2. 10
československá socialistickÁ REPUBLIKA
o RAD PRO PATENxxa wxNÁrezž
2l e, 28/01 Vydáno 15. srpna 1961
3
Vyloženo 15. února 1961
PATENTNÍ spis č. 100558
Právo k využití vynálezu přísluší státu podle 3 odst. 6 zák. . 34/1957 Sb.
Inž. BOHUMÍR ŠRÁMEK, MNICHOVICE Elektronkový zpožďovaci obvod
Přihlášeno 18. ledna 1960 (PV 362-60) Platnost patentu od 18. ledna 1960
Předmětem předloženého vynálezu je elektronkový zpožďovací obvod, který zpožďuje o
jeden časový interval. Dosavadní zapojení tohoto typu používala ve vstupním obvodu
elektronky, která byla zapojena pouze jako zesilovač s obvodem LC v anodě, kterýžto obvod byl
buzen kladnými impulsy do mřížky. Velikost zákmitu v bodě a tudíž i výstupní úroveň závisely
do značné míry na vybuzení vstupní elektronky.
Tyto nevýhody odstraňuje vynález, jehož podstata spočívá v kombinaci -
vstupní ëlektronky s kladnou zpětnou vazbou mezi anodou a mřížkou — a paměťového obvodu
vázaného induktivně s anodovým obvodem vstupní elektronky. Kladná zpětná vazba v obvodu
vstupní elektronky zaručuje uniformitu výstupního napětí, vylučuje jakoukoliv mezipolohu mezi
úrovní A a úrovní Bproto je na výstupu buď úroveň A, nebo úroveň B, čímž jsou dány
jednoznačně výstupní úrovně. Na výkresu je schematicky znázorněn příklad provedení
vynálezu. Obr. 1 ukazuje schéma zapojení, na obr. 2 jsou průběhy napětí v jednotlivých bodech
obvodu. -
Vstupní obvod 20 navazuje na součinový obvod 10 prostřednictvím odporu
24, který je zapojen v mřížkovém obvodu elektronky 21. V tomto obvodu je za
řazen nejen kondensátor 23, ale i transformátor 22. Druhé vinutí tohoto transformátoru,
je zařazeno do anodového obvodu téže elektronky 21. Třetí vinutí téhož transformátoru
22 je s ním spjato induktivní vazbou 32. V obvodu tohoto třetího vinutí je zařazena
dioda 33 jakož i paměťový kondensátor 35. Tam je
rovněž zařazena další dioda 34, která je spojena přes odpor31 s bodem C.
Tím
1 0 0 5 5 8 .
3.
4. je dán celý paměťový obvod 30. Výsledek pak vstupuje do katodového sledovače 40.
Vstupní obvod 20 je v podstatě monostabilní blokovací oscilátor, který je sériově spouštěn
součinem vstupních impulsů I“ (Na obr. 2 je volen sled vstupních impulsů I“ v binární soustavě
11 1— 1). Dojdeli k součinu vstupních impulsů I, s hodinovými impulsy S, blokovací oscilátor
spustí, transformátor, 22 (tlumený odporem 36), zakmitne jedním sinusovým zákmitem a tento
zákmit se pak induktivní vazbou přenese do bodu H, a to v polaritě vyznačené na obr. 2.
Kladnou půlvlnou
zákmitu v bodě H“ je přes diodu 33 nabíjen paměťový kondensátor 35 na .
úroveň A“. Kondensátor 35 zůstává nabit na této úrovni A“ až do okamžiku, kdy do bodu C“ je
přiveden vybíjecí impuls záporné polarity. Tento vybíjecí impuls vybije kondensátor 35 přes
diodu 34 a odpor 31, na úroveň B.
V případě, že na vstupu dojde v dalším časovém intervalu opět k součinu mezi impulsy I“ a
„S, popsaný děj se opakuje; v případě, že k součinu nedojde, zůstává kondensátor 35 vybit na
úroveň B. Na paměťový kondensátor 35 může být — pro impedanční oddělení výstupu od
paměťového obvodu 30 — připojen katodový sledovač 40. Srovnáním průběhu O“ a „I“ podle
obr. 2 je zřejmé, že zapojením podle vynálezu se dosáhne zpoždění o jeden časový interval.
1. Elektronkový zpožďovací obvod, vyznačený kombinací vstupní elektronky (21) s kladnou
a zpětnou vazbou mezi anodou a mřížkou a paměťového obvodu (30), sestávajícího z
kondensátoru (35) připojeného přes nabíjecí diodu (33) na výstupní stranu elektronky (21) a
přes vybíjecí diodu (34) a odpor (31) ke zdroji vybíjecích pulsů (C).
2. Elektronkový zpožďovací obvod podle bodu 1 vyznačený induktivní vazbou (32) mezi
anodovým obvodem vstupní elektronky (21) a paměťovým obvodem (30).
a hodinových impulsů S.
