brázdovou z domu č. 11 a „zakládá“ tzv. tršickou větev. Měl 2 děti.
8
9. Tršice
Do tohoto domu
dům č.11
se přiženil Jan Krkoška.
Foto 11. květen 2002
Před domem je Josef a Zuzana Krkoškovi
z Henčlova.
Foto 21. září 1997 9
10. Tršice
dům č. 217
Kromě domu č. 13 stojí v Tršicích ještě
další domy Krkošků.
Krkoškovi zleva Martin ze Zlína, Martin a Josef z
Henčlova, Josef z Troubek foto 1995
Dům č. 217
majitel Ladislav Krkoška.
Dům postavil v roce 1920,
Krkoškovi byli drobní
zemědělci.
Kravama obdělávali pole
i zdejšímu poštmistrovi.
Měli jedinou dceru
Bohuslavu
nar. 1918 a provdanou
za pana Nitku.
Na snímku je dům po rekonstrukci. 10
11. Tršice
dům č. 37
Dům č. 37
rozsáhlé stavení s
výminkem pro rodiče a
zahradou.
V majetku Krkošků od
roku 1831
Poslední majitel Antonín
Krkoška
Zemřel 1957. Oběť
socializace, neunesl
skutečnost, že mu
komunisti všechno vzali,
a zemřel na infarkt. Má
pomník na hřbitově. Měl
jedinou dceru
provdanou za Beneše.
Krkoškovi zleva Alois z Plzně, Martin z Henčlova,
Martin ze Zlína, Josef z Troubek, foto 1995 11
12. Tršice
dům č. 38
Dům č. 38
sousedí s domem č. 37
a je dnes patrový.
V roce 1864 jej
vlastnil František
Krkoška a v roce 1870
Josef Krkoška jehož
vnučkou byla
Bohuslava, žena
pana Nitky.
Krkoškovi zleva Martin ze Zlína, Martin a Josef z Henčlova,
Josef z Troubek, foto 1995 12
13. Tršice
kronikář p. Orel
Veškeré výpisky
Tršických
domů poskytl kronikář
pan Orel, na snímku
uprostřed.
13
Foto 1993 Tršice - Martin ze Zlína a syn Pavel.
14. Majetín
Jiří - naše větev
Druhorozen ý syn Johana - JI Ř Í (nar. 1766) se ve v ě ku 22 let o ž enil s 21 letou
Kateřinou Urbánkovou pocházející též z Krčmaně a to roku 1788.
Man ž elsk ý p á r se odst ě hoval do Majet í na, kde bydleli v dom ě č . 20 naproti
kostela, zda tento dům koupili nebo postavili se neví.
Jiří zde působil jako zahradník.
Ve věku 33 let se Jiřímu se narodil první syn FRANTIŠEK (20. 4. 1799).
Osud ostatních dětí Jiřího nebudeme sledovat, důležitou postavou naší větve se
stává Jiřího syn FRANTIŠEK.
14
15. Majetín
dům č. 20
Když Martin Krkošek
ze Zlína roku 1993
navštívil Majetín našel
z domu č. 20 pouze
torzo.
15
18. František
syn Jiřího z Majetína
Svatba 28.1. 1788 Krčmaň
Svatba 19. 9. 1825 Přestavlky
naše větev
18
19. František
Majetín » Přestavlky
Nejstarší syn Jiřího Krkoška
z Majetína – FRANTIŠEK
se 19.9 1825
přiženil do Přestavlk.
Vzal si dceru hostinského
Zacpala z domu č.p. 1
19
21. František
Přestavlky
Datum svatby 19. září 1825
21
22. Přestavlky
hospoda č.p. 1
Hospoda se nachází na okraji vesnice
odkud je pěkný výhled na pohoří
Nízkého Jeseníku v jeho době v horách
žili Sudetští němci.
Na snímku z roku 1997 je
vidět, že hospoda změnila
původní vzhled bohužel k
horšímu.
21. září 1997 bylo zavřeno,
z tohoto důvodu nelze
doložit jaké se tam točí
pivo.
22
23. František
Přestavlky » Žeravice
František, syn zahradníka z Majetína se v 26 letech oženil s 21 letou Marianou
Zacpalovou dcerou hostinského s Přestavlk.
Zcela jistě na hospodě točil pivo, protože v rodové matrice je uváděn při zápisu
dětí v kolonce otec Fr. Krkoška hostinský Přestavlky.
Zda mu hospoda patřila nelze doložit. Víme, že měl s Marianou čtyři děti a také, že
dvě v útlém věku zemřely.
Otázkou zůstává, proč se zhruba po 10 letech odstěhoval do Žeravic. Bydlí v domě
č. 8. Zda dům postavil, koupil nebo zdědil nevíme…
V roce 1841 se jeho rodina rozrostla, narodil se mu syn Josef.
O dva roky později VOJTĚCH (naše větev) a v roce 1845 dcera Mariana.
To už je Františkovi Krkoškovi 46 let a jeho ženě 41 let.
Má celkem 5 dětí, dorůstající Scholastiku a Františku, které se narodily
v Přestavlkách a malého Josefa, VOJTĚCHA a Marianu narozených v Žeravicích.
23
26. František
Žeravice
Ve věku 47 let František vdává svou nejstarší dceru Scholastiku za Silvestra
Hradila, syna čtvrtláníka ze Žeravic. Scholastika však nebyla ještě plnoletá, proto její
otec a otec Silvestra museli dát souhlas k tomuto sňatku před kokorským farářem a
svědky.
Rok po této svatbě František Krkošek umřel. (1849).
Jeho 45letá žena Mariane nezůstala dlouho sama. Za rok po jeho smrti se znovu
provdala za muže o 6 let mladšího vdovce Josefa Dobeše.
Nová rodina Dobešů se již v roce 1850, nejpozději však 1851 stěhuje do Uher.
Důkazem toho je záznam z rodové matriky, dle kterého se v Žeravicích
v domě č. 8 dne 5. 3. 1852 rodí Ferdinat Koutný.
26
27. Žeravice
dům č. 8
Studijní cesty Martina Krkoška do Žeravic v roce 1993 se zúčastnil jeho syn Pavel a
Krkošci z Henčlova. Dům č. 8 stál v Žeravicích v místě, kde stojí dvě výrazné novostavby.
27
28. Žeravice
dům č. 8
Z doby Františka Krkoška zůstaly chlévy a kamenná zeď na konci zahrady.
Josef a Martin Krkoškovi
z Henčlova, foto 1993 Martin a Pavel Krkoškovi 28
29. Krčmaň
Vojtěch
Zatím velkou otázkou zůstává proč se Mariane Krkošková s Josefem
Dobešem a dětmi odstěhovali v roce 1850 do Uher.
Kde žili? Na Slovensku, Maďarsku nebo na Zakarpatské Rusi?
Podle vyprávění v Uhrách žili asi 6 let a pak na nějakou zákeřnou nemoc
nebo epidemii všichni pomřely až na 14 letého Vojtěcha Krkoška.
Osiřelý Vojtěch netoužil zůstat v Uhrách a rozhodl se vrátit na Moravu.
Cestu neznal a tak se chytl jarmarečníků, kteří ho vezli přes Liptovský
Mikuláš, Turčanský Martin, tam se od nich odpojil a po strastiplné
cestě roku 1857 došel domů.
Kdo se ho tenkrát ujal zda provdaná sestra Scholastika Hradilová žijící
v Žeravicích nebo Krkoškovi z Tršic či z Krčmaně zůstává otázkou.
Nejspíš nikdo. Přijal službu na krčmaňském větrném mlýně.
Psal se rok 1857 a na větřáku Vojtěch prožil svá jinošská léta.
29
30. Cesta Vojtěcha
na Moravu
30
Autor obrázku: Martin Krkošek z Henčlova
32. Krčmaňský kopec
Krčmaňský kopec neunikl zájmu Krkošků.
Ještě v roce 1993 bylo možno na kopci zhlédnout
mlýnské kolo.
Pohled od větřáku na Krčmaň
Mlýnský kámen
Pohled na kopec od Přestavlk
32
33. Krčmaňský kopec
1993
JOSEF KRKOŠEK 70 LET ALOIS KRKOŠEK 67 LET MARTIN KRKOŠEK 72 LET 33
34. Krčmaňský kopec
18. červenec 1993
Krkoškovi z Plzně, Zlína, Troubek a Henčlova vystupují na
kopec.
Jako poslední se
nakopec přihnal
Josef patřící do
větve krčmaňské.
34
39. Krčmaňský kopec
Josef z Henčlova, Martin ze Zlína a Pavel z Kanady, 5. říjen 1993
Mlýnské kolo? A co dál? Jak se s tím jenom vyrovnat? 39
40. Vojtěch Krkošek
Troubky
Náš dědeček přichází do Troubek.
Po tragické anabázi své rodiny do Uher a šťastném návratu zpět
do rodiště, přichází Vojtěch ze služby na větřáku v Krčmani, na
službu do Troubek. Můžeme jen usuzovat, kdy to mohlo být?
Narodil se v roce 1843, z Uher se mohl vrátit asi v roce 1857 a v
roce 1869 se mu v Troubkách v čísle 67 rodí s Magdalenou
Skřičkovou první syn František. V roce 1871 druhý syn Alois.
Matka Magdalena Skřičková z Vlkoše je dcerou Františky
Skřičkové (čili nemanželská – otec je zamlčen) .
Otec Vojtěch je v troubecké matrice zapsán jako hofer –
nájemník, nemající vlastní obydlí a syn chalupníka ze Žeravic.
40
41. Vojtěch Krkošek
Troubky
VE SVÝCH 24LETECH
VOJTĚCH KRKOŠEK PŘEBRODIL
ŘEKU BEČVU A PŘICHÁZÍ DO TROUBEK
NAŠEL UBYTOVÁNÍ U KATEŘINY
BORKOVÉ
V PASTOUŠCE Č 67 NA ZÁHUMENÍ
TROUBKY MĚLI PŘÍJEZDOVOU
CESTU POUZE OD TOVAČOVA
VESNICI TVOŘILI DVA CELKY
HLAVNÍ NÁVES SE JMENOVALA
DĚDINA
DRUHÁ ČÁST SE JMENUJE ZÁHUMENÍ
41
42. Vojtěch Krkošek
Troubky
Jak bylo zmíněno Vojtěchovi a Magdaléně se na Záhumení v pastoušce čp.67
narodil 23. 2. 1869 syn František.
Aby se všichni tři uživili, museli hledat službu u některého z troubeckých sedláků.
Prekérní situaci úspěšně vyřešili. Od roku 1869 začala mladá rodinka sloužit na
gruntě Jana Vojtka v Dědině č.p. 22. Bydleli v malé světničce, která se nacházela
mezi stavením a chlévy.
Hlavním bytovým zařízením byla velká dřevěná truhla v ní měli šaty, přes den
sloužila jako stůl a v noci na ní spávali. Když našli bydlení a práci mohlo dojít i na
sňatek. Stalo se tak 18. ledna 1870. Za rok se novomanželům narodil druhý syn Alois
– 5 4.1871
42
43. Vojtěch Krkošek
Troubky
POVODEŇ V ROCE 1997
DŮM č.22 JANA VOJTKA
ZNIČILA. STÁL NA MÍSTĚ
ŽLUTÉ NOVOSTAVBY
V DĚDINĚ.
MÍSTO, KDE STÁLA PASTOUŠKA
KATEŘINY BORKOVÉ.
43
45. Vojtěch Krkošek
„Vyjádření“ ve věci Nedabylí máme
památku na Vojtěcha Krkoška a
Magdalénu Krkoškovou a to na jejich
podpisy.
První je podepsána
K r k o š e k M a g d a l é n a. Před
podpisem jsou udělány perem tři
hvězdičky a jména jsou napsána
kurentem (německé písmo) a pěkně,
skoro krasopisně. Pak jsou perem
udělány tři křížky a písař k tomu připsal:
To je Vojtěch Krkošek .
45
47. Vojtěch Krkošek
1. října roku 1895 se oženil František Krkošek.
Bylo mu 26 let, když si vzal za manželku 22letou Justinu Zatloukalovou, dceru krejčího.
Narodili se jim tři dcery Marie (1895), Božena (1897) a Anežka (1900).
47
49. Vojtěch Krkošek
V roce 1905 bylo Vojtěchovi 62 let, 34letý Alois měl již po vojně a 36letý František měl
založenou rodinu. A právě kolem tohoto roku začali Krkoškovi stavět malý domek na
východním okraji Troubek, respektive na gruntě Marie Šímové na č. 25. Zastavěný
okraj zahrady se začal nazýval Kout a chajda (tak jí říkali) dostala čp. 327. V ní se
také zabydlel František s rodinou.
Vedle této chajdy postavil Alois spolu s Františkem druhou chajdu a ta dostala čp.
328. Zde bydlel zatím svobodný Alois se svými rodiči Vojtěchem a Magdalenou
Krkoškovými. To se psal rok 1909.
GRUNT MARIE ŠIMOVÉ Pohled z Kouta Chajdy
POHLED Z DĚDINY
49
50. Vojtěch Krkošek
30. dubna 1909 se narodila Aloisi Krkoškovi dcera.
Lojzek se ke své dceři a k její matce Marii Pospišilové
neznal.
Maminka s dcerkou, které dala jméno Aloisie v té
době sloužila na gruntu u panímámy Šímové.
26. listopadu 1909 umřel Vojtěchův prvorozený syn
František. Stalo se to při kučování henčlovsko-
bochořského lesa. Při nakládání klád se natolik strhal,
že dostal brand a umřel.
Františkovi bylo 40 let a zanechal po sobě tři děvčata
ve věku 14,12 a 9 let, Marii, Boženu a Anežku.
Marie Pospíšilová
Grunt panímámy Šímové
50
51. 3.června 1912 se oženil Alois Krkošek
Alois Krkošek Marie Pospíšilová
Troubky Nekoř
51
V roce 1912 se potopil Titanik
53. Vojtěch Krkošek
V roce 1919 umírá ve věku 76 let Vojtěch Krkošek.
O jeho smrti se říkalo toto: „Přijeli jsme s fůrou obilí z pole. Staříček seděl na fůře. Fůra
byla vysoká až po horní okraj vrat, zastavili jsme před nimi, že staříčka dáme s fůry
dolů. Ale kráva potrhla a staříček jako by se uhodil čelem do horního trámu vrat. Dali
jsme ho dolů a byl mrtvý. Přivolaný lékař prohlásil, že se do trámu neuhodil, ale
leknutím, jak vůz potrhl ho ranila mrtvice."
53
54. Vojtěch Krkošek
Vojtěch zemřel náhle bez posledního pořízení – pozůstalosti.
Dědictví se stalo předmětem sporu mezi rodinami Aloise a Františka Krkoškových.
Soudní spor s Justinou Krkoškovou Alois Krkošek prohrál, přehradil dvůr mezi domy a
rodiny se přestali stýkat.
54
