Hlavní úkol č. 6 - Analýza rizik a bilance zdrojů

1
IPN KREDO – úkol č. 6
část „bilance zdrojů VŠ“
Vyhodnocení úkolu a další doporučení vztahující
se k tématu „bilance zdrojů VŠ"
- shrnutí po zapracování připomínek týmu KA04
Zpracoval: RNDr. Pavel Popela, Ph.D., tým IPN KREDO KA03
Redigoval:doc.Ing. Jakub Fischer, Ph.D., garantaktivity KA03 IPN KREDO
Datum: aktualizovaná verze ze dne 20. 10. 2015

2
Obsah
Obsah........................................................................................................................................... 2
Úvodní poznámka......................................................................................................................... 3
Vyhodnocení úkolu č. 6 část „bilance zdrojů VŠ“ ............................................................................. 5
ZÁVĚRY: 10 bodů pro MŠMT z podnětůVŠ:....................................................................................56
ZÁVĚRY: 10 bodů pro VŠ:..............................................................................................................70
Souhrnná doporučení týmu KA04 pro MŠMT .................................................................................77

3
Úvodní poznámka
Komentář: K uvedenému textu proběhla široká diskuze jak v rámci týmu IPN KREDO K03, tak zejména
v týmu K04 a její výsledky byly průběžně shrnovány v řadě písemných podkladů. Z důvodu redukce
počtu komentářových souborů autor všechny připomínky v podkladech vypořádal a zahrnul do tohoto
textu. S ohledem na diskutovanou vyhraněnost pasáží textu s cílem iniciovat potřebnou otevřenou
diskuzi autor rovněž zahrnul do některých podstatných odstavců i vývoj diskuze tak, aby si čtenář mohl
udělat co nejúplnější představu o vývoji stanovisek a o použitých argumentech. Předpokládá, že toto
výjimečně použité pojetí nebude působit rušivě.
Zadání: Cílem sestavení bilance zdrojů VŠ je nalézt, pojmenovat a zaznamenat přehled všech zdrojů,
které budete při naplňování cílů svého strategického plánu potřebovat (detaily viz KREDO_Úkol č.
6_Zadání.pdf).
Toto shrnutí se snaží v rámci daných omezení zobecnit pohledy jednotlivých VŠ. Přitom je snaha
důsledně respektovat závazek, že individuální údaje jednotlivých VŠ jsou důvěrné a nebudou nikde
zveřejňovány.
Upřesnění: Z důvodu zpracování souhrnného pohledu na stávající a požadované zdroje za všechny
zúčastněné vysoké školy byly VŠ požádány, aby pro své jednotlivé strategické priority cílových roků
2020 a 2030 bilancovaly zdroje: lidské zdroje – zaměstnanci, lidské zdroje – studenti, finanční
prostředky, prostorové požadavky (budovy, jejich stav, údržba, obnova apod.), přístrojové vybavení,
informační zdroje (knihovny, elektronické informační zdroje), informační technologie (sítě, HW, SW).
Bylo možné k těmto zdrojům přidat další.
Shrnutí respektuje toto a další členění.
Souvislosti: Celý úkol č. 6 měl ve svém zadání dvě části, bilanci zdrojů a analýzu rizik, které byly
zpracovány do dvou různých, ale úzce propojených dokumentů. Proto byly na VŠ obě části
zpracovávány souběžně s ohledem na obsah a dopady obou částínavzájem. Zároveň plnění úkolu č. 6
na VŠ souviselo s přípravou dalších podkladů a zásadní je jeho návaznost na sestavení strategického
plánu rozvoje VŠ.

4
Shrnutí se snaží podchytit některé souvislosti pouze indikativním a doporučujícím způsobem, což
odpovídá době zpracování, heterogenitě a rozsahu dalších souvisejících zdrojů. Ne všechny VŠ
participovaly na všech úkolech (dokonce ani v případě řešení obou částí úkolu č. 6). Podobně nebylo
obsáhleji zahrnuto zpracování podkladu z VŠ, kde zpracovávající týmy VŠ uvedly názvy dokumentů
nebo jiných informačních zdrojů, ze kterých při bilanci zdrojů (a také při analýze rizik) vycházely.

5
Vyhodnocení úkolu č. 6 část „bilance zdrojů VŠ“
Základní shrnující informace: Podklady pro plnění tohoto úkolu poskytlo 41 VŠ zapojených do
projektu KREDO (19 z 25 veřejných VŠ, přičemž chybějící svojí velikostí a významem představují
zásadně větší podíl, 1 z 2 státních a 21 soukromých VŠ).
Kvalita vstupních dat: Je uvedena přehledně na základě expertního (subjektivního) posouzenípomocí
následujících obrázků.
108642
10
8
6
4
2
0
Úroveň 1-10
Četnost
Histogram kvalita textového zpracování
Obr. 1: Histogram kvality textového zpracování.
Úroveň textového zpracování rovnoměrně kolísá (hodnoceno „expertně“ na škále 1-10, kde 10
představuje nejlepší hodnocení), převládají stručné glosy (viz četnost hodnocení 3). Výstižné glosy
některých VŠ byly dále plně využity v textu, zejména pro řadu doporučení, a to častěji než bylo
očekáváno s ohledem na kvantitativní povahu vyžádaných dat. Tím byl částečně kompenzován
problém, který při zpracování nastal s heterogenitou zpracovávaných dat. Použitá finální škála
hodnocení u souvisejících histogramů: 1 - přespříliš stručné, 2 - podprůměrné zpracování, 3 - stručné
glosy a údaje, 4 – mírně podprůměrné zpracování, 5 - průměrné zpracování, 6 – mírně nadprůměrné
zpracování, 7- nadprůměrné zpracování, 8 - velmi dobré zpracování, 9 výborné zpracování – drobné
výhrady, 10 vynikající podrobné zpracování – bez výhrad.

6
1086420
18
16
14
12
10
8
6
4
2
0
Hodnocení 0-10
Četnost
Histogram kvality číselného zpracování
Obr. 2: Histogram kvality číselného zpracování.
Histogram kvality číselného zpracování ukazuje na pečlivé a výborné (viz hodnocení 9 a 10) a průměrné
zpracování (variabilita od 4 do 7), výjimka existuje (0), ale je kompenzována důrazem na kvalitní
zpracování textu. Histogram nepřímo dokládá heterogenitu zmiňovanou dále.
109876543
16
14
12
10
8
6
4
2
0
Hodnocení 1-10
četnost
Histogram podrobnosti zpracování
Obr. 3: Histogram podrobnosti zpracování.

7
Histogram podrobnosti zpracování shrnuje, jak autoři z VŠ kladli důraz na podrobné pojetí zpracování
poskytnutých vstupů (opět posouzeno expertně – subjektivně na základě srovnání). Histogram opět
potvrzuje nepřímo heterogenitu dat a zejména existenci chybějících dat (s velkou variabilitou viz 3-8).
Heterogenita dat: Přes doporučení: „Při uvádění číselných nebo finančních údajů uvádějte, prosím, u
cílových roků 2020 a 2030 hodnotu nárůstu (nebo poklesu) jako rozdíl mezi hodnotami roku 2020 vůči
současnosti a jako rozdíl mezi roky 2030 a 2020.“ jsou v tabulkách některých VŠ nikoliv rozdíly, ale
absolutní čísla, někdy zadaná jako textové řetězce. Rovněž uvedená čísla se někdy vztahují pouze
k aktivitě plánované k dosažení stanoveného cíle, jindy i k souvisejícím nebo všem činnostem celé VŠ.
Zajímavou možností proto je pokusit se identifikovat některé zmíněné problémy s úplností a
homogenitou sebraných dat kvantitativně.
210
30
25
20
15
10
5
0
Hodnocení 0-2
četnost
Histogram of rozdílů v číselných vstupech
Obr. 4: Četnosti rozdílů v číselných vstupech (v tabulkách některých VŠ jsou nikoliv rozdíly, ale
absolutní čísla).
Histogram identifikuje případy, kdy čísla jsou uvedena korektně (rozdílové informace = 0) a dále
případy, kdy je část čísel uvedena buď odlišně (=1), nebo zcela odlišně (=2). Nutné opravy samozřejmě
ztížily zpracování.

8
210
35
30
25
20
15
10
5
0
Hodnocení 0-2
četnost
Histogram pro kontext uvedených údajů
Obr. 5: Četnosti rozdílů ve vztažení číselných údajů.
Uvedená čísla se někdy vztahují pouze k aktivitě plánované k dosažení stanoveného cíle (=0), jindy i
k souvisejícím (=1 – subjektivně identifikováno) nebo všem činnostem celé VŠ (=2). Ukázalo se značně
sporně opravitelné, vedlo k redukci možných variant hodnocení.
Přes další doporučení: „Číselné údaje uvádějte přednostně, pouze v těch případech, kdy nelze použít
kvantitativní ukazatel, můžete použítslovnípopis s možností podrobnějšího popisu v poznámce.“ opět
některé VŠ (odůvodněně) uvádějí většinově textové údaje.

9
210
25
20
15
10
5
0
Hodnocení 0-2
četnost
Histogram pro formu zpracování
Obr. 6: Identifikace formy zpracování dat.
Některé VŠ (odůvodněně) uvádějí většinově textové údaje (=2), případně smíšené údaje (=1), ale stále
většina uvádí požadované číselné údaje bez nutnosti konverze (=0). Opět tím bylo ztíženo zpracování.
Kromě prezentovaných shrnutí, která se snaží překonat, případně zohlednit tyto heterogenity s důrazem
na opatrnost interpretace souvisejících závěrů, z heterogenit vyplývají metodická doporučení, jak pro
jednotlivé VŠ, tak pro budoucí zadavatele, která jsou dále v závěru uvedena.
Úplnost dat: Problémy s heterogenitou vstupních dat znásobuje i omezená úplnost poskytnutých dat.
VŠ se poměrně rozdílně řídily doporučením: „Údaje o jednotlivých zdrojích pro danou strategickou
prioritu se uvádějíve všech případech, kdy se zdrojdané priority týká, pokud vazba neexistuje, zůstane
buňka nevyplněna.“ Ukazuje se, že pro některé srovnatelné strategické priority obdobných VŠ existují
rozdílné názory na existenci vazby mezi prioritou a zdrojem. Poměrně podstatnější roli hraje rozdílnost
přístupu k identifikaci zdrojů předpokládaného pokrytí finančních prostředků, které celkem široce
využívají výčtovou nabídku v zadání úkolu (tj. interní zdroje včetně příspěvku, rozmanité projektové
zdroje, doplňková činnost a smluvní spolupráce). Je zde poměrně úzká souvislost (pouze verbálně
identifikovaná) mezi variabilitou zdroje a silou vyjádření VŠ o souvisejícím riziku. Nabízí se zde budoucí
posouzení „risk averse“ přístupu jak jednotlivých VŠ, tak celého státu k tak strategické oblasti, jakou je
v ČR vysokoškolské vzdělávání.

10
109876543
20
15
10
5
0
Hodnocení 0-10
četnost
Histogram rozsahu údajů do 2020
Obr. 7: Histogram podrobnosti zpracování údajů do 2020.
Histogram společně s textovými komentáři ukazuje rozdělení do dvou skupin (9-10 pracují s jedním
scénářem pro budoucí variabilitu v krátkém horizontu; druhá skupina i při práci s krátkým horizontem
výrazně redukuje objem informací s ohledem na uváděné neurčitosti).
1086420
16
14
12
10
8
6
4
2
0
Hodnocení 0-10
četnost
Histogram orozsahu údajů do 2030
Obr. 8: Histogram podrobnosti zpracování údajů do 2030.
Histogram společně s textovými komentáři opět ukazuje rozdělení do dvou skupin – viz tvar U-rozdělení
(9-10 stále pracují s jedním scénářem pro budoucí variabilitu v dlouhém horizontu; druhá skupina 0-8 při

11
práci s dlouhým horizontem výrazně redukuje objem informací s ohledem na uváděné neurčitosti, ale
zejména významný počet zcela rezignuje na uvádění jakýchkoliv predikujících informací). K tomu jsou
proto v závěrech uvedena shrnující doporučení - VŠ Bod 2: Pracovat s neurčitostí vnějšího prostředí
pomocí více scénářů a VŠ Bod 6: Při strategickém řízení zohledňovat budoucí neurčitost – robustnost
rozhodnutí a VŠ Bod 8: Strategické řízení doplňovat v rozumné míře adaptivním.
Reprezentativnost dat: S ohledem na to, že sběru v projektu KREDO se neúčastní některé významné
VVŠ, je vhodné přistupovat k výsledkům shrnutí se vší opatrností, zejména při jejich zobecňování,
interpretaci a případné implementaci. Obdobně lze doporučit, aby případná vystoupení zástupců
neúčastnících se VŠ nebyla a priori kritická a zvážilo se posouzení dosahu některých závěrů. Uvedená
shrnutí by však mohla i přes důslednou anonymitu závěrů (ve vztahu ke konkrétním VŠ – viz zadání)
poskytnout určitou zpětnou vazbu jednotlivým VŠ (účastnícím se i neúčastnícím se) a i možnou inspiraci
např. MŠMT v oblasti strategických plánů. Obdobné možnosti jako pro neúčastnící se VŠ mohou pak
platit pro reprezentace VŠ, kdy i jejich stanoviska mohou být ovlivněna účastí nebo neúčastí vysokých
škol jako členů předsednictev ČKR a RVŠ.
Doplňující zdroje: Z výše uvedených postřehů k heterogenitě, úplnosti a reprezentativnosti dat je
možné dále doplnit a porovnat získané informace VŠ s vybranými ukazateli zahrnutými v rozpočtech VŠ
(dostupné z www MŠMT). Na tyto případy pak lze explicitně poukázat (s ohledem na obsah
zpracovávaných tabulek připadají do úvahy pouze počty studentů dle ukazatele A a přidělené finance;
v budoucnu lze zřejmě využít i další podklady týkající se ukazatele K a souhrny MŠMT z výročních
zpráv).
Zastoupení VŠ z ČR v projektu KREDO: Na základě orientační (a subjektivní) klasifikace podle
orientace studijních oborů účastnících se VŠ lze konstatovat, že některé typy VŠ nejsou reprezentativně
pokryty, v jiných případech chybí „pouze“ jednotlivé školy. Orientační zastoupení oborů VŠ (na základě
zmíněné subjektivní klasifikace) je v absolutních číslech uvedeno v tabulce (čísla mohou vést k určité
opatrnosti při širší interpretaci některých závěrů) a pro názorné srovnání následuje histogram
absolutních četností:

12
Obr. 10: Četnosti odpovědí podle „oborů“.
Obr. 11: Histogram četností odpovědí podle „oborů“.
Závěry k obecné použitelnosti poznatků - shrnutí: Lze jen doporučit využití získaných poznatků
k diskuzi, přemýšlení a nikoliv ke zjednodušování a jednostrannému vnucování. Pak je zřejmě naděje,
že jejich přijetí bude spíše vnímající než odmítavé. Text se snaží přispět k naplnění doporučení pro VŠ
Bod 10: Aktivně poskytovat zpětnou vazbu systému řízení VŠ.
Popis struktury primárních (sbíraných) dat: Zvolené pojetí lze označit za tabulkové (maticové), které
dalo značnou volnost těm, kteří data doplňovali, ale značně pracností zatížilo následnou unifikaci a
zpracování dat. K popisu sebraných dat lze použít prostorovou analogii s "datovým kvádrem" pro
0
5
10
15
20
25
30
35
umělecké
obory
technické
obory
přírodovědné
obory (neživé
M, F, Ch,...)
přírodovědné
obory (živé
B,Z, V, ...)
lékařské
obory
ekonomické
obory
11 10 9 4 1 15
právní
obory
humanitní
obory
pedagogické
obory
„kamenné“
VŠ
regionální
školy
specializované
školy
technické
VŠ
3 6 2 1 9 31 5

13
každou VŠ. Na osu x můžeme umístit doporučené zdroje: zaměstnanci, studenti, finance, prostory,
přístroje, informační zdroje a IT. Tyto se opakují, nejsou vynechávány, až na výjimky nejsou
doplňovány, což je výhodou pro úhrnné zpracování. Na osu y jsou pak umístěny poměrně heterogenní
časově orientované položky vztahující se k jednotlivým zdrojům (současný stav zdroje 2014 a použitá
jednotka pro zdroj, rozdíl 2020 – 2014 a popis pokrytí zdroje včetně případné poznámky, rozdíl 2030 –
2020 a popis pokrytí zdroje včetně případné poznámky). Na ose z se položky dosti zásadně mění podle
předchozích strategických priorit. V bodech kvádru identifikovaných souřadnicemi (x, y, z) pak můžeme
uvést tabulkové hodnoty jednotlivých VŠ. Tato geometrická představa umožňuje ukázat problémy
vznikající při následné sumarizaci. Pro některé body hodnoty chybí. Pro některé body jsou hodnoty
nekonzistentní (slovní versus číselné údaje, číselné údaje v numerické nebo v textové podobě, číselné
údaje nejen představující rozdíl, ale (chybně) absolutní hodnotu, číselné údaje marginální (za součást
VŠ) nebo globální (za celou VŠ)). Jejich úprava a transformace s cílem dosažení konzistence dat pak
zákonitě vnáší subjektivní chyby autora a jeho interpretace.
Obr. 12: Vizualizace "datového kvádru".
Vliv heterogenity dat (viz předchozí obrázky) vynikne právě při využití tzv. „datového kvádru“. Pokus o
určitou vizualizaci je na obr. 12. Podrobnosti jsou diskutovány výše v textu, zejména problém
proměnlivosti osy z a chybějících nebo nekonzistentních dat. Je naznačeno pomocí promítnutí četností
priorit (orientačně) z obr. 13 do grafu (jde o vizualizaci, vazba na osy x a y neexistuje).
Stav
2020
20300
5
10
15
20
Stav
2020
2030

14
Hromadnější zpracování (návrhy sjednocení, průnik, agregace jsou dále ilustrovány) je tím opět ztíženo.
Pro VŠ, ale i MŠMT lze použít shrnující doporučení: Bod 7: Zlepšit sběr dat a zdokonalit hodnotící
metody. Je vhodné zdůraznit, že prosběr dat je zásadní jasná definice dat, přesně stanovený zdroj dat a měly
by být popsány i kontrolní mechanismy pro ověření validity dat.
1612840
18
16
14
12
10
8
6
4
2
0
počty priorit
četnost
Histogram počtů priorit
Obr. 13: Jaké počty priorit si určily VŠ.
Četnosti počtu priorit ukazují tíhnutí ke kouzelnému „desateru“ strategických priorit, jinak VŠ variantně
uvažovaly od souhrnných priorit až po detailní seznam. To ale ne nutně souvisí s typem VŠ, jak ukazuje
následující obr. 14 s krabicovým grafem, kde počty priorit VVŠ a SVŠ jsou vizuálně srovnatelné:

15
21
20
15
10
5
0
typ VŠ (1=VVŠ, 2=SVŠ)
počtypriorit
Krabicový graf pro počty priorit
Obr. 14: Počty priorit podle typu VŠ (VVŠ a SVŠ).
Dále platí, že pokud chceme pracovat s úhrny a použít alespoň základní nástroje popisné statistiky
nebo průzkumové analýzy dat, překážkou je rozmanitost položek na ose z, a to pro různé VŠ. Zde
máme několik možností. Můžeme uvažovat „sjednocení“, tj. do úhrnného kvádru zaneseme všechny
priority všech účastnících se VŠ. Pak je ovšem datová struktura sice obsáhlá, ale značně řídká. Pokud
zvolíme „průnik“, můžeme se dočkat „prázdných množin“, tj. pro skupiny vybraných VŠ nemusí existovat
stejné strategické priority.
Proto jsme případ od případu volili přístup „agregace“, kde jsme (subjektivně) agregovali příbuzné
strategické priority do skupin a při zachování anonymizace jsme barevně odlišili priority různých VŠ.

16
Obr. 15: Agregovaných 220 priorit pro VVŠ.
Při vyhodnocení seznamu všech 413 priorit (220 u VVŠ) všech 41 respondentů (ne nutně různých) byla
pro VVŠ a vybrané SVŠ provedena klasifikace a agregace priorit. Názvy agregací jsou voleny poměrně
volně (rozvoj zahrnuje rovněž propojení oborů i výuky a tvůrčí činnosti; spolupráce jsou mezinárodní –
internacionalizace, národní i lokální; praxe uvádí absolventy; VaV obecně tvůrčí činnost; finance i
zabezpečení; řízení i lidské zdroje a hodnocení kvality; vnější pak marketing, propagaci i třetí roli). Obr.
15 znázorňuje členění agregovaných priorit pro VVŠ a další obr. 16 pak spíše náznakově ukazuje
členění pro všechny VŠ. Odpovídající četnosti jsou dále na obr. 17 a obr. 18.

17
Obr. 16: Agregovaných 413 priorit pro VŠ.
Obr. 17: Četnosti agregovaných 220 priorit VVŠ.
0
10
20
30
40
50

18
Obr. 18: Četnosti agregovaných 413 priorit VŠ
Hlubší analýza priorit během jejich sjednocování (a kontrole shody – viz textová část) vede k některým
závěrům.
Pro MŠMT lze uvést bod 2: Důraz je třeba klást na skutečné a nikoliv na umělé priority VŠ. Při
seskupení priorit a diskuzi zdrojů se ukazuje, že je vysoké soustředění na hlavní priority (výukové a
tvůrčí aktivity), klíčovou roli hrají spolupráce, finance a předpokládané změny v řízení VŠ, ale méně
pozornosti (i když mnohdy implicitně) je věnována bezprostředním rizikům demografického poklesu (viz
speciálně vyčleněný sloupec pro uchazeče) a rovněž otázky rozvoje (např. propojování výuky s tvůrčí
činností) jsou zřejmě spíše v pozadí kvůli podfinancování VŠ. Lze zvážit, pokud jsou tyto priority pro
vysoké školství v ČR důležité, zda je nepodpořit např. v rámci projektů OP VVV.
Pro VŠ dále platí doporučení bodu 7: Věnovat adekvátní pozornost často proměnlivým módním
trendům ve vysokém školství. Důraz je kladen na slovo adekvátní a podrobnější komentář je
v závěrech.
Rozmanitost priorit (viz texty a barvy - byť jsou shrnuty do skupin - agregovány) a různé pojetí bilancí
různými VŠ komplikuje následné pokusy o statistické zpracování, byť pouze pomocí průzkumové
analýzy dat.
Pokud se podíváme na následující histogram, jsou potvrzena tvrzení předchozí tabulky o vhodnosti
podpory některých priorit důležitých z pohledu stability VŠ (MŠMT Bod 2: Důraz je třeba klást na
0
10
20
30
40
50
60
70
80

19
skutečné a nikoliv na umělé priority VŠ). Podobně pak k otázkám spolupráce a rozvoje (propojování
např. výuky a tvůrčí činnosti) lze doporučit: MŠMT Bod 8: Podporovat robustnost systému
prostřednictvím synergie aktivit VŠ.
Validita sebraných dat: Doplňující verifikace pomocí rozpočtů MŠMT pro některé ukazatele nabízí
cennou zpětnou vazbu VŠ k vlastnímu posouzení, jak dalece reálně predikují vývoj některých ukazatelů.
Toto není nutné ani vhodné interpretovat jako problém VŠ, ale jako námět ke zlepšení přístupu ke
strategickému plánování včetně práce s kvantitativními údaji.
Forma prezentace závěrů: Forma následujících shrnutí je volena expresivněji než akademické
formulace v podkladech VŠ, a to záměrně tak, aby upoutala pozornost a vyvolala diskuzi, která by
přispěla k řešení alespoň některých problémů. Na druhé straně je proto na předchozích stránkách
opakovaně zdůrazněno doporučení přijímat následná shrnutí kriticky, rezervovaně a nezobecňovat je.
Tento přístup může vést k tomu, že otevření diskuze k některým otázkám povede k postupnému
vyjasnění a zpřesnění odpovědí. Kvalitativní informace jsou předmětem zpracování následující textové
části (mohou být podchyceny pouze informace z VŠ, které je poskytly mimo číselné údaje).
Dále jsou uvedeny ilustrující grafy umožňující sledovat předpokládané reakce VŠ na změny jak ve
vývoji, tak v interakcích. Nejprve jsou prezentovány výsledky aplikace připravených maker na náhodně
vybrané body (vždy cca 5 testovacích bodů z celkem 41 respondentů s ohledem na předchozí rozbory
je obvykle použitelných do cca 30 záznamů) a je většinou formulována hypotéza, která je verifikována
pro VVŠ a případně pro všechny VŠ. Grafy zahrnují převážně data vztažená k hlavním činnostem
úhrnně nebo k výuce (variabilita a nesrovnatelnost dalších dat, přes použití indexů, při ukázkových
zpracováních nenabízela rozumnější závěry).
Místo absolutních hodnot jsou z důvodu srovnání voleny hodnoty relativní, představující VŠ uvažovaný
nárůst nebo pokles při srovnání roku 2014 s očekáváními pro roky 2020 a 2030. Viz následující grafy
ukazující rovněž četnosti chybějících (nulových dat) pro jednotlivé zdroje:

20
48003600240012000
25
20
15
10
5
0
počet
četnost
Histogram počtu zaměstnanců v roce 2014
Obr. 18a: Četnosti roztříděných počtů zaměstnanců VŠ.
16012080400-40-80-120
25
20
15
10
5
0
rozdíl 2014-2020
četnost
Histogram rozdílů zaměstnanců 2014-2020
Obr. 18b: Četnosti očekávaných změn počtu zaměstnanců VŠ.

21
3002001000-100
25
20
15
10
5
0
rozdíl 2020-2030
četnost
Histogram četností rozdílů 2020-2030
Obr. 18c: Četnosti očekávaných změn počtu zaměstnanců VŠ.
Uvedené grafy, které lze zopakovat pro další zdroje, vedou k námětu použít pro porovnání indexy.
ZDROJE
Lidské zdroje - zaměstnanci: Opakovaně konstatováno stárnutí sboru akademických pracovníků.
Identifikována souvislost s financováním (možnost získání doktorandů, postdoktorandů, kvalitních
zahraničních zaměstnanců v kontrastu s úrovní financování a dosavadní kampaňovitostí při řešení
těchto otázek), viz MŠMT Bod 3: Finance je třeba zaměřit více na lidské zdroje.
Jako zásadní problémem je často citován zákoník práce v oblasti opakujících se pracovních poměrů na
dobu určitou: „Při zachování stávající právní úpravy hrozí reálné problémy se zabezpečením výuky
akademickými pracovníky v některých oborech.“
Internacionalizace: Ve vztahu k internacionalizaci výuky se objevují formulace: „V některých oborech
je nedostatek pedagogů schopných učit v angličtině.“ S tím souvisí: „… naprostá vytíženost
(pedagogická i pracovní) pedagogů, kteří již v anglických programech působí …“

22
VŠ zmiňují své cílení na joint-degree v souladu s prioritami MŠMT. Souhrnně jsou kladeny otázky lepší
koordinace-využití lidských zdrojů.
Je uváděna nákladnost zaměstnávání zahraničních pedagogů a vědců včetně administrativních
překážek. Možností je bloková organizace výuky při využití kratších návštěv odborníků (což se
v případě některých oborů děje – viz letní školy aj.). Problematika úzce souvisí s konkurenceschopností,
viz MŠMT Bod 6: Podpora mezinárodní konkurenceschopnosti a komparativních výhod.
Priority týkající se internacionalizace a spolupráce se objevují poměrně často a patří jednoznačně mezi
tzv. módní:
SPOLUPRÁCE
Mezinárodní spolupráceainternacionalizacevýuky
Spoluprácespodobnými VŠ
Spoluprácesostatními subjekty
Zahraničnímobilita studentů apracovníků
Odbornáspoluprácev ČR
Mezinárodní odb.spolupráce
Spoluprácesostat.Subjekty
Nadnárodníanárodní odbornáspolupráce
Posílení mezinárodního postavení univerzity
Mezinárodní odbornáspolupráce
Odbornáspoluprácevrámci ČR
Internacionalizacestudia
Prohloubení spoluprácesaplikační sférou aregionem
Internacionalizaceakademického prostředí
InternacionalizaceVŠprostředí
2020- Mezinárodní týmyaprojekty
2030- Spoluprácesostatnímisubjekty
2030- Rozvoj zahraniční mobility
Pokračující spoluprácesvysokýmiškolami ajejich fakultami dislokovanými veměstě(společnécentrum
pohybovýchaktivitavýzkumu zdraví)
Otevřenostainternacionalizaceuniverzity(budování efektivní sítěspolupracujících institucí;mobility -
vysokýa zvyšující sepočetbilaterálních smluv,kvalitní"fungující"partneři;dobréadministrativní a
procesní zabezpečení voblasti internacionalizace,dobrézázemí propřijíždějící;DSLabel;rozvoj

23
specifických mimoevropských kontaktůdlezaměření fakult;propagaceoborů namezinárodníchakcích,
získávání zahraničních pracovníků)
Odbornáspolupráce,partnerství
Mezinárodní spolupráceainternacionalizacevevzdělávání
Spoluprácesostatními subjektyvoblasti vzdělávání, VaV a tvůrčích aktivit;spoluprácesmístnía
regionální samosprávou
Internacionalizacestudijního apracovního prostředí,zahraničnímobilitastudentů aakademických
pracovníků;studijní programyvcizích jazycích
Mezinárodní spoluprácevoblastivzdělávání,VaV a tvůrčích aktivit
Spoluprácesostatními subjektyvoblasti vzdělávání,VaV a tvůrčích aktivit;spoluprácesmístnía
regionální samosprávou
Spolupráce(mezinárodní odbornáspolupráce,spoluprácesjinými VŠ, spoluprácesprůmyslemapraxí)
Internacionalizacevzdělávací,výzkumnéauměleckéčinnosti
ZvyšovatkonkurenceschopnostuniverzityvČRa mezinár.prostředí
Podporamobilitstudentů apedagogů
Stáže v zahraničí
Mezinárodní odborná spolupráce (ve VaV)
Spolupráce s ostatními subjekty, s praxí, průmyslem
Internacionalizace studia
Mezinárodní dimenzevšech činností školy
Spoluprácespraxí (exekutivnívzdělávání,poradenství,zakázkovývýzkum)
Mezinárodní atuzemskáodbornáspolupráce
Mezinárodní spolupráce -vzdělávací i výzkumná
Rozvoj efektivní mezinárodní spolupráce
Spoluprácesmezinárodními subjekty
Mezinárodní odbornáspolupráce(voblasti výchovyodborníkůa aplikovaného výzkumu)
Mezinárodní odbornáapedagogickáspolupráce
Spoluprácespodobnými VŠv ČRvčetněmožnéakviziceafúze
Rozvoj mezinárodní spolupráceveVaVaI
SpoluprácesVŠ a ostatními subjektyvČR
Prohloubení mezinárodní spolupráce
Spoluprácesevzdělávacímiinstitucemi
Spoluprácesostatními

24
Mezinárodní spolupráce
Podporamobility
Spolupráce(mezinárodní odbornáspolupráce,spoluprácesjinými VŠ, spoluprácesprůmyslemapraxí)
Internacionalizacevzdělávací,výzkumnéauměleckéčinnosti
Zabezpečení výuky: Časté konstatování „Uspokojivé personální zajištění.“ Nabízí se vyjasnit, na
základě čeho posouzeno?
Existující zabezpečení výuky je většinou považováno početně (ne ovšem věkové složení) za
odpovídající (díky praktickým zkušenostem s tím, že výuka je realizována), a to i přes pověstná
žebříčková srovnání VŠ v ČR s elitními zahraničními VŠ z hlediska počtu studentů na jednoho
vyučujícího.
Přepracování pedagogů opakovaně konstatováno. Přehled priorit uvádíme souhrnně výčtem, kde
barevně odlišujeme jednotlivé VŠ. Priority mohou indikovat možnou inspiraci pro ostatní (MŠMT i VŠ):
STUDIUM
Kvalitastudijních výsledků auměleckých výstupů
Kvalitastudia,rozvoj studijních oborů
Zabezpečení výuky
Bakalářskýprogramstabilizace-rozvoj
Otevření magisterskéhoprogramu předpoklad 2015-16
Kvalitavzdělávacího procesu;Inovacestudijních programů aoborů;Uplatnění absolventů školynatrhu
práce *) sloučené priority pro shodnoualokacizdrojůa jednotný výstup
Kvalitastudiaastudijní výsledky
Kvalitavýstupůstudia
Kvalitavýstupustudia
Kvalitastudiaastud.výsledky
Rozvojovýpotenciál studia
Kvalitastudia
Rigorózní řízení provšechnyobory
Kvalitavýstupů-studia

25
Optimalizace,stabilizacearozvoj studijních oborů vevazběnapotřebyspolečnosti
Personální zajištění výuky
2020- Kvalitastudiaastudijnívýsledky
2030- Strategievzdělávání
2020- Výuka v cizích jazycích
Zohlednění vlivudemografickékřivky(optimalizacepočtu astrukturystudijníchprogramů asnimi
souvisejících nákladů,zatraktivnění univerzityvůči veřejnosti apotencionálním uchazečůmo studium,
zefektivněnípropagačníchaktivit)
Personální zabezpečení studia - početdocentů aprofesorů,věkovástrukturaakademickýchpracovníků
univerzity,početvědecko-výzkumných pracovníků
Početprogramů JointDegree,DoubleDegree,zapojenído sítí ErasmusMundusumožňujících
mimoevropskémobilitní programy
Početstudentů samoplátcůazapojení zahraničních vyučujících vrámci studijníchoborů nauniverzitě
Počtystudentů
Kvalitastudia
Akreditace,studijníprogramy
Koncepcestudia
Vhodnéstudijní programyaoborykakreditaci vcizímjazyce
Nabídkastudiavcizímjazyce
Rozvoj doktorských studijních programů
Kvalitastudiaastudijní výsledky;propojení studiaspraxí auplatnitelnostabsolventů natrhu práce
Udržení optimálního počtu studentůvevšech stupních studia,širší nabídkaDSP
Kvalitastudiaapodmínkykestudiu
Výuka studijních programůvanglickém(jinémcizím)jazyceamezinárodní odbornáspolupráce
Kvalitavýstupůstudia
Kvalita studia a studijní výsledky
Personální zajištění výuky, vědy a výzkumu (podpora talentů)
Struktura studia
Akreditacemagisterského studijního programu
Kvalitastudia
Studijnívýsledkyakvalitavýstupů (absolventů)
Stabilizacepočtu studentů
Optimalizacesystému vzdělávání zaúčelemzvýšení kvalitystudia
Systematickýaefektivnírozvojdalšího vzdělávání
Oblastvzdělávání -inovacestudijních programůpodlepožadavků praxe,profilu absolventaanovéobory

26
Inovacestudijníchplánů,specializací
Změnyainovace akreditacestudijníchoborů
Zajištění společnéakreditacedoktorského studia
Kvalitastudia
Kvalitastudijních výsledků
Stabilizacepočtu studentů
Kvalitastudia
Rozšíření nabídkystudijních programů aoborů
Kvalitastudiaa studijní výsledky
Flexibilitaarelevancevzdělávacínabídky
Podrobné a otevřené rozbory jsou inspirací pro statistické sledování ze strategické úrovně MŠMT i VŠ:
„Analýza věkového složení různých skupin akademických pracovníků ukazuje znepokojivá fakta.
V současné době je N % profesorů na VŠ XXX ve věkové skupině nad 70 let, téměř N % je v kategorii
60-69 let. Celkem 2N % profesorů tedy spadá do kategorie, která bude v roce 2020 v důchodovém
věku. Obdobně cca N % docentů je ve věkové kategorii 60-69 let.“ Návrhy řešení souvisí
s financováním, rozvojem možností kariérního postupu, možnostmi habilitačního řízení, se vztahy na
pracovišti apod.
„Bude třeba nepolevovat v úsilí získat pro VŠ XXX perspektivní mladé akademické pracovníky, kteří
mají zájem o pedagogickou činnost. Součásti by si měly vytvořit finanční zdroje, aby mohly nabídnout
nastupujícím postdoktorům a úspěšným absolventům přijatelnou úroveň nástupního platu,
v odůvodněných případech k tomu využívat jako nástroje smluvní mzdy.“ Srozumitelné, ale realizačně
označováno jako sporné (dopady na atmosféru v kolektivu AP, není jasné, kde mají součásti hledat
zdroje). Tato problematika si zaslouží pozornost a posouzení, zda se nejedná o „dřímající problém“,
který se v ČR již projevuje v jiných, např. lékařských, oborech. Podobně: Je třeba klást dále důraz na
zaměstnávání doktorandů a přípravu startovních pozic pro absolventy doktorského studia.“ Obecně
platné – možné doporučení do priorit MŠMT pro DZ, OP VVV aj. „Problémy působí zákonem omezené

27
řetězenítermínovaných smluv.“ Patří mezi často připomínkované problémy i reprezentacemi VŠ. Možné
doplnění řešení v novele VŠ zákona?
Spíše výjimečně se objevuje: „Celkový počet profesorů poklesl od roku 2009 o K %.“ VŠ většinou
reagovaly na nároky AK. Otázkou je kvalita těchto řešení (viz „létající profesoři“). Specifická je zřejmě
situace u uměleckých oborů: „Pro akademické pracovníky-umělce však není klasický akademický
kariérní postup prioritou.“ Velmi zajímavý postřeh pro čtenáře z neuměleckých VŠ.
Problematika priorit tvůrčí činnosti je v uvedených podkladech sice uváděna, ale v navazujících
rozborech skryta. Výčet lze označit za spíše tradiční. Zajímavé je sledovat přístup VŠ k uvádění slova
excelence (viz výpis priorit níže), viz též MŠMT Bod 9: Široká kvalitní vzdělanost versus ostrůvky
excelence.
VaV
VaV
Portfolio aplikovanýchvýzkumů
Kvalitaahodnocení vědeckovýzkumných aktivit
Výzkumné obory
Výzkumnéobory
Výzkumnéobory
Kvalitavědeckovýzkumnéčinnosti
Podporavědeckovýzkumnéčinnosti
Podporasmluvního výzkumu
Stabilizovat postavení kvalitního výzkumu
Posilování udržitelnosti projektů
Rozvoj vlastnípublikační anakladatelské aktivity
Navýšení prostředkůpro vědu avýzkum
Výzkumnéobory
Rozvoj vědecké,výzkumnéadalší tvůrčíčinnosti
2030- StrategieVaV
2020- Získávání projektůagrantů
Vědeckývýkon (využití kvalitních výzkumníkůavýzkumných skupin,excelenceve vybranýchoblastech,
početdoktorskýchstudijních oborů naněkterých součástech)
Rozšíření spoluprácevroviněaplikačního výzkumu (posílení podíluprostředkůVaVna financování
univerzityspolu srozšířenímnabídkydoktorských programů,zlepšení podmínekpropráci vědeckýcha
akademických pracovníků)
Výzkumnéobory,rozvoj VaVaI
Mezinárodní projektyavědecko-výzkumnésítě
Vědecko-výzkumnéaktivityapodporatvůrčíčinnosti

28
Mezinárodní spoluprácevevýzkumu,vývojiainovacích
Spoluprácesesubjektyaplikační sféryvevýzkumné,vývojovéainovačníčinnosti
Obnovaarozvoj infrastrukturypro výzkumnou,vývojovou ainovačníčinnost
Integraceasdíleníkapacitpro výzkumnou,vývojovou ainovační činnost
Lidskézdrojepro výzkum,vývoj ainovace
Zajištění kvalityVaVa tvůrčích aktivitvtuzemskémamezinárodnímměřítku; centraexcelence
Spoluprácesaplikační sférou;komercializacevýsledků duševníhovlastnictví;popularizacevědy
Výzkumnéobory
Rozvoj projekt.čin.VaVaI a činnosti VT parků
Rozvoj excelent.výstupů vpěstovaných tvůrč.směrech,rozvoj ost.tvůrčích směrů
Rozvoj spoluprácenaúrovni aplikační sféryvrámci Va V
Rozvoj mezinár.spoluprácevoblasti VaVa mezinárodních mobilit
Financování VaV
Vytváření projektů
Podporavědyavýzkumu
Výzkumné obory
Relevancevědecko-výzkumnéčinnosti (základního i aplikovaného výzkumu)
Aktivityvedoucí krozvoji vědyavýzkumu
Udržitelnostarozvoj vědeckéavýzkumnéčinnosti (Trvaláudržitelnostprojektů VaVaI),zvýšení
provázanosti oborů
CílováorientaceV&V
Aplikovanývýzkum -vymezení oblastí aplikovanéhovýzkumu,výstavbalaboratoře,
Tvůrčí činnost,vědaavýzkum
Financování VaV
Zajištění projektů VaVaI
Posílenífinančních zdrojůnaVaVaI
Propojení školydo programů VaVaI kraje
Rozvoj audržitelnosttvůrčíčinnosti
Kvalitavýstupůvýzkumných,vývojových atvůrčíchaktivit
Komplexní amezioborovévýzkumnécentrum
Výzkumnéobory
Administrativa: „Jsou k dispozici stále kvalifikovanější administrativní zaměstnanci.“ Z čeho to plyne?
„Do budoucna předpokládáme zkvalitnění administrativního zázemí a vyšší flexibilitu pracovní síly.“
Proč vyšší flexibilitu? Díky vnitřním nebo vnějším vlivům?
Možný růst administrativy je často uváděn ve vztahu k iniciativám ministerstev: „Vzhledem ke vzniku
systému hodnoceníkvality bude třeba přijmoutadministrativního pracovníka/pracovníky na tuto agendu.

29
Administrativní náročnostzatím není zřejmá. Pokud by došlo k uplatnění tzv. konsolidační vyhlášky na
VŠ, bylo by třeba počítat s rozšířením administrativního aparátu v oblasti ekonomické správy.“
Všimněme si nyní odhadů vývoje zaměstnanců:
Obr. 19: X-Y graf pro změny počtu zaměstnanců (5 VŠ).
Obrázek přibližuje očekávání (pomocí poměrné změny k současnosti = index) z hlediska vývoje počtu
zaměstnanců. Je zde vidět soulad změn z roku 2014 vůči roku 2020 (osa x) a z roku 2014 k roku 2030
(osa y). Následuje obr. 14a pro VVŠ, který tuto hypotézu potvrzuje:
Obr. 19a: X-Y graf pro změny počtu zaměstnanců (VVŠ).
0
0.2
0.4
0.6
0.8
1
1.2
1.4
1.6
0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1.4
0
0.2
0.4
0.6
0.8
1
1.2
1.4
1.6
1.8
0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1.4

30
Lze konstatovat, že lze vypozorovat poměrně slušnou lineární souvislost mezi očekáváními VVŠ
vzhledem k vývoji počtu zaměstnanců. Ještě doplňme, že zvýraznění počátku samostatným bodem
představuje důsledek chybějících dat od některých VŠ, neznamená to, že se v těchto případech
předpokládá, že VŠ bude zavřena pro nulový počet zaměstnanců.
Obr. 19b: X-Y graf pro změny počtu zaměstnanců (VŠ).
Data rozšířená o SVŠ zahrnují výraznou variabilitu.
Lidské zdroje - studenti: Představy o dopadech demografie jsou překvapivě rozmanité. Veřejné VŠ ve
větší míře akceptují pokles, i když i zde lze pozorovat určitý optimismus. Specializované malé a
soukromé VŠ chtějí především udržet stávající čísla a dokonce i růst (byť nepřímo v jiných než
prezentovaných ukazatelích).
Demografie: Citace: „Stávající počet studentů pohybující se v rozmezí plus/minus 10 % by neměl mít
podstatný vliv na změnu systému řízení školy.“
Pro některé atraktivní (zejména umělecké) obory nadále platí: „Velký převis kvalitních uchazečů o
studium.“ Dokonce konstatováno: „I vhodní uchazeči odmítáni z kapacitních důvodů.“ Úzce souvisí
s dlouhodobou diskuzí o uplatnění a uplatnitelnosti absolventů a zároveň s dopady plošného uplatnění
snižování limitů financovaných studentů na náročné a výběrové obory.
Jako podstatné jsou zmiňovány limity počtů financovaných studentů a objem financování studentů
(vývoj normativu) z úrovně MŠMT.
0
1
2
3
4
5
6
7
0 0.5 1 1.5 2 2.5 3

31
Otázky jsou formulovány k možnostem podpory studia v rámci budoucích OP VVV.
Internacionalizace: Potřeba zlepšování jazykových schopností studentů (studium jazyků na některých
oborech bohužel není prioritou, mnozí studenti ustrnou na středoškolských znalostech). Je nutná
podpora internacionalizace, podpora výjezdů českých studentů. Nabízí se dokonce otázka: „zda výjezdy
studentů za určitých podmínek by neměly být nárokové“.
Co se týká příjezdů zahraničních studentů, u některých oborů je rentabilita výuky na hraně ekonomické
udržitelnosti pro vyučující i pro zajištění výuky. Týká se to samozřejmě výměn studentů (Erasmus),
nikoliv samoplátců. Objevují se poznámky, že ani adresné určení prostředků z ukazatele K neřeší tento
problém.
Kvalita studia, uchazečů, rozvoj studijních oborů: Pro pražské školy zvýrazněno: „Překážkou je
potřeba studentů pracovat v průběhu studia, protože jejich životní náklady nejsou často pokryty.“
Postupně se stává aktivní vyhledávání talentů prioritou více VŠ a na tuto prioritu jsou dále alokovány
finanční prostředky.
Platí ovšem také: „Očekáváme, že vysokou výběrovost bude možné zachovat navzdory slabým
ročníkům, které dosáhnout 19 let do roku 2020.“
V uměleckých oborech (inspirace pro další obory – proč?): „Kvalitní uchazeči jsou přitahováni mj.
výraznými uměleckými osobnostmi, které na VŠ působí; těch je v současné době poměrně dost, je však
obtížné předpovědět, jak se bude situace vyvíjet dál, a to zejména s ohledem na možnost jejich
adekvátního finančního ohodnocení.“
Je vhodné se vyhledávání těch nejlepších talentů aktivně věnovat (platí pro technické a přírodovědné
obory). Děje se poměrně málo na oborech, kde je příliv kvalitních uchazečů dostatečný. Je otázkou, zda
jinde se neděje z důvodu nečinnosti nebo proto, že VŠ nemají personální kapacitu na tuto činnost.
Tradiční inspirace pro OP VVV projekty.
Uveďme rovněž typické priority týkající se uchazečů, všimněme si, že je explicitně uvedly jen čtyři VŠ,
což je v období demografického poklesu překvapivé:

32
UCHAZEČI
Kvalitauchazečů
Kvalitastudentů /uchazečů
Stabilní zájemuchazečů o studium(marketing,PR)
Kvalitastudentů/uchazečů
Komunikační strategie: „Problémem by mohl být pokles prestiže oboru ve společnosti.“ Uváděno
k teoreticky a nekomerčně orientovaným oborům. Lze jednoznačně doporučit VŠ Bod 9: Popularizovat
u veřejnosti VŠ a jejich aktivity včetně samosprávnosti řízení.
Priority spojené s marketingem jsou značně propojeny:
VNĚJŠÍ
Komunikační strategie
PR a spoluprácesostatními subjekty
Tradiceakvalitaškoly,sponzorství
Zapojení VŠdo reg. rozv.,komunikaces regionem
Spoluprácesúčelovými zařízeními
Upevnění třetí roleuniverzity
Rozvoj služeb školy
Interní aexterní komunikace
Prezentacevýsledků vzdělávacíavýzkumnéčinnosti
2020- PR školy
2030- Společenskáobjednávkastudia
2020- Ostatní (třetí roleVŠ ve společnosti,službypro společnost)
2030- Rozvoj služeb školy
Třetí roleuniverzity(dobrépostavení aprezentaceuniverzityvoblasti výzkumuasmluvníspoluprácev
regionu,dostatečněrozvinutáspoluprácesostatními subjekty,využitípotenciálu komercializace,CTBT,
spoluprácestechnologickýmcentremměstaafirmami vnárodní anadnárodní úrovni)
Inovaceforemaobsahu propagaceamarketingu
Plnění úkolů vrámci bezpečnostníhosystémustátu (BSS)
Službastátní správěasamosprávě(SSSS)
Jednotnástrategieajednotnývizuálnístyl PR
Marketingovákomunikace sezaměřenímnauchazečeazaměstnavatele
PR - Marketingovákomunikacesveřejností 2030:PR - Komplexní systémmarketingové
komunikacesveřejností
Rozvoj značky(PRamarketing)
Zapojení VŠdo regionálního rozvoje,komunikacesregionem
Zvyšováníotevřenostiinstituce
Optimalizaceinterních aexterních oblastí komunikace

33
Komunikace,spoluprácesdalšími cílovými skupinami (absolventi,uchazeči,veřejnéinstituce…)
Tradiceakvalitaškoly,sponzorství
Zapojení do aktivitspolečenstvíTRITIA
Rozvoj služeb školy(CŽV)
Tradiceadobréjméno školy
Prezentaceuměleckých avýzkumných výstupůvČRa zahraničí
Komunikacevýsledků vzdělávacíčinnosti aPR
Marketingovákomunikacesezaměřenímnauchazečea zaměstnavatele
PR - Marketingovákomunikacesveřejností 2030:PR - Komplexní systémmarketingové
komunikacesveřejností
Uplatnění absolventů a spolupráce s profesní sférou: Rozdíly lze najít ve vyjadřování k poptávce po
absolventech. Je většinou opatrné u oborů, které bývají citovány jako ty, které produkují absolventy,
kteří neuplatňují svoji specializaci a u kterých někdy veřejnost a média (a představitelé ostatních oborů)
vyžadují zavedení směrných čísel. Zde samozřejmě chybí hlas VŠ, které úkol č. 6 nezpracovaly. Jedná
se o obvykle velmi ofenzívně reagující velké VŠ, a proto je vyhodnocení úkolu č. 6 zákonitě zkreslené.
Naopak sebevědomě vyznívají vyjádření k problematice absolventů u řady VŠ s obory uplatňujícími
absolventy v oboru díky existující poptávce (technické a ekonomické), případně s reálnou šancí na
uplatnění absolventů v zahraničí (přírodovědné a lékařské obory), viz MŠMT Bod 5: Soustředění na
všeobecně akceptovatelné výstupy – kvalitu absolventů, a také pro VŠ Bod 5: Věnovat se zásadním
oblastem a výstupům – kvalita absolventů.
Priority věnované absolventům a praxi jsou uvedeny výčtem:
PRAXE
Uplatnění absolventů aspoluprácesprofesnísférou
Trendyrozvojepraxe(akceptaceabsolventů)
Trendyrozvojepraxe
Kvalitavýstupůstudia -uplatnitelnostabsolventů
Trendyrozvojepraxe
2020- Provázanostspraxí
Možnosttěsnějšího provázání studijních oborů sodběratelskou sférou zaúčelemzkvalitňování studia,
uplatnění absolventů vpraxi anáslednáspoluprácesnimi jakozpětnávazbaprouniverzitu
Trendyrozvojepraxe(akceptace absolventů)
Pružnéreagování nacelospolečenskou poptávku po nových studijníchprogramech avzdělávacích
projektech

34
Spoluprácesesubjektyodběratelskésféryvoblasti vzdělávacíchaktivit
Práces absolventy
Zvyšováníuplatnitelnosti absolventů
Motivační sytémpro firmyscílemzvýšituplatnitelnostabsolventů
Kvalitaabsolventa
Podmínkypro prováděníveterinárně-hygienickéafarmaceutickéčinnosti nauniverzitě
Trendyrozvojepraxe
Spojení spraxí
Trendy rozvoje praxe (uplatnitelnost absolventů)
Podpora inovací a transfer technologií
Uplatnitelnostabsolventůnatrhu prácevnárodními mezinárodnímkontextu
Spojení s praxí
Akceptaceabsolventůpraxí
Spojení s praxí
Zvýšení uplatnitelnosti absolventů aprohloubení spoluprácespartneryzpraxe
Spojení s praxí
Kvalitaabsolventů
Spoluprácespraxí -celoživotní vzdělávání,kurzy,semináře
Trendyrozvojepraxe(akceptaceabsolventů,spoluprácespraxí,sexterními subjekty)
Zvýšení uplatnitelnosti absolventů
Zapojení odborníků zpraxedo výuky
Zajištění udržitelnosti podnikatelskéhoinkubátoru
Prohloubení profiluabsolventavzhledemkpodnikavosti
Vybudovatcentraprofesních kompetencíjako podporaprofesní výuky
Vybudování Centraexcelencepodnikání -ideovýzáměrastudieproveditelnosti
Odbornáspolupráceapřipravenoststudentůdo praxe
Změnaprofilu absolventa -zvýšení uplatnitelnosti
Uplatnitelnostabsolventůnatrhu práce
Odbornáspolupráces tuzemskouaplikační sférou
Trendyrozvojepraxe
Spoluprácesaplikační sférou
Spoluprácesveřejností aabsolventy
Vazba na trendypraxe
Vnitřní akreditace a kvalita: explicitní požadavky na vnější zdroje. Nebezpečí byrokracie opakovaně
konstatováno zde i obecně.

35
Propojení výuky a tvůrčí činnosti: „V akademické složce zaměstnanců převažují aktivní osobnosti,
které zaručují perspektivní vedení tvůrčí činnosti.“ Bližší charakterizace slova „aktivní“ by byla vhodná.
Jedná se o problematiku perspektivní, viz MŠMT Bod 8: Podporovat robustnost systému
prostřednictvím synergie aktivit VŠ. Priority týkající se rozvoje, zejména propojování oborů a interakcí
výuky a tvůrčí činnosti je uvedena anonymně následujícím výčtem:
ROZVOJ
Propojení výuky,vědyaumění
Otevřenostaspolupráceoborů uvnitřfakulti napříčfakultami
Rozvoj aktivitnad rámecformálního vzdělávání
Provázanostoborů
Provázanostoboru
Provázanostoborů
Provázání výzkumu sevzděláváním
Získání akreditaceproalespoňjeden doktorskýprogramarigorózní řízení
Vyšší mírazapojení studentů do vědecko-výzkumných aktivit
Provázání výukyavědecko-výzkumnýchprojektů
Propojení studiaaVaV
2020- PropojenístudiaaVaV
Strukturanabídkyoborů:provázanostoborů (=prostupnostoborů),kombinovatelnostoborů;orientacena
výzkumnéobory;studijníprogramyvcizích jazycích,návaznostnaEvropskéstandardyvzdělávání,
distanční formyvzdělávání
Rozvoj specifickýchpracovišťsveterinárně-hygienickýmafarmaceutickýmzaměřením
Provázanost oborů
Propojení pedagogickéavědecko-výzkumnéčinnosti (oboustranné)
Provázanostoborů
Rozvoj oborůstudia ajejich provázanost
Propojení vzdělávacíavýzkumné(tvůrčí)činnosti
Provázanostoborů
Výzkumnákomponentavzdělávání
Provázanostoborůaprostupnostvzdělávání
Zajištění provázanosti výukyapraxe
Vybudování Podnikatelskéuniverzity -ideovýzáměrastudieproveditelnosti
Provázanostpředmětů aoborů
Provázanostvzdělávacíavědeckéčinnosti
Přednostní profilaceškolydo technických studijních oborůaprogramů

36
Propojování vědy, výuky a umění je často zmiňováno a zejména proklamováno. Některé VŠ se
vyjadřují, že skutečnému propojování výuky a tvůrčí činnosti, které je náročné, je věnována bohužel
poměrně malá pozornost, protože není doceňováno. Tento tradiční potenciál českých VŠ se jeví
v současné době nevyužit, přednost mají kvantifikovatelné výsledky a úzká specializace. Lze doporučit
diskutovat tato tvrzení na VŠ i na úrovni ČR a posoudit je.
Věnujme se odhadům vývoje počtu studentů:
Obr. 20: X-Y graf pro změny počtu studentů (5 VŠ).
Obrázek ukazuje očekávání (opět pomocí poměrné změny k současnosti = index) z hlediska vývoje
počtu studentů. Opět je zde změna z roku 2014 vůči roku 2020 (osa x) a z roku 2014 k roku 2030 (osa
y). Je zde vidět další změna vůči předchozím obrázkům – zatímco očekávání z hlediska vývoje počtu
zaměstnanců jsou variabilnější, leč drží jistý trend a u financí se predikující drží konstantní predikce, zde
u studentů je náznak optimistického nezohlednění demografických predikcí, které bývají považovány za
spolehlivější než predikce počtu studentů. Jisté zlepšení lze pak pozorovat pro VVŠ viz obr. 20a, ovšem
pro SVŠ je přítomna „optimistická variabilita“, přičemž u vysokých růstů dvou SVŠ vpravo nahoře nelze
0
0.2
0.4
0.6
0.8
1
1.2
0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2

37
rozlišit, zda se jedná o chybu v zápisu údajů, uvedení absolutních počtů místo rozdílů nebo představa
pětinásobného a desetinásobného růstu počtu studentů. Nabízí se pak doporučení pro VŠ Bod 1:
Detailně poznávat vnější prostředí a reálně posuzovat možnosti, a také VŠ Bod 4: Prohlubovat věcné
poznání VŠ zejména na základě ukazatelů a financí.
Obr. 20a: X-Y graf pro změny počtu studentů (VVŠ).
Obr. 20b: X-Y graf pro změny počtu studentů (VŠ).
0
0.2
0.4
0.6
0.8
1
1.2
1.4
1.6
0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2
0
2
4
6
8
10
12
14
0 1 2 3 4 5 6 7

38
Finance: Nedostatečný podíl institucionálního podfinancování VŠ vůči projektovému představuje
opakovaně konstatované (přímo i nepřímo) riziko dosažení cíle ve strategické prioritě. Vede
k nadsazování zdrojů a zejména se zde promítají rozdílné přístupy VŠ k riziku, což se plně projevuje i
díky výrazné heterogenitě zúčastněných vysokých škol. Je konstatováno opakovaně od
specializovaných VŠ po velké univerzity. Explicitní vyznění je zřejmě zesíleno i neúčastí projektově
velmi úspěšných VŠ. Proto je uveden v závěrech pro MŠMT Bod 1: Podfinancování VŠ podlamuje
konkurenceschopnost ČR.
Priority týkající se financování mají vysokou četnost. Určující však je, že pokud se diskutují související
zdroje, převládá automaticky projektový přístup k zajišťování výsledků.
FINANCE
Zodpovědnéhospodaření zaměřenénaudržitelnýrozvoj
Kofinancováníexterními zdroji
Materiální atechnickézabezpečení školy
Vícezdrojovéfinancování
Investiční rozvoj areálu
Financování studia
Financování činností univerzity
Nastavení systému vícezdrojového financování
Rozvoj prostorového amateriálního zázemíVŠ
Rozvoj prostorového amateriálního zázemíVŠ včetněinovací informačních technologií
Efektivní využívání prostor(koordinaceavyhodnocování)
Hospodaření sfinančnímizdroji
Efektivní využívání infrastruktury
Financování školy
2020- Finančnízdrojeafinancovánístudia
2030- Model financování školyajeho užití
Rozvoj infrastrukturyuniverzity(využití zkušenostízminulých let,vytěženíprojektovépřipravenosti a
vyhrazeného pozemku;opravyarekonstrukcehistorickýchbudovvmajetku univerzity)
Financování studiaafinancování instituce
Infrastruktura,materiálně-technickéainformační zabezpečení VŠ
Komplementárnífinanční zdroje
Vícezdrojovéfinancování akomercionalizacevýsledkůčinnosti UO
Zajištění odpovídající materiální základnypro vzdělávání,VaVa tvůrčí aktivity
Financování akvalita studia
Financování kzískáváníavyužívání zdrojůaEfektivitaMTZ+Lidskézdroje+Struktura,inovaceakvalita

39
vzdělávacíhoprocesu+Kvalitavýstupů vzdělávání+Kvalitavýsledkůumělecké,výzkumnéadalší tvůrčí
činnosti+Internacionalizacevzdělávací,výzkumnéauměleckéčinnosti +Zrovnoprávněníuměleckéa
ostatních tvůrčích činností
Zázemí/infrastruktura
Financování studia a univerzity
Infrastruktura
Ekonomickástabilitaškoly
Zajištění dalších finančních zdrojů mimostátní rozpočet
Rozvoj aobnovainfrastrukturyškoly
Efektivní využívání prostor
Zdravéhospodaření
Financování vysokéškoly -společnéfinancování projektů,Získávánídalších zdrojů financování (průmysl,
veřejnéinstituce).
Inovacetechnického zázemí VŠ- laboratoře,informační akomunikační infranstruktury
Snižování financování
Založeníspin-offfiremsmajetkovou účastí holdinguVŠ
Financování
Zajištění finančních zdrojů nelimitujícíchrozvoj instituce
Zkvalitňovánítechnického asociálního zázemí
Vícezdrojovéfinancování činnostiškoly
financovánístudia
Kompletní inovaceobjektu
Hledání jiných zdrojůfinancí
Stabilní financování vpodmínkáchkontraktového financování
Prostorovéatechnologickézázemí
Financování činnosti
Rozvoj aobnovainfrastruktury
Financování akvalitastudia
Financování kzískáváníavyužívání zdrojůaEfektivitaMTZ+Lidské zdroje+Struktura,inovaceakvalita
vzdělávacíhoprocesu+Kvalitavýstupů vzdělávání+Kvalitavýsledkůumělecké,výzkumnéadalší tvůrčí
činnosti+Internacionalizacevzdělávací,výzkumnéauměleckéčinnosti +Zrovnoprávněníuměleckéa
ostatních tvůrčích činností
„Stále velmi vysokou část rozpočtu představují mandatorní výdaje v podobě mezd a zákonných
odvodů. Součásti se však velmi liší, pokud jde o finanční zdroje a potenciální možnost získání
projektových a dalších prostředků.“ Následně uváděny příklady jako „Díky úspěšné doplňkové činnosti
má součástXXX velmi dobrý výsledek hospodářské činnosti, což umožňuje velmi dobrý příjem ve fondu

40
odměn, a tedy i schopnosttyto prostředky použít motivačně pro kvalitní akademické pracovníky.“ Nebo
„Finanční rezervy YYY a zejména pak ZZZ jsou podstatně menší.“ Řešení se dějí obvykle
přerozdělením uvnitř VŠ se všemi dopady, např.: „VŠ se snaží dlouhodobě podporovatsoučásti pomocí
IP, aby umožnila podporu postdoktorských míst aj.“ Je pak otázkou, zda se jedná o strategické konání
rozvojové nebo s cílem podpory přežití součásti. Logicky lze pak doporučit VŠ Bod 3: Usilovat o
rozšíření možností získávání dalších zdrojů.
„Zapojení VŠ do většího počtu projektů (potřebné, očekávané) může vyvolat v blízké budoucnosti
nutnost personálního posílení, protože rezervy jsou především v projektovém řízení.“ Lze si všimnout
jistých prvků (možná nevhodného) smíření akademické obce s příliš rizikovým poměrem mezi
institucionálním a projektovým financováním v ČR (40 % versus 60 %). Námět pro MŠMT se touto
problematikou zabývat? Viz MŠMT Bod 10: Snížení rizikové variability finančních zdrojů při
podfinancování.
Viz též zdánlivě samozřejmé (z diskuse k Full Costu): „Náklady spojené se zapojením VŠ do projektů
v dalším období by měly být v rozhodující míře kryty z rozpočtu příslušných projektů.“
Při hlubší diskuzi uvedené problematiky bylo poukazováno na neřešení souvisejících a existujících
ekonomických problémů VŠ (fondy, investice, využití prostředků) v připravované novele VŠ zákona.
Jedná se o podvázání flexibility finančních zdrojů a navýšení rizik, a tedy ve svém důsledku větší
druhotnou zátěž kapacit VŠ.
Systémy řízení: většinou plánován rozvoj současného stavu.
Nepřímo zmiňována analogie financování RIV bodů pro umělecké obory: „Je třeba systémově
zabezpečit financování tvůrčí umělecké činnosti. To by mělo být realizováno institucionální podporou
umělecké činnosti, tak jako je institucionálně podporována vědecká činnost.“
Obecné konstatování je kritické k trendům poslední doby a souvisí s institucionálním podfinancováním
těch VŠ, které nejsou či nemohou být tak úspěšné v projektových aktivitách: „Existuje deficit finančních
prostředků, které lze rozdělit v podobě mandatorních výdajů – tedy zejména mezd. Ten se může
zvyšovat snižováním poměru ukazatele A v celkovém financování VŠ.“
Ke konkrétnímu: „Rozložení kritérií v ukazateli K není vyhovující.“ zřejmě není nutné klást otázku:
„Proč?“

41
Kategorické stanovisko: „Jak známo, kvantifikovat a měřit kvalitu výuky v oblasti umění nelze, ukazatel
K bude vždy poskládán z kritérií, která jsou spíše pomocná.“ prakticky značně omezuje možnosti
diskuze na uvedené téma.
Možné finanční nároky identifikované jako vyplývající z iniciativ MŠMT: „Finanční nároky vyvolá
zákonné zavedení institucionální akreditace (mzdové náklady, režijní náklady, náklady na úpravu
prostor atd.).“
Priority zahrnují nejen otázky řízení, ale i kvality a péče o lidské zdroje:
ŘÍZENÍ
Systémyřízení školy
Lidskézdroje
Systémvnitřního hodnocení kvality
ICT podporaprocesů
Službypro studentyazaměstnance
Řízení lidskýchzdrojů
Snížení počtu studentů najednohoakademika
Podporalidských zdrojů
Optimalizaceakvalitaprocesního řízení
Upevňování kvality a efektivity hlavních činností
Optimalizovat podpůrné činnosti univerzity
Zvýšení počtudocentůaprofesorů
Individuálnípřístupavztahy
Implementace,optimalizaceastabilizaceinovovanéhosystému hodnocení kvality
Řízení lidskýchzdrojů
Individuálnípřístupavztahy
Problematikabezpečnosti
2020- Rozvoj lidských zdrojůuniverzity
Informační akomunikační technologie
Kvalitavevšech hlavních činnostech instituce
Kvalitalidskýchzdrojů ařízení
Propojení dlouhodobého záměruVŠ a střednědobého plánuministerstva
Monitoring aměřeníefektivitypersonální,finanční ainformační náročnosti (vzdělávacích, VVIE a
podpůrných)činnostíVŠ
Monitoring,hodnocení azajišťování kvalitystudiaavýchovy
Dostupnostakvalitainformačních akomunikačních technologií
Efektivní systémřízení pro zajištění provozu školyaefektivní využívání kapacitaprostředků VŠ,interní
komunikace;zajištění zdrojů financování
Hledání avyužívánínových tuzemských azahraničních zdrojůvoblasti financování hlavních činností VŠ
Práces lidskými zdroji

42
Službyškolyposkytovanéstudentům,akademickéobci azaměstnancůmVŠ (včetněnapř.služeb pro
studentysespecifickými potřebami)
Vybudování avyužívání komplexního systému řízení kvalityVŠ 2030:Efektivitaa
plnáintegracekomplexního systému řízeníkvalityVŠ
Rozvoj lidskýchzdrojů
Systémvnitřního hodnocení azajištění kvality(kvalitavýuky,institucionálníamezinárodní akreditace)
Rozvoj lidskýchzdrojů (získávání pracovníků,péče o kariérní rozvoj,hodnocení aodměňování,sociální
zázemí)
Efektivní management(optimalizaceprocesů,transparentníorganizační strukturasjasnědefinovanými
rolemi,financování)
Rozvoj (kvalitativníi kvantitativní)lidských zdrojů akademických i podpůrných pracovníků
Systémvnitřního hodnocení
Personální zajištění vzdělávacíavýzkumné(tvůrčí)činnosti
Podporapersonálního zabezpečeníhlavníchčinností školy
Personální rozvoj -změnakvalifikační avěkovéstruktury
Good-will
Vnitřní kontrola kvality
Zavádění progresivníchaosvědčených manažerskýchpostupů do řízení,využívání moderních technologií
Monitoring akontrolakvality
Zlepšitakademicképersonální zabezpečení
Zajištění udržitelnosti projektů VaVaI a ESF
Podporapersonálního zabezpečeníhlavníchčinností školy
Personální zdrojeprokvalitnípedagogickýproces
Zkvalitňováníakultivaceakademickéhoprostředí
Kvalitavýstupů
Směřování kefektivní instituci
Systémřízení kvality
Personální zabezpečení
Vybudování a využívání komplexního systému řízení kvalityVŠ 2030:Efektivitaa
plnáintegracekomplexního systému řízeníkvalityVŠ

43
Pokud nás v rámci agregovaných priorit zajímá vývoj odhadů financí, dostáváme:
Obr. 21: X-Y graf pro změny financí (5 VŠ).
Obrázek přibližuje očekávání VŠ (opět pomocí poměrné změny k současnosti = index) z hlediska vývoje
objemu financí. Opět je zde změna z roku 2014 vůči roku 2020 (osa x) a z roku 2014 k roku 2030 (osa
y). Je zde vidět změna vůči předchozímu obrázku 19 – zatímco očekávání z hlediska vývoje počtu
zaměstnanců jsou variabilnější, u financí se predikující drží konzervativní konstantní predikce.
Následuje obr 21a pro VVŠ, který ovšem hypotézu plně nepotvrzuje, a obr. 21b ukazuje opět
významnou variabilitu po zahrnutí SVŠ (nejen kvůli odlehlé hodnotě vpravo nahoře):
Obr. 21a: X-Y graf pro změny financí (VVŠ).
0
0.2
0.4
0.6
0.8
1
1.2
1.4
1.6
1.8
2
0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1.4 1.6
0
0.2
0.4
0.6
0.8
1
1.2
1.4
1.6
1.8
2
0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1.4 1.6

44
Obr. 21b: X-Y graf pro změny financí (VŠ).
Další možnosti posouzení interakcí umožňují X-Y grafy, zobrazují data pro dvě různé charakteristiky:
Obr. 21: X-Y graf pro srovnání zaměstnanců a financí (VVŠ).
Nepotvrzuje se, že by VŠ chtěly systematicky navýšit objem finančních prostředků alokovaných na
jednoho zaměstnance (platí pro jednotlivé VVŠ).
0
5
10
15
20
25
0 2 4 6 8 10
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0 0.5 1 1.5 2 2.5 3

45
Obr. 22: X-Y graf pro srovnání zaměstnanců a studentů.
Opět můžeme konstatovat, že VVŠ neočekávají ve svých predikcích systematický pokles počtu
studentů na jednoho učitele. Dochází k tomu díky vlivu demografického vývoje na části VŠ (viz body
blízké bodu o souřadnicích 1, 0,8).
Prostorové otázky: V případě prostor je často konstatována stabilizace prostor. Zejména to platí pro
mimopražské (projevuje se využité OP předchozího období) a malé VŠ (soukromé dosáhly jisté
stabilizace). Je konstatována nutnost oprav případně nových kapacit u pražských velkých VŠ a u
dalších jednotlivých VŠ. Z daného lze ovšem vyvodit buď doporučení na strategickou koncentraci
investičních prostředků, nebo naopak na její decentralizaci.
Stávající prostory jsou pro většinu strategických priorit považovány za dostatečné.
Prostorové požadavky spojené se systémem řízení kvality jsou vyšší na rektorátní úrovni, minimální na
úrovni fakult.
Současný stav výukových prostor je i konkrétně charakterizován, což svědčí o zpracování strategických
dokumentů v oblasti stavebních investic. Pokud by VŠ v souladu se strategickým rámcem a DZ MŠMT
do roku 2020 zvyšovaly podíl VŠ studentů se specifickými potřebami, bude to mít dopad na investiční
náklady v souvislosti s úpravami výukových prostor.
0
1
2
3
4
5
6
7
0 0.5 1 1.5 2 2.5 3

46
Objevuje se: „VŠ disponuje (uspokojivými, vhodnými) prostory ve vhodné lokalitě města, které jsou
dostačující pro stávající výuku a pro související tvůrčí činnost.“ Nebo: „Vzhledem ke konzervativní
rozvojové politice zaměřené na kvalitu výuky a výzkumu nepředpokládáme nárůst potřeby dalších
prostor.“ Případně selektivně a cíleně: „Jisté prostorové požadavky bude třeba předpokládat u
knihoven.“
Diskutuje se vhodnější využívání stávajících kapacit: „Bude třeba lépe vytěžovat stávající prostory…“
Zejména v souvislosti se vzdálenými lokalitami existují realistická stanoviska: „Jevíse možnost využívat
i další prostory mimo ZZZ, není však zřejmá poptávka po takových možnostech jak u AP, tak u
studentů.“
V souvislosti s uvažováním rozvoje a zejména projektových aktivit se i nadále objevuje: „Vzhledem k
tomu, že se předpokládá rozvoj zejména v oblasti XXX, bude v případě větší potřeby nutné třeba
přistoupit k výstavbě-pronájmu prostor.“ Nebo „Zapojení VŠ do více projektů oproti současnému stavu
vyvolá potřebu prostor pro projektové manažery a jejich tým. Prostorové požadavky zcela jistě vyvolá
zákonné zavedení institucionální akreditace a její personální zajištění.“ Většinou se řeší i finanční
náklady: „Pronájem bude hrazen z příjmu YYY.“
Obr. 22: X-Y graf pro změny v užívaných plochách (5 VŠ).
0
0.2
0.4
0.6
0.8
1
1.2
1.4
0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1.4

47
Vidíme, že ze 4 VŠ, ke kterým (z 5 náhodně vybraných ze 41) dvě předpokládají investiční výstavbu do
roku 2020 a dvě VŠ stavební investice neplánují. Podobná situace platí pro VVŠ (viz obr. 22a), kde
navíc hrají roli velké investice – viz odlehlé body.
Obr. 22a: X-Y graf pro změny v užívaných plochách (VVŠ).
Zařazení SVŠ v případě prostor nepřináší skokový nárůst variability jako v předchozích případech.
Obr. 22b: X-Y graf pro změny v užívaných plochách (VŠ).
0
1
2
3
4
5
6
7
0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 4
0
1
2
3
4
5
6
7
8
0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 4

48
Přístroje: Přístrojové „ambice“ u mimopražských VŠ saturovány v rámci evropských projektů. Silněji
zaznívá u pražských VŠ. Nepřímo ve všech případech vede na problémy související s otázkami odpisů.
Problematika přístrojového vybavení je logicky pojímána heterogenně uvnitř VŠ, a to i u
specializovaných a menších: „Fakulty XXX se různí v nárocích na přístrojové vybavení a jeho obnovu.“
Je cenné, že VŠ v podkladech diskutují, jak nároky tohoto zdroje řešit, byť v různé míře konkrétnosti:
„Bude třeba neustále usilovat o vysokou úroveň vybavení všech pracovišť formou programového
financování, OP VVV aj.“
Uvádějí se pochopitelné souvislosti: „Zkvalitnění přístrojového vybavení může mít vliv na spokojenost
pedagogů i studentů, stejně jako má současná úroveň přístrojového vybavení.“ Nebo „Moderní a kvalitní
vybavení informačními technologiemi má rovněž vliv na úroveň pracovního prostředí a pracovní
spokojenosti.“ Případně: „VŠ bude dbáti do budoucna v rámci možnostío to, aby IT splňovaly svůj účel
a aby existoval vysoký komfort připojení nejen v kancelářích, ale také na učebnách a v odpočivných
zónách a studentských kavárnách.“
Předpokládá se průběžná obnova přístrojového vybavení v rozumné míře ve vazbě na jeho zastarávání
a opotřebení. Souvisí s otázkou FRIMu – je vhodné doporučit vyhodnotit dosavadní zkušenosti
s generováním odpisů.
VŠ, které nezískaly evropské projekty, shrnují: „Na běžný vědecký provoz (vyjma náročných
přístrojových investic) jsou stávající finance téměř postačující, s ohledem na úmysl vědu posílit bude
však nezbytné v nejbližších letech najít další zdroje.“
VŠ, které nezískaly evropské projekty, uvádějí: „Momentální stav přístrojového vybavení umožňuje
provádětodpovídajícívýzkum, v řadě oblastívšak přístroje rychle zastarávajía je zřejmé, že v horizontu
po roce 2020 bude nezbytná finančně náročná obnova.“ Lze poznamenat, že až na krátkou dobu
sledování poměrového ukazatele (objem projektových peněz souvisejících se získáním RIV bodů)
neexistují rozbory, které by se obsáhleji zabývaly nejen tzv. výkonností oborů, ale i jejich nákladností.
Jde o námět do budoucna?

49
Obr. 23: X-Y graf pro změny v přístrojovém vybavení.
Střízlivější přístup panuje v případě přístrojového vybavení, výjimkou je ovšem odlehlý bod, který buď
reprezentuje chybu, nebo souvisí s plánovaným nákupem velmi drahého zařízení na poměry uvedené
VŠ zřejmě z projektu. Problém je ještě větší na obr. 23a, obrázek 23b pak lze považovat za srovnatelný:
Obr. 23a: X-Y graf pro změny v přístrojovém vybavení (VVŠ).
0
2
4
6
8
10
12
14
16
0 1 2 3 4 5 6 7
0
5
10
15
20
25
30
35
40
0 5 10 15 20 25 30 35 40

50
Obr. 23b: X-Y graf pro změny v přístrojovém vybavení (VŠ).
Informační technologie: V oblasti IT lze konstatovat, že se většinově objevují očekávané reflexe
vnějšího vývoje s minimem originálních přístupů, následující anonymní citace to dokládají:
„V roce 2020 je třeba předpokládat ještě vyšší podíl individuálních přístupů studentů k sítím.“ „Je
pravděpodobné, že datové paušály se rozšíří natolik, že nebude třeba interní wifi.“
Obr. 24: X-Y graf pro změny v informačních technologiích (5 VŠ).
0
5
10
15
20
25
30
35
40
0 5 10 15 20 25 30 35 40
0
0.5
1
1.5
2
2.5
3
3.5
4
0 0.5 1 1.5 2 2.5

51
Podobná situace jako u informačních zdrojů je u informačních technologií (chybí 1 údaj z 5). Opět zde
platí to, co pro informační zdroje. Kdo má ambice utrácet, bude utrácet v obou obdobích více (nebo to
bude plánovat). Vidíme tedy rozdíl mezi předpokládanou „neobnovou“ a předpokladem utrácení
v násobcích. Na obr. 24a pak trend narušují případy koncentrace investic do různých období a tento
trend pokračuje po zařazení SVŠ viz obr. 24b.
Obr. 24a: X-Y graf pro změny v informačních technologiích (VVŠ).
Obr. 24b: X-Y graf pro změny v informačních technologiích (VŠ).
0
0.5
1
1.5
2
2.5
3
3.5
4
0 0.5 1 1.5 2 2.5 3
0
1
2
3
4
5
6
7
8
0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 4

52
Informační zdroje: Podobně jako v oblasti IT se objevují očekávané náměty v oblasti informačních
zdrojů. Často je kladen důraz na dostupnost vnějších dat a na lepší zpracování a zpřístupnění vnitřních
zdrojů. Zde lze zdůraznit opakovaně uváděnou podporu online zveřejňování, dále požadavky na
centralizaci přístupu ke zdrojům v ČR (jednoznačný odraz nedávné složité situace) a lze si všimnout
srovnání se zahraničními univerzitami, ať už pro konstatování zaostávání nebo při formulaci cíle. Hlubší
rozbor by si zasloužil rozmanitý postoj k open access publikování.
Zásadní je ovšem uváděný vztah k systému řízení VŠ: „Nezbytnou podmínkou pro nastavení systému
řízení školy a jeho kvalitní funkčnost jsou aktualizované, udržované a zabezpečené informační zdroje.
Je nutný průběžný monitoring měřitelných výstupů činnosti VŠ a průběžná aktualizace časových řad
vybraných ukazatelů.“
Zaujímají se stanoviska vůči diskutovaným i jinde řešeným otázkám: „Předpokládáme on-line
zveřejňování závěrečných prací a vytváření úložišť s učebními oporami.“
„Chceme řešitproblém ukládání výsledků tvůrčí činnosti (i studentské) na velkokapacitních úložištích a
jejich dostupnost, včetně ošetření autorských práv.“
Zaujímají se stanoviska vůči trendům: „Nepředpokládáme masivnívývoj e-learningu kromě výuky jazyků
a některých specifických předmětů.“
Řeší se i organizační detaily: „V současné době došlo k přiřazení fakultních knihoven fakultám, tak aby
bylo možno lépe přímo komunikovat potřeby výuky.“
Nalezneme i proklamativní obecné formulace indikující priority: „Předpokládáme vysokou úroveň,
postačujícík odbornému rozvoji akademických pracovníků i studentů.“ Nebo „VŠ bude nadále pečovato
funkčnost a komplexnost studijního informačního systému.“
Pro budoucí efektivní hospodaření je nutná nejen průběžná údržba a obnova stávajících informačních
zdrojů/databází, ale zejména jejich rozvoj pro systematický sběr ekonomických ukazatelů v potřebné
šíři.
Je vhodné průběžné vylepšování stávajících zdrojů/databází také podle potřeb komunikační a
prezentační strategie VŠ.

53
V danou chvíli jsou k dispozici základní informační zdroje, ale celkově při mezinárodním srovnání je stav
konstatován jako spíše nedostatečný. Doporučuje se v horizontu pěti let do této oblasti vložit větší
finanční prostředky z centrálních zdrojů. Problematika rovněž úzce souvisí s přístupem k Open Access
publikování.
Nutné průběžné vylepšování stávajících elektronických zdrojů pro výuku, které jsou s ohledem na
předchozí projektová období (viz OP VK) považovány za zpracované na dobré úrovni.
Obr. 25: X-Y graf pro změny v informačních zdrojích (5 VŠ).
Značně diskutabilní jsou údaje o informačních zdrojích. Především z 5 vybraných VŠ pro ukázku, pouze
3 tyto údaje uvedly. Navíc ovšem uvedená data předpokládají i růsty v násobcích. To lze zřejmě
pochopit, pokud to souvisí s odbornou literaturou a jedná se de facto o malé rozpočty. Viz potvrzení
tvrzení s ohledem na shluky na obr. 25a. Naopak zařazení SVŠ reprezentuje „náhodnou variabilitu“,
která zřetelně oddělené shluky „rozmazává“.
0
1
2
3
4
5
6
0 0.5 1 1.5 2 2.5 3

54
Obr. 25a: X-Y graf pro změny v informačních zdrojích (VVŠ).
Obr. 25b: X-Y graf pro změny v informačních zdrojích (VŠ).
Využití dalších textových dat:
Vybraná metodická doporučení: Podstatně striktněji určovat strukturu a formát vyžadovaných dat pro
redukci časové náročnosti etapy zpracování primárních dat. Klást rovněž důraz na dodržení
požadované struktury.
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0 1 2 3 4
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0 1 2 3 4 5

55
Hodnocení - priority: Menší školy vidí své nedostatky a mají ambice vyjádřené v následujících
slovech: „… jako je relativně nízký počet badatelsky aktivních pedagogů, ani množství studentů (ať v
magisterských, ale zejména v doktorských programech) směřujících k vědecké či vědecko-umělecké
dráze není dostatečné. Dokud studenti nebudou mít patřičné vzory ve vědecky orientovaných
pedagozích, nenípravděpodobné, že by se tento stav změnil.“ Otázkou je – mají opravdu všechny VŠ
mít ve všech oborech ambice jako VŠ, které jsou v ČR považovány za přední v oblasti tvůrčí činnosti?
Není tato uniformita ambic důsledkem hodnocení VŠ (agregací ukazatelů), které není skutečně
vícekriteriální?
Kvalita: Je konstatováno obdobně následujícímu: „Málo zaměstnanců z řad akademických pracovníků,
kteří by se mohli – a chtěli – zabývat formálním systémem hodnocení kvality, z důvodu vlastního
přetížení výukou či tvůrčí činností.“ Je zde otázka existence nebo neexistence oddělení řízení kvality na
rektorátní nebo fakultní úrovni a jeho náplně činnosti a souvisejících administrativních nároků na
akademickou obec.
Různí se zkušenosti se zapojováním studentů do hodnocení kvality výuky i fungování školy. Různí se
aktivita studentských komor akademických senátů. Lze doporučit sdílení dobrých zkušeností
akademických obcí.
Financování hodnocení kvality je diskutováno (zda z příspěvku, zda lze využít finanční prostředky z IP)
včetně financování ustavení a dlouhodobé udržení pracovních míst.
Administrativa: Formulovány požadavky na zkvalitnění práce administrativy: „Nezbytnou podmínkou
udržení kvalitní správy školy a úrovně stávajícího hospodaření je stabilizovaný tým hospodářských
pracovníků na všech úrovních.“
Možnost reálného využití prostředků pro (1) zjednodušení administrativy (zejména vnější, ale i vnitřní –
viz možnosti hodnocení kvality z pohledu odbourávání zbytné administrativy), (2) pro zkvalitnění
praktické odbornosti administrativních pracovníků (aby se zdokonalovali ve skutečných znalostech a
skutečně napomáhali akademické obci a ne se jen zdokonalovali v „byrokratické novořeči“). Proto je
uveden MŠMT Bod 4: Nemrhat aktivitou akademické obce papírováním.

56
Logicky nejsou očekávány zvýšené náklady v oblastech priorit typu „Zodpovědné hospodaření
zaměřené na udržitelný rozvoj“. Odhadované kolísání počtů studentů (včetně platících) pohybující se v
rozmezí plus/minus 10 % by nemělo mít podstatný vliv na náklady.
ZÁVĚRY: 10 bodů pro MŠMT z podnětů VŠ:
Bod 1: Podfinancování VŠ podlamuje konkurenceschopnost ČR
Konstatování: Financování vzdělávací činnosti vysokých škol v ČR z veřejných zdrojů je trvale nízké
měřeno procentem z HDP (v roce 2015 0,51 %, viz např. prezentace na sněmu Rady VŠ vycházející
z podkladů ČSÚ a rozpočtu ČR).
Dopady: Zaostávání pokračuje přes předchozí proklamace o posilování financování za mnoha minulých
vlád ČR a představuje nyní reálnou překážku pro dosahování jakýchkoliv ambiciózních strategických
cílů pro období 2015-2020-2030 založených na představách o úspěšném soutěžení ČR s EU15 a
OECD ve vzdělanosti, výkonech a excelenci. Takové cíle jsou pak nedosažitelné.
Zdroje konstatování: Konstatování je v akademické obci vysokých škol i na MŠMT známé, bohužel
není obecně přijímáno šířeji v ČR. Zmíněné dopady sice nejsou takto explicitně a systematicky uváděny
v poznatcích VŠ o bilancích zdrojů, ale nepřímo plynou z odkazů na potřebnost projektových a
doplňujících zdrojů pro realizaci cílů, pro které se s institucionálními prostředky nepočítá. Dále se
dopady promítají do realističtějšího stanovování některých cílů. Porovnáme-li nicméně podíl výdajů na
terciární vzdělávání dle klasifikace COFOG na základě údajů EUROSTATu za rok 2013 (tj. za rok, kdy
jsou naposledy dostupná data), zjistíme, že podíl výdajů na terciární vzdělávání (COFOG 09.4) ve
vztahu k HDP činil v ČR 0,6 %, zatímco v EU-28 0,8 %.
Možná řešení: Zprvu pomůže pravidelné uvádění této skutečnosti a jejích dopadů i pro veřejnost, tj.
informování o dlouhodobém zaostávání financování VŠ podle uvedeného ukazatele a z toho vyplývající
budoucí nekonkurenceschopnost ČR (nikoliv jednotlivců a jednotlivých firem, ale ČR jako celku). Výše
výdajů na vysoké školství vyjádřená jako procentní podíl HDP je přitom mezinárodně plně srovnatelným
statistickým ukazatelem a s využitím tohoto ukazatele lze dovodit, že ČR ve srovnání s uvedenými
zeměmi vysoké školství zanedbává a preferuje jiné oblasti veřejných výdajů, a to ať už se o vysokých
školách a jejich úloze ve zvyšování konkurenceschopnosti hovoří v politických proklamacích jakkoliv
kladně. Optimistické řešení spočívá v úspěchu úsilí o postupné posilování proporce veřejného

57
financování VŠ na HDP srovnatelně se zeměmi EU15 a OECD. Pesimistické řešení spočívá ve
veřejném přiznání si zaostávání (třeba to veřejnost unese) a stanovení cílů tak, aby odpovídaly
finančním možnostem („vzdělanostní společnost v ČR vzkvétat nebude a ČR konkurenceschopná již
nebude“). Realistické řešení spočívá mimo jiné v tom, že existující demografický pokles nebude
promítán do dalšího snížení uvedeného podílu (0,51 %), a dojde tak k relativnímu navýšení dosud
nízkého normativu na studenta. Dále je nutné financování z projektů OP VVV, které by zohlednilo
strategické priority MŠMT v souladu s prioritami VŠ. To se jeví jako nutné, protože při existujícím
institucionálním financování VŠ se splnění cílů v rámci priorit jeví jako nereálné.
Doplnění: Na základě podrobné diskuze při projednávání tohoto textu je upravena původní formulace,
je odkázáno na velmi precizně a podrobně zpracovaný komentář k tomuto materiálu z K04 a výše je
doplněn odkaz na údaje Eurostatu dle klasifikace COFOG. Podstatné je, že zúčastnění se shodují na
doporučení z K04, cituji:
Doplňující doporučení: Mnohé nejasnosti by v této věci odpadly, kdyby při sestavování rozpočtu
vysokých škol byla na MŠMT zpracována i stručná předkládací či komentující zpráva, která by mimo
jiné srovnávala vývoj klíčových parametrů celého systému v delším časovém úseku. Předmětem
srovnání by měly být nejen ukazatele za ČR, ale i za další země OECD a EU, a to vždy na základě
datové základny se společnými metodologickými postupy. Nutná je zároveň koordinace s osobami,
které poskytují za ČR data OECD pro zpracování analýz typu Education at a Glance.“
Srovnání přitom můžeme provádět nejen v prostoru (tj. s ostatními zeměmi či se skupinami zemí), ale
v čase, čemuž byla věnována část jednání jarního Sněmu Rady vysokých škol. Podstatné závěry,
Sněmem RVŠ přijaté, zde uvádíme.

60
Dále postřehy v bodě 1 vycházely ze sdělení a údajů VŠ, tj. „vnímání podfinancování“ (viz K04
formulace) ze strany VŠ, a to i s ohledem na zprostředkování širokých osobních zkušeností mnoha
odborníků z ČR, kteří působili jak v ČR, tak v zahraničí a podfinancování na základě tohoto srovnání (ve
shodě s víceletými zkušenostmi autora textu) považují za natolik zřejmé a prokazatelné, že je nadále
dílejí v akademické obci ČR, a tím přispívají k uvedenému „vnímání podfinancování“.
Z další diskuze a studia podkladů vyplynulo, že dostupné aktuální údaje OECD (Education at a
Glance 2014) a EUA (EUA Public Funding Observatory Report 2014) dokladují značně rizikový
trend (obzvláště při započítání vlivu inflace) ve vývoji financování vysokých škol z veřejných
zdrojů v mnoha zemích Evropy, včetně ČR. Za alarmující je považována skutečnost, že se
rozevírají nůžky mezi zeměmi západu a severu Evropy ve srovnání se zeměmi jejího východu
a jihu, s ohledem na (i navyšované) financování vysokých škol z veřejných zdrojů. Tato
okolnost poškozuje celou Evropu, například v její konkurenceschopnosti a sociální stabilitě,
ztěžuje budování EHEA a ERA. Citace z OECD tuto informaci doplňují i relativně nízkým
podílem výdajů na VŠ studenta v ČR (viz Education at a Glance 2014, strana 211, osa y):
Souhrnně tedy doporučujeme věnovat pozornost výše uvedenému doplňujícímu doporučení, které se
zaměřuje na problematiku využití sběru podkladů ze zdrojů ČR (ČSÚ, rozpočty ČR a MŠMT, vliv inflace,
výše HDP aj.), postupu předávání údajů pro mezinárodní statistická srovnání, porovnání metodik sběru
a vyhodnocování dat na mezistátní úrovni a analýze výše financování a jejího vývoje včetně posouzení
příčin „vnímání podfinancování“.

61
Bod 2: Důraz je třeba klást na skutečné a nikoliv na umělé priority VŠ
Konstatování: Mnohé priority předchozích období podle diskuzí v akademické obci (ne nutně na
úrovních řízení VŠ) byly často považovány za spíše zevně a uměle přinesené, viz např. časté diskuze
k OP VK z různých hledisek jak v Praze, tak mimo Prahu.
Dopady: Cíle projektů pak byly často naplňovány především se záměrem kompenzovat zaostávající
základní institucionální financování VŠ. V důsledku toho existovala a přetrvávala nedůvěra k budoucí
smysluplnosti dalšího projektového financování.
Možná řešení: Nové dokumenty MŠMT (DZ, strategický rámec) jsou v reprezentacích akademické
obce vnímány jako realističtější proti minulým obdobím. V ideálním případě se je podaří dotáhnout tak,
aby přímo souvisely i s financováním projektů z domácích a evropských zdrojů.
Zdroje řešení: Bilance zdrojů a souhrn priorit získaných v rámci KREDO z účastnících se VŠ s jejich
četnostmi může představovat indikativní doporučení z VŠ pro období přípravy projektů na MŠMT
s přihlédnutím ke kritickým momentům zpracování a neúčasti některých VŠ.
Doplnění: Zásadním způsobem autor textu rozporuje doporučení K04:
„Bod 2 – Uváděné dopady jsou tak závažným konstatováním, že by měly vyvolat aktivity kontrolních
orgánů.“
K tomu autor textu nyní konstatuje, že tento vyhraněný komentář čte něco, co v původní formulaci výše
není uvedeno. Slova "Cíle projektů pak byly často naplňovány" jasně konstatují, že cíle byly naplňovány
a i splněny. Pokračování "především se záměrem kompenzovat zaostávající základní institucionální
financování VŠ." stručně formuluje, že v rámci možností pomohly projekty při naplňování cílů i
financovat ty, kteří by při své závislosti na institucionálním financování neměli šanci se plněji realizovat
– např. mladí pracovníci bez RIV bodů byli zapojeni do VaV projektů, starší pedagogové mohli zúročit
své zkušenosti při tvorbě pomůcek, na které by nebyly peníze aj. Další stručná formulace: "V důsledku
toho existovala a přetrvávala nedůvěra k budoucí smysluplnosti dalšího projektového financování."
Zdvořile zpřístupňuje širokou zkušenost z akademické obce, že s výše uvedeným bylo bohužel spojené
rozsáhlé výkaznictví a častá potřeba „byrokratické novořeči a frází“, do kterých se musela balit
smysluplná činnost. Autor nepředpokládal, že uvedené věty s komentovaným významem mohou být
interpretovány citovaným způsobem a sebekriticky konstatuje, že zřejmě v původním textu chybí, a tedy
doplňuje na konec:"...smysluplnosti dalšího projektového financování na úkor financování
institucionálního." Doporučuje změnit vyznění komentáře o kontrolách z K04 ve smyslu: „Doporučujeme
dbátv dalším období na to, aby projektové financování nejen dominantně zapojovalo pracovníky VŠS
do systému projektů v návaznosti na tzv. „velká témata daná shora“ jako v minulosti, ale aby umožnilo
ve většímíře než v minulosti přímo a cíleně podpořit nové původní rozvojové a tvůrčí aktivity mladších
pracovníků a rovněž zúročit zkušenosti starších pracovníků VŠ ve vzdělávání a VaV, které jen v

62
omezené míře umožňuje podporovat a rozvíjet dosavadní úroveň institucionálního financování.“ Tento
přístup by zároveň pozitivně zúročil dobré zkušenosti projektu KREDO s iniciativou zdola.
Bod 3: Finance je třeba zaměřit více na lidské zdroje
Konstatování: Zaměření na investiční rozvoj v minulých obdobích vnímané jako priorita řídicích úrovní
nebylo rozhodně vnímáno jednoznačně pozitivně v akademické obci.
Dopady: Rozvojové investiční potřeby se jeví u mnoha VŠ jako saturované. Výjimkou jsou některé VŠ,
dle vyjádření zejména pražské (v souvislosti s dosažitelností některých velkých projektů).
Zdroje informací: Až na případy pražských VŠ a některé regionální případy, investiční preference se
v prioritách i v bilanci zdrojů jeví proti minulosti jako méně naléhavé.
Možná řešení: S ohledem na Bod 1 výše se jeví jako zásadní zaměření dalšího financování včetně OP
VVV na lidské zdroje (viz např. přímá podpora internacionalizace, která byla v minulosti podporována
spíše pro jednorázové aktivity, jako je tvorba pomůcek, a ne pro posílení podpory jejího provozování).
Zásadní význam má podchycení potenciálu absolventů doktorského studia cestou vytváření
postdoktorských pozic s využitím mezinárodních výběrových řízení a s důrazem na intersektorální a
mezinárodní mobilitu. Měly by být využity v zásadě pozitivní zkušenosti s programem podpory
postdoktorandů v rámci OP VK.
Bod 4: Nemrhat aktivitou akademické obce „papírováním“
Konstatování: V akademické obci se šíří přesvědčení o rostoucí byrokracii na všech úrovních řízení
(viz např. poslední změny v programu Erasmus; všudypřítomné „time sheety“ u projektů, které dříve
nebyly zapotřebí; zpřesňování výkaznictví u RIV bodů aj.). Rostou pocity neodůvodněného mrhání
energií a časem kvalifikovaných akademických pracovníků a studentů. To ubíjí v řadě případů cennou
iniciativu zdola a zvyšuje nedůvěru v systém řízení.
Zkratkou „papírování“ v nadpisu, tak často používané v akademické obci, se myslí zejména neúčinné a
zbytečné administrativní postupy.
Dopady: Požadavky kontrol často kladené na akademickou obec se nezdají být úměrné požadavkům
kladeným na složky řízení, které za kontroly zodpovídají. Kontroly projektů tak začínají být spojeny

63
s riziky, která akademičtí pracovníci, jež si není vhodné plést s burzovními spekulanty, budou ve stále
menším počtu ochotni podstupovat. Zejména v případech, kdy některé projektové financování budí
dojem, že přidělené prostředky budou později, a to z pohledu akademické obce na základě měnících se
a nesplnitelných požadavků, odebrány, včetně penalizace.
Možnosti řešení: Optimistickým scénářem je využít snahy VŠ zmiňujících priority zaměřené na
snižování byrokracie a podpořit je, včetně realizace novely VŠ zákona. Pesimistickým scénářem je
rezignovat na tyto změny a nevyvracet v akademické obci dojem, že je pro členy akademické obce
vhodnější VŠ aktivity omezovat, protože „kdo nic nedělá, nic nepokazí“. Důsledkem pak v souvislosti
s podfinancováním VŠ může být přesun aktivit členů akademické obce podobně jako v devadesátých
letech do aktivit mimo VŠ, a to tentokrát nejen do soukromého sektoru, ale i do zahraniční spolupráce.
Zdroje řešení: Většina členů akademické obce si uvědomuje, že stávající stupeň a organizace
papírování a kontrol začíná pohlcovat stále více času, který by byl potřeba na hlavní činnosti VŠ. Proto
je pochopitelně i v bilanci zdrojů, rizicích a prioritách opakovaná pozornost věnována redukci
byrokracie.
Doplnění: Do možností řešení doplňujeme ještě profesionalizaci služeb a promyšlenou informační
podporu se zásadami typu „pořizujeme jen data, která skutečně a prokazatelně potřebujeme“ a
„pořízená data jsou plně využita, a to i pro různé účely, jsou tedy sdílena“ atd.
Bod 5: Soustředění na všeobecně akceptovatelné výstupy – kvalitu absolventů
Konstatování: Diskutované problémy VŠ většinou chápou ti, kteří jsou do problematiky zasvěceni.
Často se liší v názorech na řešení (viz různá reformní úsilí minulých let).
Dopady: Je otázkou, zda a jak je s problémy seznámena veřejnost, jaký je její postoj a jaký by byl při
pokusech o všeobecně přijímaná řešení i s ohledem na jistou exkluzivitu VŠ vzdělávání a na odtažitost
některých odborných diskuzí pro veřejnost (podstatná část neinformované veřejnosti obvykle nedocení
např. význam impaktovaných publikací, h-indexu aj.; naopak se až „čapkovsky“ ptá na tvorbu něčeho
užitečného, tj. na návratnost vložených daní prostřednictvím vývoje a inovací).
Možnosti řešení: Situaci může logicky napomoci nejen vysvětlování, ale též podpora popularizace
včetně důrazu na prezentaci dotažených výsledků. Naprosto srozumitelný je ale důraz na výstupy, které
jsou srozumitelné pro všechny. VŠ s kvalitními absolventy je doceňována všemi partnery včetně široké

64
veřejnosti. Akcentace tohoto řešení samozřejmě souvisí s podpůrnými prioritami, mezi které mohou
patřit i ty pro veřejnost méně pochopitelné.
Zdroje řešení: Z úrovně MŠMT lze navázat na priority VŠ a zabezpečit odpovídajícím způsobem
projektově potřebné zdroje dle jejich bilance (kvalita absolventů se často opakuje; vyskytuje se důraz na
komunikační strategie a působení na veřejnost – třetí role aj.).
Bod 6: Podpora mezinárodní konkurenceschopnosti a komparativních výhod
Konstatování: Mezinárodní konkurenceschopnost je dosud spíše uplatňována z pohledu posilování
zásadní kompatibility VŠ v ČR (tj. boloňský proces, OECD sledované charakteristiky, medializované
mezinárodní žebříčky VŠ, úspěšnost v EU projektech aj.).
Dopady: Rostoucí kompatibilita VŠ v ČR při existujícím podfinancování VŠ v ČR může být výhodná pro
talentované jednotlivce, protože se jim ve větší míře mohou otevírat VŠ studia na prestižních VŠ
v zahraničí, z obecného hlediska může být ČR takto negativně postižena efektem tzv. „brain drain“ ve
svůj neprospěch, který je zatím kompenzován přílivem talentovaných studentů ze SR a ze zahraničí
(východní Evropa) podle srovnání MŠMT (roky 2010-2014). S ohledem na eskalující mezinárodní
situaci na východ od ČR (2014-2015) s obtížně předvídatelnými dopady a s ohledem na jasné
preference talentovaných studentů z anglicky mluvících zemí ve prospěch univerzit v USA a UK se
jedná sice zatím o skrytý, ale potenciálně rostoucí problém, kdy odchod talentů na zahraniční univerzity
v USA a EU nemusí být adekvátně kompenzován příchodem studentů z jiných zemí do ČR.
Možnosti řešení: Jako vhodný se jeví rozvoj důsledné podpory projektů zaměřených na talentované
studenty a na internacionalizaci VŠ studia v ČR (mimo jiné viz programy joint-degree, double diploma
aj.). Dosud opomíjenou možností se jeví rozbor konkurenceschopnosti VŠ oborů v ČR a cílená podpora
těch mezinárodně konkurenceschopných. To se dosud v ČR neděje z pochopitelných důvodů
vyvažování zájmů VŠ. Rizikem takové podpory může být následná ztráta absolventů ve prospěch
zahraničí bez zpětného (i ekonomického) přínosu pro ČR (viz např. lékařské obory). Je proto vhodné
řešit nejen v rámci MŠMT, ale i na úrovni vládních priorit.
Zdroje řešení: V rámci strategických priorit a je podporující bilanci zdrojů VŠ této problematice
(internacionalizace, kvalita studia, kvalita absolventů) věnují značnou pozornost, a tedy lze očekávat, že

Hlavní úkol č. 6 - Analýza rizik a bilance zdrojů

Hlavní úkol č. 6 - Analýza rizik a bilance zdrojů

Recommended

Recommended

More Related Content

Viewers also liked

Viewers also liked (8)

Similar to Hlavní úkol č. 6 - Analýza rizik a bilance zdrojů

Similar to Hlavní úkol č. 6 - Analýza rizik a bilance zdrojů (11)

More from MŠMT IPN KREDO

More from MŠMT IPN KREDO (20)

Recently uploaded

Recently uploaded (8)

Hlavní úkol č. 6 - Analýza rizik a bilance zdrojů